Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 53/2023-34

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudcem Mgr. Květoslavem Šárkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 46 378,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 748,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 748,94 Kč od 7. 6. 2022 do 25. 8. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 748,94 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem v částce 4 010,45 Kč a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 44 630 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 630 Kč od 7. 6. 2022 do 25. 8. 2022 kapitalizovaným částkou 1 149,38 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 630 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 513 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 748,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 748,94 Kč od 7. 6. 2022 do 25. 8. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 748,94 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, s úrokem v částce 4 010,45 Kč a s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 44 630 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 630 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 630 Kč od 7. 6. 2022 do 25. 8. 2022 kapitalizovaným částkou 1 149,38 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 44 630 Kč od 26. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 513 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 378,94 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru číslo ze dne 20. 1. 2022, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši úvěrového rámce 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 26,28 % ročně a poplatky zaplatit ve stanovených splátkách. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu z účtu, jeho lustrace v registrech příjmení, NRKI, příjmení a ISIR a na základě informací od žalovaného. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti využila statistický model vycházející ze statistických dat a zohledňuje empirickou a odbornou zkušenost žalobkyně se splácením spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně zohlednila i schopnost žalovaného dosahovat příjmů v budoucnosti, vypočetla kreditní skóre žalovaného a dospěla k tomu, že je schopen úvěr splatit. Žalovaný celkem načerpal 44 630 Kč. Svůj dluh však řádně nesplácel, když ničeho neuhradil, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 23. 5. 2022. Žalobkyně se nyní domáhá jistiny 44 630 Kč, poplatků za výpis ve výši 76 Kč, poplatků za pojištění ve výši 272,94 Kč, účelně vynaložených nákladů na vymáhání v částce 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku 4 010,45 Kč (26,28 % ročně z jistiny za dobu do 25. 8. 2022), úroku ve výši 11,75 % ročně z 44 630 Kč za dobu od 26. 8. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně, který požadovala z částky 46 378,94 Kč od 7. 6. 2022 do 25. 8. 2022 v kapitalizované výši 1 193,55 Kč a dále od 26. 8. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek stanovených v  soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Z předložených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 20. 1: 2022 žalovaný podepsal s žalobkyní u číslo nazvanou jako anonymizováno účet, jejíž součástí byl bezúčelový revolvingový úvěr. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši úvěrového rámce 45 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši minimálně 2,19 % z dlužné částky. Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti žalovaného úvěr splatit, za pojištění se žalovaný zavázal měsíčně platit 5,9 % z minimální splátky. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátek byla sjednána povinnost žalovaného hradit účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním 100 Kč měsíčně a smluvní pokutu 500 Kč za každou dlužnou splátku. Nedílnou součástí smlouvy byl i sazebník poplatků a odměn, ve kterém byly sjednány poplatky za doplňkové služby žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy byly i Úvěrové podmínky.

4. Z úvěrové karty soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že má družku, bydlí v podnájmu, je zaměstnaný s příjmem 25 000 Kč měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí 70 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti 15 000 Kč. Žalobkyně počítala s normativními náklady na bydlení 6 304 Kč měsíčně, částkou životního minima 6 750 Kč měsíčně a z Nrki zjistila splátky jiným společnostem 7 601 Kč. Rovněž byl žalovaný lustrován v registrech CEE, ISIR, NRKI, SOLUS, příjmení. Dle úvěrové zprávy měl žalovaný další tři úvěry, u kterých nebyl nikdy v prodlení se splátkami.

5. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal dne 20. 1. 2022, celkově načerpal částku 44 630 Kč, přičemž na dluh neuhradil ničeho. Výzvou ze dne 23. 5. 2022, odeslanou následujícího dne, byl žalovaný vyzván k splacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy z důvodu prodlení s úhradou splátek. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 7 dnů od odeslání výzvy i předžalobní výzvou ze dne 17. 6. 2022.

6. Z předložených listinných důkazů bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaný podepsali dne 20. 1. 2022 úvěrovou smlouvu. Podle , (dále jen „o. z.“),„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“. Žalobkyně na základě této smlouvy umožnila žalovanému čerpat postupně peněžní prostředky v celkové výši 44 630 Kč.

7. Žalovaný jednal jako spotřebitel, a proto bylo třeba úvěrovou smlouvu z hlediska její platnosti posoudit také podle , o spotřebitelském úvěru, podle kterého měla žalobkyně povinnost posoudit před sjednáním smlouvy úvěruschopnost žalovaného ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, když„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C číslo, příjmení, C číslo, Pohotovosť a zejména C číslo, OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k  ). Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele.

8. Soud vzal z předložených důkazů za prokázané, že majetkové poměry žalovaného nebyly před podpisem úvěrové smlouvy dostatečně ověřeny. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost žalovaného zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Žalobkyně nijak neověřovala příjmy žalovaného ani jím tvrzené další přjmy domácnosti. Žalobkyně dále žádným způsobem nepřezkoumávala výdaje žalovaného, a to ani náklady spojené s bydlením, jež zpravidla tvoří podstatnou část výdajů každého člověka. Ve vztahu k ostatním životním nákladům jako jsou například náklady na stravování, drogerii a ošacení (osobní výdaje), se v zásadě jeví jako přijatelné, aby žalobkyně vycházela z částek životního minima jednotlivce dle příslušných právních předpisů, neboť jde o náklady, které lze poměrně snadno přizpůsobit aktuální finanční situaci. To však nelze říct o nákladech spojených s bydlením. Žalobkyně se nemůže své zákonné povinnosti zkoumat tzv. bonitu spotřebitele zprostit prostým spoléháním se na správnost údajů sdělených klientem, bez požadavku na doložení patřičných dokladů a podkladů. Takový přístup je nedostačující a nemůže požívat právní ochrany. Je totiž obecně známým faktem, že žadatelé o úvěr jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak nadhodnocují své příjmy nebo naopak zkreslují své výdaje a často nesdělí poskytovateli úvěru všechny své faktické závazky a dluhové zatížení. Je to proto poskytovatel úvěru, kdo má jednoznačnou povinnost prověřit a objektivně podložit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit a nemůže se ji zprostit spoléháním se na pravdivost tvrzení dlužníka. obec ochrany spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany s sebou zákonitě nese větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele coby poskytovatele spotřebitelského úvěru. Tímto pohledem lze uzavřít, že ohledně výdajů i příjmů žalovaného se žalobkyně spokojila s pouhým (ničím nepodloženým) prohlášením žalovaného, přičemž jistě mohla majetkové poměry žalovaného alespoň částečně dokumentárně ověřit a vyžádat od žalovaného např. nájemní smlouvu, výplatní pásky atd.

9. Jestliže žalobkyně tvrdí, že využila statistické modely, nelze relevantně sestavit statistický model bez náležitě ověřených vstupních dat, tj. skutečné a reálně dosahované výše výdělků žalovaného a jeho výdaje (nebylo ověřeno v jakém oboru byl žalovaný vyučen, na jaké pozici byl zaměstnán, stejně tak nebyly prokázány jeho bytové poměry a potřeby). Za dané situace nelze z ničeho dovodit, že by se žalobkyně mohla spokojit jen s neověřených tvrzení žalovaného o jeho majetkové situaci. Lze tak uzavřít, že soud nemá za prokázané, že by žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy dostála své povinnosti řádně posoudit příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a tedy to, zda je schopen úvěr v celém jeho rozsahu splatit. Žalobkyně nejednala ani v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že„ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1“, jelikož dostatečně nedoložila dokumenty o příjmové a výdajové stránce žalovaného.

10. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru (s kladným výsledkem) zkoumala v zákonných intencích úvěruschopnost žalovaného, soud posoudil předloženou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 44 630 Kč, žalovaný na dluh ničeho neuhradil a z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni nadále dluží 44 630 Kč. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení je vázaná na výzvu věřitele, jeho splatnost nastala prvního dne po dni, do kterého byl žalovaný povinen plnit. K vrácení bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 23. 5. 2022, ve kterém byl vyzván plnit do 14 dnů, tj. do 6. 6. 2022. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení ve smyslu o. z., a to z částky 44 630 Kč od 7. 6. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně v souladu s  Ve zbytku nároku žalobkyně soud žalobu zamítl, jelikož se jedná o nároky vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 513,18 Kč, přičemž tato částka představuje 62 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 19 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 856 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 46 378,94 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem adresa. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.