Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
13 C 380/2022-20
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 10 460 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 280 Kč od 24. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, a to ohledně částky 8 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 180 Kč od 24. 6. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 280 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 280 Kč od 24. 6. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části, a to ohledně částky 8 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 180 Kč od 24. 6. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby ji žalovaná zaplatila částku 10 460 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou dne 29. 4. 2020 uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit společně s částkou 8 180 Kč v týdenních splátkách po 303 Kč, kdy první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka do sedmi dnů ode dne předchozí splátky. Žalovaná uhradila pouze částku 7 720 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru číslo podle které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Naproti tomu se žalovaná zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 303 Kč.
4. Uzavření smlouvy o úvěru, včetně jednotlivých ujednání mezi původním věřitelem a žalovanou, je prokazováno předmětnou smlouvou mezi účastnicemi číslo. Tento důkaz uvedené skutečnosti jednoznačně prokazuje a o jeho hodnověrnosti neměl soud žádné pochybnosti.
5. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou by bylo možné posoudit jako plnění ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“). Z obsahu této smlouvy, upravující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, vyplývá povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit případně sjednané úroky. Smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek. Ze smlouvy je pak zřejmé, že v případě poskytnuté částky ve výši 10 000 Kč měla žalovaná v souhrnu uhradit tuto částku v 60 týdenních splátkách navýšenou o poplatek 8 180 Kč. Obsahem samotné smlouvy je konstatování o tom, že RPSN odpovídá u tohoto úvěru výši 212,77 %. U předmětné smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a následujících ObčZ, konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a následujících ObčZ. Podle § 1813 ObčZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 ObčZ, tedy jako smlouvu neplatnou. Podle § 588 ObčZ k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat (žalované). V takovém případě má žalobkyně pouze právo na vydání toho, co sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná.
6. Na výše uvedených závěrech soudu nemůže nic změnit skutečnost, že úvěr měl být splácen v hotovosti, což žalobci přinášelo zvýšené náklady. Ovšem celkové náklady na úvěr (RPSN) se vymykají běžným nákladům bank, když v tomto případě RPSN činila 212,77 %, což představuje mnohonásobně výše, než činily náklady na úvěry u komerčních bank.
7. Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky odpovídající poskytnuté jistiny ponížené o zaplacenou částku spolu s úrokem z prodlení, počítaným dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť na základě neplatné smlouvy nemá žalobkyně právo na úhradu úroku, poplatku či dalších případných plnění.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. Ve věci měla větší úspěch žalovaná, která byla ovšem v řízení zcela nečinná, proto soud konstatoval, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.