Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 CO 163/2023-28

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Hejdukové a soudkyň JUDr. Evy Kotrbaté a JUDr. Nataši Loužilové ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa,

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení,

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

o zaplacení 32 881 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 28. 2. 2023, č. j. -21,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 227,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku III mění tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 227,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Napadeným rozsudkem soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 32 881 Kč s příslušenstvím, žalobu částečně ohledně úroku z prodlení zamítl a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci prostřednictvím jeho zástupce náklady řízení 3 396,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrok o nákladech řízení odůvodnil tím, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Žalobce ohledně plnění na správu domu a služby (zálohy) podal u soudu prvního stupně a Krajského soudu v Plzni prostřednictvím advokáta anonymizováno příjmení od roku 2004 do 16. 3. 2018 nejméně 27 takto formulovaných žalob, později i prostřednictvím zástupce dle záhlaví napadeného rozsudku, jenž byl dříve jeho koncipientem. Všechny žaloby se liší pouze minimálně v nejnutnějším rozsahu.

Proti výroku III podal žalobce včasné odvolání, v němž poukázal na důvody novelizace advokátního tarifu s ohledem na judikaturu Ústavního soudu. Žalobce jako SVJ se podanou žalobou domáhá pohledávky vzniklé neplacením příspěvku do fondu oprav a plnění spojených s užíváním bytu, jehož je žalovaný vlastníkem, a proto se nejedná o„ formulářové“ či žaloby na ustáleném vzoru, ani žaloby opakovaně podávané. Navíc v případě aplikace § 14b advokátního tarifu musí být kumulativně spojeny všechny tři podmínky, což v tomto případě rozhodně nejsou. Žalobce není věřitelem, který by chtěl generovat zisk z přiznaných nákladů řízení, tzv. obchodovat s přísudky či pohledávkami. Žalobce podal prostřednictvím svého zástupce anonymizováno jméno příjmení toliko dvě žaloby proti žalovanému. Nemůže hrát roli, že v minulosti zástupce žalobce působil jako koncipient u jiného advokáta, v kontextu s rozhodováním o nákladech řízení. Ustanovení § 14b je třeba brát jako výjimku a nikoli ho aplikovat ryze formalisticky, jak to v těchto případech dělá senát 43 C soudu prvního stupně. Aplikace tohoto ustanovení si žalobce dovede představit u inkasních společností, bank, přepravních společností, apod., a to ve vztahu vůči spotřebitelům. Judikatura Ústavního soudu uvádí, že právě tyto případy (podnikatel proti spotřebiteli) byly pohnutkou zákonodárce k novele advokátního tarifu. Soud ve svém rozhodnutí používá domněnky a spekulace o tom, jak náročné je sepsat podobnou žalobu. Argumentuje rozhodnutími krajského soudu, ale pouze těmi, které se mu hodí. Pokud by měl být objektivní, měl by zmínit i další rozhodnutí téhož soudu, která dávají za pravdu žalobci. Z těchto důvodů žalobce navrhuje změnu napadeného výroku a přiznání práva na náhradu nákladů řízení ve výši 8 227,40 Kč. Práva na náhradu nákladů odvolacího řízení se vzdává, neboť výsledek rozhodnutí považuje za pochybení soudu prvního stupně, nikoli za vůli žalovaného.

Odvolání žalobce je důvodné.

Odvolací soud nesouhlasí s použitím vyhl. č. (dále jen„ AT“). V dané věci nárok vychází z titulu neplacení odvodů do fondu oprav a úhrad za plnění spojená s užíváním bytu, jehož je žalovaný vlastníkem. Případy těchto žalob nelze podřadit pod AT, když přes základní právní obdobnost se jednotlivé případy liší a každý jednotlivý žalobní návrh je třeba zpracovat individuálně. Podání žaloby tohoto typu nelze považovat za jednoduché, rutinní podání, blížící se provedení administrativního úkonu. Nejedná se o obchodování s bagatelními pohledávkami v rámci specializovaného trhu inkasních agentur, kdy tyto praktiky byly rovněž jedním z důvodů opakovaně vyslovených závěrů Ústavního soudu.

Rozhodnutí o nákladech dle § 14b AT je nutno chápat jako výjimku z obecné zásady, že úspěšnému účastníku řízení o zaplacení peněžité částky náleží náklady spočívající v odměně advokáta dle § 7 AT. Argumentace soudu prvního stupně, že předchozí zástupce žalobce podal k soudu desítky takto formulovaných žalob, není přiléhavá, když současný zástupce žalobce tak učinil pouze ve dvou případech. Skutečnost, že byl advokátním koncipientem anonymizováno jméno příjmení, neznamená automatické užití § 14b AT, jak nesprávně učinil soud prvního stupně.

Z těchto důvodů odvolací soud dle změnil napadený rozsudek tak, že přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení ( ), které představuje odměna za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 2 420 Kč dle a AT, dva režijní paušály po 300 Kč dle AT, 21 % DPH ve výši 1 042,40 Kč. K odměně advokáta je dále nutno přičíst zaplacený soudní poplatek ve výši 1 645 Kč, tudíž celkové náklady řízení činí 8 227,40 Kč a žalovaný je povinen nahradit je žalobci k rukám jeho zástupce v běžné pariční lhůtě ( , ).

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle za použití , kdy v odvolacím řízení úspěšný žalobce se svého práva na náhradu nákladů výslovně vzdal.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.