Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 329/2022-32
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 602,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 501,6 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 301,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 301,25 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se co do částky, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 1 800 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 301,25 Kč od datum do datum, zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 723,68 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 501,6 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 301,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 301,25 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 1 800 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 301,25 Kč od [datum] do [datum], zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 723,68 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího domáhala po žalované zaplacení částky 18 602,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovanou smlouvu o bankovních službách číslo na základě které vedla pro žalovanou běžný účet spojený se službou anonymizováno, na jejímž základě mohla žalovaná běžný účet přečerpat, tedy mohla čerpat z běžného účtu úvěr. Žalovaná opakovaně porušovala smluvní podmínky, překročila povolený rámec a nedodržela minimální měsíční kreditní příjem. Proto jí byla služba anonymizováno zrušena a žalobkyně vzniklé pohledávky zesplatnila ve výši 18 101,25 Kč ke dni datum. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a to jednak na základě informací poskytnutých samotnou žalovanou a dále nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně rovněž zohlednila státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a data anonymizována dvě slova úřadu. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 16 301,25 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení a dílčích poplatků dle sazebníku žalobkyně za prohlášení úvěru za splatný a za odeslání upomínky ve výši 1 800 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána, avšak neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila bez důvodné a včasné omluvy, ačkoli jí bylo doručení vykázáno. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) i z provedených listinných důkazů (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.).
3. Podáním doručeným soudu dne datum sdělila žalobkyně soudu, že v důsledku technické chyby došlo k duplicitnímu uplatnění úroku z prodlení. Proto žalobu bere co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 301,25 Kč od datum do datum zpět.
4. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby proto rozhodl soud podle § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. a řízení výrokem I. tohoto rozsudku zastavil.
5. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, ze kterých zjistil následující skutečnosti.
6. Z listiny označené jako smlouva o bankovních produktech a službách ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vést žalované běžný účet, přijímat na něho vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr anonymizováno povolením debetního zůstatku na běžném účtu do výše povoleného limitu za podmínek dodržení měsíčního kreditního příjmu a žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit, pod hrozbou sankčního poplatku dle sazebníku. Žalovaná se seznámila s podmínkami, produktovými podmínkami, sazebníkem a úvěrovým lístkem.
7. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro anonymizováno soud zjistil, o čem byla žalovaná před uzavřením smlouvy o úvěru informována.
8. Ze všeobecných produktových podmínek účinných od datum pak soud zjistil podrobnou úpravu práv a povinností smluvních stran. Následky porušení smlouvy řeší bod 32. podmínek, dle kterých je žalobkyně v takovém případě oprávněna prohlásit pohledávku za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení. Podrobnou úpravu povinností smluvních stran pak soud zjistil rovněž ze základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od datum a základních produktových podmínek účinných od datum.
9. Ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od datum soud zjistil výši jednotlivých poplatků.
10. Z listiny označené jako parametry flexikreditu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně byla informována o vyhovění její žádosti o povolení debetního zůstatku, kterou žalovaná podala dne datum. Povolený limit činí 5 000 Kč, minimální měsíční kreditní příjem činí 2 500 Kč.
11. Z listiny označené jako anonymizováno ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne datum ze dne datum soud zjistil parametry nastavené mezi žalobkyní a žalovanou pro běžný účet, flexikredit, platební kartu.
12. Z výpisů z úvěrového účtu žalované soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 16 301,25 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalované č. 2021 soud zjistil, že částku 16 301,25 Kč čerpala žalovaná dne datum. Z platební historie smlouvy číslo pak soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v této výši dne datum. Smlouva byla dne datum ukončena, jelikož žalovaná nehradila splátky. Z její strany není evidována žádná platba. Totéž pak vyplývá i z amortizace ke smlouvě číslo.
13. Z listiny označené jako uznání dluhu s předžalobní výzvou bez uvedení data či podpisů soud zjistil, jaký byl návrh žalobkyně na uzavření mimosoudního smíru.
14. Z oznámení o zesplatnění ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prohlásila úvěr č. bankovní účet za splatný ke dni datum, a to ve výši 16 301,25 Kč. Žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 18 101,25 Kč nejpozději do datum. Z podacího archu pak soud zjistil, že dne datum byla žalované odeslána písemnost.
15. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum soud zjistil, že dle žalobkyně byla úvěruschopnost hodnocena individuálně. Žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, kontroly dostupných databází a pracovala se zohledněním životního minima dle nařízení vlády. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěr příjem ve výši 16 000 Kč z pracovního poměru na dobu neurčitou. Dále že je svobodná a žije v pronajatém bydlení. Její ostatní výdaje činí 1 500 Kč. Úvěrový rámec ve výši 5 000 Kč při výši měsíční splátky 185,63 Kč byl schválen.
16. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou upomínal o zaplacení částky 19 374,26 Kč nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. Z podacích lístků pak soud zjistil, že dne datum byla žalované odeslána písemnost.
17. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované částku ve výši 16 301,25 Kč. Žalovaná nedostála smluvním podmínkám, jelikož překročila povolený rámec čerpání a nedodržela minimální měsíční kreditní příjem. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované úvěr splatit lustrací osoby žalované v dostupných registrech a rovněž srovnáním se statistickými daty. Z výpisu z běžného a úvěrového účtu žalované pak je patrné, že žalovaná částku 16 301,25 Kč čerpala dne datum a zároveň, že stav na těchto účtech žalované se pohybuje v záporných hodnotách. Žalovaná byla opakovaně vyzvána k zaplacení dlužné částky, avšak, jak je patrné i z platební historie, neuhradila ničeho.
18. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
19. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek anonymizováno dvora ze dne datum C - číslo).
23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, či nikoliv a dospěl k závěru, že tomu tak v daném případě nebylo. Žalobkyně tvrdila, že vycházela z tvrzení žalované o příjmové a výdajové stránce, osobu žalované lustrovala v registrech a zohlednila také statistická data týkající se údajů o životním a existenčním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva. Taková kontrola však bez dalšího nemůže být shledána dostatečnou. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalované ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, není možné se spokojit s pouhými tvrzeními žalované. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žalovanou ověřit, zjistit příjem žalované, požadovat po žalované např. výpis z účtu, nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky, potvrzení o příjmu apod. Pouhé formální vyplnění údajů o příjmech a výdajích žalované je zcela nedostačující stejně jako stanovení veškerých výdajů podle statistických dat. Žalovaná přitom uvedla, že bydlí v nájmu, je tedy zřejmé, že minimálně její výdaje s nájemním bydlením bylo třeba zjišťovat. Avšak žalobkyně jiné důkazy prokazující řádné ověření úvěruschopnosti žalované soudu nepředložila, k jednání se nedostavila, a tedy nemohla být ani soudem v tomto smyslu poučena dle § 118a o. s. ř. Zároveň nelze přehlédnout fakt, že na výpisech z účtu žalované, provedených k důkazům, je patrné, že počáteční i konečný zůstatek na nich je v záporných hodnotách a není z nich patrný žádný obrat, který by osvědčoval tvrzení žalované o jejích příjmech a výdajích.
25. Soud má proto za to, že není možné uzavřít, že by schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr řádně byla náležitě zkoumána ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.
26. V řízení bylo nicméně zjištěno, že žalované byla žalobkyní poskytnuta částka 16 301,25 Kč, u které nebyl dán žádný právní důvod, pro který by si ji žalovaná mohla ponechat. Dle žalobkyně žalovaná nevrátila tuto částku ani z části. Z průběhu řízení nevyplynulo nic k tomu, že by žalovaná plnila nad rámec tvrzení žalobkyně, žalovaná byla v řízení pasivní, soud proto z tohoto tvrzení žalobkyně vycházel a uzavřel, že žalovaná se v tomto rozsahu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila (§ 2991 o. z.). Žalobkyně má proto nárok na vrácení této částky, a to včetně zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení (§ 1970 o. z). Při určení splatnosti vycházel soud z první výzvy žalobkyně adresované žalované, obsažené v oznámení o zesplatnění ze dne datum, ve které byla žalované určena lhůta k zaplacení do datum Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 o. s. ř. jako třídenní. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 1 800 Kč představující poplatky a úrok z prodlení v zákonné výši z částky 16 301,25 Kč od datum do datum byla žaloba zamítnutá (výrok III. rozsudku), jelikož se jedná o nároky plynoucí ze smlouvy, kterou soudu shledal neplatnou, jak je rozvedeno výše.
27. Žalobkyně i žalovaná měly v řízení částečný úspěch. Žalobkyni bylo vyhověno co do výše 16 301,25 Kč a úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 1 526,06 Kč. Žalovaná měla úspěch co do částky, pro kterou bylo řízení zastaveno, tj. co do částky 501,60 Kč a dále co do částky, pro kterou byla žaloba zamítnuta, tj. co do částky 1 800 Kč a úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozsudku činil 68,33 Kč. Žalobkyně tedy měla úspěch co do částky 17 827,31 Kč, tj. 88,27 % a žalovaná co do částky 2 369,93 Kč, tj. 11,73%. Žalobkyni proto jako z větší části úspěšné účastnici náleží podle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 76,54 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobkyni náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Soud při určení výše odměny postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Žaloba je tvořena jednoduchým skutkovým vylíčením věci a obsáhlá část žaloby se pak věnuje procesu posuzování úvěruschopnosti, avšak zobecňujícím způsobem, obsahujícím obecnou metodiku, judikaturu a citace komentářů, které jsou v totožné podobě použitelné pro všechny obdobné případy. Dále pak žalobkyni náleží daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek, vyjma soudního poplatku. Celková výše nákladů řízení žalobkyně je tedy 2 252 Kč. Poměrná část z takto vyčíslených nákladů ve výši 76,54 % pak činí částku 1 723,68 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).
28. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za písemné podání doručené soudu dne datum, jelikož jeho obsahem byla pouze omluva z jednání a zároveň tvrzení vztahující se k úvěruschopnosti, která ale měla být a reálně také byla součástí samotné žaloby. Zároveň soud nepřiznal žalobkyni odměnu za písemné podání doručené dne datum, obsahující částečné zpětvzetí žaloby (opravu návrhu), jelikož se tak stalo v důsledku chyby žalobkyně v samotném návrhu, nikoliv v důsledku chování žalované. Z tohoto pohledu shledal soud náklady spojené s oběma uvedenými úkony za neúčelné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.