Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
107 C 126/2023-152
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Klárou Polčákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 198 249,28 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 193 948,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 193 948,88 Kč za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části zaplacení částky 4 300,40 Kč spolu s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 197 999,28 Kč od datum do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198 249,28 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 300,40 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 184,64 Kč od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 55 553,18 Kč k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 193 948,88 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 193 948,88 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části zaplacení částky 4 300,40 Kč spolu s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 197 999,28 Kč od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198 249,28 Kč od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 300,40 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 184,64 Kč od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 55 553,18 Kč k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne datum, se původní žalobkyně, společnost mBank S.A., se sídlem adresa, 00 950, Polská republika, reg. číslo podnikající na území České republiky prostřednictvím mBank S.A., organizační složka, IČO, domáhala po žalované zaplacení částky 198 249,28 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne datum elektronicky Smlouvu o hotovostním úvěru„ mPŮJČKA PLUS“
č. anonymizováno, na základě níž žalovaná načerpala úvěr ve výši 200 000 Kč na účet č. bankovní účet, který měl být splacen spolu se sjednaným pojištěním a příslušenstvím v 84měsíčních splátkách po 3 317,39 Kč (v případě sjednaného pojištění) nebo 3 008,77 Kč (v případě, že není sjednáno pojištění) k 17. dni v měsíci, přičemž poslední splátka měla splatnost dne datum. Podáním ze dne datum navrhla původní žalobkyně změnu účastníka, když pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, právnická osoba a. s., IČO. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 1. 2023, č. j. 12 C 167/2021-114 soud připustil, aby namísto původní žalobkyně vstoupila žalobkyně. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 1. 2023, č. j. 12 C 167/2021-117 vyslovil soud místní nepříslušnost a postoupil věc zdejšímu soudu jako místně příslušnému. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 197 999,28 Kč, smluvního úroku za poskytnutí úvěru ve výši 3 184,64 Kč, dlužných poplatků ve výši 2x 50 Kč za upomínky, 1x 150 Kč za odstoupení od Smlouvy dle Sazebníku původní žalobkyně a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně uvedla, že původní žalobkyně, jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná na pohledávku žalobkyně od odstoupení žalobkyně od smlouvy do rozhodnutí soudu neuhradila ničeho (ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně).
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání konanému dne datum se bez omluvy nedostavila.
3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní žalobkyně (mBank S.A., se sídlem adresa, 00 950, Polská republika, reg. číslo podnikající na území České republiky prostřednictvím mBank S. A., organizační složka,
IČO) postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy o úvěru ze dne datum na žalobkyni.
4. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru„ mPŮJČKA PLUS“ č. anonymizováno ze dne datum, všeobecných obchodních podmínek pro zakládání a vedení účtů fyzických osob platných a účinných od datum, podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank platných a účinných od datum, sazebníku bankovních poplatků mBank – aktuálně nabízených produktů od datum a historie položky: anonymizováno soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností mBank S. A. (původní žalobkyní) a žalovanou. Původní žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalované dne datum na bankovní účet převodem peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr v 84měsíčních splátkách spolu s úrokem a poplatkem za sjednání ve výši 3 317,39 Kč (popř. 3 008,77 Kč bez pojištění). Dle smlouvy byla úroková sazba stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, jako roční úroková sazba 4,9 % ročně (nebo 6,9 % ročně pokud nebylo sjednáno pojištění a v případě, že dojde k ukončení smlouvy). Dále byl ujednán poplatek za upomínku ve výši 50 Kč a poplatek za odstoupení od smlouvy ve výši 150 Kč. Dle historie položky anonymizováno žalovaná uhradila na tento úvěr (jistinu, úrok, pojištění celkem 6 051,12 Kč.
5. Z žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru mPŮJČKA plus – předschválená nabídka, výpisu z bankovního systému původní žalobkyně ze dne datum (č.l. 130-131) a posouzení úvěruschopnosti původní žalobkyní bez uvedení data a bez podpisu žalované (č.l. 132), soud zjistil, že žalovaná požadovala úvěr ve výši 200 000 Kč a k této žádosti uvedla, že je svobodná, její měsíční příjem je 18 000 Kč, má 4 vyživovací povinnosti, měsíční náklady na bydlení a jiné výdaje neuvedla. Původní žalobkyně dotazy a z vlastního systému zjistila, že žalobkyně má závazek se splátkovým zatížením 900 Kč měsíčně.
6. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne datum vč. dodejky soud zjistil, že původní žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné pohledávky ve výši 5 808,68 Kč a nákladů vymáhání do 7 dnů od doručení, pokud k uhrazení v tomto termínu nedojde, původní žalobkyně odstupuje tímto od Smlouvy o mPůjčce plus č. anonymizováno.
7. Z předžalobní upomínky ze dne datum vč. podacího archu z téhož dne, soud zjistil, že právní zástupce původní žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 215 990 Kč dle smlouvy o hotovostním úvěru č. anonymizováno ze dne datum do 10 dnů od doručení dopisu a dále k úhradě nákladů právního zastoupení.
8. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru a na základě této smlouvy poskytla žalované částku 200 000 Kč převodem na bankovní účet, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem a poplatky v 84měsíčních splátkách. Protože žalovaná nehradila splátky řádně a včas, původní žalobkyně odstoupila od Smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla v průběhu řízení postoupena na žalobkyni a soud tuto změnu usnesením připustil.
9. U jednání dne datum byl zástupce žalobkyně poučen v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení nároku z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované (z hlediska výdajové stránky). Zástupce žalobkyně uvedl, že má za to, že úvěruschopnost žalované byla zkoumána při uzavření smlouvy řádně, když příjmová stránka byla zohledněna za posledních 6 měsíců, nové zatížení po uzavření této smlouvy bylo pouze 4 217,39 Kč, původní věřitelka zohlednila i výdajovou stránku dle statistického ekonomického modelu (zohlednění životního minima a normativních nákladů na bydlení), přestože žalovaná uvedla v žádosti o úvěr, že její výdaje jsou
0 Kč. Dále sdělil, že existuje judikatura Nejvyššího soudu ČR, dle které jsou modelové/statistické výpočty u posuzování úvěruschopnosti pro výdajovou stránku dostačující a pokud soud má za to, že úvěruschopnost nebyla zkoumána dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dostatečně (na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází a jiných zdrojů), má za to, že výklad soudu je s ohledem na datum uzavření smlouvy retroaktivní.
10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud má za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. anonymizováno postoupena na žalobkyni. Mezi původní žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle ust. § 2 395 o. z., dle které se původní žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a svou povinnost splnila ve stejný den. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v 84měsíčních splátkách po 3 317,38 Kč. V době od uzavření smlouvy do ukončení smlouvy ze strany žalobkyně žalovaná uhradila částku 6 051,12 Kč, následně od ukončení smlouvy do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaná na úvěr něčeho uhradila, ať již původní věřitelce či žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda původní žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Původní žalobkyně pouze tvrdila, že tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalované na její příjmovou a výdajovou stránku finančních poměrů, nahlédla do registrů CCB, CBCB, vlastního systému (přičemž uvedla, že původní věřitelka vedla běžný účet žalované, příjem za poslední 3 měsíce předcházející žádosti činil v průměru 21 596 Kč, disponibilní příjem byl zjištěn 17 409,22 Kč) a použila interní ekonomický model (zohledňující statistická data a aktuální údaje životních nákladů a normativních nákladů na bydlení), avšak k tomuto tvrzení doložila pouze žádost o poskytnutí hotovostního úvěru mPŮJČKA plus – předschválenou nabídku, výpis z bankovního systému původní věřitelky, neautorizovaný a nedatovaný dokument označený jménem a číslem účtu žalované týkající se posuzování úvěruschopnosti, nedoložila ani nenavrhla žádné důkazy k odhadovaným výdajům ve výši 0 Kč. Žádost o úvěr a výpis z interního systému žalobkyně (bez data a podpisu), bez dalších přiložených listin, není pro soud dostačující pro závěr, že poskytovatel úvěru (původní žalobkyně) posuzovala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, příp. z databází nebo jiných zdrojů. Tento požadavek vyplývá přímo z ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění platném a účinném již od datum), nikoliv z výkladu judikatury. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z., se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 200 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná uhradila 6 051,12 Kč, poté od ukončení smlouvy do dnešního dne neuhradila ničeho. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny úvěru v částce 193 948,88 Kč
(200 000 Kč – 6 051,12 Kč) dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z., rovněž úrok z prodlení z částky 193 948,88 Kč, když soud má za to, že žalovaná byla řádně vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou právního zástupce původní žalobkyně. Ve zbývající části, tj. co do částky 4 300,40 Kč, úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 197 999,28 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 198 249,28 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 300,40 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 3 184,64 Kč od datum do
datum, když tyto představují úroky, poplatky za upomínání a zákonný úrok z prodlení (předcházející předžalobní výzvě), byla žaloba zamítnuta, neboť tyto nároky mají původ v absolutně neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru.
11. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci převážný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, plnou náhradu nákladů řízení, když neúspěch měla pouze v nepatrné části. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 55 553,18 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 930 Kč, odměny za právní zastoupení ve výši 36 240 Kč za 4 úkony právní služby po 9 060 Kč podle § 7, 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu
(dále také jen „a. t.“), za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby a účast u jednání dne datum, včetně 4 režijních paušálů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t., náhrady za promeškaný čas v trvání 5 započatých půlhodin cestou z obec do obec a zpět ve výši
500 Kč a cestovného ve výši 1 418 Kč při ujetí celkem 192 km (2x 96 km), průměrné spotřebě 5,3 l benzínu na 100 km, ceně benzínu dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. 41,2 Kč za 1 l, s připočtením paušální náhrady 5,20 Kč za 1 ujetý km. Současně byla přiznána též náhrada
DPH ve výši 21 % ze součtu všech vyjmenovaných položek, vyjma soudního poplatku, tedy z částky 39 358 Kč, tj. 8 265,18 Kč. Žalovaná byla proto zavázána k úhradě částky 55 553,18 Kč k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci dle exekučního řádu.