Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 143/2023-45

Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudkyní Mgr. Jaroslavou Sádovskou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 24 540 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 12 234 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12. 12. 2022 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.

II. Žalobní návrh se zamítá co do částky 12 306 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 12 234 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12. 12. 2022 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci výroku tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalobní návrh se zamítá co do částky 12 306 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 12. 12. 2022 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobce se žalobním návrhem proti žalované domáhal zaplacení částky 24 540 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel s žalovanou dne 23. 3. 2022 úvěrovou smlouvu, jednalo se o bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit včetně poplatku za jeho poskytnutí ve výši 660 Kč do 24 měsíců od jeho poskytnutí. Úvěr byl žalované zaslán na jí označený účet č. bankovní účet dne 23. 3. 2022. Žalovaná si ve smlouvě zvolila další volitelné služby, za něž bylo třeba hradit poplatky. Jednalo se o poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, která umožňovala klientovi v příp. nečekané životní události odložit splatnost aktuální splátky o měsíc. Dále byl zvolen SMS servis, kdy při hrazení poplatku ve výši 49 Kč se žalobce zavázal zasílat žalované informace o každé důležité události prostřednictvím SMS zpráv na telefonní číslo žalovanou uvedené. Žalovaná celkově uhradila částku 7 766 Kč, a to dne 7. 7. 2022 a platby byly započteny v souladu se splátkovým kalendářem, jak bylo ve smlouvě sjednáno. Žalovaná se dostávala do prodlení s úhradou dlužné částky, o čemž byla informována a vyzývána k úhradě prostřednictvím SMS zpráv a e-mailem. Zároveň byla žalované účtována smluvní pokuta, která byla stanovena pevnou částkou 500 Kč v každém jednotlivém případě prodlení. Jednalo se o 6 výzev k úhradě po 500 Kč. Vynaložené náklady byly žalované vyúčtovány částkou 1 730 Kč. Dne 29. 8. 2022 byla žalované zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru, byla vyzvána k jeho okamžité úhradě a upozorněna na možnost zesplatnění a vznik dalších nákladů. K datu 14. 10. 2022 byl úvěr zesplatněn a žalovaná vyzvána k jeho uhrazení včetně smluvní pokuty ve sjednané výši. Ke dni sepsání žalobního návrhu činila pohledávka 24 540 Kč a sestávala z neuhrazené jistiny 17 498 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 196 Kč, úroků ve výši 3 920 Kč, vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Zároveň uvedla, že zákonný úrok z prodlení za období od 12. 12. 2022 do 10. 1. 2023 kapitalizovala částkou 302,55 Kč, ode dne následujícího, tj. 11. 1. 2023 do zaplacení dlužné částky požaduje úrok ve výši 15 % ročně.

2. Žalobce, k výzvě soudu doplnil, že při poskytování úvěru naplnil svou zákonnou povinnost prověřování bonity spotřebitele důsledným zjišťováním kreditního skóre, k čemuž využívá statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta a jedná se o nejspolehlivější ukazatel. Dále provedl lustraci žalované v příslušných úvěrových registrech (SOLUS, NRKI, CEE, ISIR) a neshledal žádných negativních výsledků. Předložil k tomuto úvěrovou zprávu a kontrakty žalované, potvrzení o prověření bonity klientky a výpis z účtu žalované. Z jakých částek bylo vycházeno, uvedeno nebylo. Bylo poukázáno na to, že zákon poskytovateli úvěru neukládá povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem a neexistuje žádný privilegovaný způsob ověřování, ani není stanoveno, co je nutno ověřit. Poukázal na to, že řadu údajů lze zjistit jen od spotřebitele a je v podstatě nemožné jejich výši dokumentárně ověřit. Posouzení se také musí přizpůsobit okolnostem, za kterých je úvěr poskytován a výši úvěru přitom poukázal na právní úpravu a judikaturu.

3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 8. 6. 2023 vyzvána k vyjádření se k žalobě a k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 15 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření k žalobě a souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud proto po daném poučení vycházel z fikce souhlasu.

4. Podle , (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující

zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Úvěrovou smlouvou ze dne 23. 3. 2022, formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrovými podmínkami žalobce, historií úvěru měl soud prokázáno, žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč dne 23. 3. 2022. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč a s úroky, a to v celkové výši 27 520 Kč ve 24 splátkách dle splátkového kalendáře, který byl součástí smlouvy. Poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis 49 Kč měsíčně byl rovněž ve smlouvě dohodnut. Transakční historií měl soud prokázáno, že žalovaná celý úvěr v řádné lhůtě splatnosti neuhradila. Uhradila pouze částku 7 766 Kč, která byla započtena v souladu se splátkovým kalendářem. Žalobce zaslal žalované dne 29. 8. 2022 výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 5 524 Kč s tím, že se jedná o závažnou situaci, a pokud nebude dlužná částka uhrazena do 30 dnů, bude požadováno okamžité vrácení celého úvěru, včetně úroků, nákladů a sankcí, které povedou k dramatickému zvýšení dluhu. Dne 14. 10. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celého úvěru ve výši 24 410 Kč nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy. Předžalobní výzva byla zaslána žalované dne 11. 11. 2022 právním zástupcem žalobce s tím, že dlužná částka činí 24 540 Kč a sestává z jistiny úvěru, účtovaných poplatků, úroků a smluvních pokut a zároveň byla vyzvána k úhradě do 30 dnů od sepsání této výzvy.

11. Po zhodnocení všech důkazů ve spise založených soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze částečně.

12. Soud se nejprve musel zabývat otázkou, zda mezi účastníky a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť jednou ze smluvních stran byla žalovaná jako spotřebitel a bylo tak nezbytné při posuzování právního vztahu vedle aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména ustanovení a Dle těchto ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet.

13. Poskytovatel tak při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je pak povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora uvedená ustanovení, vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek sp. zn. či ) i Ústavního soudu – viz Nález ÚS sp. zn. ze dne 26. 2. 2019. Zde Ústavní soud uvedl, že pokud je dlužník v postavení spotřebitele, má poskytovatel úvěru jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit, když řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr není chráněn jen samotný spotřebitel, ale i věřitel a celá širší společnost.

16. Je pravda, že výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (viz citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle , účinného od 1. 12. 2016 O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU z 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘.

17. Vzhledem k výše uvedenému je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vychází věřitel především z informací dodaných spotřebitelem. V případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej povede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření a doložení si těchto tvrzení.

18. Žalobce sice v daném případě tvrdil a prokazoval, že ohledně žalované si vyžádal výše uvedené údaje, provedl kontrolu žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE, kladně vyhodnotil kreditní skóre žalované, kdy pro tento účel využil statistický model, jehož výstupem byla pravděpodobnost dodržení závazků žalovanou, avšak nijak dále nevyvodil příslušné závěry vyplývající z údajů žalované. Tato sice dle tvrzení žalobce měla uvést svůj příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně z podnikání, kdy je osobou samostatně výdělečně činnou, který však nebyl žádným způsobem doložen, a to ani doklad o podnikání, ani nebylo zřejmé, kdy a kde tento příjem žalovaná uvedla. Rovněž tak pokud jde o ostatní příjmy členů domácnosti, které měly být ve výši 30 000 Kč. Nebylo ani nijak dokládáno a uváděno kolik členů domácnost má. Výdaje žalované nebyly žádných způsobem zjišťovány a hlavně ověřovány, bylo vycházeno jen z minimálních výdajů domácnosti na bydlení. Žalovaná zároveň uvedla, že splácí jiné společnosti částku 1 300 Kč měsíčně. Z úvěrových zpráv však vyplývalo, že žalovaná má nesplacený úvěr, který byl po splatnosti, a to ve výši 15 594 Kč a pokud jde o kontokorentní úvěr, byla zde provedena blokace, Rovněž tak z výpisu účtu žalované, který předložila žalobkyně, a to až za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021 vyplývalo, že počáteční zůstatek na jejím účtu činil - 20 014,78 Kč a konečný zůstatek rovněž - 20 334,09 Kč. Jiný výpis z období před posouzením úvěruschopnosti nebyl doložen ani žalobcem uváděn. Toto nesvědčí o vynaložení odborné péče žalobce k posouzení úvěruchopnosti žalované, bylo proto třeba na uvedenou smlouvu pohlížet jako na smlouvu neplatnou a vztah účastníků posoudit pouze jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Dle tohoto ustanovení je žalovaná povinna žalobci vrátit to, co od něho obdržela a dosud nevrátila, tedy svůj majetkových prospěch získaný bez právního důvodu. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci částku 12 234 Kč, když jí byla poskytnuta částka 20 000 Kč a uhrazena byla částka 7 766 Kč, bezdůvodné obohacení tak činí částku 12 234 Kč. Žalovaná neprokázala, že by i tuto částku uhradila a žalobci tak vydala své bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobě co do částky uvedené ve výroku I. rozsudku vyhověl a uložil žalované zaplatit obohacení ve výši 12 234 Kč. Co do zbývající žalované částky tj. 12 306 Kč soud ze shora uvedených důvodu žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení, je proto v souladu s ust. , , a nař. vl. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 12. 12. 2022 do zaplacení z dlužné částky 12 234 Kč.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , když úspěch účastníků byl téměř stejný.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí - exekuci.