Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 91/2023-31

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 329 774,64 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 542,93 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 2 542,93 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 327 231,71 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 141 658,69 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 102 115 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 542,93 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 2 542,93 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky 327 231,71 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 141 658,69 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 102 115 Kč od 4. 11. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném uhrazení částky 329 774,64 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 12. 2021 (dále jen„ smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy měla žalobkyně žalovanému poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách 2 755 Kč tak, aby zaplatil jistinu a navíc také úroky ve výši 98 360 Kč Smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly doplňkovou službu PODPORA, která zahrnovala možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění, hospitalizace nebo v případě nezaviněné ztráty zaměstnání, za kterou se žalovaný zavázal hradit 1 571 Kč měsíčně. Žalovaný zaplatil na splátkách celkem částku 30 382 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně nehradil, zaslala žalobkyně žalovanému upomínku ze dne 20. 8. 2022, za kterou se žalovaný zavázal smlouvou o úvěru uhradit žalobkyni částku 300 Kč a upomínku ze dne 5. 9. 2022, za kterou se žalovaný zavázal uhradit částku 500 Kč. Protože žalovaný své závazky nadále neplnil, byl jeho úvěr ke dni 21. 9. 2022 zesplatněn, kdy žalovaná částka k tomuto datu představovala jistinu ve výši 95 601,08 K, úrok ve výši 83 471,09 Kč, nesplacenou cenu doplňkové služby PODPORA ve výši 102 115 Kč, náklady na upomínky ve výši 800 Kč, smluvní úroky z prodlení úvěru ve výši 202,82 Kč a smluvní pokutu ve výši 47 800,54 Kč. Žalobkyně tuto částku uplatňuje v tomto řízení vyjma úroku z prodlení úvěru ve výši 202,82 Kč a další platby žalovaného ve výši 13,07 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonné úroky z prodlení z jistiny, nákladů na upomínky a smluvní pokuty od 4. 11. 2022 do zaplacení a smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z nezaplacené ceny služby PODPORA od 4. 11. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 12. 2021 soud zjistil, že mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru, kterou měl být žalobkyní poskytnut žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, nicméně reálně měla být na účet žalovaného uhrazena pouze částka 32 838 Kč, kdy zbývající část úvěru byla použita na úhradu předchozího úvěru žalovaného ve výši 52 162 Kč dle předchozí smlouvy o úvěru číslo uzavřené s žalobkyní a na úhradu nákladů poskytovatele na vyřizování úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru dle nové smlouvy o úvěru s úrokem ve výši 26 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 2 755 Kč splatných k 15. dni každého kalendářního měsíce. V případě prodlení se žalovaný měl zavázat dle čl. 5 3. smlouvy o úvěru uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a náhradu vzniklé škody. Za první upomínku v případě prodlení se žalovaný v čl. 5 zavázal uhradit 300 Kč a za druhou 500 Kč. V případě neuhrazení dlužné částky po upomínkách byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Dle čl. VII si strany sjednaly doplňkovou službu PODPORA, jejíž podmínky jsou upraveny smlouvou o doplňkové službě PODPORA. Celá smlouva o úvěru, včetně příloh má celkem 19 formulářových stran napsaných malým a obtížně čitelným písmem.

4. Z přílohy č. 1 posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má 2 vyživované děti a je zaměstnán u anonymizována tři slova územní celek, má mít průměrný příjem za poslední tři měsíce ve výši 46 627 Kč měsíčně, náklady na bydlení mají činit 16 670 Kč, má pravidelně hradit na své finanční závazky částku 3 831 Kč měsíčně, na sázky 3 222 Kč měsíčně a aktuálně má mít průměrný finanční zůstatek ve výši 14 578 Kč měsíčně. Není uvedeno, o jaký druh pracovního poměru se jedná, ani zda se jedná o poměr na dobu neurčitou či určitou, resp. z tohoto důkazu nevyplývá zjišťování, zda se jedná o příjem trvalý. K tomuto důkazu není připojen žádný doklad o ověření existence a formy zaměstnání žalovaného a o ověření výdajů žalovaného a z důkazu nevyplývá, z čeho konkrétně vypočetla žalobkyně konečný finanční zůstatek spotřebitele.

5. Z přílohy č. 2 Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, která byla připojena k samotnému textu smlouvy o úvěru jako její příloha, soud zjistil, že na základě ní mělo dojít k poskytnutí služby PODPORA žalovanému za měsíční splátku ve výši 1 571 Kč, která zahrnovala možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc po splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění, hospitalizace nebo v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. V případě prodlení s hrazením měl být spotřebitel povinen uhradit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

6. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 31. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému potvrzení o tom, že na jeho účet uhradí částku 32 838 Kč, částka ve výši 52 162 Kč měla být vyplacena na účet žalobkyně na umoření dluhu z předchozí úvěrové smlouvy číslo částka ve výši 15 000 Kč měla být započtena na náklady spojené s poskytnutím úvěru. Žalovanému tak bylo na jeho účet vyplaceno toliko 32 838 Kč, což soud zjistil i z potvrzení o bezhotovostních transakcích.

7. Ze zesplatnění úvěru ze dne 21. 9. 2022 soud zjistil, že žalovanému bylo dne 21. 9. 2022 zasláno oznámení o zesplatnění celého úvěru a byl vyzván k úhradě částky 329 990,54 Kč do 3. 11. 2022.

8. Z výstupu z insolvenčního rejstříku ke dni 14. 12. 2021 vyplývá, že vůči žalovanému bylo vedeno jedno již ukončené insolvenční řízení.

9. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 16. 12. 2021 vyplývá, že nebyl zjištěn vůči žalovanému záznam.

10. Z výsledku lustrace v registru SOLUS ze dne 14. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný neměl záznam.

11. Z výplatního lístku z listopadu 2021 soud zjistil, že žalovaný v tomto měsíci obdržel od zaměstnavatele anonymizována tři slova základní hrubou mzdu ve výši 37 336 Kč a příplatky ve výši 14 062 Kč a čistá mzda za tento měsíc činila 48 187 Kč.

12. Z výpisu z účtu žalovaného za září 2021, říjen 2021 a listopad 2021 vyplývá, že žalovaným tvrzená mzda v příloze číslo smlouvy není schopna pokrýt jeho výdaje, mírná pozitivní platební bilance za září 2021 a říjen 2021 na účtech žalovaného byla dosažena pouze platbami jiných subjektů než zaměstnavatele a v případě listopadu 2021 byla dokonce negativní. Nelze také odhlédnout od skutečnosti, že náklady žalovaného na sázkové služby u právnická osoba činily za poslední 3 měsíce celkem 139 300 Kč, což představuje téměř celou jeho tvrzenou mzdu a od skutečnosti, že průměrné výdaje za tento období činily měsíčně 133 837 Kč, což několikanásobně převyšuje tvrzený měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání.

13. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

14. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy neposuzovala dostatečně schopnost žalovaného úvěr splácet. Stran příjmů se žalobkyně spokojila toliko s jedním výplatním lístkem za listopad 2021, neověřovala trvání ani formu pracovní poměru a příjmy vyplývající z výpisu z účtů žádným způsobem neanalyzovala. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by jakýmkoliv způsobem ověřovala výdaje žalovaného, nebyla předložena nájemní smlouva, ověřovány ostatní náklady žalovaného a nebyly zohledněny náklady žalovaného na sázkové služby vyplývající z předložených výpisů z účtu, dosahující téměř výše jeho příjmů ze zaměstnání, které uvedl do formuláře přílohy číslo úvěrové smlouvy. Žalobkyně neprovedla analýzu struktury výdajů žalovaného, převyšující několikanásobně jeho příjmy ze zaměstnání. Žalobkyně přitom byla před jednáním soudem vyzvána k dotvrzení všech skutečností o dostatečném prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením smlouvy o úvěru a označení a předložení důkazů k prokázání jejích tvrzení.

15. Podle , (dále jen „“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Co se právního hodnocení věci týče, je soud toho názoru, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., která je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z.s.ú. a která je ovšem absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně totiž neprokázala, že by na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele posoudila před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele, či že by tak učinila na základě jiných nezbytných zdrojů. Žalobkyně dostatečně nezjistila příjmy a výdaje spotřebitele, a nesplnila tak svou povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., jejíž nesplnění má v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. za následek absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru.

21. Vzhledem k tomu, že nebyl v řízení prokázán platný závazek, plnili si účastníci na základě smlouvy o úvěru bez právního důvodu a v souladu s § 2993 o. z. mají obě strany právo požadovat, aby jim druhá strana vydala to, co na základě neplatného závazku získala. V řízení bylo prokázáno poskytnutí žalobkyní částky ve výši 32 838 Kč žalovanému a z tvrzení žalobkyně vyplývá celková úhrada splátek žalovaným žalobkyni ve výši 30 282 Kč a přeplatku ve výši 13,07 Kč, tj. celkem 30 295,07 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit částku 2 542,93 Kč, která představuje rozdíl mezi žalobkyní poskytnutým plněním a uhrazenou částkou žalovaným. Soud přitom nevycházel z tvrzené jistiny úvěru ve výši 100 000 Kč, neboť tato částka nebyla žalovanému na základě smlouvy o úvěru přímo poskytnuta a započtení na náklady řízení a na úhradu předchozího úvěru s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru možné není. V řízení navíc nebylo tvrzeno ani prokázáno dostatečné ověření schopnosti žalovaného předchozí úvěr splácet, a tudíž nebyla prokázána ani platnost předchozí úvěrové smlouvy. Žalobci byla také v souladu s  o. z. ve spojení s uložena povinnost uhradit úroky z prodlení od 4. 11. 2022, kdy žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou se splatností do dne předcházejícího tomuto datu. Ve zbytku nároku žalobkyně byla žaloba zamítnuta, neboť tento měl být založen dle tvrzení žalobkyně na absolutně neplatné smlouvě o úvěru.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , kdy převážně úspěšný žalovaný měl nárok na náhradu nákladů řízení, nicméně mu žádné nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.