Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
15 C 204/2020-308
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci
pro 215 196,48 Kč / nájem vozidla
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 173.796,40 Kč spolu s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů ve výši 96.830,25 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 173.796,40 Kč spolu s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů ve výši 96.830,25 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 06. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky v původní výši 215.196,48 Kč, přičemž předmětem řízení po částečných zpětvzetích žaloby učiněných žalobkyní v podání ze dne 21. 12. 2020 (co do částky 40.000 Kč s příslušenstvím, představující spoluúčast na škodní události) a v podání ze dne 3. 5. 2021 co do částky 1.400 Kč s příslušenstvím, představující pokuty za uložené za porušování obecně závazných právních předpisů provoz motorových vozidel ze dne 1. 10. 2017, 10. 6. 2018 a 4. 7. 2018), zůstala předmětem řízení částka 173.796,40 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 01. 01. 2017 uzavřely žalobkyně a žalovaná ústní formou Smlouvu o nájmu vozidla, tov. zn. Hyundai i30, registrační značka (dále jen Smlouva), na základě které žalobkyně přenechala žalované do užívání výše specifikované vozidlo (dále jen Vozidlo) a žalovaná se zavázala platit žalobkyni měsíčně sjednané nájemné ve výši 7.359,22 Kč včetně DPH. Žalovaná vozidlo užívala od 01. 01. 2017 do 31. 07. 2018, tedy po dobu 19 měsíců. Mezi účastníky bylo sjednáno, že nájemné za užívání Vozidla bude žalovanou uhrazeno najednou, po ukončení užívání Vozidla žalovanou. Žalobkyně tedy vyúčtovala sjednané nájemné za výše uvedené období, a to na celkovou částku 139.825,18 Kč, fakturou č. FV číslo ze dne 02. 12. 2019. Žalovaná však ničeho neuhradila. Dále bylo mezi účastníky sjednáno, že žalovaná po celou dobu užívání Vozidla ponese vzniklé škody, náklady spojené s užíváním vozidla včetně úhrady pohonných hmot a rovněž, že žalovaná je povinna kompenzovat veškeré pokuty a sankce udělené v souvislosti s porušením obecně závazných předpisů provozu motorových vozidel po dobu užívání Vozidla, jakož i kompenzovat následky zvýšení pojistného. Po celou dobu užívání Vozidla žalobkyně umožnila žalované čerpání pohonných hmot v rámci tankovacích karet na čerpacích stanicích ONO, přičemž náklady za pohonné hmoty měly být žalovanou uhrazeny rovněž po ukončení nájemního vztahu. V rozhodném období žalovaná načerpala pohonné hmoty v rozsahu číslo litrů benzinu Natural 95 za částku 96.274,27 Kč včetně DPH. Tuto částku žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. FV číslo ze dne 02. 12. 2019, rovněž na tuto částku žalovaná ničeho neuhradila. Dále v souvislosti s užíváním vozidla vznikla žalované povinnost uhradit žalobkyni spoluúčast na škodní události ve výši 40.000 Kč, a to na základě faktury č. FV číslo ze dne 02. 12. 2019. Žalovaná ničeho neuhradila. V souvislosti s uložením sankcí ve formě pokut byla žalovaná žalobkyni rovněž povinna uhradit částku 5.100 Kč, a to na základě již výše zmiňované faktury č. FV číslo. Uvedené částky žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a nárok žalobou uplatněný neuznávala, a to ani z části. Namítala, že žalobkyní uplatněné nároky se neopírají o jediný důkaz, který by potvrdil tvrzení o jakýchkoliv nájemních vztazích či jiných mezi žalobkyní a žalovanou. Popřela, že by docházelo z její strany k jakémukoliv úplatnému užívání vozidla či pohonných hmot a s tím souvisejícím hrazením poškození vozidla či pokut. Namítala, že žalobkyně neprokazuje ani svojí aktivní legitimaci, když nedokládá ani netvrdí, že je vlastníkem Vozidla, a že jeho vlastníkem byla i v rozhodném období. Dále žalovaná poukázala na rozpory v tvrzení žalobkyně, že v předžalobní výzvě žalobkyně uvádí, že Smlouva měla být uzavřena v říjnu 2017. V žalobě je však uvedeno datum 01. 01. 2017. Dále uvedla, že je nepravděpodobné, že by se Smlouva o nájmu dopravního prostředku uzavírala toliko ústně bez jakéhokoliv předávacího protokolu, když je žalobkyně právnickou osobou, která je povinna vést účetnictví a evidovat své pohledávky. Nepravděpodobné se žalované rovněž jevilo údajně sjednané hrazení nájemného až po ukončení vztahu, když v době uzavření nájemní smlouvy účastníci nevěděli, jak dlouho bude nájem trvat. Stejně tak je nepravděpodobné, že by s takovou podmínkou žalovaná souhlasila a následně pak jednorázově platila tak vysokou částku. Žalovaná rovněž uvedla, že pokud k nějaké manipulaci s Vozidlem docházelo, dělo se tak v rámci pracovních vztahů mezi žalobkyní a právnická osoba s.r.o., IČO, když žalobkyně a uvedená společnost jsou majetkově propojené. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení.
3. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích a učinili nespornými následující tvrzení:
-Žalobkyně je právnickou osobou, obchodní společností, v právní formě společnost s.r.o.
-Doručení předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2019 žalované a dále reakce žalované a jejího právního zastoupení ze dne 06. 01. 2020 a 16. 01. 2020.
4. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda uzavřeli dne 01. 01. 2017 ústní formou Smlouvu, dále, zda žalovaná v rozhodné době užívala, aktivní legitimace žalobkyně, zda žalobkyně uhradila za rozhodné období čerpané pohonné hmoty a rovněž i uložení sankcí a výše pokut.
5. Ve věci byla vyslechnuta svědkyně příjmení jméno příjmení, z jejíž výpovědi soud zjistil, že žalobkyně je její klientka a žalovaná je dcerou bývalé kolegyně. Statutární orgán žalobkyně paní jméno příjmení a její manžel jsou osoby, které jsou jí blízké. příjmení se všichni potkávali na různých akcích. V červenci 2016 bylo žalované bezúplatně poskytnuto Vozidlo značky Hyundai, když svědkyně nevěděla, která ze společností blízce spolupracujících byla jeho vlastníkem. Nevěděla, kdo Vozidlo konkrétně žalované poskytnul, zda pan příjmení nebo pan příjmení. Žalovaná si Vozidlo přebírala v autosalonu jako nové. Bylo jí poskytnuto z přátelských vztahů bezplatně, aby se měla jak dostat do obec, kde studovala. Poskytnuto jí bylo krátkodobě, do konce roku 2016. Bylo užíváno do prázdnin 2018, kdy bylo vráceno. Za jakých podmínek bylo Vozidlo užíváno, svědkyně nevěděla, ale potvrdila, že Vozidlo užívala žalovaná, nevěděla však, zda výhradně. Potvrdila, že tankování pohonných hmot probíhalo tak, že žalovaná, stejně jako další uživatelé vozidel včetně svědkyně, mohli čerpat na čerpacích stanicích ONO, na kterých byly zaznamenány SPZ, kteří takto tankovali, aniž by za to hned platili. Po tankování vyjel účet, který dotyčná osoba podepsala a mohla odjet. Potvrdila, že tuto možnost využívala i žalovaná, ale jak mělo probíhat následné vyúčtování, svědkyně nevěděla. Potvrdila, že na vozidlo přišly nějaké pokuty, protože byly přeposílány na její mail. Pokuty byly uděleny v obec Tyto pokuty svědkyně přeposílala matce žalované, která pracovala v její kanceláři. Svědkyně se nedokázala vyjádřit k tomu, kdo jednal za žalobkyni a kdo za žalovanou. Dále uvedla, že pan příjmení ve společnosti rozhodoval o všem. V té době svědkyně s panem příjmení žila. Popřela, že by měla s žalovanou uzavřený nějaký pracovní vztah.
6. Svědek jméno příjmení uvedl, že zná jak žalobkyni, tak žalovanou. Matku žalované poznal v advokátní kanceláři své bývalé přítelkyně Mgr. příjmení. Matka žalované se na něho obrátila poté, co se jí rozbilo její auto, zda by jí mohlo být poskytnuto jiné, což svědek zprostředkoval asi v roce 2015. Kupovalo se asi 30 různých vozidel, na různé společnosti. Jmenované bylo poskytnuto vozidlo Hyundai i30 červené barvy s možností tankování na čerpacích stanicích ONO. U žalobkyně nefiguroval svědek na žádné pozici, s panem příjmení však byli nejlepší kamarádi, proto to zajišťoval. Po nějaké době ho matka žalované požádala, zda by bylo možné zařídit vozidlo i pro její dceru, aby mohla dojíždět do obec do školy. Vozidlo jí bylo poskytnuto a bylo napsáno na žalobkyni. Jednalo se o stejný typ vozidla, jaké užívala matka žalované. Vozidlo si žalovaná převzala v autosalonu v obec Dohoda byla stejná jako s matkou žalované, tedy ústní s tím, že bude užívat vozidlo a po ukončení užívání jí budou vyúčtovány leasingové splátky, spotřebované pohonné hmoty a případné pokuty. Měla možnost tankovat na ONU. Vše se mělo vyúčtovat až po vrácení vozidla. Tuto ústní dohodu uzavíral svědek s matkou žalované, s žalovanou to neprobíral. Bylo to někdy v roce 2016 až 2018. Svědek uvedl, že uzavření dohody byla přítomna Mgr. příjmení a asi i pan příjmení. Způsob čerpání pohonných hmot pak potvrdil tak, jak uvedla svědkyně příjmení. Dále svědek uvedl, že za žalovanou jednala její matka, přičemž svědek nevěděl na základě čeho, nezkoumal to, byli kamarádi. Svědek jednal za žalobkyni, a to na základě dohody s panem příjmení. Jestli s Vozidlem jezdil ještě někdo jiný, svědek nevěděl. Ke vztahu mezi právnická osoba a příjmení uvedl, že se jedná o spřátelené firmy, kdy první společnost vlastní jeho dcera, druhou pak paní příjmení.
7. Svědkyně jméno příjmení příjmení vypověděla, že do roku 2016 pracovala v advokátní kanceláři Mgr. příjmení, vedla administrativu. Poté, co z rodinných důvodů skončila, se tam občas zastaví, pokud je nějaký problém. Žalovanou v advokátní kanceláři vídala, protože tam pracovala její matka, zda tam pracovala i žalovaná svědkyně nevěděla. Z povídání s nimi svědkyně věděla, že žalovaná i její matka měly nějaká vozidla v užívání, a to i s nějakými výhodami. Nic bližšího však nevěděla. Jestli žalovaná chodila do advokátní kanceláře pravidelně, svědkyně nevěděla. Svědkyně dále uvedla, že zná jak jméno příjmení, tak jméno příjmení, ale žádnému jednání s nimi přítomna nebyla. K ukončení spolupráce mezi advokátní kanceláří Mgr. příjmení a matky žalované došlo dle svědkyně asi koncem roku 2019 ulice byla ukončena z důvodu nějakých rozepří mezi matkou žalované a Mgr. příjmení.
8. Svědek jméno příjmení uvedl, že jednatelka žalobkyně je jeho manželka a žalovanou zná z dřívější doby, kdy společně byli asi třikrát na dovolené. V současné době jí asi tři až čtyři roky neviděl. Matka žalované pracovala v advokátní kanceláři Mgr. příjmení. K věci samé svědek uvedl, že pro žalovanou zařizoval auto značky Hyundai, asi i30, a to přes leasing. Dále vypověděl, že ví, že byla uzavřena na toto vozidlo s žalovanou podnájemní smlouva. Domnívá se, že písemně. Svědek jí však nesepisoval. Vše si domlouvala žalovaná s panem příjmení. Svědek pouze poskytl vozidlo. K žádnému jednání mezi žalovanou a panem příjmení přítomen nebyl. Neví, jaký byl konkrétní obsah smlouvy, ani za jakých podmínek měla žalovaná vozidlo užívat. Svědek zařizoval pouze toto jediné vozidlo. V průběhu výslechu se svědek opravil, že předpokládá, že byla podnájemní smlouva uzavřena. Jak dlouho vozidlo žalovaná užívala, nevěděl. Svědek dále vypověděl, že u žalobkyně nemá žádnou pracovní pozici. Pouze manželce, jako jednatelce žalobkyně pomáhá. Uvedl, že zprostředkoval, aby žalobkyně auto dostala, manželka pak podepsala leasingovou smlouvu. Pan anonymizováno je požádal, zda mohou vozidlo poskytnout, prostě se tak domluvili. příjmení příjmení vyhověl z důvodu jejich dlouhodobého přátelského vztahu. Za jakým účelem mělo být vozidlo žalované poskytnuto, svědek nevěděl. Šlo o dohodu mezi panem příjmení a žalovanou. Dále svědek vypověděl, že pan příjmení neměl žádné oprávnění za žalobkyni jednat. Sám viděl, že žalovaná ve vozidle jezdila. Dále uvedl, že Mgr. příjmení je přítelkyní pana příjmení.
9. Svědek jméno příjmení vypověděl, že pro žalobkyni asi dva až tři roky pracoval jako mechanik. Kdy pracovní poměr ukončil, si nepamatoval, ale byl ukončen ze strany žalobkyně. Potvrdil, že žalovaná k němu jezdila do servisu s červeným autem značky Hyundai. Čí to auto bylo, svědek nevěděl. Žádnému jednání ohledně tohoto vozidla přítomen nebyl.
10. Z účastnické výpovědi jednatelky žalobkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že o předmětu řízení ví pouze stručně, když se dotazovala svého manžela, ten jí řekl, že žalobkyně zapůjčila nějaké vozidlo. Více se potom nepídila. Již 9 let je na mateřské dovolené a žalobkyni na základě plné moci řídí její manžel jméno příjmení. jméno je jednatelkou společnosti pouze formálně. Žalovanou zná. Byli spolu na dovolené asi před pěti lety. Možná pak párkrát na společné večeři s panem příjmení a Mgr. příjmení. Jinak se nenavštěvovali. K věci samé nemůže nic víc říct. Nevěděla tedy žádné okolnosti uzavření tvrzené smlouvy o uzavření pronájmu vozidla. příjmení příjmení zná přes manžela, jinak se s ním nevídá. Zda pan příjmení někdy jednal za anonymizováno, jednatelka žalobkyně nevěděla s tím, že neví, proč by to dělal.
11. Z velkého technického průkazu vozidla značky Hyundai i30, registrační značka bylo zjištěno, že vlastníkem vozidla od 12. 07. 2016 byla právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa. Provozovatelem vozidla pak byla žalobkyně. Od 11. 11. 2020 pak byla provozovatelem právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Dne 25. 03. 2021 došlo ke změně vlastníka, kdy vlastníkem se stal provozovatel vozidla.
12. Dále byla k důkazu provedena faktura č. FV číslo ze dne 02. 12. 2019 včetně dokladů o načerpání pohonných hmot, ze které bylo zjištěno, že byla vystavena na celkovou původně žalovanou částku zahrnující jednotlivé nároky specifikované v žalobě, tedy jednak nájemné v celkové výši 139.825,18 Kč, Dále náklady na pohonné hmoty v částce 96.274,27 Kč, spoluúčast na škodní události ve výši 40.000 Kč a dále náhradu za uložené sankce 5.100 Kč v souvislosti s porušením obecně závazných předpisů provozu motorových vozidel. Přiložené doklady o načerpání pohonných hmot pak prokazují čerpání do vozidel, přičemž SPZ je na účtenkách dopsána ručně (některé SPZ jsou na účtenkách odlišné od registrační značka) a podpisy na jednotlivých stvrzenkách jsou odlišné. Doklady k uloženým pokutám včetně výzev k uhrazení, jsou adresovány žalobkyni a vyplývá z nich, že tyto pokuty byly uděleny vozidlu registrační značka v rozmezí od 01. 10. 2017 do 04. 07. 2018 v celkové výši 5.100 Kč. Výzvy k uhrazení těchto pokut pak prokazují, že žalobkyně byla vyzvána k úhradě těchto nároků. Pojistná smlouva uzavřená dne 08. 07. 2016 u právnická osoba prokazuje pojištění vozidla registrační značka, přičemž pojistníkem je společnost právnická osoba, IČO se sídlem adresa. příjmení vozidla byl výše uvedená leasingová společnost a provozovatelem žalobkyně. Z potvrzení o úhradách vyplývá, že tyto udělené pokuty byly uhrazeny, kromě případů sp. zn. SZ anonymizována tři slova číslo rok a anonymizována tři slova anonymizováno číslo 2018, když tyto přestupky byly spáchány v roce 2018 a zanikla právní odpovědnost za tyto přestupky a případy byly odloženy.
13. Z faktury č. FVR 2019 vystavené dne 30. 09. 2019 se splatností 14. 10. 2019 vyplývá, že byla vystavená právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa, a to na odběratele žalobkyni. Faktura zněla na částku 92.869 Kč za přefakturaci pohonných hmot.
14. Soud neprovedl jako nadbytečný důkaz výpisem z rejstříku vozidel, když byl k důkazu proveden velký technický průkaz vozidla, ze kterého byly pro posouzení věci dostatečně zjištěny rozhodné skutečnosti.
15. Žalobkyně byla usnesením ze dne 25. 01. 2023 č. j. 15 C 204/2020-296 poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., aby písemně označila důkazy k prokázání svých tvrzení, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 01. 01. 2017 ústní formou Smlouvou o nájmu vozidla registrační značka včetně tvrzeného obsahu smlouvy a dále k prokázání tvrzení, že v období od 01. 01. 2017 do 31. 07. 2018 toto vozidlo výhradně užívala žalovaná.
16. Na základě uvedeného poučení žalobkyně sdělila, že nemá další důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření nájemní smlouvy. Má však za to, že vztah lze posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy žalovaná nikdy nebyla ve vztahu k žalobkyni, v žádném pracovněprávním ani obchodním vztahu, ze kterého by jí plynulo právo předmětný automobil užívat. Žádná dohoda o bezplatném užívání automobilu uzavřena nebyla. Skutečnost, že automobil užívala právě žalovaná, dle žalobkyně plyne, mj. z tankovacích lístků, které žalovaná podepisovala. Nadto žalobkyně má za to, že tuto skutečnost ani žalovaná nesporovala a potvrdili ji i slyšení svědkové.
17. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
18. Žalobkyně je právnickou osobou – obchodní společností v právní formě společnost s ručením omezeným, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Plzni v oddíle C, vložka číslo. Jednatelka žalobkyně jméno příjmení společnost fakticky neřídí, když je již 9 let s dětmi doma. Žalobkyni na základě plné moci fakticky řídí manžel jednatelky jméno příjmení. příjmení vozidla značky Hyundai i30, registrační značka od 12. 07. 2016 byla právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa. Provozovatelem vozidla pak byla žalobkyně. Od 11. 11. 2020 pak byla provozovatelem právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Dne 25. 03. 2021 došlo ke změně vlastníka, kdy vlastníkem se stal provozovatel vozidla. Vozidlo bylo od 08. 07. 2016 pojištěno u spol. právnická osoba, přičemž pojistníkem byla společnost právnická osoba, IČO se sídlem adresa, ulice a číslo, vlastníkem vozidla byl výše uvedená leasingová společnost a provozovatelem žalobkyně. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení dlužného nájemného za užívání Vozidla v období od 1. 1. 2017 do 31. 7. 2018, tedy za 19 měsíců. Toto nájemné v celkové výši 139.825,18 Kč, stejně jako náklady na pohonné hmoty za stejné období ve výši 96.274,27 Kč a přefakturace pokut za toto období v celkové výši 5.100 Kč, přefakturaci škody v částce 40.000 Kč žalobkyně žalované vyúčtovala ve faktuře č. FV číslo ze dne 02. 12. 2019 na celkovou částku 281.199,45 Kč se splatností dne 9. 12. 2019. K úhradě žalované částky byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 18. 12. 2019. Na tuto výzvu reagovala žalovaná dopisem ze dne 6. 1. 2020.
19. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
20. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
21. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení i provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná, když žalobkyně svá skutková tvrzení uvedená v žalobě neprokázala, a to ani po poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., kdy na základě tohoto poučení soudu, pouze změnila právní důvod svého tvrzeného nároku na bezdůvodné obohacení. Žalobkyně neprokázala uzavření nájemní smlouvy na Vozidlo, která měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou ústní formou dne 1. 1. 2017. Z žalobkyní předložených listin a zejména z výpovědi svědků, kteří se v otázkách rozhodných pro posouzení předmětu sporu, výrazně rozcházejí, nebylo spolehlivě zjištěno, že by k uzavření Smlouvy mezi účastníky skutečně došlo a tedy ani jaký měl být její obsah. V žalobě žalobkyně tvrdila, že k uzavření Smlouvy došlo mezi ní a žalovanou. Jednatelka žalobkyně však uvedla, že o této Smlouvě nic neví a Společnost řídí pouze formálně, když fakticky za společnost jedná na základě plné moci její manžel jméno příjmení. Svědek jméno příjmení vypověděl, že zařizoval Vozidlo pro žalovanou, způsob užívání vozidla si však domlouvala žalovaná s panem příjmení, on žádnému jednání přítomen nebyl. Zároveň však uvedl, že pan příjmení nemá žádné oprávnění za žalobkyni jednat a svědek příjmení u žalobkyni žádnou pozici nezastává, pouze pomáhá své manželce- jednatelce žalobkyně jméno příjmení jméno tom, že by za žalobkyni byl, a to v jakékoli záležitosti, oprávněn jednat jméno příjmení, jednatelka žalobkyně nevěděla. Tato výpověď je pak v rozporu s výpovědí svědka příjmení, přičemž, jak oba potvrdili, pojí oba jmenované dlouholeté blízké přátelství. Svědek příjmení vypověděl, že tvrzenou ústní dohodu ohledně užívání Vozidla uzavíral s matkou žalované, se kterou rovněž domlouval obsah této dohody, s žalovanou to neprobíral. Svědek příjmení vypověděl, že uzavírání této dohody byla přítomna i svědkyně příjmení a svědek příjmení, což však oba jmenovaní popřeli. Nadto svědek příjmení nabyl, jak vyplynulo z výpovědi jednatelky žalobkyně i svědka příjmení, k žádnému jednání za žalobkyni zmocněn, nadto měl jednat, jak sám tvrdí, s matkou žalované, nikoliv s žalovanou. Lze tedy souhlasit se žalovanou, že i kdyby bylo prokázáno uzavření takové smlouvy, bylo by takové jednání neplatné a žalovaná by v tomto řízení nebyla pasivně legitimovaná. Nebylo tedy prokázáno, že k uzavření smlouvy skutečně došlo. Soudu se dále jeví jako vysoce nepravděpodobné, že by došlo k uzavření Smlouvy s tvrzeným obsahem, tedy, že by žalovaná souhlasila s tím, že veškeré náklady za užívání vozidla (nájemné, pohonné hmoty, příp. vzniklou škodu i udělené pokuty) by hradila až po ukončení nájemního vztahu, když nebylo patrné, jak dlouho dobu by žalovaná příjmení užívala. V každém případě by bylo od počátku jasné, že by se tím žalovaná zavázala k jednorázové úhradě konečné vyšší částky, přičemž v té době žalovaná studovala a je tak zřejmé, že její finanční situace nebyla nadstandardní. Uvedený závěr soudu, tedy, že k uzavření Smlouvy nedošlo, je podporován i k důkazu provedeným Velkým technickým průkazem Vozidla, ze kterého plyne, že Vozidlo bylo prvně zaregistrováno dne 12. 7. 2016 s tím, že provozovatelem byla žalobkyně. Svědci, zejména jméno příjmení, jméno příjmení i jméno příjmení uvedli, že bylo pořizováno právě pro žalovanou, a to jako vozidlo nové, přičemž si vozidlo měla žalovaná přebírat v autosalonu. Pokud by tomu tak skutečně bylo, je zarážející, že by si Vozidlo žalovaná v autosalonu přebírala až půl roku poté, co bylo Vozidlo prvně zaregistrováno.
22. Co se týče žalobkyní předloženého souboru účtenek za natankované pohonné hmoty za rozhodné období, ani tyto nárok žalobkyně nikterak neprokazují, když pouze dokládají celkové množství natankovaných pohonných hmot a potvrzují způsob tankování do vozidel vlastněných či provozovaných žalobkyní, tak jak tento způsob popsala svědkyně příjmení. V tomto souboru jsou však zařazeny i účtenky týkající se vozidel jiných SPZ. Na účtenkách za pohonné hmoty tankované do předmětného Vozidla nejsou podpisy čitelné a vzhledově se rovněž odlišují, takže nelze v žádném případě učinit závěr, že tyto pohonné hmoty tankovala žalovaná, a to výhradně.
23. Z výpovědi jméno příjmení, jméno příjmení i jméno příjmení vyplynulo a tento závěr potvrdila i jednatelka žalobkyně, že panovaly mezi jmenovanými a žalovanou, potažmo její matkou, přátelské vztahy, které byly narušeny konfliktem mezi svědkyní příjmení a matkou žalované, která pracovala v její advokátní kanceláři. Veškeré dohody probíhaly ústně a na přátelské bázi. Pokud tedy žalovaná příjmení někdy použila i pro osobní potřebu, lze předpokládat, že se tak dělo na základě právě těchto přátelských vztahů a bezplatně, jako ostatně potvrdila svědkyně příjmení.
24. Po poučení soudu shora uvedeným usnesením ze dne 25. 01. 2023 č. j. číslo jednací žalobkyně uvedla, že má za to, že vztah lze posoudit jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Takové obohacení musí spočívat v majetkové hodnotě. Současně platí, že rozsah povinnosti vydat bezdůvodné obohacení se neodvíjí od újmy ochuzeného, tedy toho, na jehož úkor bylo obohacení získáno, ale od prospěchu nabytého obohaceným, tedy osobou, která obohacení nabyla. Aktivně legitimovaným k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je tedy ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, pasivně legitimován je pak ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil. V rozhodném období, kdy měla, dle tvrzení žalobkyně, žalovaná příjmení bez právního důvodu užívat, byla vlastníkem vozidla právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa, když žalobkyně byla uvedena jako provozovatel. Aktivně legitimovaným k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení by tak byl vlastník Vozidla, tedy leasingová společnost a nikoliv žalobkyně. Nadto, jak už bylo výše popsáno, v dané věci nebylo prokázáno ani uzavření Smlouvy, ani její obsah tvrzený žalobkyní. Nebylo prokázáno ani to, kdy měla žalovaná vozidlo převzít a zda je skutečně užívala výhradně a pro vlastní potřebu a v jakém časovém období se tak mělo dít.
25. S ohledem na shora uvedené závěry, se soud blíže nezabýval žalovanou vznesenou námitkou promlčení a žalobu v plném rozsahu zamítl.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 96.830,25 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 215.196 Kč sestávající z částky 9.180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 9.180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 10. 2020, z tarifní hodnoty ve výši 173.796,48 Kč sestávající z částky 8.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 9. 2021, z částky 8.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 6. 2022, z částky 8.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 8. 2022, z částky 8.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 10. 2022, z částky 8.060 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 11. 2022 a z částky 8.060 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 1. 2023 včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 7.405 Kč (cesta z obec do obec a zpět- 250 km, k 5 ústním jednáním), náhrada za promeškaný čas za 7 půlhodin za jednu cestu po 100 Kč, celkem ve výši 3.500 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 80.025 Kč ve výši 16.805,25 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.