Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 129/2023-93
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 241 298,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 223 811 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu;
a pro případ prodlení se zaplacením byť i jediné splátky podle předchozího odstavce pak se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti splátky podle předchozího odstavce z celé dlužné částky podle předchozího odstavce.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 487,85 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 23 560,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem 8 695,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 868,22 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 189,61 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 147 517,03 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 89 053,82 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 645,03 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 653,82 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 030 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 223 811 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 5 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu; a pro případ prodlení se zaplacením byť i jediné splátky podle předchozího odstavce pak se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti splátky podle předchozího odstavce z celé dlužné částky podle předchozího odstavce. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 487,85 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 23 560,47 Kč, s kapitalizovaným úrokem 8 695,77 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 868,22 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 189,61 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 147 517,03 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 89 053,82 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 150 645,03 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 90 653,82 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 030 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 241 298,85 Kč s příslušenstvím jednak podle úvěrové smlouvy číslo uzavřené účastníky řízení dne datum, podle které byla žalovanému vyplacena částka 150 000 Kč, na kterou žalovaný dosud vrátil pouze částku ve výši 8 394 Kč. Žalovaný se zavázal splatit půjčenou částku; jednak podle úvěrové smlouvy číslo uzavřené účastníky řízení dne datum, podle které byla žalovanému vyplacena částka ve výši 100 000 Kč, na kterou žalovaný vrátil pouze částku 17 795 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:
4. Účastníci uzavřeli dne datum formulářovou smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na terminálu příjmení úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 36 měsíčních splátkách po 3 559 Kč. Současně žalovaný ve smlouvě prohlásil, že je zaměstnanec společnosti právnická osoba, a jeho čistý hlavní měsíční příjem činí 23 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 10 700 Kč. Součásti smlouvy bylo ujednání o možnosti čerpat bezúčelový revolvingový úvěr až do úvěrového rámce 30 000 Kč, který žalovaný nečerpal. (zjištěno z formulářové smlouvy o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru číslo). Žalovaný částku 100 000 Kč vybral prostřednictvím České pošty dne datum (zjištěno z potvrzení o výběru a podací stvrzenky k poštovní poukázce B). Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný čerpal dne datum částku ve výši 100 000 Kč, na kterou zaplatil celkem 17 795 Kč. Dále účastníci uzavřeli dne datum formulářovou smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bankovním převodem úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 96 splátkách měsíčně po 4 197 Kč. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový a roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,98 % Součástí smlouvy bylo bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, který žalovaný nečerpal. Ve smlouvě žalovaný uvedl, že je zaměstnaný u společnosti právnická osoba, a jeho čistý hlavní měsíční příjem činí 27 000 Kč (zjištěno z formulářové smlouvy o hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru evidenční číslo číslo návrhu smlouvy číslo). Žalovaný částku 150 000 Kč vybral prostřednictvím České pošty dne datum (zjištěno z potvrzení o výběru a podací stvrzenky k poštovní poukázce B). Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr číslo čerpal dne datum částku ve výši 150 000 Kč a na tuto částku splatil celkem 8 394 Kč.
5. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného dotazem na příjmy a výdaje žalovaného, přičemž jeho příjmy ověřila potvrzením o zaměstnání a o jeho příjmech (zjištěno z potvrzení o výši příjmu a pracovní smlouvy). Z předložené pracovní smlouvy však soud zjistil, že se jedná pouze o první stranu smlouvy, tedy smlouva není úplná. Z první strany smlouvy pak vyplývá, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti právnická osoba, na dobu určitou od datum se zkušební dobou do datum, přičemž den nástupu byl sjednán na datum (zjištěno z pracovní smlouvy). Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v dostupných registrech a zjistila, že žalovaný nemá žádné exekuce (zjištěno z úvěrové zprávy a potvrzení o provedení boniy).
6. Žalovaný úvěry nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek úvěru. Následně sdělila žalovanému, že byl úvěr zesplatněn. (zjištěno z výzvy ze dne datum a ze dne datum).
7. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne datum k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo ze smlouvy o úvěru číslo před podáním žaloby. (zjištěno z předžalobní upomínky a podacího archu).
8. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel s poskytovatelem úvěru smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Na tuto smlouvu se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezbytné zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy.
14. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v příslušných registrech a dotazem na žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Příjmy žalovaného žalobkyně také ověřila. Vycházela však také z příjmů ostatních členů domácnosti, které nijak neověřila. Rovněž žalovaným tvrzené výdaje nebyly nijak ověřeny. Navíc podle předložené pracovní smlouvy byl pracovní poměr sjednán a dobu určitou, přičemž v obou případech byly splátky úvěru rozloženy do delšího časového období než 1 rok.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (jako speciální úpravy vypořádání plnění z neplatné smlouvy – viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
16. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (100 000 Kč – 17 795 Kč) a (150 000 Kč – 8 394 Kč). Soud pak uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až v případě prodlení žalovaného s úhradou soudem stanovených splátek, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 202/2005.
17. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 030 Kč, přičemž tato částka představuje 44,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,04 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,96 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 652 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 241 298,85 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 551,21 Kč za 48 ujetých km v částce 351,21 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,8 l číslo km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 951,21 Kč ve výši 8 179,75 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.