Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

37 C 152/2023-34

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Ondřejem Šafránkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 16 546,65 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá v celém rozsahu, tedy v rozsahu

-) částky 7 255,08 Kč;

-) zákonného úroku z prodlení z částky 7 255,08 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení;

-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 606,54 Kč z částky 7 255,08 Kč od 20. 7. 2021 do 14. 7. 2022;

-) kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 344,29 Kč;

-) úvěrových poplatků ve výši 6 359 Kč;

-) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč;

-) smluvní pokuty ve výši 2 604,57 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá v celém rozsahu, tedy v rozsahu -) částky 7 255,08 Kč; -) zákonného úroku z prodlení z částky 7 255,08 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení; -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 606,54 Kč z částky 7 255,08 Kč od 20. 7. 2021 do 14. 7. 2022; -) kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 344,29 Kč; -) úvěrových poplatků ve výši 6 359 Kč; -) nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč; -) smluvní pokuty ve výši 2 604,57 Kč. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 8. 12. 2022 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 546,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem právnická osoba dne 19. 5. 2020 smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta finanční hotovost 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s jistinou úvěru částku 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladech na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit částku 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách. Splatnost poslední splátky byla dne 19. 7. 2021. Žalovaný však sjednanou částku nezaplatil řádně a včas, když uhradil jen částku 15 000 Kč, která byla započtena poměrně na jistinu a další sjednané nároky. Jelikož je žalovaný v prodlení, vzniklo původnímu věřiteli právo na úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Původním věřitelem byla pohledávka postoupena na žalobkyni, a to na základě dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022. Žalobkyně se domáhala zaplacení nesplacené jistiny 7 255,08 Kč, smluvního úroku 344,29 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 396,68 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 644,18 Kč, inkasního poplatku 1 247,77 Kč, dalšího smluvního úroku ve výši 1 070,37 Kč (smluvní úrok ve výši 15 % ročně z nesplacené jistiny za období od 20. 7. 2021 do 14. 7. 2022), vyčísleného úroku z prodlení ve výši 606,54 Kč (zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny za období od 20. 7. 2021 do 14. 7. 2022), zákonného úroku z prodlení z nesplacené jistiny od 29. 7. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 2 604,57 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z nesplacené jistiny za období od 20. 7. 2021 do 13. 7. 2022) a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 328 Kč. K těmto nákladům žalobkyně uvedla, že se má jednat o náklady, které žalobkyni vznikly při mimosoudním vymáhání, a to za odeslaný obyčejný dopis, telefonický hovor a cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal dle v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 5. 2020 soud zjistil, že tuto uzavřela společnost právnická osoba jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným. Touto smlouvou se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný převzetí této částky v hotovosti potvrdil podpisem smlouvy. Bylo uvedeno, že dlužník se zavazuje zaplatit věřiteli úrok v celkové výši 1 444 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek 2 700 Kč. Celková částka splatná dlužníkem tak činila 27 888 Kč, přičemž měla být zaplacena ve 14 splátkách po 1 992 Kč, první splátka do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po splatnosti předchozí splátky. Jednotlivé splátky měly být použity na úhradu dle předpisu splátek uvedeného v příloze č. 1 smlouvy. Bylo sjednáno, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu účelně vynaložených nákladů a náhradu škody vzniklé v souvislosti s prodlením, ani nárok na úrok z prodlení, přičemž úrokem z prodlení bude úročena jistina i splatný úrok. Ohledně úroku bylo dále ve smlouvě uvedeno, že je počítán denně ze skutečné výše vyčerpané a nesplacené jistiny, zápůjční úroková sazba při úvěru na 14 měsíců činí 15 % ročně. Z přílohy č. 1 smlouvy – předpisu splátek bylo zjištěno, jak měly být započítávány jednotlivé splátky na jistinu a další sjednané nároky. Uzavření smlouvy pak prokazují i dalšíy, které byly vyhotoveny a žalovaným podepsány v souvislosti s uzavřením smlouvy (žádost o úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

6. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru zaplatil celkem 15 000 Kč.

7. Ze žádosti o úvěr ze dne 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že jeho měsíční příjem činí 24 751 Kč, za bydlení v nájmu utrácí částku 3 000 Kč měsíčně, za dopravu, jídlo a osobní náklady utrácí 9 090 Kč měsíčně a srážky ze mzdy/výživné činí 3 165 Kč měsíčně. Dále uvedl, že má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem ve věku do 26 let. Ohledně svých dluhů uvedl, že dluží celkem 12 600 Kč jednomu věřiteli, z něhož zbývá doplatit 4 100 Kč.

8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že společnost právnická osoba na základě rámcové smlouvy uzavřela smlouvu dílčí. V dílčí smlouvě (příloze č. 1) byla specifikována pohledávka ze shora uvedené smlouvy o úvěru, která byla touto smlouvou postoupena na žalobkyni. Soud má uvedenou skutečnost za prokázanou rovněž oznámením společnosti právnická osoba ze dne 4. 8. 2022, kterým oznámila žalovanému, že pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni. Z podacího archu vyplývá, že oznámení bylo odesláno žalovanému dne 8. 8. 2022.

9. Z dopisu ze dne 21. 8. 2022 bylo zjištěno, že v tomto žalobkyně vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky, vyzvala jej k zaplacení a upozornila jej, že pokud dluh neuhradí, bude si žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání, přičemž uvedla nacenění jednotlivých úkonů. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 8. 9. 2022 bylo zjištěno, že tímto vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že touto žalovaného opakovaně vyzýval k zaplacení před podáním žaloby. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla odeslána dne 23. 11. 2022.

10. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání vyhotoveného žalobkyní dne 6. 12. 2022 bylo zjištěno, že v tomto je uvedeno, že v souvislosti s předmětným dluhem žalovaného měla žalobkyně odeslat dopis dne 8. 9. 2022, telefonovat žalovanému 23. 11. 2022 a že měla proběhnout cesta pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka dne 20. 9. 2022.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsanou obchodní společností a kdo je oprávněn za ni jednat.

12. Z pracovní smlouvy žalovaného ve znění jejího dodatku bylo zjištěno, že od 1. 1. 2020 žalovaný pracoval v hlavním pracovním poměru uzavřeném na dobu neurčitou. Z výplatních pásek za období 2/ 2020, 3/ 2020 a 4/ 2020 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila lehce přes 21 000 Kč čistého, přičemž mu byla ze mzdy srážena částka za účelem výkonu exekuce – v únoru 2 572 Kč, v březnu 3 177 Kč a v dubnu 3 747 Kč. V únoru pak byla žalovanému vyplacena jednorázově částka 10 189 Kč coby roční zúčtování zálohy daně.

13. O pravosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat.

14. Na základě uvedených zjištění tak má soud za prokázané, že byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru, že žalovaný převzal peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (to potvrdil přímo ve smlouvě), že pohledávka ze smlouvy byla postoupena žalobkyni, že žalovanému bylo oznámeno postoupení a že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne 23. 11. 2022 předžalobní výzvu. Žalovaný pak zaplatil v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru částku 15 000 Kč.

15. Dále má soud za prokázané, že žalovaný za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky a uvedl výše uvedená tvrzení ohledně svých osobních poměrů a pravidelných měsíčních výdajů.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní zhodnocení věci.

17. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

18. Protože společnost právnická osoba dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 postoupila spornou pohledávku dle 1879 a násl. , (dále jen„ o. z.“), za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

19. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

20. Soud učinil závěr, že mezi společností právnická osoba, jakožto věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Žalovaný pak vystupoval v pozici spotřebitele ve smyslu o. z. pročež je nutné uzavřít, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy o zápůjčce se na daný závazkový právní vztah aplikuje rovněž , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále jen„ ZSÚ“).

21. právnická osoba tedy byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného-spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který představuje popsaná zápůjčka ve výši 15 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je přitom závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

22. Soud dospěl k závěru, že v projednávané věci společnost právnická osoba nedostála povinnosti stanovené jí v § 86 ZSÚ, jelikož před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí neposoudila schopnost žalovaného splatit poskytnutou zápůjčku. Žalobkyně sice uvedla, že společnost právnická osoba zkoumala příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě informací poskytnutých žalovaným, jehož tvrzení si následně ověřila, což měl být zaneseno v žádosti o úvěr. Soud však musí konstatovat, že ze žádosti o úvěr se podává, že společnost právnická osoba ověřila tvrzení žalovaného pouze částečně ve vztahu k jeho příjmům (pracovní smlouva a výplatní pásky), avšak společnost právnická osoba se již vůbec nezajímala o tvrzené výdaje žalovaného. Navíc ohledně jeho příjmů byla uvedena zkreslená částka 24 751 Kč čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání, když toto zkreslení způsobila nepochybně jednorázová výplata zúčtování zálohy daně v únoru 2020, přičemž jeho čistá měsíční mzda za práci činila každý měsíc pouze něco málo přes 21 000 Kč. Dále tvrzené odhadované výdaje ve výši 3 000 Kč měsíčně za nájemní bydlení působí velice podezřele, když si lze stěží představit, že by žalovaný platil na nájemném a souvisejících platbách takto nízkou částku (energie, vodné, stočné apod.). Zároveň žalovaný uvedl, že má vyživovací povinnost vůči dvěma dětem ve věku do 26 let. Ohledně výdajů spojených s touto povinností nebylo uvedeno ničeho. Bylo přitom na společnosti právnická osoba, aby se doložením výdajů žalovaného skutečně zabývala a náležitě tak mohla posoudit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. To však společnost právnická osoba neučinila a plně se spolehla na tvrzení žalovaného, která si pouze částečně (co do příjmů) ověřila. V daném případě se však z žádosti o úvěr a výplatních pásek, které žalobkyně soudu předložila jako jediné doklady prokazující řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, podává, že společnost právnická osoba sice získala určité dílčí informace o žalovaném, ale tyto již řádně neprověřila a nehodnotila a spolehla se pouze na nepodložená tvrzení žalovaného bez jakéhokoliv kritického zkoumání. Žalobkyně se pak svojí omluvenou neúčastí na jednání dobrovolně připravila o možnost být soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů a rovněž poučena podle

23. Soud tedy uzavírá, že společnost právnická osoba před uzavřením smlouvy o zápůjčce nepostupovala s odbornou péčí, jelikož řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku podle § 86 ZSÚ. Jelikož tedy soud dospěl k závěru, že společnost právnická osoba jako poskytovatel úvěru neposoudila schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. a s § 588 o. z. V případě porušení povinnosti ke kontrole úvěruschopnosti se totiž nejedná pouze o relativní neplatnost, které se musí žalovaná dovolat. Naopak se jedná o neplatnost absolutní, když smysl a účel zákona a zájem na ochraně spotřebitele jako slabší smluvní strany vyžaduje (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ).

24. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o zápůjčce neplatnou, avšak bylo prokázáno, že společnost právnická osoba žalovanému poskytla částku 15 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi společností právnická osoba žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o. z. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný uhradil společnosti právnická osoba částku 15 000 Kč. K vrácení tak nezbývá nic, co by představovalo bezdůvodné obohacení žalovaného. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

25. V bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.