Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 26/2023-16

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 152,47 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do datum a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 235 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 152,47 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do [datum] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 250 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 235 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 23 580 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 2 0000 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 580 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný obdržel bezhotovostně. Žalovaný se zavázal vrátit částku 24 152 Kč spolu s příslušenstvím do datum Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 0,01 - 1 Kč ze svého účtu na účet právního předchůdce žalobkyně. Proces uzavření smlouvy proběhl tak, že žalovaný na internetových stránkách www.zaplo.cz požádal prostřednictvím vyplněného formuláře o poskytnutí úvěru, kdy v rámci dokončení tohoto procesu žalovaný provedl tzv. verifikační platbu. Tato platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poté zahájil schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do bankovních i nebankovních registrů za účelem posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Následně byla žádost schválena a žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč bezhotovostně na účet, ze kterého žalovaný odeslal verifikační platbu. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas (neuhradil ničeho). Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo k převedení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný však až dosud neuhradil žalobkyni částku 20 000 Kč jako jistinu, 4 152 Kč na nesplaceném úroku, 3 580 Kč na smluvené smluvní pokutě a 150 Kč na nákladech za upomínání (každá upomínka po 50 Kč), jak tyto nároky byly sjednány ve smlouvě, obchodních podmínkách a v sazebníku, které dle dohody stran tvořily nedílnou součást předmětné smlouvy. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 152,47 Kč za období od datum (prvního dne po splatnosti) do datum (rozhodný den určený ve smlouvě o postoupení) a dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 20 000 Kč od datum, tj. od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky. Žalobkyně nad rámec výše uvedeného požaduje i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 434 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum byla žalobkyně vyzvána, nechť doplní tvrzení a označí důkazy, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Na to žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby ze dne datum, kdy vzala žalobu částečně zpět, co do částky ve výši 7 882 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 302 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 580 Kč s tím, že ve zbývající části na žalobě trvá. S ohledem na dispoziční úkon žalobkyně soud usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, řízení v požadované výši zastavil v souladu s , 3 , když souhlasu žalovaného s tímto částečným zpětvzetím nebylo zapotřebí, neboť k částečnému zpětvzetí došlo ještě dříve, než bylo zahájeno jednání ve věci.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle , (dále jen „“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne datum náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne datum a ze dne datum, výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, obchodními podmínkami právního předchůdce žalobkyně, výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně ze dne datum a za prosinec rok, upomínkami právního předchůdce žalobkyně ze dne datum, datum a datum, smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky původním věřitelem ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum žalobkyní včetně podacího archu ze dne datum a předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaný dne datum a dne datum uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně se společností Zaplo Finance s.r.o. smlouvu o úvěru číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (4 000 Kč dne datum a 16 000 Kč dne datum) a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s příslušenstvím vrátit do datum, aniž by právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením úvěrového smlouvy. Jelikož žalovaný neplnil své smluvní povinnosti řádně a včas, dostal se do prodlení, čímž mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku. Posléze i žalobkyně dne datum oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni v celkové výši 27 952,82 Kč vč. příslušenství a vyzvala jej k úhradě dlužné částky do datum na příslušný účet, přičemž vyzývací dopis byl odeslán dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum opakovaně výzvou před podáním žaloby učiněnou datum, která byla žalovanému doručována následujícího dne prostřednictvím České pošty. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhá úhrady dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 152,47 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od datum a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu výši 3 580 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 4 302 Kč, které následně dispozičním úkonem ze dne datum vzala zpět. Ze strany žalovaného nebylo na dlužnou částku ničeho uhrazeno.

6. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Daný právní vztah je totiž nutno posoudit ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, neboť žalovanému jako spotřebiteli byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jednalo o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. , o spotřebitelském úvěru. Podle tohoto zákona tak poskytovatel úvěru měl před uzavřením samotné úvěrové smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Jak přitom vyslovil Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku sp. zn. „ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto , o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185).“ Dle názoru okresního soudu je tato judikatura použitelná i v intencích nového zákona o spotřebitelském úvěru, tedy Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Nestačí pouhý pasivní sběr informací, ale právní předchůdce žalobkyně si měl rozhodné informace aktivně vyžádat a také nahlédnout do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je-li to nezbytné. Právní předchůdce byl povinen postupovat kvalifikovaně, čestně a odpovědně, proto neméně významné je i využití tzv. historických dat ve vztahu ke konkrétnímu spotřebiteli. Informace o výši příjmu spotřebitele je nutno konfrontovat s potvrzením o příjmu vystaveným jeho zaměstnavatelem, resp. příjmy skutečně připsanými na účet spotřebitele (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007 sp. zn. ).

10. V daném konkrétním případě pak žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného jakýmkoli způsobem zkoumala. Za tohoto stavu tedy soud u předmětné smlouvy dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy a tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy. Podle § 588 o. z., je soud k této neplatnosti povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Výše popsaným jednáním právní předchůdce žalobkyně porušil svou povinnost posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je smlouva o úvěru ze dne datum a datum neplatná. Závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pak jednoznačně vyplývá také z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18.

11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne datum a ze dne datum žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný dosud ničeho nevrátil, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 20 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne datum, který mu byl doručován datum prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109), tj. datum a lhůta k vrácení poskytnutého úvěru uplynula datum. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením částky 20 000 Kč dne datum a dle o. z. je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky v žalobou požadované výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, když zákonná výše úroku z prodlení ve smyslu vládního by byla k danému okamžiku vyšší, avšak soud při vázanosti rozsahem podané žaloby v souladu s  nemohl přiznat žalobkyni úrok vyšší, než požadovala. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části, ve které nebylo řízení zastaveno, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

12. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. věta před středníkem , neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo ve spojení s  veta první , podle něhož jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, kdy celkový předmět řízení tvořil částku 31 217,06 Kč a zjistil, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 22 021,64 Kč spolu s příslušenstvím (tj. 20 000 Kč + 2 021,64 Kč), jež představuje 70,50 % z celkového předmětu řízení, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta, popř. řízení bezdůvodně zastaveno, činí 9 195,42 Kč (3 580 Kč + 4302 Kč + 1 152,47 Kč + 160,95 Kč), což představuje 29,50 % z původního předmětu řízení. Na základě zásady úspěchu ve věci soud zjistil, že větší úspěch ve věci měla žalobkyně, které tak náleží právo na úhradu části nákladů řízení ve výši 41 %.

14. S ohledem na výše uvedené soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle částku 300 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) a dále dle ve spojení s  vyhl. č. , částku 2 060 Kč (za jeden úkon právní služby po podání žaloby v podobě částečného zpětvzetí žaloby ze dne datum). Za tyto čtyři úkony jí náleží odměna ve výši 2 960 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle (3 x 100 Kč) a dle vyhl. č. (1 x 300 Kč), tj. 600 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 3 560 Kč) ve výši 748 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně soudního poplatku ve výši 944 Kč + 235 by činily 5 487 Kč při plném procesním úspěchu. Jelikož měla žalobkyně úspěch ve výši toliko 41 %, náleží jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 2 250 Kč.

15. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 23 580 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 944 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 5 % ze žalované částky, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 235 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.