Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 73/2023-40
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 14 903 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 903 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 903 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 496 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno jméno.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 903 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 903 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 496 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno].</b>
1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 3. 2. 2023, ve znění doplnění žaloby ze dne 3. 4. 2023, bylo zaplacení jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a úroku v celkové výši 2 903 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 903 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení, vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 11. 4. 2022, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 13. 4. 2022, 18. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO (postupitelem) jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé, prostřednictvím webové stránky úvěrujícího webová adresa, na základě které úvěrující poskytl žalovanému peněžní prostředky dne 11. 4. 2022 ve výši 7 500 Kč, dne 13. 4. 2022 ve výši 1 200 Kč, dne 19. 4. 2022 ve výši 1 400 Kč, dne 20. 4. 2022 ve výši 200 Kč, dne 21. 4. 2022 ve výši 300 Kč, dne 22. 4. 2022 ve výši 500 Kč a dne 22. 4. 2022 ve výši 900 Kč. Žalobce sice tvrdil, že žalovaný byl lustrován původním věřitelem z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI a EUCB formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do těchto databází, bez dalšího výstupu, žalobce však nedisponuje žádnými listinnými doklady, které žalovaný předkládal původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti.
2. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
3. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
4. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
10. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že společnost právnická osoba, IČO, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli s využitím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek úvěrujícího na adrese webová adresa) smlouvu o úvěru číslo ze dne 11. 4. 2022, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 13. 4. 2022, 18. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“), na základě které úvěrující poskytl ve prospěch žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč, které ve dnech 11. 4. 2022 ve výši 7 500 Kč, 13. 4. 2022 ve výši 1 200 Kč, 19. 4. 2022 ve výši 1 400 Kč, 20. 4. 2022 ve výši 200 Kč, 21. 4. 2022 ve výši 300 Kč, 22. 4. 2022 ve výši 500 Kč a 22. 4. 2022 ve výši 900 Kč převedl na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky v celkové výši 12 000 Kč vrátit a zaplatit úroky z úvěru v sazbě 294,33 % ročně ve výši 2 903 Kč do 11. 5. 2022 v celkové částce 14 903 Kč, dále zaplatit poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku ve výši 50 Kč, a dále se podle § 2048 o. z. žalovaný zavázal zaplatit úvěrujícímu v případě porušení své povinnosti zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení (ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 11. 4. 2022, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 13. 4. 2022, 18. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022, z ověřovací platby žalovaného došlé na účet úvěrujícího 3. 3. 2014, a z výpisů z bankovního účtu úvěrujícího ze dne 11. 4. 2022, 13. 4. 2022, 19. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022 Kč, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022). právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 11. 2021. Žalobce, v zastoupení úvěrujícího, o postoupení pohledávky vyrozuměl žalovaného dopisem ze dne 16. 11. 2022, odeslaným dne 16. 11. 2022, a zároveň sám požádal žalovaného o úhradu dlužné částky do tří dnů (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 11. 2022, z plné moci ze dne 12. 11. 2021, z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 16. 11. 2022, a z poštovního podacího lístku ze dne 16. 11. 2022). Vzhledem k tomu, že právnická osoba jako úvěrující před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Smlouva o úvěru číslo ze dne 11. 4. 2022, ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 13. 4. 2022, 18. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022, je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť úvěrující poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání úvěrujícího odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o úvěru ze dne 11. 4. 2022, ve znění smlouvy o úvěru ze dne 13. 4. 2022, 18. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022, za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 „ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne 11. 4. 2022, ve znění smlouvy o úvěru ze dne 13. 4. 2022, 18. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022, žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z úvěru v sazbě 294,33 % ročně do 11. 5. 2022 ve výši 2 903 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 903 Kč od 15. 6. 2022 do zaplacení.
13. Žalovaný dosud úvěrujícímu ani žalobci podle ustanovení § 87 odst. 1 i. f. ZoSÚ prokazatelně nevrátil poskytnutou jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč, kterou úvěrující poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne 11. 4. 2022, ve znění smlouvy o úvěru ze dne 13. 4. 2022, 18. 4. 2022, 20. 4. 2022, 21. 4. 2022, 22. 4. 2022 a 22. 4. 2022, a to v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 12 000 Kč v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř. “). Žalovaný podle této právní úpravy, speciální k ustanovení § 1970 o. z., nemůže být v prodlení od 15. 6. 2022, a návrh žalobce na plnění (určení doby splatnosti) částky 12 000 Kč již ke dni 14. 6. 2022 (tedy zpětně) je v rozporu s ustanovením § 87 odst. 2 ZoSÚ, protože zjevně neodpovídá možnostem žalovaného jako spotřebitele a nepředstavuje v daném případě spravedlivé uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu žalovaného a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
14. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 14 903 Kč, měl ve věci úspěch pouze z 80,5 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo celkem 12 000 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch z 19,5 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 61 % (80,5 % minus 19,5 %). Žalobcem uplatněné účelně vynaložené náklady řízení, které mohlo být zahájeno perfektní žalobou, spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč, a 3 režijních paušálech po 100 Kč (300 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, neboť se jednalo o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterém bylo předmětem řízení peněžité plnění s tarifní hodnotou nepřevyšující 50 000 Kč, a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , celkem tedy 2 452 Kč, z čehož 61 % činí 1 496 Kč, které soud podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.