Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 81/2023-30
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 15 210,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 950,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 950,75 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit částku 10 999,87 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 962,84 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 950,75 Kč od datum do datum, náklady spojené s uplatněním pohledávky 39 Kč a smluvní pokutu 4 259,84 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 950,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 950,75 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit částku 10 999,87 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 962,84 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 950,75 Kč od [datum] do [datum], náklady spojené s uplatněním pohledávky 39 Kč a smluvní pokutu 4 259,84 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 210,59 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v obec (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 12 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s dohodnutým příslušenstvím ve výši 10 302 Kč (příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Celková částka 22 302 Kč byla splatná ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč s poslední splátkou splatnou dne datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku 2 102 Kč, která byla započtena poměrně na jistinu a příslušenství. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 10 950,75 Kč, částky 10 999,87 Kč (960,12 Kč kapitalizovaný smluvní úrok, 5 323,79 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 1 009,66 Kč náklady na vyhodnocení úvěru, 1 955,68 Kč inkasní poplatek a 1 750,62 Kč kapitalizovaný smluvní úrok po splatnosti závazku za dobu od datum do datum ve výši 15 % ročně z jistiny), úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 962,84 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od datum do datum), částky 39 Kč jako smluvních nákladů na uplatnění pohledávky a smluvní pokuty 4 259,84 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý započatý den z prodlení od datum do datum). Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně u smlouvy o úvěru zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby, ale ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, a ze kterých učinil následující skutková zjištění.
4. Z listiny označené jako Žádost o úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 12 000 Kč a uvedl, že je svobodný a bezdětný, bydlí v nájmu, je zaměstnaný u příjmení jméno spol. s r. o., měsíční mzda činí 14 037 Kč, měsíční výdaje činí celkem 8 000 Kč (5 000 Kč za bydlení a energie, 3 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady) a použitelný příjem je 6 037 Kč měsíčně. V listině je uvedeno, že údaje byly doloženy výplatními páskami a pracovní smlouvou.
5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 12 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s úrokem 1 155 Kč, částkou za poskytnutí úvěru 5 880 Kč, částkou za vyhodnocení úvěru 1 107 Kč a částkou za inkaso plateb v hotovosti 2 160 Kč, tj. celkem ve výši 22 302 Kč, zavázal splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč RPSN činí 272,44 %. Je uvedena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den z prodlení, dále jsou uvedeny poplatky za upomínky. Listina je oběma stranami podepsána a datována. Přiložena listina Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.
6. Z listiny označené jako Rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne datum a z listiny označené jako Dodatek číslo k rámcové smlouvě o postupování pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na budoucím postupování pohledávek z úvěrů. Z listiny označené jako Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na postoupení pohledávek označených v příloze číslo kde je uvedena pohledávka vůči žalovanému. Z listiny označené jako Potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum učinila úhradu právní předchůdkyni za postoupení.
7. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky; odesláno datum. Z listiny obsahující dopis ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala ho k úhradě; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Předání do advokátní kanceláře ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výzva před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do datum; odesláno dne datum. Z listiny označené jako Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum obsahující jednu položku, a to obyčejný dopis ze dne datum.
8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru ze dne datum označené číslo obdržel peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a zavázal se vrátit 22 302 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Nebylo prokázáno, že by žalovaný něco uhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do datum před podáním žaloby.
9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C číslo).
11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila toliko žádost o úvěr, ve které jsou uvedeny některé informace o poměrech žalovaného. Takto je uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný s měsíční mzdou 14 037 Kč, bydlí v nájemním bytě, není ženatý a nemá děti a jeho náklady činí měsíčně 5 000 Kč za bydlení a energie a 3 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady. K těmto údajům žalobkyně nepředložila žádné důkazy, přestože podle údajů v žádosti měla mít k dispozici výplatní pásky a pracovní smlouvu. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení a při absenci podkladových dokumentů k poměrům žalovaného nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Uvedené údaje o výdajích žalovaného pak podle soudu nejsou důvěryhodné, neboť není pravděpodobné, aby náklady žalovaného, který žije sám v nájemním bytě, používá mobilní telefon, musí se denně dopravovat do zaměstnání, nakupovat jídlo a ošacení a případně si tvořit finanční rezervu, byly pouhých 8 000 Kč. Soudu je pak z vlastní činnosti známo, že žalovaný má dluhy u jiných úvěrových společností a jsou proti němu vedena exekuční řízení. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.
12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny 12 000 Kč sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 1 155 Kč, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši 5 880 Kč, 1 107 Kč a 2 160 Kč, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí 10 302 Kč, tj. 85,85 % z jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 272,44 %. K tomu je ve smlouvě uvedena smluvní pokuta výlučně v neprospěch žalovaného, tj. v rozporu s § 1813 o. z., a další poplatky. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků a smluvních pokut z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
13. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel částku 12 000 Kč a nebylo prokázáno, že by něco již vrátil (vrácení částky 2 102 Kč zůstává v rovině tvrzení), žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny 10 950,75 Kč, tj. ve výši požadované v žalobě, neboť soud nemůže překročit žalobní žádání. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny 10 950,75 Kč z neplatné smlouvy o zápůjčce. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to v žalobkyní požadované výši 8,25 % ročně, přestože výše úroku podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je vyšší, avšak soud je vázán žalobním návrhem. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících nevrácenou jistinu ze smlouvy o zápůjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván předžalobní výzvou, ve které byla stanovena lhůta do datum, tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení.
14. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl veškeré žalobou uplatněné nároky, které nejsou nevrácenou jistinou ze spotřebitelského úvěru a odpovídající část úroku z prodlení. Soud zamítl také požadovanou částku 39 Kč za odeslání dopisu s výzvou, neboť ujednání o poplatcích za výzvy podle smlouvy je také neplatné a skutečná výše nákladů nebyla prokázána (nebylo ani prokázáno odeslání konkrétního dopisu).
15. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.