Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
115 C 105/2023-64
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Aleksandrou Zubkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 21 389,33 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 900,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 900,01 Kč za dobu od 2. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 051,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 539,41 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 951,75 Kč za dobu od 29. 7. 2022 do 1. 12. 2022, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 1 051,74 Kč za dobu od 2. 12. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 9 938,87 Kč, částky ve výši 472 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 675,62 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 900,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 900,01 Kč za dobu od 2. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 051,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 539,41 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 951,75 Kč za dobu od 29. 7. 2022 do 1. 12. 2022, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 1 051,74 Kč za dobu od 2. 12. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 9 938,87 Kč, částky ve výši 472 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 675,62 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 12. 2022 a doplněnou dne 25. 5. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 951,75 Kč s úrokem ve výši 9 938,87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 539,41 Kč, dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 951,75 Kč za dobu od 29. 7. 2022 do zaplacení, částky 472 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky a částky 1 675,62 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení vypočtenou za období od 11. 2. 2022 do 14. 7. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně - společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 10. 12. 2020 smlouvu o úvěru číslo poskytla mu v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 10 302 Kč. Žalovaný se zavázal hradit měsíční splátky ve výši 1 593 Kč. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, kdy vycházela z informací poskytnutých žalovaným a z poštovních poukázek k vyplácení invalidního důchodu. Žalovaný dosud uhradil 2 099,99 Kč. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení žalované pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě a k rozhodnutí věci bez nařízení jednání doručena do vlastních rukou dne 16. 6. 2023. Žalovaný se dosud nevyjádřil, a proto má soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud při rozhodování vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní.
4. Z listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba se dne 10. 12. 2020 zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit navýšenou o 10 302 Kč představující poplatky za poskytnutí úvěru a smluvní úrok ve 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí hotovosti 12 000 Kč. V rámci úvěrové smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného se splacením úvěru. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky.
6. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 9. 12. 2020 poskytl společnosti právnická osoba tyto informace o své majetkové situaci: pobírá invalidní důchod ve výši 12 708 Kč měsíčně, žádné další příjmy nemá, jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 6 534 Kč, tj. 1 000 Kč na bydlení, 1 674 Kč na splátky jiných úvěrů, 3 860 Kč jako osobní výdaje žalovaného. Žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči nezletilému dítěti.
7. Z poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalovaný obdržel v červenci, září, říjnu a prosinci 2020 invalidní důchod ve výši 4 x 11 034 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a její přílohy (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 8. 2022 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy na žalobkyni a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 8. 8. 2022 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu žalovaného.
10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě žalované částky ve lhůtě do 1. 12. 2022 s upozorněním na podání žaloby v případě jejího nezaplacení. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 23. 1. číslo právní zástupce žalobkyně zaslal poštovní zásilku na adresu žalovaného.
11. Z dalších listinných důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro posouzení a rozhodnutí této věci.
12. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba předala dne 10. 12. 2020 žalovanému částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 10 302 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 593 Kč. Žalovaný nehradil dluh řádně a včas. Tato pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. Schopnost žalovaného splácet úvěr společnost právnická osoba ověřila z tvrzení žalovaného a z poštovních poukázek. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nepředložila soudu žádné důkazy ohledně zkoumání pasivní majetkové situace žalovaného, tj. jeho pravidelných měsíčních výdajů.
13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 1810 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.
15. Podle § 86 ZoSÚ (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 78 ZoSÚ (1) poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. (2) Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
17. Podle § 87 ZoSÚ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
18. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
19. Podle článku 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
20. Po právní stránce soud hodnotí věc takto. Aktivní legitimace žalobkyně je dána písemně uzavřenou smlouvou o postoupení mezi jinými i žalované pohledávky, na základě které společnost právnická osoba postoupila žalovanou pohledávku žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno podle § 1882 o. z. Smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měla charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2 ZoSÚ zákona o. z., jedná se o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 o. z., neboť žalovaný byl při uzavření smlouvy v pozici spotřebitele, právní předchůdkyně žalobkyně mu poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti. Soud se zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatel spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Dle názoru soudu poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen přistupovat při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr vždy individuálně, tj. přímo od žadatele úvěru zjistit, jaká je jeho aktuální majetková situace a následně tyto informace ověřit (např. pracovní smlouvou, výplatním lístkem, potvrzením o výši nákladů na bydlení). Tyto podklady vztahující se k posuzování úvěruschopnosti spotřebitele je poskytovatel úvěru povinen podle § 78 ZoSÚ mít uchovány. Dále je nezbytné, aby poskytovatel úvěru nahlédl do veřejně přístupných databází dlužníků (např. SOLUS, insolvenční rejstřík) a tímto si sám ověřil, zda žadatel o úvěr není nadměrně zadlužen. Podle § 87 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením úvěrové smlouvy, jaké má žalovaný pravidelné měsíční příjmy, prokázáno bylo, že žalovaný pobíral invalidní důchod ve výši 11 034 Kč. K posouzení pasivní majetkové stránky žalovaného žalobkyně poskytla toliko jeden důkaz - Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v rámci které žalovaný uvedl, že jeho pravidelné měsíční výdaje jsou ve výši 6 534 Kč, uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný a nemá dítě. Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila pasivní majetkovou stránku žalovaného z dalších zdrojů, vycházela toliko z informací, které jí poskytl žalovaný. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně lustrovala žalovaného v dostupných databázích dlužníků za účelem zjištění, zda žalovaný v rozhodné době nebyl nadměrně zadlužen (insolvence, exekuce apod.). Takovéto posuzování úvěruschopnosti žalovaného soud považuje za nedostatečné, právní předchůdkyně žalobkyně neměla v den uzavření úvěrové smlouvy celistvý obraz o majetkové situaci žalovaného, nemohla tak učinit závěr o tom, zda žalovaný bude schopen hradit sjednané splátky úvěru. Z uvedeného má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost danou jí § 86 ZoSÚ a článkem 8 Směrnice, tj. neposoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto je Smlouva neplatná podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. V rámci řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný, který je v řízení pasivní, dle tvrzení žalobkyně dosud uhradil na tuto částku dosud 2 099,99 Kč a je tedy povinen vrátit žalobkyni z neplatné smlouvy podle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ částku 9 900,01 Kč. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (u stanovení výše úroku z prodlení byl soud vázán žalobním návrhem ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř.). Úrok z prodlení byl přiznán ode dne 2. 12. 2022 v návaznosti na výzvu k plnění ze dne 21. 11. 2022, která byla žalovanému řádně doručena a ve které byla stanovená lhůta k plnění do 1. 12. 2022. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť z neplatné smlouvy nevzniklo žalobkyni právo na úhradu poplatků, smluvních úroků, ani části žalobou nárokovaných úroků z prodlení.
21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislostí s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný (žalovaný) povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.