Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
22 C 90/2023-25
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 10 209 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 998 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 998 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 5 211 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 155,24 Kč od 3. 10. 2022 do 8. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 209 Kč od 9. 11. 2022 do 30. 5. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 211 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 998 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 998 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 5 211 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 155,24 Kč od 3. 10. 2022 do 8. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 209 Kč od 9. 11. 2022 do 30. 5. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 211 Kč od 31. 5. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 209 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 26. 1. 2022 smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“) na částku 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni tento úvěr splatit do 24 měsíců spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč. Žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalované bezhotovostním převodem na jí uvedený účet č. bankovní účet dne 26. 1. 2022. V rámci Smlouvy byly sjednány i dodatečné služby ve formě poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, služba bezpečné splátky ve výši 99 Kč měsíčně umožňující odložit splátku o 30 dnů z blíže uvedených důvodů, SMS servis za cenu 49 Kč spočívající v zasílání důležitých informací prostřednictvím SMS a služba korunového odkladu umožňující prodloužit splatnost úvěru o 30 dnů při úhradě stanovené částky. Žalovaná využila různé služby dle Smlouvy, konkrétně expres poskytnutí služby za poplatek 199 Kč, službu bezpečné splátky celkem za čtyři měsíce ve výši poplatku 396 Kč, SMS servis za celkem čtyři měsíce ve výši poplatku 196 Kč a dvakrát poplatek za prodloužení splatnosti korunovým odkladem v celkové výši 990 Kč. Během trvání Smlouvy žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 2 Kč. Žalobkyně dále požaduje poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, úroky ve výši 735 Kč, náhradu za účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. I přes předžalobní upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání již v žalobě. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 26. 1. 2022. Na základě Smlouvy se žalobkyně poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč RPSN úvěru činila 49,30 %. V rámci Smlouvy byla sjednána i služba expres výplata za cenu 199 Kč, bezpečná splátka za cenu 99 Kč měsíčně, SMS servis za cenu 49 Kč měsíčně a korunový odklad za poplatek 495 Kč. Jako číslo účtu k poskytnutí úvěru bylo uvedeno bankovní účet.
6. Z Potvrzení žalobkyně o provedení ověření bonity klienta ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaná měla mít jedno dítě, čerpala mateřskou dovolenou, výše jejích příjmů měla být 10 630 Kč, výše příjmů partnera měla být 45 000 Kč, měla být bez splátek jiným společnostem. Žalovaná neprocházela v systémech ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS. Měsíčně měla mít domácnost žalované k dispozici částku 36 945 Kč.
7. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaná měla mít odmítnuté tři žádosti o splátkové úvěry a jednu kreditní kartu úvěrovým rámcem 31 990 Kč.
8. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za prosinec 2021 soud zjistil, že počáteční a koncový stav tohoto účtu byl do výše 100 Kč. S ohledem na špatnou kvalitu výpisu jsou čísla nečitelná, avšak je zřetelné, že počáteční a koncový zůstatek byl dvojciferný.
9. Z potvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 26. 1. 2022 na účet bankovní účet částku 5 000 Kč.
10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná na základě Smlouvy čerpala celkem částku 5 000 Kč a uhradila celkem částku 2 Kč.
11. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 9. 2022, včetně podacího archu z 2. 9. 2022, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 10 209 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.
12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
14. Dne 26. 1. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. Daný úvěr poskytla žalobkyně žalované bankovním převodem na jí uvedené číslo účtu bankovní účet dne 26. 1. 2022. Žalovaná se zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách měsíců ode dne jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 165 Kč. V rámci Smlouvy byla sjednána mezi žalobkyní a žalovanou možnost využití některých dodatečných služeb, konkrétně pak expres výplata za cenu 199 Kč, bezpečná splátka za cenu 99 Kč měsíčně, SMS servis za cenu 49 Kč měsíčně a korunový odklad za poplatek 495 Kč. Žalovaná v rámci Smlouvy využila službu výplata za cenu 199 Kč, službu bezpečné splátky celkem za čtyři měsíce ve výši poplatku 99 Kč, celkem tedy 396 Kč, službu SMS servis za celkem čtyři měsíce ve výši poplatku 49 Kč měsíčně, celkem tedy 196 Kč a dvakrát službu prodloužení splatnosti korunovým odkladem za poplatek v celkové výši 990 Kč. Na úhradu svých závazků žalovaná uhradila celkem částku 2 Kč.
15. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 3. 4. 2023 tvrdí, že žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma úvěrové zprávy a potvrzení o zkoumání bonity žalované. Z těchto nicméně vyplývá, že žalovaná měla zcela vyčerpaný svůj běžný účet a měla nezohledněný úvěr na kreditní kartě. Ohledně příjmů a výdajů nebylo ověřeno ničeho, bylo tak vycházeno toliko z tvrzení žalované. Výdajová stránka žalované pak nebyla zkoumána vůbec.
16. S odkazem na tyto skutečnosti soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela při kalkulaci příjmů a výdajů žalované toliko z jejích prohlášení. O špatné finanční situaci žalované navíc vypovídal nízký zůstatek na jejím bankovním účtu. Žalobkyni navíc nic nebránilo v tom si od žalované vyžádat např. výpisy z účtů žalované, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli platí její závěr o tom, že žalovaná, resp. její domácnost, měla měsíčně disponibilních cca 36 945 Kč, a proto potřebuje půjčit částku 5 000 Kč se splatností na dva roky s RPSN 49,30 %. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 2. 9. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně
17. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
19. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
23. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
24. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
25. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU číslo a nález FA/SR/SU číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně nijak neověřila tvrzené příjmy žalované a její domácnosti a u nákladové stránky vycházela z kalkulací. Žalobkyně si tak měla vyžádat další doklady, např. výpisy SIPO nebo výpisy z bankovního účtu žalované, na jejichž základě by mohla tvrzené skutečnosti verifikovat.
26. Žalobkyní skutečně poskytnutou částku ve výši 5 000 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila jen v rozsahu 2 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu 4 998 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalované soudem dne 30. 5. 2023. Nejpozději dne 31. 5. 2023 se tak žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím na výši úrokové sazby požadované v žalobním návrhu.
27. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
28. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v částce 4 998 Kč s příslušenstvím dle výroku I. Žalovaná měla úspěch v rozsahu 5 211 Kč s příslušenstvím dle výroku II. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná by měla mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
29. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.