Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 69/2023-70
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohdanou Parýzkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zaplacení 101 747 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky 12 745 Kč a smluvní pokuty ve výši 29 002 Kč s úrokem ve výši 75,92 % ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 230 803 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 745 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 523,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky 12 745 Kč a smluvní pokuty ve výši 29 002 Kč s úrokem ve výši 75,92 % ročně z částky 60 000 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 230 803 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 745 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 523,63 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 101 747 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o úvěru ze dne datum, číslo poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, k jehož vyplacení došlo datum. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr v 48 měsíčních splátkách po 4 007 Kč, kdy úrok poskytnutý ve smlouvě je ve výši efektivní úrokové sazby 108,79 % ročně. Žalovaný však v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, a proto došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, požaduje žalobkyně uhradit jistinu úvěru ve výši 60 000 Kč; úroky přirostlé do dne zesplatnění ve výši 11 347,64 Kč; smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč) za prodlení se dvěma splátkami úvěru; úhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč za zaslání 2 výzev po 200 Kč; smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 71 347,64 Kč za každý den prodlení žalovaného, a to počínaje dnem
datum do dne podání žaloby (datum), tj. ve výši 29 002 Kč; 75,92 % úroku ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 230 803 Kč; a zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, ke kterému se žalobkyně dostavila; žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“), jednal v jejich nepřítomnosti. Následně bylo nařízeno jednání na den datum toliko za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci, k němuž se žalobkyně ani žalovaný nedostavili.
3. Ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný souhlasil s tím, aby mu byl úvěr žalobkyní vyplacen na bankovní účet 0 bankovní účet, jehož nebyl majitelem. Majitel účtu s tím současně souhlasil. Z potvrzení o účtu pak soud zjistil, že předmětný účet skutečně vlastní majitel, jenž učinil ono prohlášení.
4. Z předsmluvního formuláře vztahujícího se ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne datum žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 60 000 Kč.
5. Soud má rovněž za prokázáno, že žalobkyně zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného, což vyplývá z listiny označené prohlášení klientů ze dne datum, hodnocení klienta ze dne datum, předložené výplatní pásky žalovaného, výpisu záznamů z registru příjmení ze dne datum, z pracovní smlouvy ze dne datum, potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu žalovaného. Z uvedených listin pak vyplynulo, že žalovaný byl zaměstnán u právnická osoba firma právnická osoba na pozici anonymizováno, a to základě pracovní smlouvy ze dne datum s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný měl za období od datum do datum průměrný měsíční příjem částka čistého a za období od datum do datum pak příjem částka čistého, což vyplynulo z potvrzení zaměstnavatele. Z výplatní pásky za období anonymizováno rok je patrné, že mzda žalovaného činila částka čistého a za období anonymizováno rok pak částka čistého s tím, že je mu mzda zasílána dobírkou. Z výpisu záznamů z registru příjmení pak vyplynulo, že v případě žalovaného byla zjištěna hodnota skóre 14, a to na škále příznaků od 10 do 26, přičemž čím vyšší skóre, tím je platební morálka klienta lepší, respektive vyšší hodnota skóre ukazuje na vyšší pravděpodobnost splácení. Z hodnocení klienta se pak podává, že výdaje klienta činí částka životní minimum, částka bydlení a částka rezerva. Žalovaný rovněž prohlásil, že anonymizována dvě slova role v řízení, co se týče vzdělání dosáhl anonymizována dvě slova a nedoložil inkasa. Žádné další konkrétní informace ohledně příjmů a výdajů nejsou ve formuláři zaneseny.
6. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím tohoto dopisu žalovanému sdělila, že akceptovala jeho návrh na uzavření Smlouvy o úvěru číslo. Doručením tohoto oznámení dne datum dle dodejky žalovanému tak došlo k uzavření Smlouvy o úvěru číslo ke dni datum. Přílohou oznámení o schválení úvěru byl splátkový, ze kterého vyplývá, že poslední splátka měla být zaplacena do datum.
7. Ze smlouvy o úvěru číslo bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 60 000 Kč. Celková částka zaplacená žalovaným měla činit 192 336 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr 48 měsíčními splátkami ve výši 4 007 Kč, kdy sazba úroku činí 108,79 %. V bodu anonymizováno smlouvy se strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, kdy úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do tzv. nové jistiny úvěru vzniklé dle bodu anonymizováno. či číslo smlouvy (viz. dále), a to až do doby její úplné úhrady. Dle bodu anonymizováno smlouvy se strany dále dohodly, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 230 803,20 Kč. V bodě anonymizováno smlouvy se strany dohodly, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou jednotlivé splátky mu vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou jednotlivou splátku. Souhrn veškerých smluvních pokut za rok činí maximálně částku 2 999 Kč. V bodě anonymizováno smlouvy se strany dohodly, že žalobkyně má právo vůči žalovanému na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše těchto nákladů u každé splátky činí 200 Kč. V bodě anonymizováno smlouvy se strany dohodly, že pokud bude žalovaný s úhradou kterékoliv splátky v prodlení o délce 65 dní, dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Dle bodu anonymizováno. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Z této nové jistiny úvěru poté běží i zákonné úroky z prodlení. V bodu anonymizováno smlouvy se strany dohodly, nezaplatí-li žalovaný novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení až do jejího úplného zaplacení.
8. Z dokladu o vyplacení úvěru (výpis právnická osoba) má soud rovněž za prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla dne datum jistinu úvěru ve výši 60 000 Kč na bankovní účet číslo bankovní účet.
9. Dále má soud za prokázáno, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného, že žalovaný nezaplatil ani jednu měsíční splátku. Toto skutkové zjištění soud učinil z karty klienta, tj. žalovaného, ke dni tisku datum.
10. Žalobkyně dopisy ze dne datum a datum vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru.
11. Dopisem ze dne datum žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k okamžitému zesplatnění všech jeho závazků vyplývajících z uzavřené smlouvy. Konečně má soud za prokázáno, že žalovanému byly zaslány celkem dvě výzvy k zaplacení, a to dne datum a datum.
12. Z výpisu z informačního systému zdejšího soudu (ISAS) týkající se žalovaného stran anonymizována čtyři slova role v řízení soud zjistil, že v anonymizována dvě slova rok anonymizováno rok anonymizováno s role v řízení anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova v anonymizováno rok, anonymizována čtyři slova anonymizováno rok anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizováno rok.
13. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne datum, a to do patnácti dnů. Odeslání předžalobní výzvy žalobkyně doložila kopií poštovního podacího archu.
14. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:
15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, a to po předchozí žádosti žalovaného a žalobkyní provedeném posouzení, zda je žalovaný schopen úvěr řádně splácet, tj. jaké má příjmy a výdaje, o čemž mimo jiné učinil žalovaný prohlášení. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč formou převodu na bankovní účet osoby, která s žalovaným o tomto sepsala prohlášení, tj. že úvěr, o něhož zažádal žalovaný, bude poskytnut na její bankovní účet. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit žalobkyni prostřednictvím 48 pravidelných měsíčních splátek s tím, že žalobkyni uhradí celkovou částku 192 336 Kč. Úroková sazba činila 108,79 %. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když žalobkyni řádně neuhradil ani jednu předepsanou splátku dle stanoveného splátkového kalendáře. Neučinil tak ani po opakovaných výzvách učiněných žalobkyní. Proto žalobkyně celý neuhrazený úvěr včetně sjednaných úroku zesplatnila. Stejně tak se platební morálka žalovaného nezměnila ani po zaslané předžalobní výzvě.
16. Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož dle názoru soudu žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v ust. § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sic v žalobě konstatovala, že z její strany došlo k prověření schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet, a to zejména z dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.), což ostatně doložila shora uvedenými listinnými důkazy, nicméně nebylo postaveno zcela najisto, jaké skutečné příjmy a výdaje žalovaný v rozhodné době (tj. době před poskytnutím úvěru) měl. Bylo tak zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán s anonymizována dvě slova ve výši částka čistého s tím, že místo výkonu podle předložené pracovní smlouvy bylo v země. Z výplatních pásek (jen za dva měsíce) nevyplývají žádné srážky z příjmu. Výdaje žalovaného byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou částka s poznámkou životní minimum, u druhé osoby v domácnosti byla uvedena nula, v údaji o počtu dětí a výdajích na děti rovněž tak. Na spoření byla ve formuláři uvedena také nula, splátky úvěrů nula, ostatní výdaje (doprava, kurzy a záliby) opět nula. Žalovaný tedy mezi svými výdaji neuvedl v zásadě nic. Reálnými výdaji měla být jen částka částka na bydlení anonymizováno role v řízení, tato částka ale obvyklým výdajům osoby na bydlení zjevně neodpovídá a také nebyla ničím doložena. Zároveň žalovaný pracuje anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova anonymizováno je po anonymizována dvě slova země, tudíž je patrné, že mu s výkonem práce musí vznikat rovněž nějaké náklady s bydlením na ubytovnách. Žalobkyně si od žalovaného nevyžádala žádný kompletní výpis z bankovního účtu, respektive doklady, které by tyto částky osvědčovaly, zejména pak jeho výdaje, které jsou pro posouzení této zákonné podmínky primární. Žalobkyně se spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalovaného, že jeho měsíční výdaje činí toliko částka a rezerva částka. Výpis z insolvenčního rejstříku předložen nebyl. Stejně tak žalobkyně neučinila šetření v anonymizována dvě slova anonymizováno ve vztahu k žalovanému, anonymizováno jak bylo soudem z jeho činnosti následně anonymizována dvě slova role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno v anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, anonymizována dvě slova anonymizováno, z anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova role v řízení, anonymizováno se anonymizována dvě slova i anonymizována dvě slova role v řízení na anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno. anonymizováno role v řízení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno role v řízení.
17. Soud tedy v tomto ohledu má za to, že žalobkyně v posuzovaném případě nepostupovala s odbornou péčí, jelikož částečně vycházela toliko z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka zejména o jeho osobních a majetkových poměrech. Uvedené se týká především skutečnosti, že žalobkyně od žalovaného toliko získala informace o jeho výdajích, tzn. toliko tvrzení, která však nebyla nikterak žalovaným konkrétně doložena (k tomu viz srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018); to vše vedlo k závěru, že právě výdaje jsou zásadními ukazateli pro vyhodnocování úvěruschopnosti. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta (navíc neúplné), aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným (smyšleným) údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně (na obecném formuláři) prohlásil, že jsou pravdivé a úplné. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že žalovaný s přihlédnutím k jeho věku má toliko měsíční výdaje ve výši částka, potažmo částka, ničeho si nespoří a nemá žádné výdaje na dopravu ani žádné jiné obvyklé výdaje (na ošacení, komunikační prostředky, volnočasové aktivity a další). V souladu s ust. § 86 odst. 2 zákona z. s. ú poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Co 25/2021). Stejně tak žalobkyně nevyužila údajů z dostupných evidencí, maje namysli insolvenční rejstřík či evidence schraňující informace ohledně vedených exekucí k dané osobě, přičemž se tak žádným způsobem nezajímala o placení jiných dluhů, což souvisí i stran nevyžádání si výpisů či dokladů, z nich by byla patrná výše jeho výdajů. Žalobkyně toliko vycházela ze dvou výplatních pásek, kde nebyly evidovány žádné srážky ze mzdy, což lze hodnotit jako kusé zjištění. Soudu tedy nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy tuto povinnost řádně nesplnila, ač k jistému postupu a prověřování z její strany došlo, avšak z pohledu soudu zcela nedostatečnému. Vzhledem k výše učiněným závěrům soud rozhodl o tom, že neprovede důkaz navržený žalobkyní, a to vyjádřením znalce k problematice úročení pohledávek, neboť jej shledal nadbytečným a pro rozhodnutí bezvýznamným.
18. S ohledem na to, že je výše uvedená úvěrová smlouva absolutně neplatná, má žalobkyně právo pouze na vydání částky 60 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle § 2991 o. z., přičemž se jedná o nezaplacenou jistinu úvěru. Žalovaný je tak podle § 87 odst. 1 věta třetí z. s. ú. povinen vrátit žalobkyni vzniklé bezdůvodné obohacení v této výši. Tím, že dosud žalobkyni ničeho nevydal, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od anonymizováno datum, když žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky datum, která mu byla dle domněnky doby dojití dle § 573 o. z. doručena datum a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu do patnácti dnů od doručení (tj. do datum). Proto soud žalobkyni přiznal pouze právo na zaplacení částky 60 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítl, tj. co do částky 12 745 Kč a smluvní pokuty ve výši 29 002 Kč s úrokem ve výši 75,92 % ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 230 803 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 72 745 Kč od datum do datum.
19. Nadto soud dodává, že v případě, že by žalobkyně dostála své zákonné povinnosti ohledně zabývání se schopností žalovaného úvěr splácet a úvěrová smlouva tak byla platně uzavřena, žalobkyní požadovaný úrok ve výši 75,92 % ročně z částky 60 000 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 230 803 Kč by byl vyhodnocen jako nepřiměřený a nebylo by k němu soudem přihlíženo. Navíc sama žalobkyně v žalobě uvádí, že efektivní výše úrokové sazby činí 108,79 %, což představuje právě nominální úrok ve výši 75,92 p. a. Soud se v tomto směru opírá zejména o závěry učiněné Nejvyšším soudem České republiky v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 523,63 Kč, přičemž tato částka představuje 17,94 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,97 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41,03 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 088 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 101 747 Kč sestávající z částky 5 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 194,15 Kč představující jednu čtvrtinu z náhrady za 48 ujetých km v částce 376,61 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč (respektive ve výši 1/4, tj. 100 Kč) podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 634,15 Kč ve výši 3 493,17 Kč Náklady řízení jsou splatné k rukám advokátky, která žalobkyni v tomto řízení zastupovala (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.).
21. Lhůta k plnění je stanovená podle ustanovení § 160 o. s. ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li povinnost, uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.