Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 80/2022-56

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Aulickou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 131 113,33 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 131 113,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 118 159,07 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 131 113,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 118 159,07 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 131 113,33 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřela její právní předchůdkyně, právnická osoba, anonymizováno. Žalovaná obdržela peněžní prostředky v celkové výši 366 134 Kč, a to ve výši 355 346 Kč v rámci čerpání revolvingového úvěru a 10 788 Kč v rámci spotřebitelského úvěru. Poskytnuté peněžní prostředky z revolvingového úvěru (tzv. anonymizováno čerpání) se žalovaná zavázala splácet společně s úroky ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Současně byla žalovaná povinna hradit v rámci splátek rovněž pojištění ve výši 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaná se rovněž zavázala hradit úvěr evidovaný na podúčtu číslo (tzv. anonymizováno čerpání) samostatně v 11 splátkách ve výši 1 142 Kč s nulovou roční úrokovou sazbou. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, věřitelka od smlouvy ke dni 31. 10. 2021 odstoupila. Žalobkyně po žalované požaduje celou dosud neuhrazenou dlužnou částku, která činila 115 120,44 Kč na jistině, smluvních úrocích do zesplatnění úvěru ve výši 12 954,26 Kč, pojistného ve výši 729,96 Kč, náhrada nákladů za vymáhání ve výši 800 Kč, smluvní pokuty za prodlení 1 508,67 Kč (do 30. 11. 2016 činila smluvní pokuta 8 % z každé splátky a od 1. 12. 2016 pak ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení delším než 30 dnů). S ohledem na prodlení žalované požadovala žalobkyně také zaplacení zákonného úroku z prodlení ze všech dlužných částek vyjma úroků, a to od 1. 11. 2021 do zaplacení.

2. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z údajů uvedených v žádosti o úvěr. Nezjistila, že by tyto údaje nebyly úplné a pravdivé. Klientem deklarovaná výše nákladů na bydlení je porovnávána s minimálními náklady na bydlení zohledňující deklarovaný typ bydlení a region. Žalobkyně zavedla ukazatel Minimálního disponibilního příjmu, který je hodnotou, jež musí domácnosti žadatele zbýt po zaplacení všech výdajů. Klientem deklarovaný příjem je porovnáván s předpokládanými příjmy dle statistiky MPSV. Pokud je deklarovaný příjem nekonzistentní, musí klient předložit doklad o dostatečném příjmu nebo se provádí sondáž do zaměstnání klienta. U žalovanou deklarovaného příjmu však nekonzistence nebyla zjištěna. Žalobkyně lustrovala žalovanou v registru SOLUS, interním blacklistu, databázi ARES, katastru nemovitostí, Centrální evidenci exekucí a Insolvenčním rejstříku a nezjistila žádné skutečnosti zpochybňující hodnověrnost poskytnutých informací. Disponibilní příjem žadatele musí být vyšší než interně stanovené minimální normativní životní náklady. Žalobkyně automaticky provádí komplexní posouzení žadatele dotazem do interního expertního systému anonymizováno Systém. V případě žádosti žalované bylo vypočteno posuzovací skóre 9, které je hodnoceno stále jako akceptovatelný stupeň rizika. Pokud má prodejce podezření, že mu žadatel sdělil nepravdivé informace, je jeho žádost podrobena manuálnímu posouzení zkušeným odborníkem. Žalobkyně tedy metodicky propracovanými a periodicky testovanými postupy, ověřila informace poskytnuté žalovanou, a to včetně použití nezávisle ověřitelných údajů. Žalobkyně neměla důvod považovat informace sdělené žalovanou za nevěrohodné.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, naopak poukázala, že na svůj dluh již zaplatila 366 276 Kč. Celý závazek vůči žalobkyni pravidelně splácela, nicméně následně vážně onemocněla a dostala se do finančních potíží. O všem informovala žalobkyni, která však toto nereflektovala.

4. Za splnění podmínek uvedených v  soud rozhodl bez nařízení jednání.

5. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav:

6. Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 150 000 Kč s tím, že dosavadní výše úvěrového rámce pro žalovanou činila 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně, poplatkem za vedení účtu ve výši 69 Kč a s poplatkem za pojištění odpovídajícím 4,99 % z měsíční splátky úvěru splácet v pravidelných měsíčních splátkách odpovídajících minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč. Ve smlouvě bylo současně dohodnuto, že žalovaná obdrží finanční prostředky ve výši 10 788 Kč za účelem nákupu spotřebního zboží. Za to zavázala uhradit úrok ve výši 1 774 Kč. Celkovou částku 11 968 Kč se zavázala uhradit v 11 splátkách po 1 142 Kč. Dále byla ve smlouvě ujednána pro případ prodlení žalované s úhradou splátky smluvní pokuta až do výše 20 % z každé splátky, s jejíž i částečnou úhradou se dostal klient do prodlení více než 30 dnů; pokutu ve výši 400 Kč při spuštění vymáhacího procesu a 800 Kč při opakovaném vymáhání pohledávky; a poplatek za odeslání upomínky k 1., případně k 15. dni v měsíci až do výše 300 Kč. V sazebníku poplatků byla stanovena smluvní pokuta ve výši 8 % z každé splátky za prodlení delší než 30 dnů. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky anonymizováno, podle kterých mohla věřitelka odstoupit od smlouvy v případě prodlení klienta se splacením více než dvou po sobě jdoucích splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně rovněž doložila Sazebník pro úvěry a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

7. Žalovaná v rámci sjednávání smlouvy původní věřitelce sdělila, že je vdaná, žije ve vlastním domě či bytě a je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem 11 000 Kč, náklady na bydlení činí 5 500 Kč. Žádné další finanční závazky žalovaná neuvedla.

8. Z předložené transakční historie a dále z výpisu ze systému právní předchůdkyně žalobkyně a z výpisu transakcí na kreditní kartě vyplývá, že žalovaná na základě předmětné smlouvy čerpala postupně peněžní prostředky v celkové výši 339 400 Kč a 10 788 Kč Žalobkyně do jí uvedené částky 355 346 Kč (z titulu revolvingového úvěru) zahrnula i různé poplatky, které žalovaná z povahy věci nečerpala, ale naopak jí byly připsány k úhradě. Za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkově 366 276 Kč.

9. Žalobkyně nejprve dopisem ze dne 18. 8. 2021 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu s tím, že jinak odstoupí od smlouvy a následně dopisem ze dne 27. 9. 2021 odstoupila od předmětné smlouvy ke dni 31. 10. 2021 a vyzvala žalovanou k úhradě veškerých pohledávek vzniklých v souvislosti se smlouvou. Žalovaná byla k neprodlené úhradě dlužné částky v celkové výši 131 113,33 Kč vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 1. 11. 2021, odeslanou jí následujícího dne.

10. Dle , (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatelka spotřebitelského úvěru zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a na straně druhé pravidelné výdaje (zejména na bydlení) a dosavadní dluhové zatížení klienta. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces„ posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.

15. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě informací od ní získaných a tyto prověřovala prostřednictvím popsaných ověřovacích metod. K uvedeným tvrzením samotné žalované však žalobkyně neposkytla žádné důkazy, z nichž by bylo možné dostatečně ověřit schopnost žalované úvěr splácet. Nedoložila ani výstupy z jí prováděných metod zkoumání bonity žalované a ani žádné výstupy z jednotlivých databází, v nichž prověřovala předchozí dluhové zatížení žalované. Lze hodnotit pozitivně, že si žalobkyně vytvořila vlastní interní expertní systém k posuzování úvěruschopnosti a že hodnotí míru rizika nesplácení úvěru ze strany spotřebitele na základě statistických dat, je však nezbytné trvat na tom, aby žalobkyně soudu doložila, že fakticky ověřila údaje žalované o jejích majetkových poměrech a nespoléhala jen na tvrzení žadatele o úvěr. Jinými slovy, žalobkyně tedy sice vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalované, uvedla z jakých hodnot a metod vycházela, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila jedinou u, ze které by bylo možné pravdivost údajů sdělených žalovanou posoudit a ověřit si, že jí tvrzené údaje jsou správné a celistvé a na základě toho si pak učinit úsudek o její celkové majetkové situaci (např. předložením pracovní smlouvy, výplatních pásek, potvrzením zaměstnavatele, nájemní smlouvy, inkaso nebo výpisy z účtu). Bez toho, aby věřitel doložil soudu relevantní doklady, nelze mít za prokázané, že tyto údaje sdělené žalovanou byly skutečně předloženy a prověřeny a jde tak prakticky o pouhá tvrzení nepodložená relevantními důkazy. Postup poskytovatele úvěru, který spoléhá na ničím nepodložené prohlášení žalované, nemůže požívat právní ochrany. Posouzení úvěruschopnosti ze strany žalobkyně je proto i přes obšírný popis užitých metod třeba považovat za formální. Dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Soud proto smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou a žalovaná tak byla od počátku povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou, dosud nesplacenou, jistinu z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení o žalobě o vrácení plnění z neplatné smlouvy soud může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že spotřebitel započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhl. Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně. Žalované byly ze strany žalobkyně poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 350 188 Kč, přičemž ta za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila celkově 366 276 Kč a je tak zjevné, že jistinu žalované již vrátila (žalovaná přitom uhradila více nežli žalobkyní tvrzenou částku 366 134 Kč, která vedle jistiny v sobě zahrnuje i vyměřené poplatky). Žalobkyně požadovala po žalované úrok z prodlení ode dne 1. 11. 2021, přičemž z předloženého výpisu plyne, že na svůj dluh hradila naposledy dne 27. 8. 2021, a je tak zřejmé, že se žalovaná nemohla dostat do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, které je splatné k výzvě ochuzeného.

17. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl v celém rozsahu, neboť nárok žalobkyně není v žádné části oprávněný.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal procesně úspěšné žalované vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle za jeden úkon dle (vyjádření k žalobě) ve výši 300 Kč dle vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.

Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona