Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 250/2022-57
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 14 208 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od 28. 7. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč a částky 6 408 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od 28. 7. 2022 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč a částky 6 408 Kč zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Předmětem řízení je spor účastníků řízení o zaplacení částky celkem 14 208 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené za použití komunikace na dálku dne 24. 6. 2022 mezi účastníky řízení, když žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 7 680 Kč do 30 dnů (27. 7. 2022), a to v případě slevy za včasné vrácení, jinak částku 12 600 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že si vyžádala skutečné příjmy žalovaného, kdy vypočetla průměrný měsíční čistý příjem žalovaného v částce 28 873 Kč, porovnala je s tvrzenými výdaji a provedla lustraci v registrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti a provedla statistické výpočty, kdy dospěla k závěru, že výdaje žalovaného jsou v měsíční výši 8 000 Kč na bydlení včetně energií a 5 764 Kč na osobních výdajích, a částka 2 000 Kč na pravidelných jiných měsíčních splátkách. Žalobkyně zaslala žalovanému dvě upomínky, kdy za jednu požaduje uhradit náklady ve výši 450 Kč a za druhou 650 Kč. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně úhrady poplatku za předání pohledávky k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit jistinu ve výši 6 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč za nesplnění povinnosti žalovaného dle čl. 7 a 7.3. smlouvy o úvěru, tedy 2 x 900 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. K jednání ve věci se bez omluvy nedostavil, kdy žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tedy ve věci rozhodl jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
4. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
5. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Dle ustanovení § 122 odst. 1, 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
7. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Z předsmluvní informace, která byla žalovaným dne 24. 6. 2022 digitálně podepsána, vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech, důležitých právních aspektech a dodatečné informace.
10. Z dokumentu nazvaného jako posouzení úvěruschopnosti žadatele vyplývá, že žalovaný je zaměstnaný u název zaměstnavatele anonymizována dvě slova, kdy žalobkyně počítala s výší příjmu žalovaného 28 873 Kč a výdaji ve výši 15 764 Kč, z ověření v registrech vyplynulo, že nemá exekuci v CEE, nemá záznam v insolvenčním rejstříku, v registru úvěrů REPI má dvě otevřené smlouvy, kdy závěrem bylo uvedeno, že žalovaný vyhovuje. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že si žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Ze dvou potvrzení o provedení platby vyplývá, že žalovaný poskytl žalobkyni částku 1 Kč za účelem ověření totožnosti jeho účtu a žalovanému byla dne 24. 6. 2022 poskytnuta simplepůjčka se splatností 27. 7. 2022. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 24. 6. 2022 vyplývá, že na jméno žalovaného nebyl nalezen žádný exekuční titul.
11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla digitálně podepsána žalovaným dne 24. 6. 2022, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání úvěru ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného do 4 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit úvěr žalobkyni, zaplatit jí úrok a uhradit další finanční závazky vyplývající z této smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně, úroky jsou splatné v jediné splátce (jednorázově) spolu s jistinou. V čl. 4 smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvní strany dohodly, že se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč, který je splatný společně s jistinou úvěru a úrokem. Jestliže žalovaný úvěr vrátí řádně a včas zavazuje se žalobkyně poskytnout žalovanému slevu na poplatku za poskytnutí úvěru tak, že poplatek po slevě bude činit 1 488 Kč. Žalovaný je povinen žalobkyni vrátit úvěr do 30 dnů (den splatnosti) společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v jedné platbě. RPSN vypočtená k okamžiku uzavření smlouvy činí 832 000 % nebo v případě řádného placení 1 916 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavazuje žalobkyni zaplatit ke dni splatnosti, odpovídá součtu jistiny, úroku a poplatku a činí 12 600 Kč, nebo v případě slevy za včasné splacení 7 680 Kč. Žalobkyně může pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu požadovat a žalovaný je povinen uhradit náhradu všech nákladů, které vznikly žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného, dále úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. V čl. 7 2. smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že se žalovaný zavazuje vždy do 3. dne příslušného kalendářního měsíce předložit úvěrujícímu písemné potvrzení o trvání jeho pracovního poměru a do pěti dnů od uzavření smlouvy předložit potvrzení příslušného okresního soudu, že vůči němu nejsou vedena soudní řízení, nesplnění každé z této povinnosti je pak sankcionována smluvní pokutou ve výši 15 % z jistiny poskytnutého úvěru. Pro případ prodlení je dále sjednán poplatek 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po 7 dnech prodlení, 650 Kč za druhou upomínku (po 20 dnech prodlení) a poplatek 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury právnická osoba, IČO. Z přílohy č. 1 smlouvy o úvěru – ceník a sazebník poplatků vyplývá, že při smlouvě na částku 6 000 Kč a počtu dnů 30 činí úrok 192 Kč, poplatek 6 408 Kč, kdy celková částka k úhradě činí 12 600 Kč, při včasném splacení činí poplatek pouze 1 488 Kč a celková částka k úhradě 7 680 Kč.
12. Z upomínky k úhradě dluhu ze dne 4. 8. 2022, včetně podacího lístku, vyplývá, že vzhledem k tomu, že žalovaný nevrátil úvěr zpět ve lhůtě splatnosti, vyzvala ho žalobkyně k jeho úhradě, kdy v případě, že zaplatí úvěr do 9. 8. 2022 bude mu na poplatku za poskytnutí účtována pouze částka 1 488 Kč a dále poplatek za upomínání ve výši 450 Kč. Z poslední upomínky předáním na vymáhání ze dne 17. 8. 2022, včetně podacího lístku, vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby ihned zaplatil dluh ve výši 15 500 Kč, jinak bude dluh předán inkasní agentuře. Z poslední výzvy před žalobou ze dne 31. 8. 2022, včetně podacího lístku, vyplývá, že žalobkyně předala vymáhání pohledávky inkasní agentuře právnická osoba, která po žalovaném požadovala úhradu částky 17 000 Kč. Z rozpisu účelně vynaložených nákladů na upomínání vyplývá, z jakých položek se skládají jednotlivé poplatky za upomínání.
13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně jako podnikatel (věřitel) a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli za užití prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru – spotřebitelskou smlouvu. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč. V souladu s ustanovením § 2395 občanského zákoníku je žalovaný povinen peněžitou zápůjčku vrátit. Jelikož se jednalo o tzv. spotřebitelský úvěr, byla žalobkyně dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinna před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Žalobkyně tak byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výplatní páskou, rozhodnutím o přiznání sociální dávky) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků, například i výpisem z běžného účtu) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Toto dle všeho žalobkyně učinila jen z části, kdy se zabývala pouze příjmy žalovaného, které doložil svými výplatními páskami, avšak výdaje žalovaného řešila pouze statistickými čísly a výpočty a prověřením nebankovních registrů a evidence exekucí. Z výpisu z běžného účtu žalovaného například jen za měsíc červen 2022 vyplývá příjem 44 938,03 Kč a výdaje ve výši 44 951,67 Kč, mezi nimiž jsou splátky různých„ rychlopůjček“ a nové úvěry a zejména internetové sázky, avšak žádné platby odpovídající platbám za bydlení, zálohám na energie apod. Žalobkyně tedy postupovala v rozporu s ustanoveními § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když neposoudila úvěruschopnost na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a to zejména za situace, kdy žalovaný měl prokazatelně nejméně dvě jiné půjčky, a to i po splatnosti, jak vyplynulo z lustrace žalovaného v REPI. Z předložené smlouvy nikterak nevyplývá, zda má žalovaný nějakou vyživovací povinnost ani další informace o jeho příjmech a výdajích. Jelikož žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr žalovanému v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je taková smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 vyplývá, že obecný soud je povinen zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného. Otázkou zkoumání úvěruschopnosti se tak soud nemá zabývat pouze na návrh spotřebitele, ale ex offo. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Žalovaný tak měl částku 6 000 Kč vrátit, a to dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Soud vycházel z toho, že si žalovaný se žalobkyní dohodl splatnost pohledávky do 27. 7. 2022, tuto lhůtu tak soud považuje za dobu vrácení odpovídající možnostem žalovaného, když žalovaný tuto lhůtu pro vrácení dlužné částky nijak nerozporoval. Jestliže tedy žalovaný částku 6 000 Kč nevrátil do 27. 7. 2022, následující den se dostal s její úhradou do prodlení a je dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku povinen uhradit i zákonný úrok z prodlení z této částky. Jelikož byl žalovaný z důvodu neposouzení úvěruschopnosti povinen zaplatit pouze poskytnutou jistinu ve výši 6 000 Kč se zákonným úrokem, byl nárok žalobkyně ve zbývajícím rozsahu (tj. co do poplatku ve výši 6 408 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 800 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč) zamítnut.
14. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 7. 2022 do zaplacení.
15. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2, o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná asi z 42 %, naopak z 58 % byl úspěšný žalovaný, žalovanému by tak náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 16 %, avšak žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
16. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec l občanského soudního řádu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, které lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.