Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
119 C 6/2023-67
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Zuzanou Skripovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; a) příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa, obec
proti
žalované: ; 1. celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 13 069 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.300 Kč spolu se 11,75% úrokem z prodlení od 14.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 11.300 Kč od 7.1.2022 do 13.6.2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 415,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 a částky ve výši 217 Kč, se zamítá.
III. Žaloba, kterou se kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.769 Kč, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.621 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.300 Kč spolu se 11,75% úrokem z prodlení od 14.6.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 11.300 Kč od 7.1.2022 do 13.6.2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 415,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 a částky ve výši 217 Kč, se zamítá. III. Žaloba, kterou se kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1.769 Kč, se zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.621 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 13.069 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřela dne 30.5.2021 s žalovanou smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 30.6.2021. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Na základě shora označených smluv poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 11.300 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci částku 11.300 Kč s příslušenstvím do 30.7.2021 Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na internetových stránkách právního předchůdce žalobce. Po verifikaci žádosti žalované verifikační platbou převedl právní předchůdce žalobce finanční prostředky bezhotovostně na účet žalované. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, právní předchůdce žalobce uplatnil nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 ve znění pozdějších dodatků, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Celková hodnota postoupené pohledávky činila ke dni postoupení 13.219 Kč, sestávala z nesplacené jistiny ve výši 11.300 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1.769 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce se dále domáhá nákladů účelně vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč Smluvní pokutu nárokuje ve výši 0,1´% z z dlužné pohledávky ve výši 11.300 Kč za období od 31.7.2021 tj. den následující po splatnosti půjčky do 3.1.2022.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 30.5.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byla částka 11.300 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit do 30.6.2021. Způsob poskytnutí byl stanoven na účet č.ú. bankovní účet. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 306. 2021 soud zjistil, že touto smlouvou byl žalované poskytnut úvěr ve výši 11.300 Kč do 30.7.2021, délka splatnosti 60 dní. Z obchodních podmínek soud zjistil bližší podmínky poskytnutí úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.1.2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Z upomínky ze dne 13.8.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 22.8.2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky. ZZ oznámení o postoupení pohledávek ze dne 18.2.2022 soud zjistil, že žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce dne 1.2.2022 oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Z poštovního podacího archu ze dne 4.2.2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámení žalované zaslal. Z předžalobní výzvy ze dne 2.6.2022 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z poštovního podacího archu ze dne 6.6.2022 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z výpisu z detailu účtu právního předchůdce žalobce soud zjistil, že dne 31.5.2021 byla na účet žalované zaslána částka 11.300 Kč. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce soud zjistil, že dne 30.5.2021 obdržel právní předchůdce žalobce od žalované platbu 0,01 Kč. Z výpisu z úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22.6.2022 soud zjistil, že žalobce účtuje cestu pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu žalované. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl C, vložka číslo soud zjistil, že žalobce je společnost s ručením omezeným, mezi jehož předmět podnikání patří mimo jiné zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví, činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence. Ze sdělení právnická osoba ze dne 17.1.2023 soud zjistil, že majitelkou účtu, na který byla právním předchůdcem žalobce zaslána částka ve výši 11.300 Kč, č.ú. bankovní účet, byla v květnu 2021 žalovaná.
Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne 30.5.2021 a následně dne 30.6.2021 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru číslo ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované dne 31.5.2021 částku 11.300 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jakožto podnikatel a žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením Smluv posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018. Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalované úvěr splácet posoudil, kdy tvrzení žalobce obsažená v návrhu na zahájení řízení o vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované a o jejich ověřování nejsou žádným způsobem doložena. Za této situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že právní předchůdce žalobce jakožto poskytovatel úvěru své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí nedostál a pokud této povinnosti nedostál, je Smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).
Absolutní neplatnost právního jednání působí přímo ze zákona, a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat následky předvídané smluvními stranami. Právním předchůdci žalobce tak právo na zaplacení smluvní pokuty, paušální náhrady nákladů řízení a nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky nevzniklo a nelze je tedy žalobci přiznat. Pokud však žalovaná na základě této neplatné smlouvy její předmět převzala a čerpala ve svůj prospěch peněžní prostředky ve výši 11.300 Kč, je povinna takto čerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku). Pokud bylo v tomto směru prokázáno, že žalovaná právnímu předchůdci žalobci a žalobci neuhradila ničeho, resp. žalovaná toto tvrzení v řízení nijak nerozporovala, je žalobou uplatněný nárok důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou 11.300 Kč a částkou vrácenou 0 Kč. S ohledem na právně uvedené soud tedy žalobě v této části vyhověl, a to ve výroku I. tohoto rozsudku a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit částku ve výši 11.300Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení, je tak v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatným bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 5464/2016 ze dne 24.10.2018). Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto směru považovat dopis zástupce žalobce ze dne 2.6.2022, který byl dne 6.6.2022 předán k poštovní přepravě a žalované došel v souladu se zákonnou domněnkou dojití (ust. § 573 občanského zákoníku) třetí pracovní den, tj. 9.6.2022 a za dobu bez zbytečného odkladu lze tedy považovat den 8.9.2022. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se tak teprve dne 13.6.2022 stal splatným a soud přiznal žalobci až ode dne následujícího, tj. od 14.6.2022 úrok z prodlení v požadované výši, v tomto směru byl návrhem žalobce vázán a nemohl jej překročit (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně zaplacení 8,5% zákonného úroku z prodlení z částky 11.300 Kč od 7.1.2022 do 13.6.2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 415,78 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a částky 217 Kč soud žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl. Z totožných důvodů soud zamítl žalobu ohledně nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1.769 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Žalobce byl úspěšný v 86% předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná v 14% předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované, má žalobce vůči žalované právo na 72% (86% minus 14% = 72%) účelně vynaložených nákladů.
Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy částka 2.252 Kč.
Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 2.252 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované má žalobce vůči žalované právo na náhradu 72% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 1.621 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.