Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 17/2022-48

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 3.736 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3.000 Kč od 9. 8. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 736 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 47 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 736 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 804 Kč k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3.000 Kč od 9. 8. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 736 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 47 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 736 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 804 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3.736 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum uzavřené prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 3.000 Kč. Žalovaný nedostál svému závazku vrátit žalobkyni částku sjednanou ve smlouvě.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradil. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalovanému na adresu pro doručování dle ustanovení (např. usnesení Ústavního soudu č. ). Zásilky soudu si žalovaný nepřevzal.

3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání. Nepřítomné žalobkyni nebylo možné poskytnout u jednání patřičná poučení v souladu s ustanovením . Žalovaný se bez omluvy nedostavil.

4. Rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení (odvolání není přípustné dle ustanovení ).

5. Okresní soud v Bruntále učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Účastníci řízení prostřednictvím internetových stránek společnosti právnická osoba, webová adresa, v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně v mobilní aplikaci společnosti právnická osoba„ příjmení“ uzavřeli dne datum úvěrovou smlouvu. Proces uzavření smlouvy probíhá tak, že zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, následně probíhá automatizovaný schvalovací proces a pokud je žádost schválena, objeví se na internetových stránkách, případně v rámci mobilní aplikace, text smlouvy a na telefonní číslo, které žadatel uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód. Zadáním kódu je smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti, v tomto konkrétním případě na adresu email. V případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být žadatelem odeslána 1 Kč na bankovní účet žalobkyně, případně zaslán výpis z účtu, ze kterého je patrné, kdo je jeho majitelem. V projednávané věci nebylo ověřování nutné, neboť žalovaný již byl klientem žalobkyně. Na základě úvěrové smlouvy ze dne datum byla žalovanému poskytnuta částka 3.000 Kč na účet číslo bankovní účet. Žalovaný se zavázal k úhradě dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Sjednány byly také další volitelné zpoplatněné služby. Žalovaný na pohledávku žalobkyně neuhradil ničeho. Ke dni sepsání žaloby žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 3.736 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 3.000 Kč; poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč; poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč; poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč) a smluvní pokuty ve výši 90 Kč. Žalobkyně dále nárokuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 47 Kč za období od 9. 8. 2021 do 1. 10. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3.736 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem datum.

6. Již v žalobě žalobkyně uváděla, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla na základě údajů z registrů NRKI, BRKI, SOLUS, Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, kdy zejména zjišťovala, zda má žalovaný další závazky a zda je hradí. Dále provedla credit scoring, kdy srovnávala příjmy a výdaje, které žalovaný uvedl při vyplňování žádosti o poskytnutí úvěru, jakož i další ukazatele jako např. věk, rodinný stav apod. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, mimo jiné, že pro účely credit scoringu je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre, resp. pro zjištění limitu nejvyšší měsíční splátky, žalovaného byla následující: žalovaný byl zaměstnán s čistým měsíční příjmem 35.000 Kč, výdaje domácnosti na bydlení činily 13.000 Kč, výše přijmu ostatních členů domácnosti 10.000 Kč, životní minimum dospělého člena domácnosti činilo 3.410 Kč, splátky ostatních úvěrových závazků 4.869 Kč. Žalobkyně dále vycházela z životního minima dospělého člena domácnosti v době schvalování úvěru a měsíčních nákladů domácnosti na bydlení dle údajů ČSÚ. K důkazu žalobkyně doložila Printscreen obrazovky - údaje poskytnuté žalovaným v rámci žádosti o úvěr, kontrola ISIR, kontrola CRIBIS, potvrzení o provedení dotazu do registru sdružení SOLUS. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy shora citované údaje o svých majetkových poměrech, na jeho majetek nebyla vedena exekuce. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl 2 existující splátkové závazky, 1 nesplátkový závazek a 2 závazky z kreditní karty.

7. Právní poměry mezi účastníky se řídí ustanoveními , a , o spotřebitelském úvěru.

8. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle a násl. ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaný uzavíral v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky a dlužník (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a poplatky stanovené smlouvou. Dle Smlouvy byl žalovaný povinen uhradit jistinu v částce 3.000 Kč a poplatky specifikované shora (v rámci skutkových tvrzení). Žalovaný však porušil ujednání smlouvy o úvěru a dluh vůči žalobkyni nehradil řádně, neuhradil ničeho Kč.

14. S ohledem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. V tomto směru se soud opírá zejména o aktuální Rozsudek Soudního dvora C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, jakož i usnesení Pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, které se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak přistupuje ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v nálezu .

15. Úvěruschopnost žalovaného byla, dle tvrzení žalobkyně, ověřována z dostupných registrů a dále z konkrétních údajů o příjmech a výdajích uvedených samotným žalovaným. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti použila statistický model, vycházela z údajů Českého statistického úřadu. Tvrzení žalovaného o příjmu ze zaměstnání a příjmu dalších členů domácnosti nebylo žádným způsobem objektivizováno. Žalobkyní skutečně zjištěné údaje se týkaly pouze šetření v dostupných registrech, nebylo zjišťováno a ověřováno, jaké jsou konkrétní sociální a majetkové poměry žalovaného. Povinnost prošetřit poměry dlužníka přitom ze zákona stíhá věřitele, nikoli samotného dlužníka. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně neprověřila, dle názoru soudu, s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

16. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu, neboť jde o jednání v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2019 č. j. -66:„ Podle § 588 obč. zák. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatností právního jednání (v tomto je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kolektiv I. obecná část – ( a ). Komentář 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu citovaného zákona, potažmo druhu jeho neplatnosti. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznit povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci ve spojení s  o. z. je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění o účelu směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech, což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. “

17. Na základě neplatného právního jednání bylo žalovanému ze strany žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 3.000 Kč, žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru (žalobkyni vzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souladu s ustanovením ). Výše poskytnuté jistiny činila 3.000 Kč, celá částka zůstává k úhradě. Ve zbylém rozsahu, tedy ohledně částky 376 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 47 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 736 Kč od 2. 10. 2021 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta, neboť šlo o součet nároků požadovaných na základě smlouvy, jež byla shledána neplatnou.

18. Soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky v návaznosti na výzvu ze dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě do 30 dnů od sepsání výzvy. Úrok z prodlení odpovídá současné právní úpravě, tedy ustanovení a ve znění platném ke dni vzniku prodlení. Ve zbylém rozsahu, tedy z nepřiznané části nároku, soud žalobu zamítl i ohledně příslušenství pohledávky.

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle , , když úspěch žalobkyně ve věci byl částečný. Výzva dle ustanovení byla žalovanému zaslána právním zástupcem žalobkyně. V prvé řadě se při rozhodování o nákladech řízení zabýval soud otázkou úspěchu účastníků ve věci, kdy bylo potřeba určit poměr úspěchu obou účastníků ve věci a od úspěchu účastníka odečíst jeho neúspěch. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částky 3.245,92 Kč (3.000 Kč + 254,92 – zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni rozhodování soudu), která představuje 77 % původního předmětu řízení (4.237,11 Kč – ke dni rozhodování soudu), žalovaný byl úspěšný ohledně částky 991,19 Kč (736 Kč + 47 Kč + 208,19 Kč), což je 23 % z předmětu řízení. Od úspěchu žalobkyně je nutné odečíst úspěch žalovaného, tzn., 77 % méně 23 % vychází tedy, že žalobkyně má právo na 54 % vynaložených nákladů řízení.

20. Soud má, v souladu se žalobním návrhem, za to, že jsou splněny podmínky ustanovení (obdobná věc např. sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka, sp. zn. spisová značka), celkové náklady žalobkyně v částce 1.489 Kč tak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, jehož výše byla určena dle položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 100 Kč v částce 300 Kč stanovená dle (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, podání žaloby; k doplnění skutkových tvrzení soud nepřihlížel jako k dalšímu úkonu právní služby, když má za to, že tato skutková tvrzení měla být součástí řádně vypracované žaloby); odměna advokáta v souladu s ustanovením ve výši 600 Kč (3 úkony á 200 Kč); daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad stanovená vsouladu s ustanovením ve výši 189 Kč. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému zaplatit 54 % nákladů řízení žalobkyně v částce 804 Kč.

21. Jelikož žalobkyni, které byla přisouzena náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle ustanovení povinen zaplatit tuto náhradu advokátu.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).