Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 90/2023-40

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Kolářem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

na ochranu osobnosti s nárokem na zaplacení nemajetkové újmy

takto:

I. Žaloba na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 10 000 Kč se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 10 000 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 9 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b>

1. Žalobou ze dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 10 000 Kč. Tento svůj nárok odůvodnil žalobce tím, že se žalovaný dopustil v letech 2007 2013 jednání, kterým zasáhl do osobnostních práv a žalobce, když jako IT manager právnická osoba anonymizována dvě slova využíval služeb mobilní buňky v areálu společnosti pro získávaní údajů o soukromé příjmení kartě žalobce, byl ve styku s jiným manažerem žalobce pro kterého žalobce vykonával part-time zaměstnání spočívající ve sběru digitálnách dat ze sportovních utkání, v důsledku čehož měl žalovaný přístup k cestovní lokalizaci při tomto zaměstnání, číslu soukromého mobilního telefonu a pracovnímu kalendáři žalobce, čímž porušil jeho právo na ochranu soukromí. Dále měl žalovaný podle žalobních tvrzení navázat kontakt s pracovníkem příjmení panem jméno příjmení a ten organizoval IT konference v oblasti, která byla vhodná pro záchranu anonymizováno oddělení společnosti jemuž hrozilo uzavření. To mělo podle žalobce i širší rozměr a mohlo mít dopad na ochotu investorů investovat v ČR. Soud vyzval žalobce usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací k odstranění vad podané žaloby, na což reagoval žalobce doplněním žaloby ze dne datum, ve kterém uvedl, že je de facto v pozici tzv. whistleblowera“, tedy osoby upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost, přičemž některé verze definice jsou navíc omezeny podmínkou, že upozorňovatel jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch a že situaci nelze vyřešit interními mechanismy. Protože ani po prvním doplnění žaloby nebyla žaloba podle názoru soudu projednatelná, vyzval soud žalobce znovu, a to usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, kdy a jakým konkrétním jednáním žalovaného vůči žalobci došlo k poškození jeho osobnostních práv a v čem přesně spatřuje nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s jednáním žalovaného, jak tato újma vznikla a jakým způsobem žalobce stanovil její výši. Na tuto výzvu reagoval žalobce doplněním žaloby ze dne datum, ve kterém popsal případy, kdy byla podle jeho názoru monitorována a odposlouchávána jeho soukromá komunikace ze strany českého managementu jeho zaměstnavatele. Nárok na úhradu nemajetkové újmy odůvodnil žalobce tím, že žalovaný kdy nadsadil zájmy společnosti, ostatních zaměstnanců a celého kraje nad ochranou mého soukromí. Tím, že toto učinil ex ante, tedy bez jakýchkoli důkazů o jeho pochybení a vrhl podezření na jeho osobu na mezinárodním trhu IT práce. Žalobce dále uvedl, že došlo k vložení neznámých hormonů do vodovodního řadu v bytovém domě, ve kterém bydlel a konečně uvedl, že v důsledku jednání žalovaného u něho došlo ke zhoršením atopického ekzému v letech 2012 2013, 2014 2016, 2020 číslo.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce podáním ze dne datum, v němž vznesl námitku promlčení uplatněného práva s ohledem na období, kdy mělo podle žalobních tvrzení dojít k zásahům do osobnostních práv žalobce. Ve svém doplnění vyjádření ze dne datum pak žalovaný dále namítl absenci všech tří znaků úspěšného nároku na náhradu újmy, tedy porušení povinnosti žalovaného, vznik újmy a příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vzniku újmy.

3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, během kterého se žalobce obsáhle vyjádřil k podané žalobě a skutečnostem, na základě kterých dovozuje svůj nárok. Pro rozhodnutí soudu ve věci samé bylo podstatné tvrzení žalobce, které vyplývá z jeho písemných podání, a které opětovně zaznělo během ústního jednání, že jednání žalovaného, kterými bylo podle názoru žalobce zasaženo do jeho osobnostních práv, a za něž je uplatňována nemajetková újma, se odehrávalo nejpozději do roku 2014, nicméně jeho důsledky se projevovaly i v letech následujících a do jisté míry v podobě atopického ekzému přetrvávají dodnes.

4. Dle účinného do 31. 12. 2013, fyzická osoba má práva na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevu osobní povahy.

5. Dle účinného do 31. 12. 2013, fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

6. Dle účinného do 31. 12. 2013, pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučiněním podle odst. 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

7. Dle účinného do 31. 12. 2013, výši náhrady podle odst. 2 určí soud s přihlédnutím závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

8. Dle účinného od 1. 1. 2014, chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

9. Dle účinného od 1. 1. 2014, ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho váženost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

10. Dle účinného od 1. 1. 2014, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.

11. Dle , účinného do 31. 12. 2013 se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

12. Dle účinného do 31. 12. 2013 je obecná promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

13. Dle , účinného od 1. 1. 2014 nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

14. Dle , účinného od 1. 1. 2014 k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

15. Dle , účinného od 1. 1. 2014 se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

16. Dle , účinného od 1. 1. 2014 se v případě práva na život a důstojnost, jméno, zdraví, vážnost, čest, soukromí nebo obdobného osobního práva promlčují jen práva na odčinění újmy způsobené na těchto právech.

17. Dle , účinného od 1. 1. 2014 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení může být právo uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

18. Dle , účinného od 1. 1. 2014 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

19. V projednávaném případě se žalobce svou žalobou domáhá proti žalovanému žalobou na ochranu osobnosti, náhrady nemajetkové újmy, ve smyslu ust. a n. účinného do 31. 12. 2013 a a n. účinného od 1. 1. 2014 s tím, že jednáním žalovaného mělo být zasaženo do osobnostních práv žalobce, konkrétně práva na ochranu soukromí. K jednání žalovaného zakládající žalobcův nárok na náhradu škody docházelo podle tvrzení žalobce nejpozději do roku 2014. Nárok na náhradu nemajetkové újmy, lhostejno, zda je posuzován podle stávající či dřívější právní úpravy, je osobním právem majetkové povahy, což bylo ve vztahu k nároku uplatněného podle dřívější právní úpravy dovozeno ustálenou judikaturou, zejména rozhodnutím NS sp.zn. ( ) ze dne 12.11.2008 ve vztahu k nárokům posuzovaným podle stávající právní úpravy již přímo zněním , z.č. Promlčecí doba práva na náhradu nemajetkové újmy přitom počala běžet v okamžiku, kdy se žalobce o tvrzeném zásahu do svého soukromí ze strany žalovaného dozvěděl nebo dozvědět mohl. Tento okamžik lze z podle žalobních tvrzení časově zařadit do let 2013 - 2014.

20. Žalobce byl soudem seznámen s námitkou promlčení vznesenou žalovaným, k níž se vyjádřil tak, že ve věcech, které se mu děly v letech 2013 2014 podal žalobu k Obvodnímu soudu v obec, byť tehdy na Českou Republiku již v roce rok. Od datum, kdy podal první žalobu bojuje žalobce o to, aby k promlčení nedošlo, vždy reagoval na přípisy a výzvy soudů hned následující den nebo bez prodlení. Má tedy za to, že soud by měl při posuzování námitky promlčení přihlédnout k tomu, že žalobce se snaží domoci svých práv již od roku 2016 proti různým subjektům, ale tyto žaloby jsou soudy zamítány a žalobce je tak nucen podávat žaloby nové na nové osoby, aby se svých práv domohl.

21. Žalovaný k možnému specifickému posuzování běhu promlčecí doby reagoval tak, že pokud by soud přistupoval k otázce posuzování běhu promlčecí doby dynamicky, jak navrhuje a požaduje žalobce, zasálo by to do práv žalovaného, který má naopak zase svá procesní práva a legitimně očekává, že soud bude k jeho námitce promlčení přistupovat dle zaběhnutých zvyklostí, ustavené judikatura a platných právních předpisů.

22. Soud po provedení listinných důkazů a zejména právním posouzení námitky promlčení uplatněné žalovaným dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Jak sám žalobce tvrdil, mělo k jednání žalovaného docházet v letech 2013 – 2014 O údajných následcích tohoto jednání pak byl žalobce nepochybně obeznámen již v této době a nejpozději v roce 2016, od kterého uplatňuje žalobami své nároky vůči různým subjektům u soudu, nutno podotknout, že vždy neúspěšně. U zdejšího soudu podal v minulosti žalobce proti jiným osobám rovněž s odůvodněním, že zasáhly do jeho práva na ochranu soukromí. Řízení vedená pod sp.zn. spisová značka a spisová značka skončila pravomocným zamítnutím žaloby. Tříletá obecná promlčecí doba vztahující se na nároky posuzované jak podle z.č. , tak podle z.č. již před podáním projednávané žaloby nepochybně uplynula. K žalobcově argumentaci, že soud by měl v jeho prospěch zohlednit vedení předchozích řízení v rámci soudní soustavy ČR pak soud nepřihlédl, protože se nedomnívá, že by to byla skutečnost zdůvodňující stavění či přerušení běhu promlčecí lhůty. Jednak zákon takovému chování žalobce žádné účinky v podobě přerušení či stavění promlčecí doby nepřiznává a jednak by takové posouzení bylo nezákonných zásahem do práv žalovaného, v čemž se soud zcela ztotožňuje s argumentací žalovaného. Podle názoru Nejvyššího soudu ČR prezentovaného v již zmiňovaném rozhodnutí sp.zn. ( ) je-li obsahem nároku na náhradu nemajetkové újmy požadavek na zaplaceni peněžní částky, pak princip právní jistoty vylučuje, aby plynutí času nebyly přiznány žádné právní účinky. Přípustnost námitky promlčení proti takovému nároku umožňuje přihlédnout k omezeným možnostem prosaditelnosti práva a obrany proti němu. Podle názoru Nejvyššího soudu je to obsah nároku, a nikoliv předmět jeho ochrany, co činí pro povahu nároku určující, zda se uplatní obecný právní institut (promlčení) oslabující jeho vymahatelnost v závislosti na okamžiku jeho uplatnění u soudu (a ovšem na dispozitivním chování i žalovaného). V situaci, kdy má soud za jednoznačné, že nárok uplatněný žalobou je odůvodněn údajným jednání žalovaného v letech 2013 2014, následky tohoto jednání spadají do téže doby a v pochybnostech nejdéle do roku 2016, kdy začal žalobce podávat žaloby pro tvrzený zásah do jeho osobnostních práv, posoudil uplatněné právo jako promlčené, a to bez dalšího zkoumání jeho náležitostí.

23. Z důvodu promlčení práva zamítl soud důkazní návrhy žalobce spočívající ve výslechu svědků, veden zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení. Prováděním dalších důkazů by bylo řízení prodlužováno a ani případné zjištění, že nárok žalobce je důvodný, by nevedlo k jinému rozhodnutí, než je zamítnutí žaloby z důvodu promlčení práva. Podle názoru soudu není námitka promlčení vznesená žalovaným v rozporu s dobrými mravy, protože žalovaný se nijak nezasadil o to, že žaloba byla podána téměř 10 let od tvrzeného zásahu do práv žalobce. Bylo na vůli žalobce, vůči komu bude své nároky v průběhu předešlých let uplatňovat, a pokud žalobu na žalovaného rozhodl podat až po takto dlouhé době, nelze to přičítat k tíži žalobci a krátit jej tak na jeho procesních právech.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , kdy žalovaný byl v řízení úspěšný v celém rozsahu Žalovaný tedy má vůči žalobci právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají z pěti úkonů právní služby po 1 500 Kč (tj. 7 500 Kč) dle ve spojení s  , za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření ze dne datum a účasti na jednání přesahující dvě hodiny, pěti režijních paušálů po 300 Kč dle Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 9 000 Kč Lhůta pro zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena ve smyslu ustanovení část věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.