Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 20/2023-58

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený Mgr. jméno příjmení, advokátkou

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7 448 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 7 448 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 65 888 Kč ve výši 10 % ročně od 24.3.2020 do 6.4.2020 ve výši 237,93 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 61 944 Kč ve výši 10 % ročně od 7.4.2020 do 11.5.2020 ve výši 602,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 58 000 Kč ve výši 10 %

ročně od 12.5.2020 do 8.6.2020 ve výši 451,11 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 54 056 Kč ve výši 10 % ročně od 9.6.2020 do 9.7.2020 ve výši 465,48 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 50 756 Kč ve výši 10 % ročně od 10.7.2020 do 14.7.2020 ve výši 70,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 50 112 Kč ve výši 10 % ročně od 15.7.2020 do 21.8.2020 ve výši 528,96 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 49 112 Kč ve výši 10 % ročně od 22.8.2020 do 31.8.2020 ve výši 136,42 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 46 168 Kč ve výši 10 % ročně od 1.9.2020 do 30.9.2020 ve výši 384,73 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 43 668 Kč ve výši 10 % ročně od 1.10.2020 do 27.10.2020 ve výši 327,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 41 668 Kč ve výši 10 % ročně od 28.10.2020 do 30.10.2020 ve výši 34,72 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 41 168 Kč ve výši 10 % ročně od 31.10.2020 do 23.11.2020 ve výši 274,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 40 168 Kč ve výši 10 % ročně od 24.11.2020 do 17.12.2020 ve výši 267,79 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 37 668 Kč ve výši 10 % ročně od 18.12.2020 do 25.1.2021 ve výši 408,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 36 668 Kč ve výši 10 % ročně od 26.1.2021 do 18.2.2021 ve výši 244,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 32 724 Kč ve výši 10 % ročně od 19.2.2021 do 20.4.2021 ve výši 554,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 28 780 Kč ve výši 10 % ročně od 21.4.2021 do 7.6.2021 ve výši 383,73 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 24 836 Kč ve výši 10 % ročně od 8.6.2021 do 17.8.2021 ve výši 489,82 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 892 Kč ve výši 10 % ročně od 18.8.2021 do 5.10.2021 ve výši 284,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 392 Kč ve výši 10 % ročně od 6.10.2021 do 18.11.2021 ve výši 249,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 892 Kč ve výši 10 % ročně od 19.11.2021 do 1.2.2022 ve výši 372,75 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 392,00 Kč ve výši 10 % ročně od 2.2.2022 do 25.4.2022 ve výši 400,98 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 15 392 Kč ve výši 10 % ročně od 26.4.2022 do 1.6.2022 ve výši 158,20 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 392 Kč ve výši 10 % ročně od 2.6.2022 do 1.8.2022 ve výši 243,86 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 448 Kč ve výši 10 % ročně od 2.8.2022 do 31.8.2022 ve výši 87,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 9 448 Kč ve výši 10 % ročně od 1.9.2022 do 29.9.2022 ve výši 76,11 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 448 Kč ve výši 10 % ročně od 30.9.2022 do 1.11.2022 ve výši 77,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 448 Kč ve výši 10 % ročně od 2.11.2022 do zaplacení, částky 23 506 Kč a úroku ve výši 86,09 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 24.3.2020 do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 50 741,30 Kč od 24.3.2020 do 8.6.2020 ve výši 8 908,13 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 49 262,85 Kč od 9.6.2020 do 9.7.2020 ve výši 3 481,92 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky

45 962,85 Kč od 10.7.2020 do 14.7.2020 ve výši 524 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 45 318,85 Kč od 15.7.2020 do 21.8.2020 ve výši 3 926,54 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 44 318,85 Kč od 22.8.2020 do 31.8.2020 ve výši 1 010,50 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 41 374,85 Kč od 1.9.2020 do 30.9.2020 ve výši 2 829,90 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 38 874,85 Kč od 1.10.2020 do 27.10.2020 ve výši 2 393,01 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 36 874,85 Kč od 28.10.2020 do 30.10.2020 ve výši 252,21 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 36 374,85 Kč od 31.10.2020 do 23.11.2020 ve výši 1 990,32 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 35 374,85 Kč od 24.11.2020 do 17.12.2020 ve výši 1 935,60 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 32 874,85 Kč od 18.12.2020 do 25.1.2021 ve výši 2 923,05 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 31 874,85 Kč od 26.1.2021 do 18.2.2021 ve výši 1 744,08 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 27 930,85 Kč od 19.2.2021 do 20.4.2021 ve výši 3 884,48 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 23 986,85 Kč od 21.4.2021 do 7.6.2021 ve výši 2 625,12 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 20 042,85 Kč od 8.6.2021 do 17.8.2021 ve výši 3 244,70 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 16 098,85 Kč od 18.8.2021 do 5.10.2021 ve výši 1 798,79 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 15 598,85 Kč od 6.10.2021 do 18.11.2021 ve výši 1 565,08 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 13 098,85 Kč od 19.11.2021 do 1.2.2022 ve výši 2 240,25 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 12 598,85 Kč od 2.2.2022 do 25.4.2022 ve výši 2 384,59 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 10 598,85 Kč od 26.4.2022 do 1.6.2022 ve výši 894,29 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 9 598,85 Kč od 2.6.2022 do 1.8.2022 ve výši 1 335,29 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 5 654,85 Kč od 2.8.2022 do 31.8.2022 ve výši 386,70 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 4 654,85 Kč od 1.9.2022 do 29.9.2022 ve výši 307,69 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 3 654,85 Kč od 30.9.2022 do 1.11.2022 ve výši 274,89 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 2 654,85 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 3. 2020 dosáhne částky 227 174,00 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 7 448 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 65 888 Kč ve výši 10 % ročně od 24.3.2020 do 6.4.2020 ve výši 237,93 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 61 944 Kč ve výši 10 % ročně od 7.4.2020 do 11.5.2020 ve výši 602,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 58 000 Kč ve výši 10 % ročně od 12.5.2020 do 8.6.2020 ve výši 451,11 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 54 056 Kč ve výši 10 % ročně od 9.6.2020 do 9.7.2020 ve výši 465,48 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 50 756 Kč ve výši 10 % ročně od 10.7.2020 do 14.7.2020 ve výši 70,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 50 112 Kč ve výši 10 % ročně od 15.7.2020 do 21.8.2020 ve výši 528,96 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 49 112 Kč ve výši 10 % ročně od 22.8.2020 do 31.8.2020 ve výši 136,42 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 46 168 Kč ve výši 10 % ročně od 1.9.2020 do 30.9.2020 ve výši 384,73 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 43 668 Kč ve výši 10 % ročně od 1.10.2020 do 27.10.2020 ve výši 327,51 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 41 668 Kč ve výši 10 % ročně od 28.10.2020 do 30.10.2020 ve výši 34,72 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 41 168 Kč ve výši 10 % ročně od 31.10.2020 do 23.11.2020 ve výši 274,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 40 168 Kč ve výši 10 % ročně od 24.11.2020 do 17.12.2020 ve výši 267,79 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 37 668 Kč ve výši 10 % ročně od 18.12.2020 do 25.1.2021 ve výši 408,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 36 668 Kč ve výši 10 % ročně od 26.1.2021 do 18.2.2021 ve výši 244,45 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 32 724 Kč ve výši 10 % ročně od 19.2.2021 do 20.4.2021 ve výši 554,49 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 28 780 Kč ve výši 10 % ročně od 21.4.2021 do 7.6.2021 ve výši 383,73 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 24 836 Kč ve výši 10 % ročně od 8.6.2021 do 17.8.2021 ve výši 489,82 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 892 Kč ve výši 10 % ročně od 18.8.2021 do 5.10.2021 ve výši 284,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 20 392 Kč ve výši 10 % ročně od 6.10.2021 do 18.11.2021 ve výši 249,24 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 892 Kč ve výši 10 % ročně od 19.11.2021 do 1.2.2022 ve výši 372,75 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 392,00 Kč ve výši 10 % ročně od 2.2.2022 do 25.4.2022 ve výši 400,98 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 15 392 Kč ve výši 10 % ročně od 26.4.2022 do 1.6.2022 ve výši 158,20 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 392 Kč ve výši 10 % ročně od 2.6.2022 do 1.8.2022 ve výši 243,86 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 10 448 Kč ve výši 10 % ročně od 2.8.2022 do 31.8.2022 ve výši 87,07 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 9 448 Kč ve výši 10 % ročně od 1.9.2022 do 29.9.2022 ve výši 76,11 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 8 448 Kč ve výši 10 % ročně od 30.9.2022 do 1.11.2022 ve výši 77,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 7 448 Kč ve výši 10 % ročně od 2.11.2022 do zaplacení, částky 23 506 Kč a úroku ve výši 86,09 % ročně, a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 24.3.2020 do zaplacení, tj. úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 50 741,30 Kč od 24.3.2020 do 8.6.2020 ve výši 8 908,13 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 49 262,85 Kč od 9.6.2020 do 9.7.2020 ve výši 3 481,92 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 45 962,85 Kč od 10.7.2020 do 14.7.2020 ve výši 524 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 45 318,85 Kč od 15.7.2020 do 21.8.2020 ve výši 3 926,54 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 44 318,85 Kč od 22.8.2020 do 31.8.2020 ve výši 1 010,50 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 41 374,85 Kč od 1.9.2020 do 30.9.2020 ve výši 2 829,90 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 38 874,85 Kč od 1.10.2020 do 27.10.2020 ve výši 2 393,01 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 36 874,85 Kč od 28.10.2020 do 30.10.2020 ve výši 252,21 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 36 374,85 Kč od 31.10.2020 do 23.11.2020 ve výši 1 990,32 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 35 374,85 Kč od 24.11.2020 do 17.12.2020 ve výši 1 935,60 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 32 874,85 Kč od 18.12.2020 do 25.1.2021 ve výši 2 923,05 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 31 874,85 Kč od 26.1.2021 do 18.2.2021 ve výši 1 744,08 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 27 930,85 Kč od 19.2.2021 do 20.4.2021 ve výši 3 884,48 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 23 986,85 Kč od 21.4.2021 do 7.6.2021 ve výši 2 625,12 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 20 042,85 Kč od 8.6.2021 do 17.8.2021 ve výši 3 244,70 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 16 098,85 Kč od 18.8.2021 do 5.10.2021 ve výši 1 798,79 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 15 598,85 Kč od 6.10.2021 do 18.11.2021 ve výši 1 565,08 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 13 098,85 Kč od 19.11.2021 do 1.2.2022 ve výši 2 240,25 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 12 598,85 Kč od 2.2.2022 do 25.4.2022 ve výši 2 384,59 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 10 598,85 Kč od 26.4.2022 do 1.6.2022 ve výši 894,29 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 9 598,85 Kč od 2.6.2022 do 1.8.2022 ve výši 1 335,29 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 5 654,85 Kč od 2.8.2022 do 31.8.2022 ve výši 386,70 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 4 654,85 Kč od 1.9.2022 do 29.9.2022 ve výši 307,69 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 3 654,85 Kč od 30.9.2022 do 1.11.2022 ve výši 274,89 Kč a úroku za poskytnutí úvěru ve výši 86,09 % ročně z částky 2 654,85 Kč od 2.11.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 24. 3. 2020 dosáhne částky 227 174,00 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24.1.2023 ve znění dalšího podání domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7 448 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, a dále na smluvní pokutě částku 23 506 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že je registrovaným poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, kdy se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaný podepsal dne 3.1.2019. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 53 000 Kč, k jehož vyplacení došlo na účet žalovaného dne 7.1.2019. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem v efektivní úrokové sazbě 129,65 % ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 944 Kč, a to vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2019. Žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to na základě informací získaných od žalovaného, jakož i z jiných zdrojů, zejména z dokladů o příjmech, výpisů z databázích SOLUS a NRKI. Následně pak byl proveden tzv. scoring klienta, jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnout úvěr. Žalobce rovněž předložil formulář hodnocení klienta, ve kterém byla provedena analýza bonity žalovaného, byly zjištěny volné zdroje ke splácení ve výši 10 690 Kč. K uvedeným výdajům žalovaného doplnil, že má za to, že k paušálnímu určení výdajů by měla zcela postačovat částka daná zákonem o životním a existenčním minimu, k výdajům je přičítána částka 1 000 Kč. Sdělil, že je třeba vycházet z předpokladu poctivosti žalovaného, a to i ohledně částky, kterou uvedl jako výdaj na bydlení. Uvedl-li by nižší výdaje, žalobce by vycházel z částky životního minima. Doplnil, že měl k dispozici výplatní pásky, informativní výpisy z účtu žalovaného. Na základě zjištěných informací, měl za to, že žalovaný měl volné zdroje ke splácení úvěru, proto byl úvěr doporučen ke schválení. Prověření jeho schopnosti splácet úvěr měl za dostatečné.

2. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy, ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když uhradil pouze čtyři splátky ve sjednané výši, následně hradil nižší částky, kdy žalobce jednotlivé splátky v žalobě konkretizoval. Žalobci tak v souladu se smluvním ujednání vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut celkem v částce 2 994 Kč za prodlení s úhradou 6 splátek delší než 30 dnů. Dále mu v důsledku prodlení žalovaného vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením celkem v částce 1 800 Kč. Z důvodu prodlení pak v souladu se smlouvou došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru k datu 22.3.2020. K tomuto dni se pak v souladu se smlouvou stala splatnou celá dosud nesplacená jistina spolu s nezaplacenými úroky k tomuto dni, kdy celková částka se stala novou jistinou ve výši 61 094,85 Kč. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě, byla mu k tomu poskytnuta lhůta alespoň 30 dnů. V souladu se smluvním ujednáním pak žalobce rovněž nárokuje zaplacení smluvní pokuty v částce 23 506 Kč, která byla vypočtena jako 0,1 % z nové jistiny za dobu od 24.3.2020 do sepisu žaloby, když žalobce v žalobě výpočet specifikoval. Po zesplatnění uhradil žalovaný žalobci další částky, kdy celkem šlo o částku 58 440 Kč, která byla započtena na novou jistinu. Žalobce zohlednil jednotlivé úhrady v rámci požadavku na zaplacení úroků a úroků z prodlení. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, ten mu však ničeho neuhradil.

3. K výzvě soudu se žalovaný k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

4. Soud ve věci nařídil jednání, u kterého žalobce setrval na žalobě, žalovaný se k jednání, ač řádně předvolán nedostavil. Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti. I přes výzvu soudu a poučení dle žalobce u jednání nepředložil žádné další důkazy k prokázání tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného. Závěrem navrhnul, aby soud žalobě zcela vyhověl.

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem a vyžádanými soudem. Po provedeném dokazovaní má soud za zjištěný následující skutkový stav.

6. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou má soud za prokázané, že žalobce disponuje povolením k poskytování spotřebitelských úvěrů. Z předsmluvního formuláře k návrhu smlouvy číslo soud zjistil, že obsahuje standardní informace o spotřebitelském úvěru, základní parametry, které měla mít uzavíraná smlouva mezi žalobcem a žalovaným. Je zřejmé, že žalovaný se s toutou, stejně jako su – prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, seznámil, když jsou jím obě podepsány.

7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru číslo je zřejmé, že šlo o smlouvu uzavíranou mezi žalobcem a žalovaným, kdy tito měli vůli uzavřít tuto smlouvu, žalovaný smlouvu podepsal dne 3.1.2019, žalobce pak dne 7.1.2019. Předmětem smlouvy mělo být poskytnutí úvěru ve výši 53 000 Kč, kdy žalovaný se měl zavázat úvěr splatit spolu s úrokovým navýšením ve 48 měsíčních splátkách po 3 944 Kč splatných nejpozději v 17. den v kalendářním měsíci počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba měla činit 129,65 % ročně po celou dobu splácení, úroky měly běžet až do skutečného vrácení jistiny úvěru, tedy i po případném zesplatnění úvěru, kdy měly přirůstat k nesplacené jistině. Obsahem smlouvy byla i ujednání o důsledcích vyplývajících z prodlení se splácením (viz čl. 6 smlouvy), kdy s ohledem na níže uvedené právní hodnocení soud tyto skutečnosti blíže nerozebírá. K přiměřenosti výše sjednaných úroků žalobce předložil vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, kdy s ohledem na právní hodnocení věci, soud tento důkaz blíže nerozebírá. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 8.1.2019 spolu s dodejkou je zřejmé, že žalobce oznámil žalovanému, že z jeho strany došlo k akceptaci uvedené úvěrové smlouvy, byly opětovně shrnuty základní parametry smlouvy, předložen splátkový kalendář. Z karty klienta je zřejmé, že úvěr ve výši 53 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne 7.1.2019, kdy tato skutečnost vyplývá i z dokladu o vyplacení úvěru – výpisu pohybu dat na účtu žalobce u právnická osoba i z výpisu z účtu žalovaného u obec anonymizováno číslo bankovní účet. Dále má soud z karty klienta za prokázaná tvrzení žalobce ohledně splácení úvěru, ohledně všech plateb, které žalovaný hradil, kdy poslední platba byla ve výši 1 000 Kč dne 1.11.2022 Celkem žalovaný žalobci uhradil částku 102 324 Kč. Z výzev k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 17.6.2019, 18.7.2019, 19.8.2019, 18.10.2019, 17.2.2019 a 19.3.2020 je zřejmé, že žalobce měl úvěrovou smlouvu za platně uzavřenou, upozorňoval jimi žalovaného na porušování povinností se splácením úvěru a na následky takového porušení. Z oznámení ze dne 22.3.2020, má soud za prokázané, že žalobce je formuloval tak, že jím upozornil žalovaného na zesplatnění závazků vyplývajících z předmětné smlouvy o úvěru, vyzval jej k úhradě v oznámení specifikovaných částek. Žalobce tvrdil, že tyto výzvy a oznámení byly žalovanému odeslány formou hybridní pošty, žádný důkaz k tomu však nepředložil. S ohledem na právní hodnocení věci není prokázání odeslání výzev a oznámení pro rozhodnutí ve věci podstatné, soud proto žalobce k označení důkazů o odeslání dále nevyzýval. K úhradě dlužných částek dle předmětné smlouvy o úvěru byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 4.1.2023, což bylo zjištěno z této výzvy spolu s dokladem o odeslání žalovanému z téhož dne.

8. Svá tvrzení k prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením předmětné smlouvy dokládal žalobce následujícími listinami, z nichž soud zjistil tyto skutečnosti. Z prohlášení klienta, informací pro klienta poskytovaných zprostředkovatelem úvěru soud zjistil, že tato je podepsána žalovaným. Žalobce tedy podepsal předtištěné prohlášení, kterým potvrzoval, že se seznámil s parametry smlouvy, potvrzoval pravdivost informací, které sám žalobci poskytnul. Z hodnocení klienta ze dne 7.1.2019 má soud za prokázané, že žalobce měl za zjištěné, že žalovaný je ženatý, nežije s manželkou ve společné domácnosti, bydlí v pronájmu, kdy s ním mají žít dvě děti blíže neurčeného věku. Manželka měla být bez příjmu. Dále měl za zjištěné, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 26 600 Kč, jeho zaměstnavatelem byla společnost právnická osoba, pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou dne 1.3.2018, neběžela mu výpovědní lhůta, což vyplývá i z předložené pracovní smlouvy. K výdajům žalovaného žalobce v tomto hodnocení uvedl částku životního minima ve výši 3 410 Kč, výdaje na dvě děti v domácnosti částkou 3 500 Kč, náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč (kdy zy je zřejmé, že výdaje nebyly nikterak doloženy, žalobce neměl k dispozici inkaso, které nebylo doloženo), splátky na jiné závazky ve výši 6 000 Kč bez bližší specifikace. Celkem tak po připočtení rezervy ve výši 1 000 Kč počítal s výdaji žalovaného ve výši 14 910 Kč. S ohledem na výše uvedený příjem žalovaného měl za to, že žalovaný disponuje volnými zdroji ke splácení v částce 10 690 Kč. je podepsána žalovaným. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, což vyplývá z jeho připojené kopie. Ohledně příjmů žalovaného dále žalobce pak předložil částečné výpisy z jeho účtu – mzda na účet, z nichž je zřejmé, že žalovanému byla v měsíci listopad 2018 vyplacena mzda v částce 27 362 Kč a v prosinci mzda v částce 26 882 Kč. Tato skutečnost je prokázána i výplatními páskami za říjen a listopad 2018, kdy v říjnu byla základní mzda v částce 25 130 Kč a listopadu v částce 26 273 Kč. Výše uvedený pravidelný příjem je pak nižší, než je průměr těchto částek. Z výpisu záznamů z registru SOLUS je zřejmé, že žalovaný měl sjednané čtyři další spotřebitelské úvěry, dále revolvingový úvěr, není zřejmé, že by byl v prodlení se splátkami. Výše splátek není zřejmá. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI soud zjistil, že ohledně žalovaného bylo dotazem ze dne 28.12.2018 zjištěno skóre 252, kdy z legendy je zřejmé, že čím vyšší skóre je, tím je platební morálka lepší, vyšší skóre ukazuje na vyšší pravděpodobnost splácení. Skóre žalobce se přitom pohybovalo v rozmezí 166-320, kdy jde o kategorii I., nízké body do interního Score Card, u dané osoby je vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně je zamítán. Z výpisů z účtu žalovaného je zřejmé, že v říjnu 2018 byl konečný zůstatek na účtu ve výši 1 992 Kč, v listopadu 2018 ve výši 440 Kč a v prosinci 2018 ve výši - 46,29 Kč Tyto výpisy byly obstarány soudem.

9. Při právním hodnocení věci se soud nejprve zabýval tím, zda má žalobce vůči žalovanému pohledávku z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Hodnotil přitom, zda mezi žalovaným a žalobcem byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. a násl. , když mělo jít o spotřebitelský úvěr dle , o spotřebitelském úvěru. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ustanovení je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ustanovení , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dokazováním v tomto řízení bylo prokázáno, že žalobce měl vůli se žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citovaná ustanovení a tohoto zákona nejprve zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud přitom vycházel i z konstantní judikatury v obdobných věcech (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2018, č.j. ), z níž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Soud přitom dále odkazuje i na nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , ve kterém se podává, že spotřebiteli může být úvěr poskytnut jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytovatel úvěru posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. S ohledem na pochybnosti o tom, zda je soud povinen splnění dané povinnosti úvěrujícím posuzovat z úřední povinnosti či pouze k námitce spotřebitele, soud odkazuje na nález Ústavního soudu , ve kterém byla taková povinnost soudu shledána s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18, kterým bylo rozhodnuto, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanované v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Právo Evropské unie má přitom aplikační přednost před právem jejích členů, tedy i České republiky (k tomu srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Z uvedeného je tak zřejmé, že ustanovení /1 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že při nesplnění povinnosti úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, je uzavřená smlouva absolutně neplatná, kdy k této neplatnosti přihlíží soud z úřední povinnosti.

15. Soud při znalosti citovaných postulátů hodnotil žalobcem tvrzený a prokázaný postup při ověřování úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž dospěl k závěru, že žalobce povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru při uzavírání této smlouvy nedostál. Žalobce v tomto směru neunesl zejména břemeno důkazní. Tento závěr přitom soud učinil ze zjištění, že žalobce při hodnocení poměrů žalovaného nepostupoval s odbornou péčí, a to při zjišťování jeho výdajů, když vyšel prakticky zcela pouze z údajů, které mu ke svým poměrům žalovaný sdělil, aniž by je jakkoliv ověřoval a kriticky hodnotil, případně ohledně výdajů pouze zohlednil částky životního minima dle zákona. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal příjem žalovaného, když zjistil, že je z pracovního poměru, měl k dispoziciy svědčící o trvání pracovního poměru i o průměrné výši mzdy žalovaného. V tomto směru, tak žalobce své povinnosti dané mu zákonem splnil. Nicméně další postup žalobce ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného již za postup s odbornou péčí označit neleze. Bylo prokázáno, že žalobce měl před uzavřením smlouvy k dispozici zprávu z nebankovního registru NRKI s nízkým skóre ohledně žalobce, které bylo charakterizováno tak, že při takovém skóre nejsou úvěry poskytovány, případně je výrazně limitována jejich výše, neboť je vysoké riziko nesplácení úvěru. Žalobce měl rovněž k dispozici informaci o tom, že žalovaný má další spotřebitelské úvěry, kdy sám žalovaný měl uvést, že splácí měsíčně 6 000 Kč, což nikterak nedoložil. Za tohoto stavu věcí tak bylo na úvěrujícím, aby zvážil poskytnutí úvěru ve vyšší částce (53 000 Kč) se splátkou bezmála 4 000 Kč měsíčně po dobu 48 měsíců, kdy měl pro rozhodnutí podrobněji zkoumat majetkovou situaci žalovaného, jeho skutečné výdaje, osobní poměry. Žalobce však takto nepostupoval. Z hodnocení klienta je přitom zřejmé, že žalovaný byl v době podpisu úvěrové smlouvy ženatý, měl žít v domácnosti se dvěma dětmi. Tyto skutečnosti přitom mohou mít významný vliv na výdajovou stránku u žalovaného, kdy však ohledně poměrů manželky nebylo zjištěno ničeho, z hodnocení klienta snad vyplývá, že je bez příjmů. Ohledně jejích případných závazků nebylo zjištěno ničeho. Pokud jde o děti žijící se žalovaným ve společné domácnosti, pak nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalobce jakkoliv zjišťoval věk těchto dětí, jejich případné zvláštní potřeby, když v hodnocení klienta ohledně výdajů na děti je uvedena pouze nikterak neodůvodněná nízká částka 3 500 Kč, která by jen stěží mohla pokrýt výdaje na 2 děti, pokud manželka byla bez příjmů. Žalobce rovněž netvrdil, ani neprokazoval, že by se jakkoliv dotazoval před uzavřením smlouvy žalovaného na jeho další závazky, tedy na to, o jaké závazky jde, v jaké jsou výši, po jakou dobu mají být spláceny. To vše za situace zjištěného rizikového skóre u žalovaného a jím tvrzených splátek ve výši 6 000 Kč měsíčně. Konečně žalobce zcela rezignoval na zjištění skutečných výdajů na bydlení žalovaného, kde v hodnocení klienta je uvedena částka 2 000 Kč s dodatkem, že inkaso nebylo doloženo. Žalovaný měl přitom s dětmi bydlet v pronájmu, kdy uvedená částka neodpovídá reálným nákladům na takovou formu bydlení. Žalobce tvrdil, že měl k dispozici částečné výpisy z účtu žalovaného, nicméně tyto se týkaly pouze výplaty mzdy. Bylo by přitom na místě, aby za situace zjištěného nízkého skóre žalovaného a existence dalších závazků si vyžádal od žalovaného nikoliv pouze část výpisu, ale celé výpisy za např. tři předchozí měsíce, tak aby mohl zjistit dostatek údajů ohledně skutečných měsíčních výdajů a tyto mohl před poskytnutím úvěru porovnat se zjištěnými příjmy. Žalobce však takto nepostupoval, o skutečných měsíčních výdajích nic konkrétního nezjišťoval, spokojil se s neodůvodněnými částkami, jak je uvedl žalovaný, případně jak odpovídají částkám životního minima. Z výpisů z účtu žalovaného, jak byly vyžádány soudem přitom vyplynulo, že žalovaný měl před uzavřením smlouvy měsíční výdaje, které byly jen stěží kryty jeho příjmem, když na jeho účtu zůstávaly pouze nízké zůstatky, které by nepokryly splátku, jak měla být úvěrovou smlouvou sjednána, případně se žalovaný dostával do záporného zůstatku. Soud tedy uzavírá, že žalobce před uzavřením tvrzené úvěrové smlouvy se žalovaným nepostupoval při prověření úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí, když i přes negativní informace ohledně žalovaného schopnosti splácet neprověřil jeho skutečné výdaje a nemohl tak objektivně jeho schopnost splácet posoudit. I přes tyto skutečnosti pak přistoupil k poskytnutí úvěru.

16. Za situace, kdy žalobce před uzavřením tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnil svou povinnost danou mu v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí neposoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve sjednaných splátkách a přes existenci důvodných pochybností ohledně této jeho schopnosti mu spotřebitelský úvěr poskytl, jde o neplatnou smlouvu a žalovaný je tak povinen v přiměřené lhůtě odpovídající jeho poměrům vrátit úvěrujícímu poskytnutou jistinu úvěru ( zákona o spotřebitelském úvěru). S ohledem na uvedené je žalobcem tvrzená spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení od počátku neplatná, když soud k této neplatnosti přihlédl dle ustanovení i bez návrhu. Soud přitom konstatuje, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez předchozího dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované je jednáním jak v rozporu se zákonem, tak v rozporu s dobrými mravy, když negativní dopady takového jednání poskytovatelů úvěrů jsou celospolečenské. V tomto směru se opakovaně vyjádřil i Ústavní soud, např. v nálezu sp. zn. , kdy s odkazem na předchozí nález (sp. zn. 4084/12) uvedl, že je neakceptovatelné, aby byla poskytována soudní ochrana subjektům, které poškozují zájmy svých klientů.

17. Pokud žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku 53 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno, jde o plnění bez právního důvodu ( ) a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci jako ochuzenému vydat ( ). V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný již žalobci plnil vyšší částku (102 324 Kč), než mu byla na základě neplatné smlouvy poskytnuta. Žalobce již tak vůči němu žádnou pohledávku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení nemá.

18. S ohledem na uvedené soud ve výroku I. tohoto usnesení žalobu v celém rozsahu zamítnul.

19. Ve výroku II. soud o náhradě nákladů řízení rozhodl dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve věci zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího.