Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 104/2023-22

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Křivským ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 39 875,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v rozsahu částky 8 468,51 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 192 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v rozsahu částky 4 413 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 305,55 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 132 Kč od datum do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 207 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se v rozsahu částky 8 468,51 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 192 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v rozsahu částky 4 413 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 305,55 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 132 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 207 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 875,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 39 132 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 305,55 Kč za období od datum do datum, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 725 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, s žalovaným smlouvu o úvěru

číslo jejíž součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 40 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 46 290,92 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 396,67 Kč. Splatnost poslední splátky měla nastat dne datum. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni

datum zesplatnila. V důsledku prodlení žalovaného s vrácením jistiny byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny pohledávky za každý den prodlení. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dne datum částku

2 404 Kč a dne datum rovněž částku 2 404 Kč. Právní předchůdkyně dne datum uzavřela s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo

k uzavírání další dílčích smluv o postoupení pohledávek. V částce jistiny je pak kromě žalovanému poskytnuté částky také zahrnuta smluvní pokuta ve výši 743,51 Kč. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu smluvní pokuty v částce 743,51 Kč

a kapitalizovaného úroku ve výši 7 725 Kč s odůvodněním, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle

4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum soud zjistil, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uvedeného dne uzavřeli smlouvu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku 40 000 Kč a ten se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 46 290,92 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 396,67 Kč, splatných každého 16. dne v měsíci, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do

datum.

5. Žalobkyně dále k důkazu předložila obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách, které upravovaly práva a povinnosti účastníků smluvního vztahu založeného smlouvou o úvěru.

6. Z výpisu účtu společnosti právnická osoba soud zjistil, že dne datum byla žalovanému na jeho bankovní účet poukázána částka 40 000 Kč. Z upomínek ze dne datum, datum

a předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalovaného k úhradě dlužných splátek vyzývala již právní předchůdkyně žalobkyně a jelikož žalovaný nereagoval, právní předchůdkyně úvěr ke dni datum zesplatnila.

7. Z tvrzení žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně dne

datum a dne datum vždy částku ve výši 2 404 Kč.

8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně postoupila na žalobkyni předmětnou pohledávku ze smlouvy o úvěru číslo jejíž výše ke dni postoupení činila 47 761 Kč. Z výzvy žalobkyně k úhradě pohledávky ze dne datum

a současně oznámení o postoupení pohledávky předchůdkyně žalobkyně ze stejného dne

a podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného po postoupení předmětné pohledávky vyzvala k její úhradě. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného uvedeného dne vyzvala k úhradě částky 47 761 Kč spolu s příslušenstvím, specifikovala tento závazek uvedením údajů o smlouvě číslo upozornila žalovaného, že pokud předmětný dluh nezaplatí, přistoupí k podání žaloby.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

10. Dne datum žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalovanému poskytla částku 40 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 46 290,92 Kč v 36 měsíčních splátkách po 2 396,67 Kč, nejpozději dne datum. Žalovaný však splátky řádně a včas právní předchůdkyni ani přes opakované upomínky nehradil, když uhradil pouze částku v celkové výši 4 808 Kč. Žalobkyně proto úvěr ke dni datum zesplatnila. Následně byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni, která žalovaného dopisem ze dne datum a následně předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala k úhradě pohledávky, ovšem bezvýsledně.

11. Dle žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

12. Podle , , v platném znění, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Ve svém rozsudku ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , Krajský soud v Praze mimo jiné uvedl, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. Tento závěr pak vyplývá zejména ze systematického, logického, historického a především pak teleologického výkladu předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž výklad jazykový, z něhož by bylo možné dovozovat pouhou relativní neplatnost úvěrové smlouvy, byl již překonán. Soudy totiž musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Praze pak vychází zejména z rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. Pl číslo, sp. zn. , sp. zn. )

a rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. ).

20. Dle názoru Ústavního soudu vysloveného v rozhodnutí sp. zn. „ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Posouzení rozpornosti úvěrové smlouvy

s dobrými mravy (a na ni navazující eventuální rozhodnutí soudu o zastavení exekuce) nemůže vycházet jen z„ objektivizovaného“ hodnocení jednotlivých parametrů takové úvěrové smlouvy…. Naopak obecné soudy … by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“

21. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

22. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

23. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před zahájením jednání, soud řízení dle částečně zastavil, tedy v rozsahu částky 8 468,51 Kč sestávající

z požadované smluvní pokuty ve výši 743,51 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 7 725 Kč.

24. Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je z důvodu nedostatečného zkoumání schopnosti žalovaného předmětný úvěr splácet absolutně neplatná. K závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je nutné dospět vzhledem k prohlášení žalobkyně, že nedisponuje žádnými doklady k posouzení úvěruschopnosti. Tímto svým postupem žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) porušila svoji povinnost stanovenou jí v § 86 zákona

o spotřebitelském úvěru, přičemž v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a shora uvedenou stabilní rozhodovací praxí vyšších soudů je nutné uzavřít, že předmětná smlouva

číslo je od počátku neplatná. Plnění poskytnuté žalovanému ve výši 40 000 Kč bylo tedy plnění učiněné bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který odpadl, a je nutné je považovat za bezdůvodné obohacení, které je ten, kdo se takto na úkor jiného obohatil, povinen dle § 2993 o. z. vrátit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni uhradil jen část poskytnutých finančních prostředků (tedy částku 4 808 Kč), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dosud neuhrazenou část žalobkyní požadované jistiny pohledávky ve výši 35 192 Kč.

25. Vzhledem k neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru soud ve zbylé části, tedy co do částky

4 413 Kč (část uhrazené jistiny ve výši 3 940 Kč a náklady spojené s uplatnění pohledávky ve výši 473 Kč) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 305,55 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 132 Kč od datum do zaplacení, žalobu zamítl.

26. Ohledně zamítnutého nároku na úrok z prodlení soud uvádí, že dle rozsudku NS ČR ze dne 20.4.2022, sp.zn. , je ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuvedl žádná tvrzení, ze kterých by soud mohl stanovit nutnost a výši možných splátek vymáhané pohledávky, určil dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením , jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohla žalovaná dostat do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, proto soud zákonný úrok z prodlení nepřiznal.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně (ke dni vyhlášení rozsudku byla žalobkyně úspěšná z 66 %

a neúspěšná z 34 %, náleží jí tedy 32 % nákladů řízení), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 207 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 595 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží dle ustanovení , advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč, dle ustanovení AT náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 378 Kč, přičemž 32 % z těchto nákladů tedy činí celkem částku 1 207 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.