Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 79/2023-29

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 6 750 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 2 250 Kč, částky 6 133,39 Kč coby kapitalizovaného úroku, částky 440,41 Kč coby kapitalizovaného úroku z prodlení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od datum do datum, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 2 250 Kč, částky 6 133,39 Kč coby kapitalizovaného úroku, částky 440,41 Kč coby kapitalizovaného úroku z prodlení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 500 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutím, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 750 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení, a to z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba IČO, žalované. Nárok žalobkyně dle podané žaloby sestává jednak z jistiny úvěru ve výši 4 500 Kč, dále smluvní pokuty ve výši celkem 2 250 Kč, smluvně ujednaného úroku a zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byly y v tomto řízení řádně doručovány na základě tzv. fikce doručení v souladu s ustanovením a n. na adresu místa pobytu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.

3. Podle ustanovení soud ve věci nenařizoval jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, ze kterých vyplývají skutečnosti, které jsou dostačující pro rozhodnutí ve věci.

4. Právní předchůdce žalobkyně jí postoupil svou pohledávku za žalovaným rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalované oznámeno právním předchůdcem žalobkyně dopisem ze dne datum. V řízení sice nebylo prokázáno, že by oznámení o postoupení pohledávky bylo reálně žalované doručeno, ale tato skutečnost nemá s ohledem na ustálenou judikaturu vliv na platnost či účinky postoupení pohledávky. Skutečnost, že dlužníku nebylo řádným způsobem oznámeno postupitelem, či prokázáno postupníkem postoupení pohledávky má vliv toliko na zachování možnosti dlužníka plnit dluh původnímu věřiteli. Ze skutečnosti uvedených v podané žalobě vyplývá, že dlužník v době po postoupení pohledávky neplnil ani právnímu předchůdci žalobkyně, takže skutečnost, zda se žalovaný reálně o postoupení pohledávky dozvěděl, nemá vliv na posouzení aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení.

5. Soud provedl k důkazu y předložené žalobkyní, a to zejména, smlouvu o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě ze dne datum, z nichž bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr skutečně poskytl v tvrzené výši. Dále byly provedeny důkazy prokazující splnění povinností žalobkyně podle z. č. , o spotřebitelském úvěru, a to mzdové listy žalované. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka 4 500 Kč splatná spolu s ujednaným úrokem ve lhůtě 30 dnů. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně, což je sice úroková sazba výrazně vyšší, než je úroková sazba, za kterou v roce 2021 obvykle poskytovaly banky neúčelové spotřebitelské úvěry, ale s ohledem na krátkou dobu splatnosti úvěru v trvaní 30 dnů se soudu nejeví takto sjednaný úrok jako naplněním důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ve smyslu . K úroku ve výši 40 % p.a. je však třeba připočíst i poplatek za sjednání úvěru ve výši 4 914,45 Kč, který podle názoru soudu není ničím jiným než zisk žalobkyně, respektive jejího právního předchůdce za poskytnutí úvěru a tedy součástí úroku. Podle ust. , je neplatné takové právní jednání, které se příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu, pokud to smysl či účel zákona vyžaduje. Primárně se v případě smluvních ujednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy, jedná o neplatnost relativní, které se musí smluvní strana dovolat. Výjimkou tvoří neplatná právní jednání, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ust. , O této absolutní neplatnosti lze v případě posuzování smlouvy o spotřebitelském úvěru tehdy, pokud byly sjednány úroky velmi excesivní, jejichž výše se příčí dobrým mravům. V posuzovaném případě soud také zdůrazňuje ust. , z.č. , podle kterého má poskytovatel spotřebitelského úvěru povinnost jednat s dlužníkem čestně, transparentně a při zohlednění jeho práv a zájmů. Jednání v rozporu s touto povinností je podle názoru soudu jednáním narušujícím veřejný pořádek. Smlouva o úvěru uzavřená mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně je sjednána s RPSN ve výši 9 088,10 %. To je sazba zjevně nepřiměřená a dobrým mravům se příčící. V daném případě byla sjednána úroková sazba, i se započtením platby označené jako„ poplatek za poskytnutí úvěru, který však není ničím jiným než úrokem, což je úroková sazba, která nemůže být i s ohledem na závěry konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR ohledně akceptovatelná jako přiměřená výše úroku. Ze základních skutkových náležitostí smlouvy o úvěru je navíc zřejmé, že úročení je podstatnou náležitostí daného závazku, ujednání o úrocích proto nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť jeho pojmovým znakem je ujednání o úrocích a nelze tak posuzovat, zda je alespoň část smlouvy platná

6. Podle judikatury Nejvyššího soudu ČR jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel (úvěrující), který poskytuje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaný bankami při poskytování úvěrů či půjček (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Z předmětné smlouvy o úvěru pak plyne, že RPSN byla sjednána ve výši 9 088,10 % ročně. O shora uvedeném úroku nelze v žádném případě uvažovat jako úroku přiměřeném, když soudu je s jeho rozhodovací účinnosti známé, že v roce 2021 se úroková míra bank pohybovala kolem 9,5 % ročně, u nebankovních institucí pak mezi ve výši maximálně dvojnásobné a z tohoto pohledu úvěrujícím požadovaný úrok se jeví jako nepřiměřený. I v případě, že by soud vzal v úvahu, že se může jevit přiměřenou úroková sazba dvojnásob vyšší než ta, která je běžně poskytována, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky ohledně svojí kredibility (bonity), není možné hodnotit úrokovou sazbou jako přiměřenou. V této souvislosti pak soud odkazuje i na ustálenou rozhodovací praxi Krajského soudu v Plzni – viz např. rozsudek ze dne 7.8.2018 č.j. -92.

7. Soud také jako neplatné shledává i ujednání o smluvní pokutě, obsažené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, kde je výslovně ujednána smluvní pokuta za prodlení žalované s úhradou zápůjčky ve výši 0,1% denně. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle , z.č. , , není platné ani ujednání o smluvní pokutě a nárok z neplatného smluvního ujednání nelze žalobkyni přiznat.

8. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že celý obchod nelze zhodnotit jinak, než jako nemravný a narušující veřejný pořádek. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky řízení je absolutně neplatná ve smyslu ustanovení a posoudil vztah mezi účastníky řízení podle předpisů o bezdůvodném obohacení, konkrétně a n. . V řízení pak bylo prokázáno, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla žalované poskytnuta částka 4 500 Kč, přičemž podle tvrzení obsaženého v podané žalobě žalovaná ničeho z této částky neuhradila. Soud tak výrokem pod bodem I. žalobě vyhověl toliko ohledně jistiny dluhu, která byla bezdůvodným obohacením na straně žalované a ve zbývající části žalovaný nárok zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení , jehož výše je určena v souladu s ustanovením Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením část věty před středníkem Za počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení považuje soud den datum, což byl prvý den následující po dni, kdy je považována výzva k úhradě dluhu adresována žalované právním zástupcem žalobkyně za doručenou podle , z.č. 89/2012 SB., .

9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , kdy žalobkyně byla sice v řízení částečně úspěšná, ale pouze v rozsahu 66 % uplatněného nároku bez příslušenství, což soud nehodnotí jako úspěch významný a , umožňuje soudu rozhodnout tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, což je v projednávaném případě podle názoru soudu přiléhavé.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , )

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.