Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
4 C 47/2023-38
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 19 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 18 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 873 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 200 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 168,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 800 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 19 000 Kč od datum do zaplacení, se v této části zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 389 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 18 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 873 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 200 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh, aby byla žalované dále uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 168,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 800 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 19 000 Kč od [datum] do zaplacení, se v této části zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 389 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalované společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa číslo ze dne datum ve výši 19 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 041,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 19 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 000 Kč od datum do zaplacení. Žalobce uvedl, že pohledávka ze smlouvy na něj byla právním předchůdcem postoupena.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, k nařízenému jednání dne datum se nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dne datum v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř.
Listinou nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti“, číslo bylo prokázáno, že dne datum žalovaná a právní předchůdce podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované„ zápůjčku“ ve výši 19 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 15 471Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 656 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 098 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5.717 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 916 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Převzetí peněz žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy.
Zákaznickou kartou ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná a právní předchůdce toho dne podepsali danou listinu a že žalovaná svým podpisem jako správné a úplné stvrdila tyto údaje: je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, žije v nájmu, pracuje jako servírka v anonymizováno léčebných lázních obec za čistý měsíční příjem 12 600 Kč, přičemž další čisté příjmy domácnosti dosahují 4 000 Kč, má interní splátky ve výši 1 253 Kč a její odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč. V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právnímu předchůdci 3 výplatní pásky za měsíce září až listopad 2017, jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou.
Přehledem plateb bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaná uhradila celkem 800 Kč.
Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi právním předchůdcem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a seznam postoupených pohledávek prokazují, že uvedenou smlouvou právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávky ze smluv uvedených v příloze k této smlouvě – seznamu pohledávek, kde je uvedena smlouva č. a jméno a rodné příjmení žalované (Papuláková).
Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že žalovaná byla písemně informována o postoupení pohledávky.
Předžalobní upomínkou ze dne datum a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že zástupce žalobce písemně upomínal žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy dopisem odeslaným dne datum.
Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:
Dne datum žalovaná a právní předchůdce podepsali listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti“, číslo právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované„ zápůjčku“ ve výši 19 000 Kč, žalovaná se pak zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 15 471 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 656 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 098 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 717 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 916 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Převzetí peněz žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. příjmení dne žalovaná a právní předchůdce toho dne podepsali zákaznickou kartu, kde žalovaná stvrdila osobní údaje, a to, že je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, žije v nájmu, pracuje jako servírka v anonymizováno léčebných lázních obec za čistý měsíční příjem 12 600 Kč, přičemž další čisté příjmy domácnosti dosahují 4 000 Kč, má interní splátky ve výši 1 253 Kč a její odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč. V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právnímu předchůdci 3 výplatní pásky za měsíce září až listopad 2017, jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou. Na smlouvu žalovaná uhradila celkem 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce jako postupitel postoupil na žalobce pohledávky ze smlouvy uvedených v příloze k této smlouvě – seznamu pohledávek, kde je uvedena smlouva a jméno a rodné příjmení žalované (příjmení), toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno, žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.
Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:
Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen
Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
Po právní stránce posoudil soud věc takto:
Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den totiž právní předchůdce poskytl žalované částku 19 000 Kč (jistinu, zápůjčku), kterou žalovaná v hotovosti převzala a zavázala se vrátit se sjednanou úplatou a se sjednanými poplatky v ujednaných splátkách. Není sporu o tom, že žalovaná v době uzavření smlouvy vystupovala jako spotřebitelka, což se podává jak ze smlouvy, tak z tzv. zákaznické karty, kdežto právní předchůdce vystupoval při poskytnutí zápůjčky jako podnikatel. S ohledem na údaje uvedené v tzv. zákaznické kartě, kterou žalobce předložil k prokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem, je zjevné, že právní předchůdce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalované) ve smyslu § 9 odst. 1 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce se ohledně výdajů spolehl jen na údaje tvrzené žalovanou, aniž by je prověřil. Žalovaná své měsíční výdaje pouze odhadla na 8 000 Kč, s čímž se právní předchůdkyně spokojil, byť o nich vzhledem k tomu, že žalovaná bydlela v nájmu, musel mít pochybnosti. Nadto se právní předchůdce žalobce nijak nezabýval tvrzenými dalšími příjmy ve výši 4 000 Kč, ze všech uvedených důvodů dospěl pak soud k závěru, že právní předchůdce zanedbal svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované.
Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce domáhá zaplacení shora uvedených částek, je tak absolutně neplatná dle § 588 věty první o. z. ve spojení s § 9 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Ke zjevnému narušení dobrých mravů došlo i sjednáním úplaty a poplatků za„ služby“, které ve svém souhrnu přesáhly 81 % jistiny. Nelze opominout ani skutečnost, že z důvodu nesplácení zápůjčky žalovanou nemohla být zcela realizována služba hotovostního inkasa splátek. Poplatky za služby jsou skrytým úrokem (úplatou) za poskytnutí peněžité zápůjčky. Bez ujednání o úplatě by ke kontraktaci nedošlo, a i proto je smlouva o zápůjčce neplatná jako celek (§ 576 o. z.) Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.
V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce poskytl žalované částku 19 000 Kč. Pohledávka z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobce (§ číslo, § 1880 odst. 1 o. z.). Dále soud vyšel z toho, že žalovaná na svůj závazek z absolutně neplatné smlouvy uhradila celkem 800 Kč. Ve smyslu § 2991 a § 2993 věty první o. z. se žalovaná v rozsahu částky 18 200 Kč bezdůvodně obohatila na úkor žalobce, potažmo právního předchůdce, který tuto svou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o zápůjčce) postoupil na žalobce. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení žádané dlužné jistiny, tj. částky 18 200 Kč, a dále jen co do úroku z prodlení v kapitalizované výši 2 873 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 200 Kč od datum do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.).
Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ustanovením § 142 odstavec 2 o. s. ř., kdy převážný úspěch ve věci měl žalobce. Pro míru úspěchu soud vyčíslil i požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku dne datum. Žalobce byl ve věci úspěšný co do jistiny a 2873 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 18 200 Kč za dobu od datum do zaplacení, kdy ke dni datum činí vyčíslená výše úroků z prodlení částku 6 258 Kč. Neúspěšný byl co do částky ve výši 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 168,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 800 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 19 000 Kč od datum do zaplacení, žalobce tak byl úspěšný co do částky 27 331 Kč, neúspěšný co do částky 800 Kč + 168,58 Kč + 3 367,22 Kč + 275 Kč + 18 946 Kč, tedy celkem 23 556 Kč. Žalobce tak byl úspěšný co do 54 %, neúspěšný co do 46 %, náleží mu tak právo na náhradu nákladů náhradu nákladů řízení ve výši 8 % Náklady řízení byly přiznány podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby á 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh na zahájení řízení, zaslání předžalobní výzvy), 3 paušální náhrady á 100 Kč, DPH 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta ve výši 1 860 Kč za 1 úkon právní pomoci podle ustanovení § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. – vyjádření k výzvě soudu ze dne datum, náhrada hotových výdajů za 1 úkon právní pomoci shora ve výši 300 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. celkem 2 160 Kč, daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 453 Kč Tyto náklady v celkové výši 4 865 Kč žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva (900 + 300 + 252 + 800 + 1 860 + 300 +453), přičemž 8% představuje částku ve výši 389 Kč, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku.
Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.