Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 132/2023-89
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 100 367 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 50 088 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 088 Kč za období od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do částky 50 279 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 75 367 Kč od datum do datum ve výši 345,43 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 367 Kč od datum do datum ve výši 874,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 367 Kč od datum do datum ve výši 1 602,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 367 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 279 Kč od datum do zaplacení; s úrokem ve výši 86,09 % ročně z částky 59 839,49 Kč od datum do datum ve výši 3 138,58 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 59 839,49 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 257 184 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 50 088 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 088 Kč za období od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá co do částky 50 279 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 75 367 Kč od [datum] do [datum] ve výši 345,43 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 367 Kč od [datum] do [datum] ve výši 874,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 367 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 602,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 367 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 279 Kč od [datum] do zaplacení; s úrokem ve výši 86,09 % ročně z částky 59 839,49 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3 138,58 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 59 839,49 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 257 184 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou podáním ze dne
datum domáhala na žalovaném zaplacení částky 100 367 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ním uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 60 000 Kč,
k jehož vyplacení došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr
a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 86,09 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 4 912 Kč, v nichž byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 447 Kč měsíčně, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2020. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích příjmení a NRKI. Žalovaný požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátky číslo z důvodu pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru, čemuž žalobkyně vyhověla. Po dobu odkladu této splátky, konkrétně od
datum do datum neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Žalovaný dále využil ochranné doby podle zákona č. 177/2020 Sb. , po dobu od datum do datum tak vzniklo žalobkyni právo na úrok za poskytnutý úvěr ve výši repo sazby vyhlášené ČNB zvýšené
o 8 procentních bodů. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení
s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena pouze částka 4 912 Kč dne datum. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 74 026,91 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení a v bodě 6.5. smlouvy, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne datum až do jejího úplného zaplacení. Po zesplatnění úvěru byly žalobkyni uhrazeny pouze částka 2 000 Kč dne datum, částka
2 000 Kč dne datum a částka 1 000 Kč dne datum. Žalovaná částka se skládá z částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 69 473,91 Kč, úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr ve výši 894 Kč (tj. 2 x 447 Kč), smluvní pokuty ve výši 30 000 Kč (tj. ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru od datum do zaplacení, vyjma ochranné doby od
datum do datum, požadována však pouze k datu vyhotovení žaloby), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 59 839,49 Kč (tj. zbývající dlužné původní jistiny úvěru) ode dne datum do datum ve výši 3 138,58 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně
z částky 59 839,49 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 257 184 Kč. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a přiznání náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jednání nařízeného na den datum se žalovaný bez omluvy nezúčastnil, ačkoliv byl řádně předvolán, odročení jednání nežádal. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.
3. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne datum, přílohy číslo k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, předsmluvního formuláře, prohlášení klienta, splátkového kalendáře, pojištění schopnosti splácet úvěry včetně informace o pojištění, přihlášky do pojištění
a oznámení o schválení úvěru včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně uzavřela
s žalovaným dne datum smlouvu o bezúčelovém úvěru číslo na základě které se zavázala žalovanému poskytnout částku 60 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 86,09 % ročně a poplatkem za pojištění ve výši 447 Kč měsíčně. Celkovou částku ve výši 214 320 Kč navýšenou o sjednané pojistné se žalovaný zavázal žalobkyni splácet v 48 měsíčních splátkách po 4 912 Kč, splatných nejpozději do 20. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byl úvěr vyplacen. V bodě 6.3. smlouvy bylo sjednáno zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného
s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů a v bodě 6.5. smlouvy pro případ nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení.
5. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného.
6. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne datum soud zjistil, že účet č. bankovní účet patří žalovanému.
7. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně je od datum držitelem povolení obec národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů na bydlení a jiných než na bydlení a vázaných spotřebitelských úvěrů.
8. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že úvěr ve výši 60 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne datum na účet číslo bankovní účet, který byl uveden ve smlouvě.
9. Z hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že při poskytování úvěru žalobkyně vycházela z pravidelného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 17 500 Kč (hlavní pracovní poměr na dobu určitou). Ve výdajové stránce žalobkyně vycházela z částky životního minima ve výši 3 410 Kč, výdajů druhé osoby v domácnosti 2 560 Kč, nákladů na bydlení 3 500 Kč (nájemné, inkaso), ostatních výdajů (doprava, kurzy, záliby apod.) 300 Kč, tj. částky ve výši 9 770 Kč a rezervy ve výši 1 000 Kč. Žalovaný uvedl, že je ženatý a bezdětný, nesplácí jiné závazky.
10. Z pracovní smlouvy z datum soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu určitou do datum u společnosti právnická osoba
11. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc leden 2020 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného za uvedený měsíc činila 22 500 Kč.
12. Z výpisu záznamů registru příjmení soud zjistil, že žalovaný k datum neměl žádný záznam.
13. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že žalovanému bylo vypočítáno CBS skóre 500, tj. nízké riziko.
14. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku ve výši 9 912 Kč.
15. Z žádosti o odložení splátek z datum a povolení odkladu splátek z datum včetně upraveného splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný dne datum žádal žalobkyni o odklad splátek na 3 měsíce z důvodu pandemie COVID-19. Žalobkyně této žádosti vyhověla, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne datum, jehož přílohou byl upravený splátkový kalendář, dle kterého byl proveden odklad původní splátky číslo s tím, že po dobu odkladu, tedy od datum do datum neběží sjednaný úrok za poskytnutí úvěru a rovněž nevzniká povinnost hradit sjednanou úhradu pojištění.
16. Z oznámení o využití ochranné doby z datum a ze sdělení žalobkyně z datum o ochranné době včetně upraveného splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný žalobkyni oznámil, že u úvěru číslo využívá ochrannou dobu dle zákona č. 177/2020 Sb. , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 a požadoval využít zkrácenou ochrannou dobu do datum. Žalobkyně žalovanému přípisem ze dne datum potvrdila přijetí oznámení o využití ochranné doby a sdělila mu, že ochranná doba ke smlouvě číslo začíná dnem datum a končí dnem datum s tím, že po celou dobu trvání ochranné doby bude zápůjční úroková sazba úvěru ponížena tak, že bude ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, tj. aktuálně 9 %, současně žalovanému zaslala upravený splátkový kalendář.
17. Z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum, z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho splatných závazků žalobkyně závazek žalovaného ze smlouvy o úvěru zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 75 367 Kč s upozorněním na smluvní pokutu. Oznámení o zesplatnění předcházely výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum a ze dne datum.
18. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně poštovního podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.
19. Z potvrzení o provedení platby z datum a datum soud nic nezjistil, když ani žalobkyně k dotazu soudu na jednání neuvedla, kdo by měl být jméno příjmení.
20. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
21. Na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému částku ve výši 60 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit částku v celkové výši 214 320 Kč navýšenou
o sjednané pojistné v 48 měsíčních splátkách po 4 912 Kč. Žalovaný žalobkyni vrátil částku ve výši 9 912 Kč. Žalobkyně neprověřila řádně možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když řádně neověřila příjem žalovaného (postačilo jí potvrzení za jeden měsíc) a již vůbec neověřila žalovaným uvedené výdaje (zejména částka 3 500 Kč za bydlení a částka 300 Kč za ostatní výdaje), přičemž tyto částky soud považuje za nepřiměřeně nízké.
22. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
23. Věc byla soudem posuzována podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
24. Dle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále také„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
25. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
26. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
27. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
28. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
29. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
30. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.
31. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
32. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 60 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy a ani výdaje. Úvěruschopnost žalobkyně zkoumala prostřednictvím lustrací žalovaného ve veřejně přístupných databázích a dále k důkazům doložila pracovní smlouvu a výplatní pásku za měsíc leden 2020. Žádné další důkazy, ze kterých by bylo patrné, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, soudu předloženy nebyly. Žalobkyně tedy dostatečně nezkoumala měsíční příjmy a výdaje žalovaného, u kterých vycházela z částky životního minima a nezohlednila nepřiměřeně nízké výdaje za bydlení a ostatní výdaje.
33. Úvěrující je povinen ve smyslu ustanovení § 75 ve spojení s § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí přezkoumat příjmy i výdaje žalovaného a dbát přitom na jeho zájmy, tj.
i na zájem být reálně schopen přebíraný závazek řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ). Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta či do smlouvy, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. Za situace, kdy je žalobkyni uložena v souladu s ustanovením § 78 ZoSÚ povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to ani po té co byla soudem vyzvána k doplnění příslušných tvrzení a k návrhu důkazů.
34. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK).
35. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 50 088 Kč, tj. rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (60 000 Kč), a částkou, kterou jí žalovaný uhradil (9 912 Kč).
36. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která mu byla odeslána téhož dne, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky (50 088 Kč) od datum, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění v délce patnácti dnů od odeslání předžalobní výzvy žalovanému.
37. Jelikož žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru, soudu nezbylo než žalobu co do částky 50 279 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně
z částky 75 367 Kč od datum do datum ve výši 345,43 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 73 367 Kč od datum do datum ve výši 874,29 Kč, s úrokem
z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 367 Kč od datum do datum ve výši
1 602,78 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 367 Kč od datum do
datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 279 Kč od datum do zaplacení; s úrokem ve výši 86,09 % ročně z částky 59 839,49 Kč od datum do datum ve výši 3 138,58 Kč a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 59 839,49 Kč od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky 257 184 Kč, zamítnout.
38. Jelikož byli účastníci ve sporu úspěšní přibližně stejně, rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
39. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. o. s. ř. ), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.