Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

108 C 192/2022-75

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 145 359 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 113 359 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 800 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 50 472 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 113 359 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 800 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 50 472 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 145 359 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 14. 6. 2022 poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, žalovaný jí však dosud dlužnou částku nevrátil. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí formou 72 měsíčních splátek ve výši 1 029 Kč společně s kapitalizovanými úroky ve výši 34 088 Kč a poplatky. Současně měli účastníci uzavřít smlouvu o doplňkových službách PODPORA a inkasní služba, ve které se žalovaný zavázal za poskytnuté služby žalobci platit 701 Kč měsíčně, které byly součástí splátky úvěru. V případě zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen zaplatit všechny splátky doplňkových služeb, na které by žalobkyni vzniklo právo, kdyby k předčasnému ukončení nedošlo. Ve smlouvách si dále ujednali smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně. Účastníci si dále sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaná dostane do prodlení a pokutu 50 % zůstatku jistiny v případě zesplatnění úvěru. K zesplatnění došlo dne 21. 8. 2022. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 40 000 Kč, úroků 34 088 Kč, služby PODPORA 50 472 Kč, poplatků za upomínání 800 Kč a smluvní pokuty 20 000 Kč, přičemž žalobkyně zohlednila platbu žalovaného v celkové výši 1 Kč. Žalobkyně marně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 30. 11. 2022 č. j. -41, mimo jiné k doplnění skutkových tvrzení, ze kterých konkrétních dokladů vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žalované. Podáním ze dne 20. 12. 2022 žalobkyně na výzvu soudu podrobně uvedla všechny podklady, ze kterých při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela, tyto soudu předložila a sdělila které skutečnosti zkoumala a které informace žalovanému sdělila před uzavřením smlouvy o úvěru.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

5. Dne 14. 6. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím elektronické komunikace uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který měl být čerpán tak, že částka 19 999 Kč bude použita na úhradu předchozího závazku ze smlouvy číslo ze dne 10. 6. 2022, částka 12 001 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele vynaložené na vyřízení úvěru. Žalovaný se zavázal splatit celkem 40 000 Kč na jistině a 34 088 Kč na úrocích (úroková sazba činila 23 % ročně). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši 1 730 Kč, z toho 1 029 Kč připadá na splátku jistiny a úroku a 701 Kč na doplňkovou službu„ Podpora“. Doplňková služba„ Podpora“ byla sjednána v čl. VII. smlouvy a v příloze č. 2, kdy za doplňkovou službu„ Podpora“ mělo být žalovaným zaplaceno celkem 50 472 Kč. V čl. V. odst. 5.4. smlouvy byly upraveny poplatky za upomínky. V čl. V. odst. 5.3. písm. c) smlouvy byla upravena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, souhrn smluvní pokuty však nesmí přesáhnout 50 % zůstatku jistiny. Verifikační platbou zaslanou z bankovního účtu žalovaného dne 14. 6. 2022 ve výši 1 Kč (viz Detail pohybu – Okamžitá příchozí platba ze dne 14. 6. 2022) byl ukončen kontraktační proces a Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo byla mezi stranami uzavřena.

6. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 14. 6. 2022, a to v částce 19 999 Kč úhradou jeho předchozího závazku u žalobkyně ze smlouvy číslo ze dne 10. 6. 2022 (viz Detail pohybu – Platba převodem uvnitř banky ze dne 14. 6. 2022, Potvrzení o úhradě dluhu ze dne 14. 6. 2022 a Potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 14. 6. 2022) a v částce 12 001 Kč převodem na jeho bankovní účet č. bankovní účet (viz Detail pohybu – Bezhotovostní platba ze dne 14. 6. 2022).

7. Z přílohy číslo ke smlouvě o úvěru nazvané„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ vyplývá, že žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživované dítě a je zaměstnán u Městského divadla obec, příspěvková organizace. K finanční situaci žalovaného je uvedeno, že má průměrně příjmy 22 707 Kč měsíčně a výdaje 3 000 Kč na bydlení. Dále je uvedeno, že žalovaný nemá žádné pravidelné ani jednorázové závazky a jeho finanční zůstatek činí 17 977 Kč měsíčně. Podkladem pro analýzu měly být výpisy z účtu a výplatní pásky žalovaného. V centrální evidenci exekucí nemá žalovaný žádný záznam, stejně tak v AML a AML/CFT, v insolvenčním rejstříku a v databází odcizených dokladů. Dle interní databáze poskytovatele je žalovaný úvěrovatelný. Z hlediska skóringu má žalovaný výsledné skóre„ vyšší bonita“ s tím, že lze žalovanému poskytnout úvěr 40 000 Kč se splátkou 1 029 Kč měsíčně.

8. Z listin předložených žalobkyní vyplývá, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ověřila totožnost žalovaného dle jeho občanského průkazu a řidičského průkazu. Dále si žalobkyně zajistila výpis z obchodního rejstříku tvrzeného zaměstnavatele žalovaného – anonymizována dvě slova obec, příspěvková organizace. Žalobkyně dále nahlédla do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kde žalovaný žádný záznam neměl. Žalobkyně dále nahlédla do registru SOLUS s výsledkem, že žalovaný nemá záznam v tomto registru. Žalobkyně též provedla lustraci občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra s negativním výsledkem. Dále měla žalobkyně k dispozici výplatní lístek žalovaného za měsíce březen, duben a květen 2022, z nichž plyne výše mzdy žalovaného v těchto měsících ve výši 22 720 Kč, 21 024 Kč a 24 379 Kč.

9. Upomínkami ze dne 20. 7. 2022 a 5. 8. 2022 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné splátky ve výši 1 730 Kč a nákladů upomínání. Přípisem ze dne 21. 8. 2022 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné jistiny, úroků, zbylé části služby„ Podpora“, nákladů upomínání a smluvní pokuty, a to ve lhůtě do 3. 10. 2022.

10. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže. Z předloženého výpisu z účtu žalovaného pak nebylo možno vyčíst žádné údaje, když tento byl předložen ve formátu, na němž bylo zřejmé jen jméno, obchodní místo a číslo účtu. Chyběly údaje o datu, částkách či zůstatcích a pohybech na účtu.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaný byl spotřebitelem – viz ) splnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr má poskytovatel úvěru povinnost zkoumat především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, příp. pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

16. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě ( , o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy ( , o spotřebitelském úvěru).

17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ověřila, že žalovaný není veden v centrální evidenci exekucí ani v insolvenčním rejstříku, a ověřila platnost jeho dokladu totožnosti. Žalobkyně však nedostatečně ověřovala příjmy žalovaného, kdy tyto byly doloženy pouze výplatními lístky za 3 měsíce avšak nikoli výpisy z bankovního účtu žalovaného. Rovněž se zcela nedostatečně zabývala výdaji žalovaného. Žalobkyně si vůbec nevyžádala výpisy z účtu žalovaného, tudíž jí nemohlo být zřejmé, zda mzda deklarované výplatními lístky skutečně byla žalovanému vyplacena, a dále si nemohla nijak ověřit, jakým způsobem žalovaný z dostupnými finančními prostředky hospodaří, zda mu na konci měsíce zůstávají volná finanční rezerva na případné pokrytí sjednaných splátek. Žalobkyně tak blíže neověřovala výdaje žalovaného. Bez takového bližšího prověřování nebylo možné žalovanému úvěr poskytnout.

18. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, protože učinila ničím nepodložený závěr, který je zcela v rozporu se zjištěními učiněnými z podkladů žalovaného, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr řádně splácet. Uzavřená smlouva o úvěru číslo je tedy neplatná s odkazem na zákona o spotřebitelském úvěru. Soud zdůrazňuje, že přestože smlouva o úvěru číslo byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena za účinnosti , s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2021 sp. zn. existuje povinnost obecného soudu k eurokonformnímu výkladu věty druhé , o spotřebitelském úvěru i případné přímé použití směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru.

19. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (jistina úvěru je svým charakterem bezdůvodným obohacením žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu , ). V řízení bylo detailem pohybu ze dne 14. 6. 2022 prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 32 000 Kč (12 001 Kč převodem na jeho účet a 19 999 Kč úhradou jeho předchozího závazku u žalobkyně ze smlouvy číslo). Žalobkyně si pak automaticky ponechala částku 8 000 Kč za poplatek za vyřízení úvěru. Žalobkyni tak vznikl dle a násl. nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 32 000. Soud proto žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle ve spojení s  (I. výrok). Bezdůvodné obohacení se stává splatným na základě výzvy. Soud vycházel z výzvy ze dne 21. 8. 2022, kde žalobkyně stanovila splatnost dlužné částky do 3. 10. 2022, a přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 10. 2022 do zaplacení. Žalovaný v řízení netvrdil, že by snad doba k vrácení jistiny do 3. 10. 2022 nebyla přiměřená jeho možnostem, proto soud vycházel z toho, že vrácení jistiny úvěru v době do 3. 10. 2022 je přiměřené možnostem žalovaného.

20. Ve zbytku soud žalobu zamítl (II. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru číslo žalobkyně nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky ani úroky (částku 8 000 Kč, která měla být dle smlouvy započtena na poplatky za vyřízení úvěru; úroky, úplatu za doplňkovou službu„ Podpora“, náklady na upomínky, ani na smluvní pokutu).

21. Výrok o náhradě nákladů řízení (III. výrok) je odůvodněn ustanovením Žalovaný byl ve věci z větší části úspěšný, měla by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně, a to do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.