Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 16/2023-49
Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Tihelkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 277 958,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 277.958,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 324,36 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 34.844,32 Kč, s úrokem ve výši 14,1 % ročně z částky 271.505,26 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 277.958,26 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 60.421,66 Kč, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, advokáta sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 277.958,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 324,36 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 34.844,32 Kč, s úrokem ve výši 14,1 % ročně z částky 271.505,26 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 277.958,26 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 60.421,66 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 23. 8. 2022, ve znění doplnění ze dne 15. 3. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 277.958,26 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 324,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 34.844,32 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 277.958,26 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,1 % ročně z částky 271.505 kč od 16. 3. 2021 do zaplacení s tím že právní předchůdce žalobkyně - právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč jako neúčelový. Žalovaný se zavázal za úvěr platit úrok ve výši 14,1 % ročně. Dále se zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména vedení úvěrového účtu a dále pojištění, které bylo smlouvou sjednáno. Úvěr měl být hrazen v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný porušil tuto povinnost a z důvodu opakovaného prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek banka využila svého oprávnění daného článkem 14 písm. a) produktových podmínek a dopisem ze dne 15. 3. 2021 ukončila poskytování úvěru a k tomuto dni úvěr zesplatnila. V souladu s článkem III. smlouvy a sazebníkem smlouvy uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % ze všech splatných pohledávek. Dlužná částka k tomuto dni činila 313.126,94 Kč. Následně již ze strany žalovaného nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně a banka uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 9. 12. 2021. Pohledávka k tomuto dni činila 313.126,94 Kč. Ani po postoupení nebylo ze strany žalovaného hrazeno ničeho. Přes předžalobní upomínku ze dne 14. 4. 2022 žalovaný nezaplatil ničeho dalšího.
2. Okresní soud v Bruntále vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že se platební rozkaz nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, byl usnesením téhož soudu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, zrušen.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.
4. Soud nařídil jednání na den 8. 6. 2023, neboť žalobkyně nesouhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. U tohoto jednání žalovaný potvrdil skutečnosti uvedené v žalobě, s žalobou souhlasil a dále uvedl, že plánuje vstoupit do insolvenčního řízení a tímto způsobem vyřešit tento dluh vůči žalobkyně.
5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne datum, z všeobecných produktových podmínek, z všeobecných obchodních podmínek, z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 17. 3. 2021, z dohody ze dne 15. 11. 2021, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, ze seznamu postoupených pohledávek ze dne 16. 11. 2021, z potvrzení ze dne 22. 11. 2021, z výpisu z úvěrového účtu ze dne 22. 11. 2021, ze seznamu oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021, z výzvy k plnění ze dne 14. 4. 2022, z podacího lístku ze dne 14. 4. 2022, z všeobecných produktových podmínek, ze sazebníku poplatků, z výpisu z běžného účtu ze dne 31. 5. 2018, z žádosti o úvěr ze dne 9. 5. 2018, z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 7. 2. 2023, z přílohy, z upomínky ze dne 21. 11. 2020, z upomínky ze dne 25. 12. 2020, z upomínky ze dne 2. 2. 2021, z upomínky ze dne 13. 3. 2021, z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace, z potvrzení o výši příjmu ze dne 9. 5. 2018 a z platební historie, soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný:
6. Žalovaný požádal dne datum o úvěr na částku 300.000 Kč, která by byla uhrazena ve 120 měsíčních splátkách, splatných vždy k 10. dni v měsíci, když ke své osobě uvedl, že jeho průměrný měsíční čistý příjem činí 17.313 Kč a průměrný čistý měsíční příjem celé domácnosti 35.000 Kč. Zároveň měl žalovaný dvě vyživovací povinnosti. Žalovaný pracoval na dělnické pozici u společnosti právnická osoba a o zaměstnání doložil potvrzení od zaměstnavatele. Dle potvrzení zaměstnavatele byl žalovaný zaměstnán s pracovní smlouvou na dobu určitou do konce roku 2018. Z jeho mzdy nebyly prováděny žádné srážky. Právní předchůdce žalobkyně provedl zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházel z žádosti, která byla ověřena, a to v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v databázi MVČR a dalších. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Žalovaný měl sjednaný pracovní výměr na dobu určitou, byl svobodný, žil v pronajatém bytě. V té době neměl jiných závazků. Následně došlo k uzavření smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet mezi žalovaným a právnická osoba, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč. Úvěr byl splatný ve 120 měsíčních splátkách po 4.676,05 Kč a při zohlednění měsíčního poplatku za pojištění ve výši 417 kč pak v měsíční výši 5.093,05 Kč, a to počínaje dnem 10. 6. 2018. Úroková sazba byla stanovená jako neměnná ve výši 14,1 % ročně a RPSN ve výši 15,15 % Celkem pak měl žalovaný vrátit 562.892,19 Kč. Úvěr měl být poskytnut na běžný účet žalovaného a z něho měl být také placen, přičemž k připsání úvěru na běžný účet žalovaného došlo dne datum. V souvislosti s úvěrem byl žalovaný povinen platit poplatky, které byly výslovně sjednány v článku III., a sice za poskytnutí úvěru ve výši 1.295 Kč, za zaslání každé písemné upomínky ve výši 600 Kč a za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč. Pro případ prodlení byl sjednán zákonný úrok z prodlení a také možnost banky v případě porušení smlouvy prohlásit svým rozhodnutím kterýkoliv dluh klienta za ihned splatný a požádat klienta o předčasné splacení. Za porušení smlouvy se pak považovalo porušení kteréhokoliv smluvního ujednání ve smlouvě, nebo také prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Smlouvou bylo sjednáno pojištění, když žalovaný přistoupil k rámcové pojistné smlouvy uzavřené mezi bankou jako pojistníkem a právnická osoba jako pojistitelem. Nedílnou součástí smlouvy byly podmínky. Upomínkou ze dne 21. 11. 2020 byl žalovaný upozorněn na nezaplacenou splátku a byl vyzván k zaplacení částky 6.110,05 Kč, zahrnující poplatek za upomínku ve výši 600 Kč. Současně byl upozorněn na přečerpání běžného účtu. Upomínkou ze dne 25. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky tentokrát již ve výši 11.856,10 Kč, kdy i tato zahrnovala poplatek za upomínku ve výši 600 Kč a i v tomto případě byl upozorněn na přečerpání běžného účtu. Také upomínkou ze dne 2. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky již ve výši 17.649,85 Kč, obsahující poplatek za upomínku. Poslední upomínka pak byla žalovanému zasílána dne 13. 3. 2021, kdy už dlužná částka činila 28.606,61 Kč a znovu zahrnovala poplatek za upomínku. Dopisem ze dne 17. 3. 2021 sdělila banka žalovanému, že v důsledku opakovaného porušovaní smluvních podmínek prohlašuje úvěr za splatný ke dni 15. 3. 2021, přičemž současně zaniká i pojištění. Dlužná částka k tomuto dni činila 313.126,94 Kč a měla být uhrazena do 31. 3. 2021. Tato dlužná částka se skládala z nesplacené jistiny ve výši 271.505,26 Kč, ze smluvního úroku ve výši 34.844,32 Kč, z úroku z prodlení ve výši 324,36 Kč, z dlužných poplatků za vedení účtu a dlužných nákladů na upomínání ve výši 6.153 Kč a dlužných nákladů za upomínání ve výši 300 Kč tak, jak výše těchto nároků vyplývá z výpisu z úvěrového účtu za listopad 2021. Dle přehledu platební historie žalovaný úvěr po určitou dobu splácel poměrně řádně. Poslední úhrada z jeho strany byla provedena dne 12. 3. 2020. Od té doby již nebylo hrazeno ničeho a žalovanému byly připisovány pouze zákonné úroky z prodlení, dále některé poplatky a pojištění. Žalobkyně jako postupník a právnická osoba jako postupitel uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1 na postupníka. Mezi těmito pohledávkami je uvedena pohledávka za žalovaným specifikována číslem smlouvy a osobními údaji žalovaného. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne 30. 11. 2021, odeslaným dne 9. 12. 2021. Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2022, odeslanou téhož dne.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plně v důsledku prodlení věřitele.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pohledávka za žalovaným byla řádně identifikována, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován a soud tak má aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.
12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč, který se zavázal vrátit ve 120 měsíčních splátkách spolu s úrokem, sjednaným pojištěním a dalšími sjednanými poplatky. Smlouva je zároveň smlouvou spotřebitelskou podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., který ukládá poskytovatelům úvěru povinnost zkoumat schopnost dlužníka úvěr řádně splácet. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že banka této povinnosti dostála, když jednak ověřila příjmovou stránku žalovaného, jednak výdajovou minimálně v tom smyslu, že žalovaný neměl žádný jiný závazek vůči finanční instituci a měl tak pouze běžné výdaje. Soud tak v tomto případě má zkoumání úvěruschopnosti za dostatečné, když i následně se ukázalo, že ke ztrátě schopnosti splácet došlo až dodatečně, v souvislosti s obdobím pandemie koronaviru. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že právě od dubna 2020 žalovaný přestal řádně splácet splátky, poté pravděpodobně následoval jejich odklad, jak to umožňovala tehdejší legislativa v této mimořádné situaci, a po půlročním odkladu už ve splácení nepokračoval, čímž porušil základní povinnost plynoucí ze smluvního vztahu a banka tak využila svého oprávnění pro případ prodlení úvěr prohlásit za splatný, tak jak přímo vyplývalo ze smlouvy. Výše jednotlivých nároků taktéž vyplynula z provedeného dokazování, a to jak co do jistiny, tak úroků, dále zákonných úroků z prodlení a také poplatků, které byly sjednány přímo v úvěrové smlouvě a které byly tvořeny jednak poplatky za zaslání upomínek, které byly řádně doloženy, tak pojistným za jednotlivé měsíce po 417 Kč do zániku pojištění. Je nepochybné, že žalovaný se ocitl v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku jak s jednotlivými splátkami, tak s celým zesplatněným úvěrem a důvodným je tak požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení jak v kapitalizované, tak i v běžící podobě. S ohledem na výše uvedené soud shledal nárok žalobkyně v celém rozsahu důvodným a žalovaného zavázal k úhradě dlužné částky, tak jak je specifikována ve výroku I. tohoto rozsudku.
13. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jako úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení žalobkyni. Výše náhrady nákladů řízení vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Žalobkyni proto náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 11.119 Kč a náklady právního zastoupení za 4 úkony právní služby po 9.420 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast u jednání) dle § 7 bod 6 téže vyhlášky a dvě náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 téže vyhlášky po 300 Kč Náklady jsou dále tvořeny cestovními náklady za účast u jednání a to na trase obec – obec a zpět v délce 156 Kč při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km nafty při vyhláškové ceně paliva 44,10 Kč a základní sazbě 5,20 Kč/km v celkové výši 1.266 Kč a dále náhradou za ztrátu času dle § 14 advokátního tarifu za celkem 6 započatých půlhodin strávených cestou k jednání soudu ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, náleží mu i alikvótní část 21 % DPH ve výši 8.556,66 Kč Náklady řízení celkem činí 60.421,66 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu jsou náklady splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon v podobě doplnění žaloby a k tomu náležející tzv. režijní paušál, neboť skutečnosti zde uvedené měly být již součástí žaloby.
14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 občanského soudního řádu).