Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 45/2023-25

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 12 600 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 436 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 436 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 9 164 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 600 Kč od 9. 11. 2020 do 4. 8. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 164 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 936 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3 436 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 436 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 9 164 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 600 Kč od 9. 11. 2020 do 4. 8. 2022, se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 164 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 936 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 600 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 24. 6. 2020 (dále též jen„ smlouva“).

2. V podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 24. 6. 2020 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě zapůjčila žalovanému částku 10 000 Kč, která jí měla být vrácena dne 16. 7. 2020, a to spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč. Žalovaný zapůjčenou částku po uvedeném datu splatnosti nevrátil, ke dni podání návrhu uhradil toliko 6 564 Kč, tuto částku žalobkyně započetla na náklady na upomínání a smluvní pokutu. Dlužná částka je tedy tvořena částkou 12 600 Kč a náklady na upomínání ve výši 936 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „ “), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Oba byli k prvnímu jednání konanému dne 1. 6. 2023 řádně předvoláni, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 24. 6. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit do 16. 7. 2020 spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč (smlouvou o zápůjčce ze dne 24. 6. 2020 včetně všeobecných obchodních podmínek).

6. Žalobkyně odeslala dne 24. 6. 2020 na účet žalovaného částku 10 000 Kč, tato částka byla na účet žalovaného připsána (potvrzením o platbě od anonymizováno banky, výpisem z účtu žalovaného).

7. Žalovaný byl před podáním žaloby opakovaně ze strany žalobkyně upomínán k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 27. 7. 2022, v níž žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 27. 7. 2022 (upomínkami k zaplacení dluhu ze dne 15. 9. 2020, 22. 9. 2020, 29. 9. 2020, 8. 10. 2020 a 15. 11. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 27. 7. 2022 včetně podacího archu).

8. Žalovaný přitom soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a vrácení částky obdržené od žalobkyně netvrdil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný uhradil toliko 6 564 Kč.

9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

10. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru, a směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“).

11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.

a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem 2 600 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.

12. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně má ze zákona povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušné y.

13. K výzvě soudu stran splnění této zákonné povinnosti žalobkyně dne 15. 2. 2023 uvedla, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení. Žalobkyně tedy neunesla své důkazní břemeno stran prokázání posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr a tím, že se k jednání nedostavila, připravila se o možnost být soudem v tomto směru poučena. Na uvedeném nic nemůže změnit ani to, že v omluvě z jednání žalobkyně žádala o poučení a poskytnutí lhůty, pokud by jí hrozilo neunesení břemene tvrzení či důkazního, neboť soud poučuje podle a 3 toliko u jednání v přítomnosti účastníka řízení, vůči němuž poučení směřuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ). Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, což činí smlouvu podle zákona o spotřebitelském úvěru neplatnou.

14. Jelikož je posuzovaná smlouva o úvěru neplatná, žalovaný se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 10 000 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržel plnění bez právního důvodu a je povinen žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu, ve kterém ke dni vydání rozsudku trvá, tj. ve výši dosud nesplacené jistiny. Ačkoliv platba žalovaného ve výši 6 564 Kč směřovala formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné ji započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného. Proto soud žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 3 436 Kč.

15. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle o. z., ve výši dle , neboť ohledně této částky je žalovaný s plněním své povinnosti v prodlení. Úrok z prodlení však žalobkyni přiznal až od 5. 8. 2022, tj. ode dne následujícího po dni, kterým uplynula lhůta splatnosti stanovená v žalovanému prokazatelně odeslané předžalobní upomínce (upomínka byla odeslána dne 27. 7. 2022, podle domněnky doby dojití zakotvené v  o. z. došla do sféry dispozice žalovaného dne 1. 8. 2022, od tohoto data počala běžet v upomínce stanovená tři denní lhůta k plnění, jež uplynula 4. 8. 2020, a od následujícího dne byla žalovaný v prodlení.

16. Ve zbývajícím rozsahu proto soud ze shora popsaných důvodů žalobu výrokem II. zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Žalobkyně totiž byla úspěšná v méně než polovině předmětu řízení, na náhradu nákladů řízení by tak měl právo žalovaný. Tomu však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.