Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 155/2023-34
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 804 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 804 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 504 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 804 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 504 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 1 804 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalovaný je vlastník (provozovatel) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, příjmení: značka a číslo, číslo technického průkazu: značka průkazu (dále jen„ vozidlo“). K vozidlu nebylo v období od datum do datum (dále též„ rozhodné období“) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný i přes výzvu žalobkyně doposud dlužnou částku zákonného příspěvku neuhradil. Výše požadovaného příspěvku byla podle § 4 citovaného zákona a podle § 2 vyhl. č. 205/1999 Sb. vypočtena za 32 dnů bez pojištění vozidla ve výši 1 504 Kč. Poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva podle § 4 odst. 4 cit. zák. činí částku 300 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu písemně nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, proto soud předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání také souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Ze sdělení stát. instituce soud zjistil z registru silničních vozidel, že evidovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značka byla do datum jiná fyzická osoba než žalovaný a vozidlo bylo v rozhodném období vedeno jako provozované. Z listiny označené jako kupní smlouva datované dne datum soud zjistil, že žalovaný tento den koupil motorové vozidlo, s předmětným příjmení od osoby evidované v registru vozidel jako jeho vlastník za sjednanou kupní cenu.
4. Žalobkyně, jejíž aktivní legitimace vyplývá ze zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při výkonu své činnosti podle § 15 citovaného zákona zjistila, že k vozidlu nebylo v rozhodném období uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzn. povinné ručení), vozidlo bylo provozované a kupní smlouvou bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno na žalovaného. Výzvou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ze dne datum byl žalovaný vyzván k povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek k vozidlu za dlužné období 32 dnů ve výši 1 504 Kč a náklady uplatnění 300 Kč do 60 dnů od doručení dopisu. Podle informací České pošty a poštovního podacího archu byla výzva s uvedeným podacím číslem odeslaná na adresu žalovaného a doručena dne datum a příspěvek byl splatný datum. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil, či že by k zániku závazku vůči žalobkyni došlo jiným způsobem než splněním. Žalovaný byl opakovaně upomínán, předžalobní upomínka byla odeslána na adresu žalovaného dne datum.
5. Soud věc právně posoudil podle § 4 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, kdy žalovanému vznikla ve smyslu § 4 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 zákona povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že podle kupní smlouvy je od datum vlastníkem předmětného vozidla, které bylo v rozhodném období 32 dnů provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Toto tvrzení žalovaný nesporoval ani nereagoval na písemné výzvy žalobkyně. Žalobkyně ve lhůtě jednoho roku ode vzniku povinnosti zaplatit příspěvek podle § 4 odst. 6 cit. zákona, vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku. Podle § 4 odst. 3 a odst. 5 cit zákona, ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., je žalovaný povinen uhradit příspěvek ve výši 1 504 Kč, který je vypočten vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla (47 Kč za 1 den) počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem (32 dnů). Žalobkyni dále náleží i náklady spojené s vymáháním ve výši 300 Kč podle ust. § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb., jejichž výše je určena § 2a cit. vyhlášky.
6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení z dlužného příspěvku 1 504 Kč od datum, když splatnost nastala uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy a k prodlení žalovaného došlo k datum. Výše úroků z prodlení 11,75 % ročně je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a náklady řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta.
7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí náleží náhrada nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna za 3 úkony právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, za kvalifikovanou výzvu k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 200 Kč za 1 úkon právní služby, to znamená za 3 úkony právní služby celkem 600 Kč, a podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, tj. celkem 300 Kč a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.