Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 46/2022-48

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 12 220 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 820 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů

od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 400 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 651,11 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 239,06 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do 18. 1. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 2 180 Kč za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 820 Kč s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do částky 6 400 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 651,11 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 239,06 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 16. 1. 2021 do 18. 1. 2023, zákonného úroku z prodlení z částky 2 180 Kč za dobu od 19. 1. 2023 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí částku 12 220 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 651,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 239,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení ve výši 10 %, úrok 19,03 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne 2. 2. 2019 uzavřena smlouva

o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 1 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč

a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 240 Kč, počínaje 9. 2. 2019, splatnost poslední splátky byla dne 28. 3. 2020. Žalovaná v rozporu se smlouvou nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Žalovaná uhradil celkem 2 180 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s  , , (dále jen „ “) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 15. 1. 2021 si společnost právnická osoba, IČO se sídlem adresa, jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednali (čl. I. smlouvy) postoupení pohledávek postupitele na postupníka vzniklých ze smlouvy

o spotřebitelském úvěru, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovaných v seznamu pohledávek, pohledávky jsou postupovány s účinností ke dni uzavření smlouvy. V příloze smlouvy – seznamu postupovaných pohledávek je specifikována pohledávka za žalovanou (označeným jménem, příjmením, datem narození a uvedením čísla smlouvy). V dopise„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 19. 2. 2021, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán prostřednictvím České pošty s. p. dne 22. 2. 2021 na adresu ulice a číslo obec, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávek ze smlouvy číslo na nového věřitele, žalobkyni, a současně ji vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od obdržení oznámení. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 2. 2. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně poskytne žalované částku 8 000 Kč a žalovaná se zavazuje zaplatit za poskytnutí částky úrok ve výši 1 600 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku žalovaná uhradí v 60 měsíčních splátkách po 240 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí částky 8 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně (čl. 2 smlouvy). V zákaznické kartě (formuláři) podepsané žalovanou a osobou oprávněnou jednat za právní předchůdkyni žalobkyně dne 2 2. 2019 je uvedeno, že žalovaná žádá o poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč, totožnost žalované byla ověřena na základě občanského průkazu, karta obsahuje údaje o osobních a majetkových poměrech žalované, je uvedeno, že žalovaná je svobodná, žije

s přítelem u jeho rodičů, je na mateřské dovolené. Její měsíční příjem činí 3 800 Kč (rodičovský příspěvek), příjem partnera činní 14 670 Kč a 600 Kč tvoří přídavky, celkem tedy 19 070 Kč. Její měsíční výdaje činí celkem 16 500 Kč a skládají se z příspěvku rodičům partnera na bydlení ve výši 3 000 Kč, nákladů na osobní výdaje ve výši 12 000 Kč, splátky půjčky partnera ve výši 1 300 Kč a dalších výdajů ve výši 200 Kč s poznámkou KRED. Údaje měly být ověřeny uvedenými dokumenty od žadatele, a to výplatní páskou partnera, pracovní smlouvou partnera a složenkami. (vše označeno zaškrtnutím políčka a daného dokumentu), k tomu je předtištěným textem v závěru formuláře uvedeno: Nutno pořídit kopie alespoň jednoho typu z ověřovaných dokumentů na straně příjmů a i výdajů (může být i kombinace). Typy ověřovaných dokumentů se řídí situací žadatele, resp. dle políček vyplněných v tabulce FINAČNÍ SITUACE ŽADATELE. Pracovní smlouva (smlouva DPP/DPČ) samotná nestačí k prokázání příjmů, vždy musí být doplněna výpisu z BÚ či výplatními páskami. Dále pak je v kartě uvedeno, že osoba jednající za poskytovatele úvěru dokumenty potřebné pro posouzení zákazníkovy schopnosti splácet odevzdala v souladu s vnitřními předpisy společnosti. Kontaktní údaje žalované jsou uvedeny tři adresy, a to adresa trvalého pobytu: ulice a číslo, část obce, adresa místa výběru ulice a číslo, obec, ulice a číslo, obec žalobkyně soudu doložila y, které jsou ve formuláři označeny, a to ústřižek poštovní poukázky ze dne 13. 11. 2018, který dokládá, že žalované byla vyplacena částka 3 800 Kč jako rodičovský příspěvek za měsíc říjen 2018, první strany pracovní smlouvy uzavřená mezi právnická osoba jako zaměstnavatelem a jméno příjmení jako zaměstnancem, v níž je sjednán den nástupu do práce 2. 1. 2019 a potvrzení o výši příjmu zaměstnance jméno příjmení ze dne 14. 1. 2019 za období srpen 2018 – listopad 2018 vystavená zaměstnavatelem právnická osoba, průměrný čistý příjem činní 14 685 Kč, první strana smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi pronajímatelem obcí obec a příjmení jméno a jméno, na dobu určitou od 1. 10. 2018 do 31. 1. 2019.

4. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou vyhotovenou zástupcem žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 k uhrazení pohledávek ze smlouvy do 13. 7. 2021 s upozorněním, že nebude-li dluh uhrazen, budou pohledávky vymáhány soudní cestou, dle připojeného podacího lístku byla výzva odeslána žalované na adresu ulice a číslo obec, prostřednictvím České pošty s. p. dne 28. 6. 2021.

5. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.

6. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 4. 1. 2019 do 23. 4. 2020 (dále jen„ ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v  písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.

7. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalované, předložená„ karta klienta“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

9. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu , 3

10. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Předloženými důkazy nebylo prokázáno (ostatně žalobkyně to ani netvrdila), že by byly ověřovány výdaje žalované spočívající v jejích dalších závazcích (zejména z jiných spotřebitelských úvěrů), např. z dostupných databází (registrů), resp. za přiměřený požadavek soud považuje alespoň lustraci žalované v insolvenčním rejstříku a její prověření v centrální evidenci exekucí, a soud tak došel k závěru, že ohledně této zásadní skutečnosti poskytovatel úvěru vycházel toliko z prohlášení žalované, což shledává nedostatečným, a tedy v rozporu s povinností postupovat s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně tak při určení částky, se kterou žalovaná disponuje po uhrazení měsíčních nákladů a ze které může hradit splátky, vyšla z nedostatečně zjištěných a ověřených údajů. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, tedy poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou prvou, což je dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že, zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR- Finance s.r.o. v. GK., ve věci C -679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle § 580 o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s § 86 ZoSÚ je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle § 588 o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

11. Je-li smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou absolutně neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalované 8 000 Kč, vznikla žalované povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Na tuto jistinu je pak nutno započíst to, co žalovaná již podle smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, zaplatila, což byla podle tvrzení žalobkyně, které žalovaná nerozporovala, částka 2 180 Kč, když ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelské zápůjčce či úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle § 2993 o. z. Soud tak došel k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 5 820 Kč jako neuhrazeného zůstatku na jistině dle smlouvy, a proto žalovanou zavázal k úhradě této částky. Soud musel současně určit i počátek splatnosti povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, když vyšel z toho, že splatnost nastala ve smyslu § 1958 o. z. na základě výzvy věřitele k plnění, přičemž tyto právní účinky mělo až doručení žaloby žalované soudem, neboť předchozí výzvy k uhrazení dluhu byly žalované zasílány na adresu, která nebyla adresou evidovaného trvalého pobytu ani adresou, kterou žalovaná uvedla ve smlouvě, a doručování na takovouto adresu, když bylo prokázáno toliko odeslání výzvy nikoli její doručení, nemá vůči žalované právní účinky ve smyslu vzniku splatnosti dluhu, neboť nelze uplatnit domněnku dojití dle 573 o. z. Soud přiznal žalobkyni podle o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, úroky byly žalobkyni přiznány ve výši stanovené Žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta co do nároků, které mají původ v absolutně neplatné smlouvě (úrok, administrativní poplatek).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než poloviny uplatněného nároku a žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.