Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 236/2021-99

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 307 503,79 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 116 891,36 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně za dobu od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 190 612,43 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 94,86 Kč, co do úroku z prodlení z částky 190 612,43 Kč za dobu od 1. 2. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 16 279,62 Kč, co do úroku ve výši 16,9% ročně z částky 264 476,98 Kč za dobu od 7. 2. 2020 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 15 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 3 075 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet číslo variabilní symbol.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 116 891,36 Kč, s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10% ročně za dobu od 31. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 190 612,43 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 94,86 Kč, co do úroku z prodlení z částky 190 612,43 Kč za dobu od 1. 2. 2020 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 16 279,62 Kč, co do úroku ve výši 16,9% ročně z částky 264 476,98 Kč za dobu od 7. 2. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Karviné do 15 dnů od právní moci rozsudku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 3 075 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet [číslo] [variabilní symbol].</b>

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení pohledávek v souhrnné výši 307 503,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 94,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 279,62 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 307 503,79 Kč za dobu od 7. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a úrok ve výši 16,9 % ročně z částky 264 476,98 Kč za dobu od 7. 2. 2020 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, a žalovanou došlo dne 18. 1. 2017 k uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 290 400 Kč, a žalovaná se zavázala splácet úvěr způsobem uvedeným ve smlouvě, všeobecných obchodních podmínkách a produktových podmínkách, a to s úrokem a pojištěním ve výši stanovené ve smlouvě. Žalovaná byla dle smlouvy povinna splácet poskytnutou půjčku v pravidelných 120 měsíčních splátkách po 5 581 Kč. První splátka byla splatná dne 20. 6. 2019 a každá další splátka pak byla splatná vždy k 20. dni v měsíci. Úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 16,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku žalované s účinností ke dni 6. 2. 2020 zesplatnila. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 7. 2. 2020. Dne 23. 3. 2021 byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 17. 3. 2021 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalovaná celkem na pohledávky ze smlouvy uhradila 173 508,64 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Předvolání bylo žalované doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle (dále jen „“). Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s  ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalovaná jako klient uzavřela dne 28. 12. 2013 s právnická osoba, IČO, sídlem adresa, jako bankou, rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba, na základě této smlouvy jí byl bankou zřízen běžný účet (zjištěno z uvedené smlouvy). Ze smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako klientem a právnická osoba jako bankou označenou„ Návrh na uzavření Smlouvy o půjčce na konsolidaci číslo“, ve spojení su Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce na konsolidaci č. číslo podepsané za právnická osoba dne 18. 1. 2017, soud zjistil, že žalovaná a právnická osoba uzavřely smlouvu, ve které se právnická osoba zavázala poskytnout žalované částku 290 400 Kč, na běžný účet žalované vedený u právnická osoba bankovní účet, s roční zápůjční sazbou ve výši 16,90%, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 120 měsíčních splátkách ( ve spojení s  smlouvy), ve výši 5 581 Kč. Poplatek ve výši 449 Kč, za odeslání upomínky o prodlení klientovi, je sjednán v  2. písm. g) smlouvy. Předmět smlouvy je ve smlouvě uvozen tak, že smlouva představuje smlouvu o zápůjčce ve smyslu a násl. a nezajištěný neúčelový splátkový spotřebitelský úvěr. Součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, Produktové obchodní podmínky právnická osoba pro půjčky. Povinnost k zaplacení smluvní pokuty v důsledku prodlení žalované s úhradou zesplatněného dluhu je stanovena v  produktových obchodních podmínek právnická osoba pro půjčky. Z výpisu z transakční historie, a z výpisu z účtu č. bankovní účet za období leden 2017 vzal soud za prokázáno, že právnická osoba žalované dne 18. 1. 2017 částku 290 400 Kč jako plnění dle smlouvy číslo. Dodatkem ze dne 30. 7. 2018 a ze dne 16. 5. 2019, došlo ke změně smlouvy co do pravidelného data splátky. Žalovaná byla dopisem ze dne 19. 1. 2020 odeslaným dne 20. 1. 2020, jak bylo zjištěno z předmětného dopisu a podacího poštovního archu vyzvána k okamžité úhradě pohledávky po lhůtě splatnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce na konsolidaci číslo dopisem ze dne 6. 2. 2020, jak bylo zjištěno z předmětného dopisu a podacího poštovního archu, vyzvána k uhrazení zesplatněné pohledávky. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k dobrovolnému splnění povinnosti dopisem ze dne 13. 5. 2021 vyhotoveným zástupkyní žalobkyně, odeslaným dne 13. 5. 2021.

5. Soud dospěl k závěru, že právnická osoba posuzovala před uzavření smlouvy úvěru schopnost žalované tak, že vyšla z informací od žalované (důkaz: protokol o ověření úvěruschopnosti klienta), které žalovaná zadal do formuláře banky, a ověřila výši jejího příjmu z příchozích plateb na účet žalované. Z formuláře o majetkových a osobních poměrech soud zjistil, že žalovaná uvedla tyto údaje o svých majetkových a osobních poměrech: bydlí v pronajatém bytě/domě, je svobodná, je zaměstnána se mzdou 16 300 Kč, výdaje činní 6 200 Kč na měsíční splátky úvěrů, výdaje na živobytí 4 000 Kč, další výdaje 400 Kč. Dle tohoto formuláře a protokolu o ověření úvěruschopnosti banka při posouzení úvěruschopnosti vyšla z příjmu žalované ve výši 15 974 Kč, celkové započtené splátkové zatížení činilo 6 247 Kč, započtené výdaje na domácnost 5 917 Kč, započtené životní náklady 3 410 Kč, další započtené výdaje 400 Kč. Žalobkyně uvedla, že výdaje na bydlení byly stanoveny právnická osoba statistickým modelem, což je uvedeno v protokol o ověření úvěruschopnosti klienta a koresponduje to rovněž s tím, že ve formuláři, do nějž vyplňuje žadatel o úvěr požadované údaje, není položka pro uvedení nákladů na bydlení. Byly zjišťovány další závazky žalované lustrací v registrech v registrech evidující závazky dlužníků, jak bylo prokázáno výstupem z tohoto registru a z něj bylo dále zjištěno, že právnická osoba měla při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici tyto informace: celkový počet kontraktů 18, splátkové operace – existující 1, odmítnutá 0, odvolané 2, ukončených 9, ukončených předčasně 9, nesplátkové operace – ukončené 2, kreditní karty – existující 1, odvolaná 1.

6. Ve smlouvě o postoupení pohledávek podepsané za postupitele dne 16. 3. 2021 a za postupníka dne 17. 3. 2021 se právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky specifikované v příloze smlouvy – seznamu pohledávek. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovanou pod položkou číslo. Ve smlouvě si strany sjednaly, že účinnost postoupení nastává zaplacením sjednané úplaty, dle potvrzení o zaplacení ze dne 24. 3. 2021 vzal soud za prokázané, že úplata byla uhrazena. právnická osoba oznámila žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 1. 4. 2021odeslaném žalované dne 1. 4. 2021, jak bylo zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu.

7. S ohledem na níže uvedené právní posouzení soud nehodnotil listinný důkaz výpis poplatků, neboť z něj neučinil žádná právně relevantní skutková zjištění.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Soud dále dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. a násl. o. z. podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky, a na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 290 400 Kč. Na smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v  písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.

9. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Obsah odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru při posouzení úvěruschopnosti, nutný pro naplnění účelu zákona – ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním, vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), tak, že se jedná vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž poskytovatel spotřebitelského úvěru plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

11. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjem žalované, nicméně zcela rezignovala na zjištění a ověření skutečných výdajů žalované. Požadavek na prokázání právního titulu bydlení a s ním spojeného objektivního určení skutečných výdajů na bydlení není požadavkem nepřiměřeným, jdoucím nad rámec řádného výkonu odborné péče, ani požadavkem obtížně splnitelným. Povinnost poskytovatele úvěru zjistit ověřit výši výdajů alespoň na bydlení, neboť výdaje na bydlení jsou nutnou součástí životních nákladů a v zásadní výši v poměru k ostatním životním nákladům, nelze obcházet vytvořením modelu ze statistických dat a normativních nákladů na bydlení, a nahradit skutečné výdaje částkou dle určení poskytovatele úvěru. Stejně tak má soud za to, že je v rozporu s odbornou péčí, pokud poskytovatel úvěru jako výši životních nákladů žadatele o spotřebitelský úvěr použije částku životního minima ve výši dle , aniž by to odůvodňovaly individuální okolnosti věci, neboť tato částka nikdy nebude zohledňovat skutečné výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, resp. uvedení této částky při posouzení úvěru schopnosti nezbavuje poskytovatele úvěru povinnosti zjišťovat skutečné, reálné, výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr. Soud tedy má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala, jaké náklady žalované vznikají v souvislosti s náklady na obstarání základních životních potřeb. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž nijak nevyhodnotila zjištění, že u žalované je v registru evidováno celkem 18 kontraktů, s tím, že 9 bylo ukončeno a 9 bylo ukončeno předčasné, z čehož lze dovozovat, že žalovaná novými půjčkami hradila půjčky předcházející, tedy že se již ocitla v tzv. dluhové spirále. Když i zápůjčka poskytnutá právní předchůdkyní žalobně složila z větší části k úhradě předcházejících závazků žalované. Taktéž výše úvěru je faktorem, který zakládá odůvodněný požadavek na přísnější prověření příjmové a výdajové stránky žalované. Soud tak dospěl k závěru, že výdaje žalované nebyly řádně zjištěny, a současně bylo jejich zjištění a ověření v souladu s výkonem odborné péče na místě. Právní předchůdkyně žalobkyně tak při určení částky, se kterou žalovaná disponuje po uhrazení měsíčních nákladů a ze které může hradit splátky, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s  větou prvou, což je dle ust. věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK., ve věci C -679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s  ZoSÚ je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

1. Je – li smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované 290 400 Kč, na kterou žalovaná uhradila dle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nikterak nerozporovala, resp. netvrdila, natož aby prokázala, že uhradila více, částku 173 508,64 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti jí z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaná již podle smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, zaplatila, když ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 116 891,31 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině, a proto žalovanou zavázal k úhradě této částky, v ostatních nárocích zakládajících se na neplatné smlouvě soud žalobu zamítl. Soud musel současně určit i počátek splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, když vyšel z toho, že žalovaná byla dopisem ze dne 19. 1. 2020, odeslaným dne 20. 1. 2020, vyzvána k okamžité úhradě dluhu, proti tomu žalovaná nikterak nebrojila, v řízení netvrdila, natož aby prokázala skutečnosti rozhodné pro určení jiné splatnosti dluhu, a proto soud na vyšel z toho, že splatnost pohledávky nastala výzvou k plnění dle ust. § 1958 o. z. Při aplikaci domněnky dojití obsažené v § 573 o. z. a určení lhůty pro zaplacení v délce pěti dnů dle ust. § 1959 písm. e) je pak nutno dojít k závěru, že lhůta ke splnění povinnosti uplynula dne 30. 1. 2020, a ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni podle o. z. úrok z prodlení z přiznané částky, ve výši stanovené za dobu od 31. 1. 2020 do zaplacení. Za dobu předchozí byly úroky z prodlení zamítnuty. Rovněž byla jako nedůvodná zamítnuta žaloba co do nároků, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě (smluvený úrok, poplatky).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku a žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

13. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 3 075 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 8 12 301 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy , o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 15 376 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s  zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.