Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 150/2022-75

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 25 794 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 455 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 339,44 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 32 457 Kč od 16. 3. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 572,05 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 457 Kč od 10. 5. 2022 do 8. 6. 2022 ve výši 278,64 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 457 Kč od 9. 6. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 335,26 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 457 Kč od 21. 7. 2022 do 21. 10. 2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 002 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 29,91 % ročně z částky 28 938,23 Kč od 16. 3. 2022 do 8. 4. 2022 ve výši 562,32 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 28 938,23 Kč od 9. 4. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 273,11 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 27 059,26 Kč od 10. 5. 2022 do 8. 6. 2022 ve výši 247,20 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 23 059,26 Kč od 9. 6. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 294,84 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 19 059,26 Kč od 21. 7. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16. 3. 2022 dosáhne částky 54 950 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 455 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 455 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 339,44 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 32 457 Kč od 16. 3. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 572,05 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 457 Kč od 10. 5. 2022 do 8. 6. 2022 ve výši 278,64 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 457 Kč od 9. 6. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 335,26 Kč, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 457 Kč od 21. 7. 2022 do 21. 10. 2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 002 Kč od 22. 10. 2022 do zaplacení, úrokem ve výši 29,91 % ročně z částky 28 938,23 Kč od 16. 3. 2022 do 8. 4. 2022 ve výši 562,32 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 28 938,23 Kč od 9. 4. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 273,11 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 27 059,26 Kč od 10. 5. 2022 do 8. 6. 2022 ve výši 247,20 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 23 059,26 Kč od 9. 6. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 294,84 Kč, úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 19 059,26 Kč od 21. 7. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16. 3. 2022 dosáhne částky 54 950 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 794 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo –„ anonymizováno půjčka“, uzavřené prostřednictvím dálkové komunikace dne datum. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému dne datum finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 29,91 % ročně, a to v celkem 36 měsíčních splátkách po 1 272 Kč splatných vždy k 8. dni měsíce. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů, kdy se jednalo zejména o doklady o příjmech, prohlášení žalovaného apod. Dále si žalobkyně ověřila úvěrovou historii žalovaného v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaný nebyl v době žádosti o úvěr evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání. Za pomoci zjištěných údajů byl proveden tzv. scoring klienta, na základě kterého bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně nesplácel, do 14. 12. 2021 uhradil pouze 2 545 Kč, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 14. 3. 2022. Nová dlužná jistina činila 31 059,26 Kč (skládala se z původní dlužné jistiny úvěru 28 938,23 Kč a z úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění ve výši 2 121,03 Kč), na kterou bylo po zesplatnění žalovaným dále uhrazena dne 9. 5. 2022 částka 4 000 Kč, dne 8. 6. 2022 částka 4 000 Kč a dne 20. 7. 2022 částka 4 000 Kč. Žalobkyni tímto vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 19 059,26 Kč, dvou smluvních pokut ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč za 3. a 4. splátku, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů), právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (200 Kč za každou ze dvou splátek, s níž se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z 31 059,26 Kč od 16. 3. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 1 708,30 Kč, ve výši 0,1 % denně z částky 27 059,26 Kč od 10. 5. 2022 do 8. 6. 2022 ve výši 811,8 Kč, ve výši 0,1 % denně z částky 23 059,26 Kč od 9. 6. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 968,52 Kč, ve výši 0,1 % denně z částky 19 059,26 Kč od 21. 7. 2022 do zaplacení, tj. celkem 5 337,44 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky 32 457 Kč od 16. 3. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 572,05 Kč, z částky 28 457 Kč od 10. 5. 2022 do 8. 6. 2022 ve výši 278,64 Kč, z částky 24 457 Kč od 9. 6. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 335,26 Kč, z částky 20 457 Kč od 21. 7. 2022 do zaplacení. A dále úroku 29,91 % ročně z částky 28 938,23 Kč od 16. 3. 2022 do 8. 4. 2022 ve výši 562,32 Kč a dále úroku vždy ve výši 11,75 % ročně, a to z částky 28 938,23 Kč od 9. 4. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 273,11 Kč, z částky 27 059,26 Kč od 10. 5. 2022 do 8. 6. 2022 ve výši 247,2 Kč, z částky 23 059,26 Kč od 9. 6. 2022 do 20. 7. 2022 ve výši 294,84 Kč, z částky 19 059,26 Kč od 21. 7. 2022 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne celkem částky 54 950 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání soudu dne 10. 3. 2023 se nedostavil. Za splnění podmínek stanovených v  soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav.

4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo ověřeno, že žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.

5. Účastníci sjednali dne datum návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru číslo v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splatit při sjednaném úroku ve výši 29,91 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 1 272 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a to i po zesplatnění úvěru (podle bodu 6.3 smlouvy k zesplatnění postačuje, dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části delším než 65 dnů). Celkem se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni 45 792 Kč. Dle čl. 6 smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splátkou delší než 30 dnů právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Dále má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to 200 Kč za prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. Pro případ, že žalovaný v den zesplatnění neuhradí novou jistinu úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny. Žalovanému byly před podpisem návrhu poskytnuty předsmluvní informace a dále splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek a jejich částí. Žalovaný v návrhu prohlásil, že veškeré informace, které žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy poskytl, jsou úplné a pravdivé.

6. Návrh/smlouv byl žalovaným podepsán tak, že na osobní stránce v klientské zóně (na internetu) do podpisového okna doplnil své jméno, příjmení a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby 1 Kč, která byla žalobkyní zaslána na bankovní účet žalovaného (informace pro klienta).

7. O schválení této smlouvy byl žalovaný informován dopisem datovaným dnem datum a odeslaným dne datum (důkaz o umístění dokumentů do klientské zóny).

8. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr vyplacen dne datum na účet žalovaného uvedený ve smlouvě.

9. Dopisy ze dne 8. 2. 2022 a 11. 3. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužných splátek, a dále smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován v dopise ze dne 14. 3. 2022.

10. Dle karty klienta žalovaný ke dni 8. 10. 2022 na úvěr uhradil celkem částku 14 545 Kč (přičemž po zesplatnění úvěru uhradil dne 9. 5. 2022, dne 8. 6. 2022 a dne 20. 7. 2022 vždy částku 4 000 Kč).

11. Předžalobní výzvou ze dne 6. 10. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato byla dle podacího archu byla odeslána téhož dne.

12. Dle výpisu z registru SOLUS v době sjednání smlouvy neměl žalovaný v registru záznam. Ve výpisu NRKI bylo uvedeno dosažené skóre žalovaného a žalovaný byl hodnocen jako klient s nízkým rizikem. K ověření své totožnosti žalovaný předložil svůj občanský průkaz.

13. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za dobu od 31. 8. 2021 do 30. 9. 2021 soud zjistil, že konečný zůstatek žalovaného byl – 29 634,96 Kč. Dne 8. 9. 2021 obdržel žalovaný příjem ze společnosti právnická osoba ve výši 41 526 Kč. Dne 14. 9. 2021 čerpal úvěr číslo ve výši 35 000 Kč. Dne 15. 9. 2021 odeslal jméno příjmení částku 7 300 Kč. Ze právnická osoba anonymizováno. obdržel 9. 9. 2021 částku 24 000 Kč, dne 10. 9. 2021 částku 3 000 Kč a 14 000 Kč, dne 15. 9. 2021 obdržel od webová adresa anonymizováno. částku 90 000 Kč, dne 17. 9. 2021 obdržel 31 000 Kč, tj. celkem 162 000 Kč. Dále byly z účtu viditelné převody žalovaného na účet bankovní účet, který představoval platební bránu PayU, ze které se odesílají peníze právnická osoba anonymizována dvě slova . na herní účet. Celkem přes platební bránu odešla od žalovaného částka 79 810 Kč. Žalovaný prováděl i platby platební kartou na účet právnická osoba anonymizována dvě slova . (tj. vklady na jeho herní účet kartou), a to v celkové výši 75 161 Kč, tj. celkem převedl za dané období 154 971 Kč.

14. Podle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně zaslala žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázal uhradit společně s úrokem ve výši 29,91 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. V daném případě došlo ze strany žalovaného ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu, tvořeným zadáním jedinečného verifikačního kódu v prostředí uživatelského účtu v chráněném webovém rozhraní žalobkyně, kam měl po provedené registraci a ověření totožnosti přístup pouze žalovaný. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy jiný typ elektronického podpisu (prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. ).

20. Žalovaný sjednal předmětnou smlouvu z pozici slabší strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Daná zákonná povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019,

sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger,

C -76/10, Pohotovosť a zejména C -679/18, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k  ).

21. Má-li být zachován smysl a účel citované úpravy směřující k ochraně spotřebitele, poskytovatel spotřebitelského úvěru musí zjistit řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pak přinejmenším pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a dále dosavadní dluhové zatížení klienta. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dále pak případně dopravu, stravování, ošacení apod. Požadavek odborné péče však nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

22. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně při sjednávání smlouvy nepostupovala v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Uzavření smlouvy předcházel

pre-scoring žalovaného, jak vyplývá z výpisu z databáze SOLUS, v němž není u žalovaného žádný záznam a z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI), v němž je záznam, že klientova smlouva je hodnocena jako málo riziková. Pokud jde o příjmy spotřebitele, z výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalovaný dosahuje příjmu ze zaměstnání asi 41 526 Kč, k čemuž si žalobkyně správně vyžádala výpis z bankovního účtu žalovaného prokazující vyplacení mzdy. Soud ovšem nemá za prokázané, že by se žalobkyně zabývala reálnými výdaji žalovaného, když pouze z předloženého výpisu z účtu není možné zjistit výši a strukturu výdajů žalovaného. Rovněž nebylo žádným způsobem žalovaným tvrzeno, jakou částku měsíčně žalovaný hradí za bydlení. Ačkoliv žalobkyně na jednání k výzvě soudu sdělila, že výdaje na nájemné by mohla představovat částka 7 300 Kč, zaslaná žalovaným jméno příjmení, z ničeho nelze mít za prokázané, že se skutečně jedná o pravidelné výdaje žalovaného na bydlení. Soud má za to, že je na místě od poskytovatele úvěru očekávat, že se před uzavřením smlouvy bude zajímat zejména o výši nákladů na bydlení, které zpravidla představují základní a zároveň často nejvyšší položku pravidelných výdajů každé osoby a bude požadovat, aby zájemce o úvěr alespoň tuto část výdajů doložil. Toto přitom není spojeno s žádnými podstatnými obtížemi. Bylo oprávněním a v zájmu žalobkyně po žalovaném žádat doložení dokladů, které souvisí s náklady za bydlení a souvisejícími službami. Blíže nebyl žalobkyní objasněn ani použitý scoringový model. Vedle toho bylo soudem zjištěno, že žalovaný sází, resp., že v měsíci září 2021, za který byl předložen výpis z účtu (prostřednictvím internetu) přes právnická osoba anonymizováno. Právě velmi vysoká míra učiněných transakcí představuje podle soudu rizikové chování ze strany žalovaného. Příjem ze sázkové činnosti žalovaného nelze považovat za pravidelný příjem, na který je možno se spoléhat, naopak je možné, že v některých měsících bude mít žalovaný ze sázení pouze finanční ztrátu. Žalobkyně byla z tohoto důvodu povinna zvlášť obezřetně posoudit, zda je žalovaný schopen úvěr splatit, nadto v situaci, kdy měl v době žádosti o úvěr na účtu debetní zůstatek - 29 634,96 Kč. Žalobkyně si proto měla za této situace vyžádat další doklady od žalovaného, a to např. výpis z účtu za delší časové období, doklady o výdajích, doklady o sjednaných úvěrech atd., což neučinila, nejednala proto s odbornou péčí. Žalobkyně nemůže v tomto ohledu argumentovat odkazem na § 6 o. z. Povinnost poskytovatele úvěru náležitě zkoumat úvěruschopnost klienta vychází přímo ze zákona. Jedná se o jeho veřejnoprávní povinnost nezávislou na obecné povinnosti osob jednat ve vztazích poctivě, tuto nelze jakkoliv přenášet na spotřebitele a žalobkyně se jí nemůže zprostit prostým spoléháním se na výpis z účtu, bez požadavku na dotvrzení nezbytných údajů od žalovaného a doložení patřičných dokladů a podkladů klientem. Zásada ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. Takový přístup žalobkyně nemůže požívat právní ochrany.

23. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného, aby mohla následně učinit závěr o tom, že žalovanému po vynaložení běžných výdajů a po úhradě všech dalších závazků zbude taková částka, aby mohl žalobkyni pravidelně splácet po dobu 36 měsíců sjednané měsíční splátky. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný tak byl od počátku povinen vrátit žalobkyni poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovaným. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaný z této částky dle karty klienta i vyjádření žalobkyně uhradil 14 545 Kč. Žalovaný proto žalobkyni z titulu neuhrazené jistiny nadále dluží částku 15 455 Kč.

24. Z důvodu absolutní neplanosti smlouvy je neopodstatněným požadavek žalobkyně jdoucí nad rámec dosud neuhrazené jistiny, tedy co do požadovaných poplatků, smluvních pokut i smluvních úroků.

25. Pokud jde o úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala od 16. 3. 2022 do zaplacení, nároky vzniklé z titulu neuhrazené jistiny jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění. V uvedené věci byl žalovaný vyzván k plnění (k vydání jistiny) do 15 dnů od odeslání předžalobní výzvy, která byla žalovanému odeslána dne 6. 10. 2022. Tuto dobu soud považuje za přiměřenou a odpovídající spravedlivému uspořádání mezi účastníky vzhledem k tomu, že žalovaný byl zcela pasivní. Žalobkyně proto mohla žádat úrok z prodlení z dosud neuhrazené jistiny až od 22. 10. 2022 do zaplacení. Soud přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení v požadované výši 11,75 % ročně, tedy ve výši nižší, než kolik činila jeho zákonná výše ke dni vzniku prodlení žalovaného.. Ve zbývající části požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud požadavek žalobkyně jako neopodstatněný zamítl.

26. K návrhu, aby byl ve věci vydán rozsudek pro zmeškání, jehož se žalobkyně domáhala na jednání soudu, soud konstatuje, že pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky stanovené v  , a to primárně s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy žalobkyně ani na jednání soudu neosvědčila, že smlouva byla platně sjednána. Jak je stanoveno v  , rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Dle , soud smír neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy. Smír je přitom v rozporu s právními předpisy zejména tehdy, jestliže dohoda účastníků je z hlediska obecných požadavků kladených na právní úkony neplatná nebo se příčí kogentním ustanovením zákona nebo je obchází.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle Žalobkyně měla v řízení pouze částečný úspěch a soud proto náhradu nákladů poměrně rozdělil. Při hodnocení procesního úspěchu ve věci vzal soud v úvahu částky, které žalobkyně požadovala k okamžiku vyhlášení tohoto rozhodnutí (a to včetně příslušenství). S ohledem na to, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl takřka shodný (žalobkyně žádala částku 31 717,27 Kč, přičemž jí bylo přiznáno 16 151,53 Kč), soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.