Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 81/2022-23

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 1 015 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 015 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč od 7. 12. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 015 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč od 7. 12. 2012 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 015 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 6. 12. 2012 hromadným dopravním prostředkem provozovaným právnická osoba anonymizováno právnická osoba, aniž by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným následně postoupena, za jízdu bez platného jízdního dokladu jízdné ve výši 15 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v  soud rozhodl bez nařízení jednání.

3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole – Dohody s cestujícím číslo soud zjistil, že žalovaný se dne 6. 12. 2012 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právnická osoba anonymizováno právnická osoba (na lince anonymizováno) a při přepravní kontrole se neprokázal platným cestovním dokladem. Žalovaný svým podpisem na tétoě uznal svůj dluh, skládající se z jízdného ve výši 15 Kč a přirážky ve výši 1 000 Kč a zavázal se jej zaplatit do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Výše jízdného 15 Kč a přirážky k jízdnému 1 000 Kč je soudu známa z jeho úřední činnosti. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 3. 11. 2011. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 11. 2021, odeslanou následujícího dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

4. Podle , smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil z místa určení řádně a včas. Podle o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle , o dráhách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle je cestující povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 téhož ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 000 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

5. Podle jde-li o prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem.

6. Předložené listinné důkazy zhodnotil soud podle a dospěl k závěru, že žalovaný, přestože dne 6. 12. 2012 použil dopravního prostředku právní předchůdkyně žalobkyně, neprokázal se při přepravní kontrole platným cestovním dokladem. Protože žalovaný v dohodě s cestujícím ze dne 6. 12. 2012 uznal svůj dluh co do důvodu a výše, uplatnila se zde ve smyslu vyvratitelná právní domněnka o existenci dluhu v době jeho uznání. Tato domněnka nebyla v řízení nikterak vyvrácena. Pohledávka za žalovaným byla následně dle a násl. , postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Soud proto vyhověl žalobě v celém rozsahu a zavázal žalovaného, aby žalobkyni uhradil jízdné ve výši 15 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč, celkem tedy 1 015 Kč. Nezaplacením peněžitého dluhu ve lhůtě splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, proto žalobkyni vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení, jehož výši stanoví Prodlení žalovaného nastalo 16. dnem po provedení přepravní kontroly, jak vyplývá z předložené dohody s cestujícím.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalobkyně sice byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení jí však nevznikl, neboť žádný z jí uplatňovaných nákladů nelze považovat za účelně vynaložený. O účelně vynaložené náklady nejde v situaci, kdy se řízení vede nikoliv kvůli věci samé, ale kvůli částce, která může být přiznána na náhradě nákladů řízení či ve věcech bagatelních, triviálních skutkově i právně, uplatněných hromadnými, typovými návrhy (srovnej rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. a ze dne 14. 9. 2011, sp. zn. ). Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek je zjevné, že na žalobkyni bylo touto smlouvou postoupeno několik desítek pohledávek za žalovaným. Žalobkyně své nároky vyplývající z nezaplaceného jízdného vůči žalovanému uplatnila u zdejšího soudu od dubna 2022 až dosud více než sto samostatnými vzorovými návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu, ačkoliv jí dle soudu nic nebránilo svůj nárok uplatnit jednou žalobou. Je zřejmé, že postup žalobkyně byl zcela zjevně motivován snahou na dosažení bezdůvodného zisku spočívajícího v nákladech řízení na úkor žalovaného. Takovému jednání, které zcela zjevně představuje zneužití procesního práva na zastupování advokátem, nelze poskytovat ochranu. Jelikož žádné náklady, které vzniknou při zneužívání práva na právní pomoc, nelze považovat za účelně vynaložené, soud nepřiznal žalobkyni právo ani na zaplacení soudního poplatku. Pokud by žalobkyně uplatnila svůj nárok jediným žalobním návrhem, byla by výše soudního poplatku mnohonásobně nižší, než když své nároky vůči žalovanému uplatnila samostatnými návrhy. Pokud se žalobkyně záměrně rozhodla zneužít své procesní práva a podat tak mnoho desítek samostatných žalob vůči jedinému dlužníkovi (a to ve skutkově i právně takřka shodné záležitosti), musí být srozuměna s procesním rizikem neúspěchu stran rozhodování o nákladech řízení. Jinými slov, žalobkyně nemůže toto neúměrné a neracionální zvyšování nákladů řízení ani zčásti přenášet na žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.