Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 107/2023-75

Okresní soud Brno-venkov v obec rozhodl soudkyní JUDr. Soňou Nedbalovou v právní věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

se sídlem adresa, anonymizována dvě slova

zastoupený anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátkou

se sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 6.000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6.000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 18. 7. 2014 do 22. 6. 2020.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.652 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokátky v obec.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 6.000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od 23. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Zamítá se návrh v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč za dobu od 18. 7. 2014 do 22. 6. 2020. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení 2.652 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky v [obec].

1. Žalobce se domáhá vydání rozsudku, jímž by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 6.000 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně za dobu od 18. 7. 2014 do zaplacení. Tvrdí, že právní předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřel dne 26. 6. 2014 s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalovaný obdržel v hotovosti 6.000 Kč při uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do 17. 7. 2014, neuhradil však ničeho. Právní předchůdce žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce postupní smlouvou z 27. 12. 2017. Žalobce v žalobě původně tvrdil, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena elektronicky mezi žalovaným a společností právnická osoba, se sídlem anonymizována dvě slova, a že částka 6.000 Kč byla žalovanému poskytnuta převodem na jeho bankovní účet. Změna žaloby v části skutkových tvrzení byla připuštěna usnesením u dnešního jednání.

2. Procesní stanovisko žalovaného nebylo v průběhu řízení zjištěno. Soudní písemnosti byly žalovanému doručovány postupem podle . Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, o odročení nepožádal, a soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.

3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne 26. 6. 2014 uzavřel právní předchůdce žalobce, původní věřitel právnická osoba, IČO, jako zapůjčitel s žalovaným jako klientem smlouvu o zápůjčce, v níž se zavázal poskytnout žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky 6.000 Kč za poplatek 1.440 Kč s úrokem 417,14 % ročně. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit, a celkem zaplatit původnímu věřiteli 7.440 Kč do 17. 7. 2014. Žalovaný svým podpisem na smlouvě potvrdil, že mu byla předána částka 6.000 Kč odpovídající zápůjčce. příjmení příjmení – standardní podmínky úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice, obsahuje práva a povinnosti vznikající ze smluv o úvěru uzavřených mezi společností právnická osoba, se sídlem anonymizována dvě slova, a jeho klienty. Žádná souvislost s výše uvedenou smlouvou o zápůjčce nebyla v průběhu řízení zjištěna, nebylo prokázáno, že by se tyto podmínky dostaly do dispozice žalovaného. Navíc se jedná o podmínky úvěrů poskytovaných jiným subjektem, než je původní věřitel právnická osoba, se sídlem v obec. Standardní evropská informace o spotřebitelském úvěru se týká parametrů různých typů úvěrových smluv, sjednávaných poskytovatelem úvěru právnická osoba, se sídlem anonymizována dvě slova, i v tomto případě se jedná o odlišný subjekt od původního věřitele označeného ve výše uvedené smlouvě o zápůjčce.

4. Dne 26. 6. 2014 původní věřitel vystavil fakturu číslo na částku 7.440 Kč, z toho jistina činí 6.000 Kč a poplatek 1.440 Kč, se splatností 17. 7. 2014, a to na žalovaného. V další ě jméno application info jsou shrnuty parametry výše uvedené zápůjčky, a tato je označena číslo.

5. Ohledně postoupení pohledávky na žalobce zjistil soud tyto skutečnosti. Dne 27. 12. 2017 uzavřel původní věřitel právnická osoba, se sídlem v obec, jako postupitel s žalobcem jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, v níž se zavázal postoupit na žalobce pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. V tomto seznamu je pohledávka za žalovaným obsažena pod identifikačním číslo. Dopisem z 18. 1. 2018 původní věřitel oznámil žalovanému, že postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, a vyzval žalovaného, aby svůj dluh plnil již žalobci. Podle poštovního podacího archu byl tento dopis žalovanému odeslán doporučeně dne 26. 1. 2018. Žalobce se pokusil dosáhnout úhrady dluhu od žalovaného dopisem své právní zástupkyně z 5. 6. 2020, který byl podle poštovního podacího archu žalovanému odeslán doporučeně dne 10. 6. 2020. Žalovaný žalobci dosud na žalovanou částku ničeho nezaplatil.

6. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle č. a , o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o zápůjčce upravuje v  tak, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. V souladu s ustanovením lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. V daném případě původní věřitel jakožto zapůjčitel splnil svoji povinnost ze smlouvy o zápůjčce tím, že žalovanému poskytl ihned v hotovosti dohodnutou částku 6.000 Kč. Žalovaný tuto částku přijal, avšak nedostál své povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ani částečně.

7. Smlouvu o zápůjčce z hlediska její platnosti bylo však třeba posoudit také podle zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o spotřebitelskou smlouvu a původní věřitel byl při jejím sjednávání ve výhodnějším postavení z důvodu své odborné převahy nad žalovaným, kterému poskytoval své služby v podobě spotřebitelského úvěru. Lze proto po původním věřiteli důvodně očekávat, že se bude chovat ve vztahu k žalovanému poctivě a seriózně, neboť nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu. V této souvislosti soud poukazuje na ustanovení a 2 , podle nichž má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu, ani z protiprávního stavu, který vyvolal, anebo nad kterým má kontrolu. Podle zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Žalobce v žalobě uvedl, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena, navrhl žalobce posoudit jeho nárok jako bezdůvodné obohacení. V podání z 6. 5. 2023 žalobce zopakoval, že nedisponuje informacemi ani důkazy ohledně prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, a soud tedy nemohl žalobce vyzvat k doplnění skutečností a označení důkazů k jejich prokázání ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem, ani poučit žalobce o následcích nevyhovění takové výzvě. Soud tedy má za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by původní věřitel jakýmkoli způsobem zjišťoval poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, závazky, a tudíž ani to, že by takové skutečnosti ověřil. Původní věřitel tedy poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je žalovaná smlouva o zápůjčce neplatná.

9. Soud ze zjištěných skutečností dovodil, že jednání původního věřitele, jakým postupoval vůči žalovanému při sjednání předmětné smlouvy, se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje citovanému zákonu o spotřebitelském úvěru a zjevně narušuje veřejný pořádek. Chování původního věřitele výše popsané jakožto poskytovatele spotřebitelského úvěru je vysoce nežádoucí a vede ke zbytečnému prohlubování zadlužení spotřebitelů, kteří nevykazují dostatečnou míru zkušeností, rozumové vyspělosti a zralosti. Toto se týká nejen vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, ale má důsledky pro celou společnost, neboť značně zadlužení spotřebitelé nejsou schopni postarat se o zajištění potřeb svých a své rodiny, což musí poté nahrazovat stát, a stávají se předmětem řízení u různých státních orgánů a soudů, a čerpají tak pro sebe státní prostředky, které by bylo možné využít ve prospěch většiny občanů.

10. Jak zmiňuje Nejvyšší soud v rozhodnutí z 25. 7. 2018 sp. zn. , povinnost odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání i samotné věřitele, tedy i původního věřitele, neboť toto posouzení při žádosti o další úvěry snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry nebo jiné služby již dříve. Z toho soud dovodil, že žalovaná smlouva nejen odporuje citovanému zákonu, ale narušuje i veřejný pořádek, a stejně tak se i zjevně příčí dobrým mravům. Ústavní soud rovněž podpořil a zdůraznil význam a důležitost povinnosti zjišťovat úvěruschopnost spotřebitelů ve svém rozhodnutí ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. , v němž uzavřel, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splatit. Soud z dlouholeté rozhodovací činnosti zjistil, že větší pečlivost a uvážlivost poskytovatelů úvěrů před uzavřením úvěrových smluv by často mohla zabránit zbytečnému zadlužování spotřebitelů, kteří nemají dostatečné odborné znalosti a mnohdy pod různými vlivy nejsou schopni své poměry a schopnosti rozumně vyhodnotit. Právě proto zákon o spotřebitelském úvěru klade na odbornost a postup poskytovatelů úvěrů takový důraz.

11. Za takové situace soud žalovanou smlouvu o zápůjčce považuje za absolutně neplatnou podle . Z takové smlouvy nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva. Žalovanému tak nemohla vzniknout povinnost vrátit dohodnutou částku v ujednané lhůtě ani platit původnímu věřiteli jakékoli poplatky. Na takovou situaci se vztahuje úprava bezdůvodného obohacení obsažená v  , podle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přičemž podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel žalovanému poskytl částku 6.000 Kč, a žalovaný z toho nevrátil ničeho. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tudíž představuje celou částku 6.000 Kč.

12. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným písemnou smlouvou na žalobce v souladu s ustanovením . Žalobce postoupením pohledávky nabyl také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění, jak je uvedeno v  . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v souladu s ustanovením výše uvedeným dopisem.

13. Pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení zákon nestanoví dobu splnění, a tato doba nebyla ani smluvena. Podle v takovém případě věřitel může požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen poté dluh splnit bez zbytečného odkladu. První prokazatelnou výzvou k plnění je až dopis zástupkyně žalobce odeslaný žalovanému dne 10. 6. 2020. Soud vycházel z toho, že do dispozice žalovaného se dopis dostal dne 15. 6. 2020, žalovaný měl plnit do 7 dnů, tedy do 22. 6. 2020. Ve smyslu se tak žalovaný dostal do prodlení dnem následujícím, 23. 6. 2020. Od téhož dne vznikla žalovanému povinnost podle zaplatit úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena v  vládního , přičemž žalobce požaduje úrok z prodlení v nižší sazbě 8,05 % ročně. Jiná sazba úroků z prodlení smluvena nebyla.

14. Na základě výše uvedených skutečností přiznal soud žalobci plně žalovanou jistinu 6.000 Kč a úrok z prodlení až od 23. 6. 2020 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta ohledně zbývajícího úroku z prodlení.

15. Žalobce měl ve sporu úspěch ohledně 72 % předmětu řízení a ohledně 28 % úspěch neměl. Žalobci v souladu s ustanovením vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jeho úspěchem a neúspěchem, tedy 44 %. Při určení míry úspěchu žalobce soud přiznané úroky z prodlení kapitalizoval ke dni tohoto rozhodnutí částkou 1.429,15 Kč. Neúspěch žalobce představuje úrok z prodlení za dobu od 18. 7. 2014 do 22. 6. 2020, což představuje 2.867,56 Kč. Soud přihlédl též k tomu, že žalobce více než sedm dní před zahájením řízení odeslal žalovanému ve smyslu výzvu k plnění, a to výše uvedený dopis z 5. 6. 2020 Náklady žalobce se skládají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, z odměny za právní zastoupení za dva a půl úkonu právní pomoci po 1.500 Kč podle vyhl. č. – advokátního tarifu, dále ze tří paušálů režijních výloh po 300 Kč podle advokátního tarifu a konečně z částky 976,50 Kč, která odpovídá 21% dani z přidané hodnoty vypočtené z odměny a z paušálu. Odměna byla přiznána za úkony převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění a sepis žaloby. Soud žalobci nepřiznal odměnu ani paušál za písemné doplnění žaloby a změnu tvrzení, neboť skutečnosti obsažené v tomto podání měly být již zahrnuty do žaloby. Účelně vynaložené náklady žalobce tak činí 6.026,50 Kč, z čehož soud žalobci přiznal 44 %, tedy 2.652 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné, neboť předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč ( ).

Nesplní-li povinná strana dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná strana domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.