Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
4 C 91/2023-92
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 174 535,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 76 461 Kč, žalovaná je oprávněna splnit tuto povinnost v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč počínaje měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Soud žalobu zamítá pro
částku 98 074,07 Kč,
úrok ve výši 13,49 % ročně z částky 161 293,17 Kč od datum do datum,
úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 161 293,17 Kč od datum do datum,
úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 159 299,77 Kč od datum do zaplacení,
úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 176 528,47 Kč od datum do datum,
úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 174 535,07 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 76 461 Kč, žalovaná je oprávněna splnit tuto povinnost v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 500 Kč počínaje měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku vždy do 20. dne v měsíci, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Soud žalobu zamítá pro částku 98 074,07 Kč, úrok ve výši 13,49 % ročně z částky 161 293,17 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 161 293,17 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 159 299,77 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 176 528,47 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 174 535,07 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 174 535,07 Kč, úroku ve výši 13,49 % ročně z částky 161 293,17 Kč od datum do datum, úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 161 293,17 Kč od datum do datum, úroku ve výši 8,50 % ročně z částky 159 299,77 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 176 528,47 Kč od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 174 535,07 Kč od datum do zaplacení, a náhrady nákladů řízení, a to z titulu smlouvy o úvěru číslo kterou právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (do datum vedena pod firmou právnická osoba), a žalovaná uzavřeli dne datum, a na základě které byl žalované poskytnut úvěr 196 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 84 měsíčních splátkách ve výši 3 959 Kč (celkem 332 556 Kč), se smluvním úrokem 13,49 % ročně. Součástí ujednání byl poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč a měsíční pojištění 255 Kč. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, a to výši jejích příjmů, kdy vycházela z tvrzení žalované, která důkladně ověřila na základě podkladů předložených žalovanou, porovnáním výše výdajů uvedených žalovanou s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalované vycházela žalobkyně jednak z tvrzení žalované a nad rámec těchto tvrzení čerpala informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru příjmení. Jelikož žalovaná porušila svou smluvní povinnost a 2 měsíce za sebou neuhradila splátku (splátka za měsíce 4/ 2021 a 5/ 2021), respektive byla v prodlení s 1 splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne datum zesplatněn, přičemž pro případ opožděných plateb byly sjednány smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu a dále byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky. Dne datum bylo žalované zasláno oznámení o zesplatnění úvěru ve výši 176 528,47 Kč. Tato částka sestávala z dlužné jistiny ve výši 161 293,17 Kč, dlužného smluvního úroku ke dni zesplatnění ve výši 14 735,30 Kč a smluvní pokuty ve výši 500 Kč. Dne datum uznala žalovaná svůj dluh co do důvodu i výše v celkové částce 208 455,33 Kč, která se skládala z pohledávky ke dni zesplatnění ve výši 176 528,47 Kč, jednorázové smluvní pokuty ve výši 5 280,85 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 3 338,28 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 302,12 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 21 005,60 Kč, a uzavřela se žalobkyní dohodu o splátkovém kalendáři, ve které se zavázala, že uhradí svůj dluh ve 47 splátkách tak, že 1. splátku se splatností datum uhradí ve výši 4 500 Kč, následujících 45 pravidelných měsíčních splátek uhradí ve výši 4 500 Kč od datum ke každému 25. dni v měsíci a 47. splátku se splatností datum uhradí ve výši 1 455,33 Kč. Ke dni podání žaloby však žalovaná uhradila na uvedené splátky celkem pouze 22 999 Kč, a to splátkou ze dne datum ve výši 4 500 Kč, splátkou ze dne datum ve výši 4 500 Kč, splátkou ze dne datum ve výši 4 500 Kč, splátkou ze dne datum ve výši 1 499 Kč, splátkou ze dne datum ve výši 4 500 Kč a splátkou ze dne datum ve výši 3 500 Kč. Splátky byly započítány ve výši 21 005,60 Kč na náklady již určené a ve výši 1 993,40 Kč na jistinu. Žalovaná tak do dne datum uhradila celkem částku ve výši 119 539 Kč. Žalovaná částka ve výši 174 535,07 Kč představuje dluh na jistině ve výši 159 299,77 Kč, dlužný smluvní úrok 14 735,30 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč (tj. smluvní pokuta za pozdní úhradu splátky za měsíc duben 2021) a příslušenství. Mezi žalobkyní a společností právnická osoba, došlo k fúzi sloučením, a ke dni datum došlo k přechodu jmění zanikající společnosti právnická osoba, na žalobkyni.
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila pouze tak, že uzavřela smlouvu o úvěru se společností právnická osoba datum, peněžní prostředky jí byly poskytnuty, ale na proces uzavření této smlouvy, ani na to, zda byla upozorněna na ujednání o smluvní pokutě atd. si nevzpomíná. Úvěr splácela, nicméně poté přišla o zaměstnání, a přestože pak ještě průběžně pracovala, třeba jen na dohodu o provedení práce, splácet nezvládala. Byla kontaktována ohledně dluhu telefonicky, na základě toho jí byla poslána listina uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři, kterou podepsala. Částky, jak byly uvedeny v listině, nekontrolovala. Byla ráda, že jí bylo umožněno splácet dále ve splátkách, proto listinu podepsala. Uvedla, že bydlí v nájmu se svým manželem (vdaná je od datum) a jejím synem, dále synem manžela, který má demenci, a o kterého pečuje. Pro svůj špatný zdravotní stav, kdy se léčí mimo jiné s problémy s ledvinami, není schopna dlouhodobě zapojení do pracovního života, a neví, kdy bude opět moci pracovat. Měsíčně platí nájemné 9 000 Kč a inkaso 7 500 Kč, to jí téměř pokryjí dávky pomoci v hmotné nouzi (z 1/4 doplácí nájem manžel). Příjem manžela je tvořen odměnou z dohody o provedení práce, měsíčně má od 2 000 Kč do 5 000 Kč, jiný příjem (ani žádné dávky) nemá. Další příjem domácnosti tvoří příspěvek na péči syna manžela (3 300 Kč), a náhradní výživné na jejího syna (2 500 Kč). ulice výdaje není schopna odhadnout, mají zvýšené výdaje se zdravotním stavem (léky). Dluhu si je vědoma a chce jej splácet, je schopná splácet maximálně 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že má exekučně vymáhané dluhy (na pojištění), její manžel také. Jediný dluh z úvěru, který nemá splacen, je tento žalovaný. Dříve měla i jiné zápůjčky a úvěry, ale ty by měly být splaceny.
3. Soud ve věci provedl dokazování listinami:
4. Žalovaná předložila listinu nadepsanou ZONKY Představení společnosti právnická osoba, v níž je popsán proces komunikace – uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, uživatelský profil na internetovém portálu společnosti, portál a proces posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy společnost jako poskytoval spotřebitelských úvěrů nespoléhá pouze na tvrzení klienta, ale informace ověřuje použitím nezávisle ověřitelných údajů, přičemž nutnou podmínkou je verifikace příjmu klienta, a to primárně na základě výpisů z bankovního účtu a dalších listin k doložení výše příjmů, dále jsou verifikovány výdaje klienta a mimo úvěrových registrů je u každého žadatele proveden dotaz do insolvenčního rejstříku a registru příjmení.
5. Z předložené smlouvy zvané smlouva o hotovostním úvěru, soud předně konstatuje, že se jedná o smlouvu formulářového typu, evidentně připravenou a používanou právní předchůdkyní žalobkyně, jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru, smlouva má celkem 4,5 stran (v tištěné podobě na papír A4). Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi společností právnická osoba (pozn. od datum označena pod firmou právnická osoba) v postavení úvěrující strany a žalovanou jako úvěrovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, když žalovaná smlouvu podepsala dne datum pomocí SMS kódu číslo. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP, adresou a bankovním spojením: bankovní účet. Předmětem smlouvy je bezúčelový úvěr v celkové výši 200 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 13,49 %, poplatek za poskytnutí úvěru byl stanoven ve výši 4 000 Kč a je hrazen zápočtem na poskytnutý úvěr. Současně bylo sjednáno pojištění úvěru od datum do datum se sazbou pojistného ve výši 6,9 % a měsíčním pojistným ve výši 255 Kč ulice částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit odpovídá částce 315 074,02 Kč, datum poslední splátky bylo stanoveno dnem datum. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po 3 959 Kč se splatností první splátky dnem datum a splatností všech následujících splátek k 18. dni v měsíci, přičemž výše poslední splátky je závislá na přesném datu poskytnutí úvěru a její výše bude sdělena prostřednictvím portálu webová adresa. Úhrada splátek byla sjednána formou bankovního převodu na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. V článku 5. předmětné smlouvy bylo ujednáno právo úvěrujícího v případě prodlení úvěrované s platbou splátky nebo jiné platby účtovat si účelně vynaložené náklady na vymáhání dluhu a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. V článku 6. předmětné smlouvy byla úvěrovaná seznámena se skutečností, že nedílnou součástí předmětné smlouvy jsou úvěrové podmínky, v jejichž rámci bylo mimo jiné sjednáno oprávnění úvěrující k zesplatnění úvěru v případě, kdy úvěrovaná 2 měsíce za sebou neuhradí splátku nebo bude s jednou splátkou v prodlení delším než 3 měsíce.
6. Žalobkyně dále doložila listinu označenou jako úvěrové podmínky webová adresa, také listinu označenou úvěrové podmínky příloha ke smlouvě o hotovostním úvěru.
7. Dle výtisku listiny označené jako cncb CZECH NON-BANKING CREDIT BUREAU úvěrová zpráva, bylo zjištěno, že CB skóre žalované bylo vyhodnoceno v pásmu A, tj. špatné, faktor skóre odpovídal hodnotě číslo, tj. maximální delikvence a další faktor skóre v hodnotě číslo byl vyhodnocen jako vysoká částka překročení limitu za posledních 12 měsíců. Dle sumarizace kontraktů obsažené v předmětné listině byly žalované odmítnuty 3 splátkové operace, byly evidovány 2 existující splátkové operace, 1 nesplátková a 1 kreditní karta, ukončené operace byly evidovány 2. Dle sdělení žalobkyně se jedná o stav v době sjednání úvěru.
8. Z listiny nadepsané Produkty od Zonky soud zjistil splátky úvěrů žalované, a to osobní úvěr, poč. datum datum, zbývající jistina a splátky 8 číslo 000, číslo, měsíční splátka 1 500 Kč, osobní úvěr, poč. datum datum, zbývající jistina a splátky 20 číslo 000, číslo, měsíční splátka 2 425, dále kreditní karty a revolving, a to kreditní karta/ kreditní karta splátková, poč. datum datum, zbývající jistina 30 číslo 000, měsíční splátka 1 030, a kontokorenty, a to kontokorentní úvěr, poč. datum datum, vyčerpáno číslo 000, poslední delikvence datum. K dotazu soudu žalobkyně k tomuto uvedla, že se jedná o zjednodušenou podobu závazků žalované (jak jsou uvedeny v listině cncb CZECH NON-BANKING CREDIT BUREAU úvěrová zpráva), k datu sjednání úvěru.
9. Z výpisu z účtu vedeného u společnosti právnická osoba, k účtu č. bankovní účet pod názvem jméno příjmení za období od datum do datum se podává příchozí platba ve výši 14 341 Kč od právnická osoba, s. r. o., přičemž celkové příjmy za toto období činily 14 342,69 Kč, výdaje činily celkem 14 262,44 Kč a konečný zůstatek činil mínus 919,75 Kč. Z výpisu ze stejného bankovního účtu za období od datum do datum vyplývají příjmy celkem ve výši 29 141 Kč, přičemž příchozí platba od právnická osoba, s. r. o., činila 18 199 Kč, celkové výdaje činily 29 060 Kč a konečný zůstatek činil mínus 838,75 Kč. Z výpisu ze stejného bankovního účtu za období od datum do datum činily příjmy celkem 26 436 Kč, a to příchozí platba od právnická osoba, s. r. o., výdaje činily celkem 26 767,74 Kč a konečný zůstatek činil mínus 970,49 Kč.
10. Z potvrzení o zaslání potvrzovací SMS a následném podpisu smlouvy číslo bylo zjištěno, že smlouva o hotovostním úvěru číslo byla podepsána zadáním SMS kódu na webových stránkách webová adresa tak, že SMS kód (číslo) byl zaslán datum v 11: 18:14 hod. SMS zprávou na telefonní číslo tel. číslo uvedené v žádosti o úvěr s tím, že kód je platný do 11:28 Smlouva byla příslušným kódem podepsána dne datum v 11: 19:11 hod.
11. Z potvrzení o vyplacení úvěru číslo bylo zjištěno, že dne datum došlo k převodu částky ve výši 196 000 Kč na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo.
12. Z obsahu výtisků listin doložených žalobkyní k osobě žalované, co do posuzování úvěruschopnosti v době sjednání úvěru, se podávají osobní informace o žalované, která má výuční list, žije s partnerem v nájmu a má 1 dítě (osob žijících v domácnosti 3). Je zaměstnána ve právnická osoba, s. r. o. Její příjmy tvoři alimenty ve výši 1 000 Kč, přičemž ověření tohoto tvrzení nebylo provedeno, a mzda ve výši 17 000 Kč, což bylo ověřeno výpisem, přičemž v poznámce je uvedena částka 19 658. Další příjem domácnosti 15 000 Kč (ten nebyl nijak ověřován), výdaje domácnosti činí celkem 5 000 Kč, z čehož výdaje na bydlení činí 4 000 Kč, celkový příjem domácnosti 33 000 Kč, dále jsou měsíčně spláceny splátky úvěrů 2 748 Kč, kreditky a revolving 868 Kč a kontokorent 38 Kč.
13. Z listiny označené jako splátkový kalendář, týkající se smlouvy číslo k úvěru ve výši 200 000 Kč bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem 96 540 Kč, přičemž za období od datum do datum hradila splátky ve výši 3 959 Kč před termínem splatnosti, splátku předepsanou datum uhradila po splatnosti dne datum, poté opět hradila splátky před termínem. Se splátkou předepsanou dne datum se dostala do prodlení, když ji uhradila dne datum včetně pokuty 500 Kč. Poté hradila splátky řádně již jen do února 2020.
14. Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru ve výši 176 528,47 Kč v důsledku neuhrazení předepsaných splátek a současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Toto oznámení bylo dle podacího archu dáno k poštovní přepravě dne datum.
15. Dopisem ze dne datum vyzvala právní předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovanou k úhradě pohledávky před podáním žaloby, tato předžalobní výzva byla dle listiny označené jako historie zásilky žalované doručena dne datum.
16. Z listiny označené jako uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři bylo zjištěno, že žalovaná uznala co do důvodu a výše svůj dluh vůči právní předchůdkyni žalobkyně ze smlouvy o hotovostním úvěru číslo ve výši 208 455,33 Kč představující pohledávku ke dni zesplatnění ve výši 176 528,47 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 3 338,28 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 2 302,12 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 5 280,85 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 21 005,60 Kč. Žalovaná se současně zavázala uhradit tento dluh na bankovní účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo ve 47 splátkách splatných k 25. dni v měsíci počínaje dnem datum, a to 1. až 46. splátku ve výši 4 500 Kč a 47. splátku ve výši 1 455,33 Kč. Součástí dohody bylo ujednání ztráty výhody splátek v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky. Tato listina byla podepsána žalovanou dne 7. 10. (pozn. soudu není uveden rok) a právní předchůdkyní žalobkyně dne datum.
17. Dle výtisku listiny ze dne datum označené jako přehled transakcí k účtu č. bankovní účet se podává, že v období od datum do datum byla dne datum zaúčtována částka 3 500 Kč, dne datum byla zaúčtována částka 4 500 Kč, dne datum byla zaúčtována částka 1 499 Kč, dne datum byla zaúčtována částka 4 500 Kč, dne datum byla zaúčtována částka 4 500 Kč a dne datum byla zaúčtována částka 4 500 Kč.
18. Ze sdělení společnosti právnická osoba, soud zjistil, že účet číslo bankovní účet je od účtem žalované (byl otevřen datum), která jediná měla a má k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Ze souhrnného výpisu z tohoto účtu za období od datum do datum soud zjistil, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil mínus 884,89 Kč a konečný zůstatek činil mínus 865,89 Kč. Pravidelnými měsíčními kreditními obraty byly příchozí platby od právnická osoba, s. r. o., a to v průměrné výši 18 052 Kč měsíčně, dne datum byla na účet připsána částka 10 942 Kč představující výplatu pojistné události, dne datum byla na účet připsána úhrada od právnická osoba, s. r. o., ve výši 196 000 Kč (tj. částka dle smlouvy, na základě které je žalováno v tomto řízení), dne datum byla na účet připsána částka 8 825 Kč představující výplatu pojistné události, dne datum byla na účet připsána úhrada z protiúčtu Domov U Rybníka ve výši 10 908 Kč, dne datum byla na účet připsána úhrada od právnická osoba, s. r. o., ve výši 30 000 Kč s textem Pronto Půjčka, dne datum byla na účet připsána úhrada z protiúčtu Domov U Rybníka ve výši 12 182 Kč.
19. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, na základě projektu fúze ze dne datum došlo k fúzi sloučením společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto nástupnické společnosti, se společností právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto společností zanikající. Jmění zanikající společnosti právnická osoba, přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba
20. Závazkový vztah, který vznikl dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a smluvním ujednáním. Dále se řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Touto úpravou se řídí také závazkový vztah, který vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne datum. S ohledem na souvislost smlouvy úvěru ze dne datum a uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři ze dne datum, kdy uznání dluhu včetně dohody o splátkovém kalendáři by bez primárního závazku žalované ze smlouvy o úvěru nebylo vzešlo, tvoří tyto závazky provázaný smluvní konstrukt, nelze je posuzovat odděleně, ale naopak v souvislostech, kdy na straně úvěrujícího vystupuje podnikatel, na straně úvěrovaného spotřebitel, na oba závazky v jejich souvislostech je nutné použít spotřebitelskou právní úpravu, včetně judikatury.
21. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
22. Dle § číslo, § číslo, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
23. Dle § číslo, § číslo odst. 2, § 2399 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Smlouva o úvěru je finanční smlouvou dle §§ číslo an. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.
24. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
25. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 76 odst. 1 uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 78 odst. 1, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu § 78 odst. 2 písm. b), se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle § 78 odst. 4, poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.
26. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
27. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
28. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C číslo o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- číslo ze dne datum.
29. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
30. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § číslo věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
31. Dle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.
32. Byť uznání dluhu posiluje postavení věřitele (úvěrujícího), nemění se právní důvod dluhu. Uznání dluhu směřuje k potvrzení existence původního závazku. Uznání dluhu zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že trvání dluhu v okamžiku jeho uznání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2022, sp. zn. 20 Cdo 1091/2022). Neexistující dluh nemůže být z povahy věci předmětem uznání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 29 Cdo 1584/2000).
33. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo (ve smyslu § 2395 an. o. z.), na základě které byla žalované poskytnuta částka 196 000 Kč. Ač předmětem smlouvy byl úvěr ve výši 200 000 Kč, fakticky byla žalované vyplacena na její účet částka ve výši 196 000 Kč, když částka 4 000 Kč představující poplatek za zprostředkování úvěru byla hrazena zápočtem na poskytnutý úvěr a reálně tak tato částka nikdy poskytnuta žalované nebyla. Tato smlouva o úvěru je smlouvou formulářového typu, která je kompletně předpřipravena úvěrující. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr, úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Již jen samotné splnění povinnosti žalobkyně, seznámit žalovanou se všemi smluvními ujednáními - kdy se jedná o významná ujednání například stran nákladů upomínání v případě prodlení, smluvní pokuty (ať už jednorázová smluvní pokuta 3 % z nesplacené jistiny a úroků, nebo smluvní pokuta 500 Kč za opožděnou platbu jedné splátky), následek zesplatnění při prodlení s úhradou 2 měsíčních splátek po sobě nebo 1 splátky po dobu delší 3 měsíce - si nelze jako dobře možné představit, při zohlednění rozsahu smluvních ujednání, kdy se jednalo o smlouvu uzavíranou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a kdy právní předchůdkyně žalobkyně žalované zaslala přístupové údaje (tj. potvrzovací SMS kód) pro podpis úvěrové smlouvy SMS zprávou na telefonní číslo datum v 11: 18:14 hod. s tím, že kód je platný do 11:28 hod. a žalovaná tuto smlouvu podepsala datum v 11: 19:11 hod. S ohledem na závěry soudu níže, se soud tímto blíže nezabýval. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (a to s ohledem na shora uvedenou judikaturu). V této věci soud však dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti, když poskytla žalované úvěr ve výši 196 000 Kč (nikoli 200 000 Kč, viz shora), ačkoliv s ohledem na zjištěné informace k osobě žalované a doložené listiny, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně dospět k nepochybnému závěru, že se jedná o úvěruschopnou a dostatečně solventní osobu. Soud má za to, že ač žalobkyně v žalobě deklaruje důkladné prověření úvěruschopnosti žalované a v listině označené jako ZONKY představení společnosti právnická osoba, popisuje, jaké informace a jejich doložení právní předchůdkyně žalobkyně při plnění této zákonné povinnosti vyžaduje, ve skutečnosti tvrzené listiny nedokládá a z informací uvedených v listinách předložených činí chybné závěry. O tom, že žalovaná nebyla solventní, svědčí už ta skutečnost, že z žalobkyní doložených tří výpisů z bankovního účtu žalované za měsíce únor, březen a duben 2018, bylo zjevné, že stav jejích finančních prostředků na bankovním účtu je„ v podstatě nulový“, resp. žalovaná žije z měsíce na měsíc a nemá žádné disponibilní prostředky volné ke splácení sjednaného úvěru, když konečné zůstatky na účtu byly v minusových hodnotách (konkrétně v únoru 2018 mínus 919,75 Kč, v březnu 2018 mínus 838,75 Kč a v dubnu 2018 mínus 970,49 Kč), i přestože žalovaná pobírala pravidelnou měsíční mzdu. Není řádným posouzením úvěruschopnosti žalované, pokud právní předchůdkyně vycházel z tvrzení žalované, že celkové měsíční výdaje domácnosti činí 5 000 Kč, přičemž 4 000 Kč z toho jsou náklady spojené s bydlením. To vše při úvaze, kdy žalovaná žila v domácnosti s partnerem a dítětem. Pokud právnímu předchůdci žalobkyně byl znám pohyb peněžních prostředků na bankovním účtu žalované, měl vyžadovat doložení jejích reálných měsíčních výdajů, neboť tvrzení o měsíčních výdajích 5 000 Kč je nedůvěryhodné. Doložení měsíčních výdajů nebylo právním předchůdcem vyžadováno, ani v tomto řízení doloženo, a dle pohybu na bankovním účtu žalované se jednalo o osobu„ žijící z měsíce na měsíc“. Pokud žalovaná uvedla příjem partnera (jakožto další příjem domácnosti) 15 000 Kč, toto nebylo nijak doloženo, a právní předchůdce žalobkyně z něj nemohl vycházet (byť žalobkyně uvedla, že z něj vycházeno nebylo; toto soud uvádí právě pro zhodnocení celkového přístupu právního předchůdce žalobkyně v této věci). Dle listiny označené jako cncb CZECH NON-BANKING CREDIT BUREAU úvěrová zpráva, bylo CB skóre žalované vyhodnoceno v pásmu A, tj. špatné, faktor skóre odpovídal hodnotě číslo, tj. maximální delikvence a další faktor skóre v hodnotě číslo byl vyhodnocen jako vysoká částka překročení limitu za posledních 12 měsíců. Dle sumarizace kontraktů obsažené v předmětné listině byly žalované odmítnuty 3 splátkové operace, byly evidovány 2 existující splátkové operace, 1 nesplátková a 1 kreditní karta, ukončené operace byly evidovány 2. Na základě takto zjištěných informací nemohl právní předchůdkyně žalobkyně dospět k závěru, že se jedná o úvěruschopnou a dostatečně solventní osobu. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovanou skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Na základě uvedeného má soud za to, že smlouva o úvěru číslo byla sjednána neplatně (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.), jedná se o absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Poskytnuté peněžní prostředky 196 000 Kč po odečtení provedených úhrad žalované jsou bezdůvodným obohacením, které je žalovaná povinna vydat. Proto nebylo možné, aby žalovaná uznáním dluhu (kdy její podpis je 7. 10., bez uvedení roku, dle obsahu lze dojít k výkladu, že se jedná o rok 2021), uznala neexistující dluh. Neexistujícím dluhem jsou požadované úroky z úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru, úroky z prodlení, pojištění vztahující se k tomuto úvěru a jeho splácení, smluvní pokuty či náklady spojené s vymáháním dlužné částky, ať je právní předchůdce žalobkyně, či sama žalobkyně, označuje jakkoliv. Žalovaná mohla co do existence dluhu platně uznat pouze existující dluh, tedy bezdůvodné obohacení. Do zesplatnění datum bylo žalovanou uhrazeno 96 540 Kč, uznání dluhu je tak platné s účinky dle zákona pouze ve vztahu k částce 99 460 Kč (196 000 Kč mínus 96 540 Kč). Právní předchůdce žalobkyně v zásadě neposuzoval schopnost žalované dostát svému závazku ve splátkách 4 500 Kč měsíčně. Uznání dluhu s dohodou na splátkovém kalendáři soud hodnotí v souvislostech původního, neplatně sjednaného úvěru. Uznání dluhu s dohodou na splátkovém kalendáři ze dne datum, je jen způsobem, jak utvrdit dluh z neplatně sjednané smlouvy o úvěru (což nelze s platnými právními účinky), jak navýšit dluh žalované a získat, zcela amorálně, od žalované vyšší plnění. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru ze dne datum, neplatnosti uznání dluhu včetně dohody na splátkovém kalendáři ze dne datum. Jak bylo uvedeno již shora, poskytnuté peněžní prostředky žalované, které nevrátila, představují bezdůvodné obohacení žalované, a v tomto rozsahu je žaloba podána důvodně. Platby realizované žalovanou, které žalobkyně započetla na neplatně sjednaná plnění, tedy na neexistující dluh žalované, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak zakládal bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. Z úvěru číslo byla žalované fakticky poskytnuta částka 196 000 Kč a žalovaná uhradila dle sdělení žalobkyně ke dni datum celkem částku ve výši 119 539 Kč, soud proto započetl tyto úhrady žalované na poskytnuté bezdůvodné obohacení. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky 76 461 Kč (tj. 196 000 Kč mínus 119 539 Kč). V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem, co do stanové doby plnění, odpovídající možnostem žalované. Ve zbytku je žaloba nedůvodná. Soud ji proto zamítl pro částku 98 074,07 Kč, úrok ve výši 13,49 % ročně z částky 161 293,17 Kč od datum do datum, úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 161 293,17 Kč od datum do datum, úrok ve výši 8,50 % ročně z částky 159 299,77 Kč od datum do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 176 528,47 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 174 535,07 Kč od datum do zaplacení. Co do lhůty k plnění (ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb.), soud umožnil žalované se zohledněním skutečností, které žalovaná uvedla ke svému zdravotnímu, osobnímu a majetkovému stavu, splácet dlužnou částku ve splátkách 2 500 Kč měsíčně (při řádném a včasném splácení bude soudem přiznaná částka uhrazena za 30 a půl měsíce, tj. 2 a půl roku), neboť tato výše splátek odpovídá době přiměřené možnostem žalované, a současně se jedná o dobu, která pro žalovanou nepředstavuje nepřiměřeně zvýhodnění proti žalobkyni. jméno žalobkyně uvedla, že splácení po dobu až 48 měsíců považuje za splácení ještě v době, kterou akceptuje (byť toto původně uvedla pro splátku ve výši ve vztahu k celé žalované částce). Proto soud nevyžadoval po žalované, aby osvědčila skutečnosti, které uvedla ke svým osobním, majetkovým a příjmovým poměrům, a vycházel toliko z jejích tvrzení. Je nejen v zájmu žalované ale i v zájmu žalobkyně dát žalované možnost dluh hradit ve splátkách. Výhoda splátek je žalované poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaná nezaplatí některou - byť jen jednu - splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalované k úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, příp. ve více měsíčních splátkách.
34. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08. S ohledem na žalobní požadavek žalobkyně by přiznání náhrady nákladů řízení náleželo žalované, která byla převážně úspěšná. Protože žalovaná přiznání náhrady nákladů nepožadovala, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.