Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 113/2023-42
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 74 062,76 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 400 Kč od datum do zaplacení a částku 7 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 750 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
částky 15 934,7 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 608,22 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 4 446,07 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 376,01 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 976,01 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 18,76 % ročně z částky 16 376,01 Kč od datum do zaplacení,
částky 24 293,06 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 690,90 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 3 410,59 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 473,39 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 723,39 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 17 473,39 Kč od datum do zaplacení.
částky 15 685 Kč,
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 544,48 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 5 922,12 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 029,11 Kč od datum do zaplacení,
a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 029,11 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 400 Kč od [datum] do zaplacení a částku 7 750 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 750 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 934,7 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 608,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 446,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 376,01 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 976,01 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 18,76 % ročně z částky 16 376,01 Kč od [datum] do zaplacení, částky 24 293,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 690,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 410,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 473,39 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 723,39 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 17 473,39 Kč od [datum] do zaplacení. částky 15 685 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 544,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 922,12 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 029,11 Kč od [datum] do zaplacení, a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 029,11 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
i) částky 26 334,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 608,22 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 446,07 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 376,01 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 18,76 % ročně z částky 16 376,01 Kč od datum do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o poplatek v celkové výši 16 333 Kč, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaný dosud uhradil 9 600 Kč,
ii) částky 32 043,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 690,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 410,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 473,39 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 17 473,39 Kč od datum do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o poplatek v celkové výši 24 946 Kč, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaný dosud uhradil 12 250 Kč,
iii) a dále částky 15 685 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 544,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 922,12 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 029,11 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 10 029,11 Kč od datum do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit navýšenou o poplatek v celkové výši 24 885 Kč, přičemž na pohledávku žalobkyně žalovaný dosud uhradil 37 200 Kč.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet ve smyslu ust. § 84 - 89 zákona č. 257/2016 Sb. pomocí tzv.„ karty zákazníka“ a žalovaným předložených listin.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci bylo možno rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně rozhodnutí soudu nebylo založeno na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Z účastníky předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.
5. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku navýšenou o poplatek 16 333 Kč vrátit, z čehož částka 10 201 Kč měla představovat úrok, částka 1 500 Kč poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru a částka 4 632 Kč doplňkovou službu komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku 36 333 Kč plnit společnosti právnická osoba v 52 týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 699 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 20 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum).
6. Žalovaný do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásil, že pobírá důchod ve výši 10 973 Kč a další příjem ve výši 9 986 Kč. Tento byl ověřen na základě sdělení žalovaného. Celkový příjem žalovaného tedy byl ve výši 20 959 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč měsíčně a na interní splátky hradí 5 080 Kč měsíčně. Dále uvedl, že je rozvedený, má učňovské vzdělání, vlastní auto. K tomuto prohlášení žalovaný obchodnímu zástupci doložil výpis z účtu 5, 6/ 2020 a výplatní pásky 6,7/ 2020 a výměru důchodu za leden 2020 (ze zákaznické karty ze dne datum).
7. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku navýšenou o poplatek 24 946 Kč vrátit, z čehož částka 19 282 Kč měla představovat úrok, částka 1 500 Kč poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru a částka 4 1648 Kč poplatek za komfortní a flexibilní splácení. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku 44 946 Kč plnit společnosti právnická osoba v 21 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 2 141 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 20 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum).
8. Žalovaný do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásil, že pobírá důchod ve výši 10 952 Kč a další příjem žalovaného je ve výši 13 000 Kč. Celkový příjem žalovaného tedy dle zákaznické karty byl ve výši 23 952 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činily 4 000 Kč měsíčně a na interní splátky hradil 3 000 Kč měsíčně. Dále uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, má učňovské vzdělání, vlastní auto. K tomuto prohlášení žalovaný obchodnímu zástupci doložil výměru důchodu za leden 2020 a složenky. (ze zákaznické karty ze dne datum).
9. právnická osoba, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, se dne datum zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 28 000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku navýšenou o poplatek 22 563 Kč vrátit, z čehož částka 6 862 Kč měla představovat úrok, částka 9 533 Kč poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilitu splácení a částka 6 168 Kč poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku 52 885 Kč plnit společnosti právnická osoba v 18 měsíčních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začalo běžet dnem uzavření smlouvy. Výše splátky činila 2 939 Kč, poslední splátka ve výši 2 922 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 28 000 Kč v hotovosti (ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum).
10. Žalovaný do tzv. zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr písemně prohlásil, že pobírá důchod ve výši 8 948 Kč a má další příjem ve výši 25 000 Kč. Celkový příjem žalovaného tedy žalovaný prohlásil ve výši 33 948 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 800 Kč měsíčně. Dále uvedl, že bydlí v nájmu, je rozvedený, má učňovské vzdělání, vlastní auto. K tomuto prohlášení žalovaný obchodnímu zástupci doložil výměru důchodu. (ze zákaznické karty ze dne datum).
11. Důchod žalovaného v červnu a červenci 2020 činil 10 944 Kč (z ústřižku složenky č. l. 18)
12. Žalovaný na splátkách úvěru číslo uhradil celkově 9 600 Kč, na splátkách úvěru číslo uhradil celkově 12 250 Kč a na splátkách zápůjčky číslo uhradil celkově 37 200 Kč (ze tří tabulek umoření vyhotovených dne datum).
13. Pohledávky byly na žalobkyni postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy – Seznam pohledávek str. 53, 62, 77). právnická osoba oznámila žalovanému dopisem ze dne datum, že pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo číslo zápůjčce číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 117 359,28 Kč do deseti dnů od doručení; výzva byla odeslána žalovanému dne datum (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum). Žalovanému byla dne datum odeslána předžalobní výzva (z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku).
14. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum, dne datum a dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, 20 000 a 28 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek splatit v prvním případě v týdenních splátkách ve výši 699 Kč, ve druhém a třetím případě v měsíčních splátkách ve výši 2 141 Kč a 2 939 Kč Částku 20 000 Kč, 20 000 Kč a 28 000 Kč převzal žalovaný v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný celkem uhradil na první pohledávku částku 9 600 Kč, na druhou pohledávku částku 12 250 Kč a na třetí pohledávku 37 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného předmětné úvěry splácet pomocí tzv. karty zákazníka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému tuto skutečnost písemně oznámila. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou.
15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
16. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
21. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
22. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
24. Pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným byly smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny v souladu s ustanovením § 1879, 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
25. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednány smlouvy o úvěru a o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se ve všech třech případech o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
26. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
27. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
28. K písemné výzvě soudu žalobkyně dne datum a datum sdělila, že žalovaný její právní předchůdkyni poskytl informace, na základě nichž bylo možno posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a to konkrétně z údajů poskytnutých žalovaným v tzv. zákaznické kartě a z dokumentů, které žalovaný předložil, tj. z výpisů z účtu, potvrzení o výši důchodu, případně výplatních pásek. Doložení výše důchodu v červnu a červenci 2020 je pro řádné posouzení úvěruschopnosti zcela nedostatečné. Žalovaný nad rámec důchodu deklaroval také další příjmy. Žalobkyně uvedla, že další příjmy plynou např. z podnikání a brigád. Tento další příjem byl právní předchůdkyní žalobkyně ve dvou případech ověřen pouze na základě sdělení žalovaného, tedy v podstatě nebyl ověřen na základě žádných relevantních dokladů. Přičemž právě další příjmy uváděné žalovaným jsou stěžejní pro posouzení jeho celkové majetkové situace. Do okamžiku rozhodnutí ve věci žalobkyně žádné důkazy, nad rámec zákaznických karet a pouhých dvou potvrzení o výši důchodu, soudu neposkytla, naopak sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nemají k dispozici zmiňované kopie dokladů žalovaného, neboť uchazeči o úvěr dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy (č. l. 33). Soud tak nemá žádnou možnost, jak prohlášení žalovaného v zákaznické kartě ověřit, když žalobkyně relevantní listiny prokazující výši příjmů a výdajů žalovaného soudu nedoložila a nedisponuje jimi, a to ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Nad rámec uvedeného soud poukazuje na to, že žalobkyně ani netvrdila, že by byly její právní předchůdkyní provedeny lustrace žalovaného v dostupných registrech jako je příjmení, BRKI, NRKI, atd., pouze uvedla, že bylo nahlédnuto do insolvenčního rejstříku, což nelze hodnotit jako dostatečné. Za situace, kdy žalobkyně soudu sdělila, že další listinné důkazy není schopna doložit, soud již žalobkyni nepoučoval ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene a uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, v důsledku čehož je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních (§ 576 o. z.).
29. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. Soud provedl kvantifikaci výše bezdůvodného obohacení u každého smluvního vztahu, který byl předmětem řízení, zvlášť, neboť se jedná o samostatné závazky, které mají odlišný důvod vzniku a zanikají také samostatně (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 18. 11. 2021, č. j. 75 Co 327/2021-81). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, 20 000 Kč a 28 000 Kč, žalovaný dosud vrátil na první pohledávku částku 9 600 Kč, na druhou pohledávku částku 12 250 Kč a na třetí pohledávku částku 37 200 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni zaplatit rozdíl uvedených částek, a to konkrétně na první pohledávku 10 400 Kč a na druhou pohledávku 7 750 Kč.
30. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu neuvedl ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částek 10 400 Kč a 7 750 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán dne datum. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzvána k plnění ve lhůtě 10 dní od doručení dopisu, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala úroku z prodlení v nižší výši, než stanoví nařízení.
31. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
32. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní, neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, a to při zohlednění veškerého příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, avšak v souvislosti se soudním řízením mu žádné náklady nevznikly, a soud proto rozhodl, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.