Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 18/2023-98

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o zaplacení 154 144,26 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 73.727,06 Kč v měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do částky 80.417,20 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.674,97 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 372,62 Kč, co do úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 136.903,38 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 154.144,26 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7.296 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 73.727,06 Kč v měsíčních splátkách po 1.000 Kč splatných vždy do posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Co do částky 80.417,20 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.674,97 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 372,62 Kč, co do úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 136.903,38 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 154.144,26 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7.296 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2022 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení celkem částky 154.144,26 Kč s příslušenstvím, tj. s úrokem a s úrokem z prodlení shora. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný dne 29. 5. 2019 uzavřel s právním předchůdcem žalobce právnická osoba, IČO (dříve právnická osoba, IČO) smlouvu o půjčce č. 1905226102, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr v 60 měsíčních splátkách po 2.170 Kč vždy do 25. dne v měsíci, počínaje 25. 9. 2019. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 10,9 % p. a. Žalovaný se zavázal hradit další platby (zejména poplatky) dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Banka úvěr zesplatnila ke dni 9. 4. 2021, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 9. 4. 2021. Zároveň banka uplatnila právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Dne 16. 9. 2021 byla pohledávka postoupena žalobci, ke dni postoupení činila 87.704,90 Kč. Od postoupení nebylo uhrazeno ničeho, proto se žalobce domáhá dlužné jistiny ve výši 75.307,45 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 9.658,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 116,29 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.622,81 Kč a úroku a úroku z prodlení od 10. 4. 2021 do zaplacení. Mezi stejnými účastníky byla dne 25. 4. 2018 uzavřena smlouva o půjčce č. 1804163596, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 179.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr v 43 měsíčních splátkách po 5.048 Kč vždy do 25. dne v měsíci, počínaje 25. 8. 2018. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 10,9 % p. a. Žalovaný se zavázal hradit další platby (zejména poplatky) dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Banka úvěr zesplatnila ke dni 9. 4. 2021, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 9. 4. 2021. Zároveň banka uplatnila právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Dne 16. 9. 2021 byla pohledávka postoupena žalobci, ke dni postoupení činila 72.486,95 Kč. Od postoupení nebylo uhrazeno ničeho, proto se žalobce domáhá dlužné jistiny ve výši 61.595,93 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 7.582,53 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 256,33 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 23.052,16 Kč a úroku a úroku z prodlení od 10. 4. 2021 do zaplacení. Platbu dlužných částek žalovaný neprovedl, ač k tomu byl vyzván předžalobní upomínkou.

2. Na výzvu soudu ze dne 19. 12. 2022 ohledně doplnění tvrzení, zda původní věřitel při uzavírání smluv náležitě ověřil úvěruschopnost žalovaného, žalobce doplnil žalobu podáním ze dne 10. 1. 2023 tak, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného bylo využito standartních schvalovacích postupů banky s využitím interních a externích datových zdrojů. Banka posuzovala tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, existující exekuce, informace z externích úvěrových registrů, zohlednila příjmy žalovaného a pravidelné výdaje. Banka splnila zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěry splácet. Dle transakční historie se žalovaný u úvěru číslo poprvé ocitl v prodlení 25. 9. 2019, u úvěru č. 1804163596 dne 25. 7. 2018.

3. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor a následné vyjádření, ve kterém navrhl zamítnutí žaloby s tím, že uzavřené smlouvy jsou neplatné, neboť poskytovatel úvěru neprověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Z údajů žalobce nevyplývá, že by poskytovatel úvěru sám aktivně ověřoval skutečnosti uvedené žalovaným, jak je vyžadováno judikaturou. Žalovaný odkázal na judikaturu vztahující se k prověřování úvěruschopnosti spotřebitele.

4. Žalobci byl doručen odpor a vyjádření žalovaného a žalobce byl soudem vyzván k doplnění tvrzení, jak se věřitel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného zabýval výdaji a náklady domácnosti žalovaného. Zároveň byl žalobce vyzván k doložení listin, které měl věřitel k dispozici při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s tím, že nepostačuje osobní prohlášení dlužníka.

5. Na výzvu soudu žalobce reagoval podáním ze dne 6. 3. 2023, ve kterém uvedl, že mu právní předchůdce neposkytl další informace a důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žádnéy nebyly soudu doloženy.

6. Při předvolání k jednání na den 2. 5. 2023 bylo stranám dáno na vědomí, že pokud soudu nebudou předloženy další důkazy k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, bude soud vycházet z toho, že smlouvy ze dne 29. 5. 2019 a 25. 4. 2018 jsou neplatné a věc bude posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení.

7. K jednání dne 2. 5. 2023 se žalovaný omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto dle jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

Anonymizovaný odstavec.

9. Ve věci byly provedeny listinné důkazy úplným výpisem ohledně právnická osoba, rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne 23. 10. 2014, návrhem smlouvy o půjčce ze dne 29. 5. 2019, akceptací návrhu z téhož dne, výzvou ze dne 2. 3. 2021, včetně podacího archu, oznámením o zesplatnění ze dne 9. 4. 2021, transakční historií úvěru, návrhem smlouvy o půjčce ze dne 23. 4. 2018, akceptací návrhu ze dne 25. 4. 2018, výzvou ze dne 17. 3. 2021, včetně podacího archu, oznámením o zesplatnění ze dne 9. 4. 2021, transakční historií úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2021, včetně podacího archu, předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 18. 2. 2022, včetně podacího lístku, výpisy z účtu žalovaného ze dne 17. 2. 2023, 17. 3. 2023 a 17. 4. 2023 a lékařskými zprávami o zdravotním stavu žalovaného.

10. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázané, že dne 29. 5. 2019 byla mezi věřitelem právnická osoba, IČO a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které banka poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 100.000 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr v 60 měsíčních splátkách po 2.170 Kč vždy do 25. dne v měsíci, počínaje 25. 9. 2019. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 10,9 % p. a. Žalovaný se zavázal hradit další platby (zejména poplatky) dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný dle žalobce nesplácel úvěr řádně a včas. Výzvou ze dne 2. 3. 2021 vyzval věřitel žalovaného k okamžitému doplacení dlužných splátek s tím, že jinak bude úvěr zesplatněn a bude požadována smluvní pokuta. Oznámením ze dne 9. 4. 2021 banka sdělila žalovanému, že úvěr byl zesplatněn ke dni 9. 4. 2021 a vyzvala jej k úhradě částky 79.044,55 Kč. Dle transakční historie žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 43.780,65 Kč.

11. Mezi stejnými účastníky byla dne 25. 4. 2018 uzavřena smlouva o půjčce č. 1804163596, na základě které banka poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 179.000 Kč. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem. Žalovaný se zavázal splácet bance úvěr v 43 měsíčních splátkách po 5.048 Kč vždy do 25. dne v měsíci, počínaje 25. 5. 2018. Žalobce sice v žalobě uvádí, že splatnost první splátky byla 25. 8. 2018, ale dle smlouvy byla 25. 5. 2018. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 10,9 % p. a. Žalovaný se zavázal hradit další platby (zejména poplatky) dle smlouvy a sazebníku. Žalovaný dle žalobce nesplácel úvěr řádně a včas, do prodlení se dle žalobce dostal již 25. 7. 2018. Výzvou ze dne 17. 3. 2021 vyzval věřitel žalovaného k okamžitému doplacení dlužných splátek s tím, že jinak bude úvěr zesplatněn a bude požadována smluvní pokuta. Oznámením ze dne 9. 4. 2021 banka sdělila žalovanému, že úvěr byl zesplatněn ke dni 9. 4. 2021 a vyzvala jej k úhradě částky 79.044,55 Kč. Dle transakční historie žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 161.492,29 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 9. 2022, včetně seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že tvrzené pohledávky za žalovaným ze smluv shora byly postoupeny žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 30. 9. 2021 odeslaným 1. 10. 2021 na adresu dle smlouvy. právnická osoba, IČO zanikla k 1. 1. 2022 v důsledku fúze sloučením s právnická osoba, IČO.

13. Dle výpisů z účtu žalovaného ze dne 17. 2. 2023, 17. 3. 2023 a 17. 4. 2023 žalovaný měsíčně pobírá od ČSSZ částku 26.258 Kč. Na účtu má sjednaný limit povoleného debetu 20.000 Kč. Za období dle výpisů se pohyboval v debetu 10.094,50 Kč až 16.732,47 Kč.

14. Dle , 2 z. č. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 5. 2019 částku 100.000 Kč a na základě smlouvy ze dne 25. 4. 2018 částku 179.000 Kč. Žalovaný je ve smlouvách označen jménem, příjmením, adresou a rodným číslem a nepochybně se jedná o spotřebitelské smlouvy, na které je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobce tvrdil, že před poskytnutím úvěrů jeho právní předchůdce řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložil žádné důkazy, a to ani poté, kdy byl soudem vyzván k jejich předložení a byl poučen o následcích, pokud se tak nestane. Soud nemá k dispozici žádné doklady, ze kterých by bylo patrno, z jakých příjmů a výdajů žalovaného, popř. osob s ním žijících ve společné domácnosti právní předchůdce žalobce při prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházel.

17. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně aktuálního rozhodnutí čj. -441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. V rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 je konstatováno, že„ pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví,„ že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ V rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -441 ze dne 9. 2. 2023 je znovu odkazováno na závěry rozsudku shora ve věci , jakož i na závěry rozsudku ze dne 20. 3. 2019 ve věci , kde Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobce nedokládá, z jakých příjmů a výdajů žalovaného jeho právní předchůdce vycházel, navíc sám žalobce připouští, že do prodlení s hrazením dřívějšího úvěru se žalovaný dostal již 25. 7. 2018, přesto mu byl 29. 5. 2019 poskytnut další úvěr. S ohledem na shora uvedené nelze mít za to, že úvěry byly žalovanému poskytnuty v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného. Skutková situace ve věci je tak odlišná od věci, kterou posuzoval Krajský soud v Českých Budějovicích v rozsudku čj. -97 či Městský soud v Praze v rozsudku čj. -170, na které žalobce odkazuje, popř. jsou závěry těchto soudů v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR.

18. Dle konstantní judikatury je soud povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vlivu na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Ustanovení § 87 ZSÚ, které zkoumání úvěruschopnosti a posuzování platnosti smlouvy váže jen na námitku spotřebitele, je v rozporu s právem Evropské unie a nelze jej použít (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C -679/18). Protože právní předchůdce žalobce neprověřil řádně úvěruschopnost žalovaného, jsou smlouvy ze dne 29. 5. 2019 a 25. 4. 2018 dle § 87 ZSÚ neplatné a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobce se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v těchto smlouvách.

19. U jednání 2. 5. 2023 byl tento závěr soudu předestřen žalobci, který provedení dalších důkazů nenavrhoval.

20. Protože právní předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částky 100.000 Kč a 179.000 Kč na základě neplatných smluv, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného výplatou vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši celkem 279.000 Kč.

21. Co do aktuální výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že z částky 100.00 Kč bylo dle transakční historie vráceno 43.780,65 Kč. Z částky 179.000 Kč bylo dle transakční historie vráceno 161.492,29 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že na smlouvy zaplatil vyšší částky. Žalovaný tak bez právního důvodu celkem převzal částku 279.000 Kč, před podáním žaloby uhradil 205.272,94 Kč. Zbývá tak vydat bezdůvodné obohacení ve výši 73.727,06 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Výklad ustanovení § 87 ZSÚ provedl Nejvyšší soud v rozsudku čj. -262 ze dne 20. 4. 2022. Z tohoto rozsudku plyne, že„ důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ Nejvyšší soud podává, že ustanovení § 87 ZSÚ upravuje dobu vrácení nesplacené jistiny, tedy splatnost dluhu, přičemž jde o ustanovení, které je speciální vůči obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Upravuje novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou, nebo určenou soudem. S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Doba splatnosti, kterou soud určí, neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka jako spotřebitele. Žalovaný doložil závažné zdravotní problémy, se kterými se dlouhodobě léčí. Od ČSSZ pobírá měsíčně částku 26.258 Kč, na svém účtu se pohybuje v povoleném debetu. Soud má za prokázáno, že žalovaný není schopen bezdůvodné obohacení vydat jednorázově, popř. splatit ve vyšších splátkách. V jeho možnostech je s ohledem na výši pravidelného příjmu platit splátky 1.000 Kč měsíčně. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 73.727,06 Kč ve výše uvedených splátkách pod ztrátou výhody splátek.

22. Žalobce se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatných smlouvách a zároveň žalovaný z důvodů shora není dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. -262 doposud v prodlení, proto co do částky 80.417,20 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5.674,97 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 372,62 Kč, co do úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 136.903,38 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 154.144,26 Kč od 10. 4. 2021 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

23. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o Žalobce se včetně úroků a úroků s prodlení domáhal ke dni vydání rozsudku zaplacení částky celkem ve výši 217.211,95 Kč (154.144 + 5.674 + 372,62 + 57.020,10 Kč). Z této částky byl žalobce úspěšný co do částky 73.727,06 Kč, tj. v rozsahu 34 %. Ve zbytku, tj. v rozsahu 66 % neměl žalobce ve věci úspěch. Tzv. čistý úspěch žalovaného proto činí 32 % (66 – 34 %) a v tomto rozsahu má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/96 Sb. (dále jen a. t.). Na nákladech právního zastoupení žalovaný účelně vynaložil odměnu za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, odpor, vyjádření po odporu) po 7.300 Kč ( a a. t.), proto odměna včetně paušálu, který dle a. t. činí 300 Kč za úkon, představuje částku 22.800 Kč (číslo + 300 x 3). Z této částky je žalobce povinen nahradit žalovanému 32 %, tj. částku 7.296 Kč. S ohledem na výsledek řízení je žalobce povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 7.296 Kč, které jsou dle splatné k rukám zástupce žalovaného. Soud nepřiznal žalovanému náhradu za vyjádření žalovaného ze dne 25. 4. 2023, neboť nejde o účelně vynaložené náklady, když nic nebránilo tomu, aby obsah tohoto vyjádření byl uveden již ve vyjádření po odporu. Lhůta k náhradě nákladů řízení byla stanovena dle věta prvá , když soud neshledal důvody pro delší lhůtu splatnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.