Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 C 112/2022-80
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
o zaplacení 229 435 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z této částky od 23. 2. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 214 435 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z této částky od 23. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 49 790,56 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z této částky od 23. 2. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 214 435 Kč spolu s úrokem z prodlení 11,75 % ročně z této částky od 23. 2. 2022 do zaplacení, se zamítá. III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 49 790,56 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.
1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že s žalovanou uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, na základě které se žalobce mimo jiné zavázal poskytnout žalované právní služby ve věci vypořádání společného jmění manželů. Účastníci si neujednali cenu těchto služeb, takže žalobce požadoval odměnu dle advokátního tarifu za poskytnutí 4 úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu, jednání s protistranou, podání žaloby a účast u soudního jednání včetně 4 paušálních náhrad a dále náklady cestovného spojené s cestou ze svého sídla k soudu a zpět na jednání dne 18. 1. 2022. Tarifní hodnotu pak žalobce stanovil na základě hodnoty nemovitosti, která byla předmětem vypořádání v celkové hodnotě 18 850 000 Kč, což pro žalovanou je metoda výhodnější. Žalovaná přes výzvu ničeho neuhradila.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že s žalobcem sice předmětnou smlouvu uzavřela, avšak si strany ujednaly smluvní odměnu v celkové výši 15 000 Kč za právní služby až do uzavření mimosoudní dohody nebo do zahájení dokazování. Žalobce pak žalované doposud neprovedl řádné vyúčtování, takže žaloba byla podána předčasně.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o poskytování právních služeb, na základě které žalobce poskytoval žalované služby ve věci péče soudu o nezletilé, rozvodu a vypořádání společného jmění manželů (prokázáno plnou mocí a shodnými projevy účastníků). Cena právních služeb za zastupování ve věci péče soudu o nezletilé a rozvodu manželství byla mezi účastníky sjednána v celkové výši 15 000 Kč a byla doplacena po SMS ze dne 12. 8. 2021 (prokázána touto SMS a shodným tvrzením účastníků). Žalobce ve věci společného jmění manželů za žalovanou jednal s protistranou (prokázáno e-mailovou komunikací s protistranou), podal návrh ve věci samé dne 10. 8. 2021, když součástí vypořádání měla být nemovitost v celkové hodnotě 18 850 000 Kč (prokázáno předmětnou žalobou a znaleckým posudkem k ocenění nemovitosti), a účastnil se jednání dne 18. 1. 2021, které skončilo odročením za účelem mimosoudních jednání (prokázáno protokolem o jednání ze dne 18. 1. 2021). K předmětnému jednání jel vozem, který má kombinovanou spotřebu 7,2 l číslo km a jezdí na natural 95 (prokázáno velkým technickým průkazem vozu). Žalobce je plátcem DPH (prokázáno osvědčením o registraci k dani). Následně dne 14. 2. 2022 žalobce obdržel od žalované odvolání plné moci (prokázáno touto listinou), takže jí vyúčtoval poskytnuté služby částkou 229 435 Kč, a to fakturou ze dne 15. 2. 2022 splatnou dne 22. 2. 2022 (prokázáno touto fakturou spolu s odpovědí na výpověď plné moci). Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení žalované částky předžalobní výzvou (prokázáno předžalobní výzvou), avšak žalovaná ničeho neuhradila (prokázáno shodným tvrzením účastníků).
4. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.
5. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.), odměna advokáta za poskytování právních služeb (dále jen "odměna advokáta") se řídí jeho smlouvou s klientem (dále jen "smluvní odměna"); není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními této vyhlášky o mimosmluvní odměně.
6. Podle § 8 odst. 6 a. t., ve věcech vypořádání společného jmění manželů se vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání.
7. Podle § 7 a. t., sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč částku 9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč.
8. Podle § 13 odst. 1 a. t., advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Podle odst. 4, nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. Podle odst. 5, není-li o výši náhrady cestovních výdajů dohodnuto jinak, řídí se výše této náhrady právními předpisy o cestovních náhradách.
9. Podle § 14 odst. 1 a. t., advokátu náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby a) při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět, b) za čas promeškaný v důsledku zpoždění zahájení jednání před soudem nebo jiným orgánem, jestliže toto zpoždění činí více než 30 minut.
10. Dle § 1958 odst. 1 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
13. Podle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.
14. V dané věci je nepochybné, že strany uzavřely smlouvu, na základě které žalobce žalované poskytoval právní služby ve věci vypořádání jejího společného jmění manželů. S ohledem na § 22 zákona o advokacii a vzhledem ke stanoviskům stran je nepochybné, že si tyto služby ujednaly úplatně. Dle § 1 a. t. pak výše této odměny je dána dohodou a není-li takové dohody, je dána citovaným předpisem. Splatnost takové odměny stanoví opět dohoda stran, jinak je dlužník povinen hradit poté, co k tomu byl vyzván (vizte § 1958 o. z.). Je při tom irelevantní, zda věřitel dlužníka vyzval ve správné výši, nebo nikoliv, ale toliko to, zda dlužníka k plnění vyzval.
15. V daném případě byla žalovaná vyzvána fakturou číslo k zaplacení dluhu ke dni 22. 2. 2022, přičemž ve faktuře byly zcela jasně specifikovány služby, které jsou účtovány. Faktura je při tom standardizovaná forma výzvy, která plní i další nároky dle účetních předpisů. Žalovaná tak k tomuto datu měla žalobci uhradit celý dluh na poskytnutých službách (s výjimkou případného dluhu převyšující fakturovanou částku), a pokud se tak nestalo, vznikl žalobci dle § 1970 o. z. nárok na zaplacení nejen dlužné jistiny, ale též úroku z prodlení v zákonné výši.
16. Pokud žalovaná namítala, že částečnou úhradou by dluh uznala, tak takováto argumentace by byla namístě, jen pokud by s touto úhradou neučinila žádný krok (vizte § 2054 odst. 2 o. z.). Žalované při tom nic nebránilo uhradit žalobci částku 15 000 Kč a vymezit se proti zbývající částce, čímž by aplikaci citovaného ustanovení zcela vyloučila (vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 4. 2011, č. j. 23 Cdo 1336/2010-141).
17. Soud tak uzavřel, že žaloba nejméně v rozsahu žalovanou tvrzené odměny do 1. jednání ve věci byla podána důvodně a soud proto žalobci přiznal tuto částku včetně úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a uložil žalované tyto prostředky zaplatit ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.
18. Soud se následně zabýval náklady mimosoudní odměny a uzavřel, že ty vznikly v částce 224 188,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 9 425 000 Kč sestávající z částky 46 020 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 185 280 Kč ve výši 38 908,80 Kč.
19. Je třeba připomenout, že žalobce sídlí v obec, kde je též umístěn Okresní soud Praha-východ. Žalobci tak nenáleží náklady (cestovné a náhrada za promeškaný čas) spojené s cestou ke zdejšímu soudu, neboť jde o cestu v rámci výkonu jeho profese (viz např. § 14 a. t.). Nic na tom nemění skutečnost, že k soudu případně jel z domova.
20. Soud za této situace nezbylo, než zamítnout uplatněný nárok v částce převyšující 224 188,80 Kč včetně příslušenství.
21. Pokud jde o zbývající částku 209 188,80 Kč, bylo ve smyslu § 1 odst. 1 a. t. rozhodující skutečností toliko to, zda si žalobce a žalovaná ujednali smluvní odměnu i pro zastupování žalované žalobcem v rámci vypořádání společného jmění manželů. Další dokazování v ostatních směrech tak bylo irelevantní a soud toto dokazování z tohoto důvodu neprovedl.
22. Žalovaná tvrdila, že koncem srpna 2021 z domu svých rodičů telefonovala žalobci, aby si ujasnila další postup a stanovila si cenu. V rámci telefonického rozhovoru došlo k uzavření smlouvy o ceně právních služeb, když si strany ujednaly částku 15 000 Kč do zahájení dokazování. U tohoto telefonátu měli být přítomni rodiče žalované. Nejprve byl ke svědecké výpovědi povolán otec a následně byla označena matka. Oba tyto návrhy byly učiněny včas a před uplynutím lhůty dané § 118b o. s. ř. takže šlo o důkazy přípustné. Nic na tom nemohla změnit skutečnost, že žalovaná návrh na výslech svého otce odvolala. Jeho případný výslech by ani po tomto odvolání neodporoval ustanovení § 118b o. s. ř., jak se snažil uzavřít žalobce.
23. Otec žalované se ke svědecké výpovědi nedostavil a ve věci nebyl slyšen. S ohledem na výpověď matky žalované pak byl jeho výslech hodnocen jako nadbytečný, neboť otec neměl být přítomen tomu, jak žalovaná žalobcův návrh odsouhlasila. Za této situace soud jeho výslech neprovedl, neboť šlo o důkaz nezpůsobilý k prokázání skutečnosti, že byla uzavřena smlouva, když nebyl schopen prokázat střet vůlí stran.
24. Matka žalované vypovídala dne 25. 7. 2022 a uvedla, že dne 2. 8. 2021 po obědě (někdy po 13. hodině, tedy asi kolem 13:30) žalovaná na popud rodičů volala žalobci ohledně jejího zastupování v rámci sporu o společné jmění manželů. Telefonní hovor byl proveden na hlasitý odposlech, o čemž žalobce nebyl informován. Takové telefonáty jsou v rodině běžné. Svědkyně byla přítomna po celou dobu, její manžel jen zezačátku, avšak v jeho průběhu odešel (nechtěl to poslouchat z důvodu svého psychického stavu). Uvedla, že žalobce si za toto zastupování za přípravu 1. stání řekl o částku 15 000 Kč, s čímž rodiče žalované souhlasili a očima tento souhlas dali najevo. Žalovaná pak přes telefon žalobci částku odsouhlasila. Datum a okolnosti si svědkyně pamatovala, protože ji to trápilo a má dobrou paměť. O vyúčtování se dozvěděla někdy v říjnu, když to dceři přišlo.
25. Žalobce zpochybňoval uvedený telefonát a doložil kopii svého diáře. Soud při jednání ověřil pravost diáře tak, že porovnal diář s kopií a ověřil, že v úvodu diáře je uvedena osoba žalobce. Z diáře bylo prokázáno, že dne 2. 8. 2021 proběhla od 12:00 schůzka s ředitelem exekutorského úřadu.
26. Ten byl vyslechnut jako svědek, a uvedl, že po dobu 7 let se začátkem každého měsíce scházejí pracovně. Pokud je v žalobcově diáři uvedeno, že dne 2. 8. 2021 proběhla schůzka, tak o tom nemá důvod pochybovat. Schůzka proběhla v žalobcově domě pravděpodobně na terase, což v letních měsících není neobvyklé. Schůzky trvají nějakou hodinu, avšak někdy jsou rychlejší. Standardně při nich žalobce hovory nepřijímá, případně sdělí, že zavolá později. Pokud telefon zvedne, tak odchází pryč. Svědek bývá přítomen telefonním hovorům pouze, pokud se týkají jednání mezi žalobcem a svědkem. V létě roku 2021 proběhl hovor mezi žalobcem a žalovanou. Svědek však nevěděl, kdo komu volal. Obsahem telefonátu byl prodej domu ve obec, respektive zda prodej bude realizován právě exekutorským úřadem. Nic jiného se neprobíralo, žádná odměna nezazněla. Inkriminovaná schůzka začala kolem 12 a trvala asi hodinu. Hovor proto proběhl mezi 12:45 a 13:00.
27. K důkazu též byly navrženy výpisy telefonních hovorů. Ty však soud neprovedl, neboť v době jejich navržení již nebyly operátorem archivovány.
28. Soud provedené důkazy hodnotil samostatně a ve vzájemných souvislostech a uzavřel, že z provedeného dokazování je naprosto nepochybné, že mezi žalobcem a žalovanou proběhl dne 2. 8. 2021 telefonní hovor. Výpovědi obou svědků se však liší, ohledně jeho obsahu. Soud však konstatuje, že z provedeného dokazování nelze jednoznačně určit, že oba svědci hovořili o stejném telefonním hovoru. Ředitel exekutorského úřadu sice hovořil o tom, že telefonát proběhl právě dne 2. 8. 2021, avšak datum toliko identifikoval podle záznamu v žalobcově diáři, jinak si byl jist, že to bylo v létě 2021. Je při tom zřejmé, že svědek provedl projekci události do konkrétního data, neboť s ohledem na probírané téma toto předpokládal. Sám však uvedl, že se s žalobcem střetávali pravidelně na začátku každého měsíce a k události mělo dojít v létě (nabízí se tak začátky měsíců června, července, srpna nebo září). Je při tom velmi realistický předpoklad, že se prodej nemovitosti ve obec neprojednával těsně před podáním žaloby (rozdíl je asi 8 dní), když žalovaná nebyla v tu chvíli nucena návrh podat (již ze samotného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je zřejmé, že první kroky směřující k rozvodu začaly v roce 2020), protože podáním žaloby dávala najevo, že jednání do nějaké míry zatím ztroskotala. Z výpovědi svědka tak nelze bezpečně uzavřít (ale ani vyloučit), že jím popisovaný hovor proběhl právě 2. 8. 2021. Za této situace soud nevyslechl otce žalované, který by svojí výpovědí mohl potvrdit, zda obsah telefonátu odpovídal spíše obsahu dle výpovědi jeho ženy nebo výpovědi ředitele exekutorského úřadu, když nebylo na jisto postaveno, že oba svědci hovořili o stejném telefonátu, tedy jeho výslech byl zcela nadbytečný.
29. Ani skutečnost, že přibližně v době, kdy matka žalované vypověděla, že měl proběhnout inkriminovaný telefonát, probíhala žalobcova schůzka, nemůže být důvod ke zpochybněné věrohodnosti výpovědi matky žalované. Z výpovědi svědků je nepochybné, že čas inkriminovaného telefonátu se se schůzkou nemusel vůbec krýt. I kdyby však žalovaná volala v okamžiku schůzky, tak by žalobce telefonát před svědkem nepřijal (což vyplývá ze svědkovy výpovědi).
30. Pokud žalobce poukazoval na údajné rozpory ve výpovědi matky žalované, tak je třeba uvést, že svědkyně je právní laik. Pokud tedy hovořila o ceně za přípravu prvého jednání, tak toto vyhodnocovala jako odměnu právě za služby do prvého jednání včetně (tedy i pro případ, že k němu nakonec vůbec nedojde např. pro dohodu). Pokud jí je vyčítáno, že měla s manželem říci, svůj souhlas, tak souhlas je možné udělit i mlčky (mrknutím, pokýváním hlavy apod.), což svědkyně sama uvedla. Že neuvadla přesný okamžik, kdy se dozvěděla o výši vyúčtování, takto jí nemůže být kladeno za vinu, pokud se jí na to nikdo nezeptal a spontánně to není důvod po ni požadovat. Nic na tom nemění, že toto musel být pro svědkyni ten šokový okamžik, který by si měla velice dobře pamatovat.
31. Pro věrohodnost svědkyně hovoří i skutečnost, že mezi žalobcem a žalovanou byl dodržovaný ustálený postup, kdy si pro řízení ve věci péče o nezletilé sjednali pevnou částku, pro řízení o rozvodu další pevnou částku. Je naprosto logické, že si obdobnou částku sjednali i v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů. Za této situace nebyl důvod se od této praxe odchýlit s výjimkou toho, že žalobce jako osoba vystupující v pozici odborníka (vizte § 5 o. z.) vědomě nesdělil žalované náklady takového zastupování dle a. t., čímž by zneužíval právního řádu k navyšování své odměny. Takové jednání by pak nepožívalo právní ochrany (§ 8 o. z.).
32. jméno skutečnost, že svědkyně má jakýkoliv zájem na výsledku sporu ještě neznamená, že vypovídala nepravdivě. Svědkyně sama a k položeným dotazům sdělila svůj vztah k žalované (že je matkou a udělala by pro dceru vše), stejně jako sdělila to, že jí žalovaná dluží peníze a že by jí i nadále vypověděla. Obecně pak platí, že to, že má svědek důvod lhát, ještě neznamená, že lže.
33. Za této situace soud uzavřel, že výpověď svědkyně prokázala tvrzení žalované ohledně sjednané odměny za zastupování. Vzhledem k tomu, že si strany sjednaly odměnu za zastupování 15 000 Kč, soud zamítl žalobu v rozsahu nad tuto částku včetně příslušenství.
34. Jen pro úplnost soud uzavřel, že z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné další relevantní skutečnosti, další výše neuvedené důkazní nebyly provedeny pro nadbytečnost.
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 790,56 Kč, přičemž tato částka představuje 86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 229 435 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 6. 2022, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 7. 2022, z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 9. 2022 a z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 10. 2022 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 600 Kč ve výši 9 996 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu návrhem na nařízení exekuce.