Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 17/2023-36
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Novákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení 35 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 775,21 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 35 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 578 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 775,21 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 35 000 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 578 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se proti žalované žalobou doručenou soudu dne 1. 11. 2022 domáhala zaplacení částky 35 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 35 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 17. 2. 2021 do 28. 1. 2022 ve výši 2 775,21 Kč a spolu se zákonným úrokem prodlení z částky 35 000 Kč ve výši 8,25 % ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 16. 8. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, k jejichž vyplacení došlo v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala spolu s poskytnutou zápůjčkou zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok, poplatek a pojistné. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 3 634 Kč Poslední splátka byla ujednána na 16. 2. 2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak byla již žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými částkami. Právní předchůdce žalobce byl oprávněn požadovat zaplacení celé dlužné částky, rovněž mu vzniklo právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti. Ze strany žalované nebylo od uzavření výše uvedené smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky uhrazeno ničeho. Dne 28. 1. 2022 s účinností k témuž dni uzavřela žalobkyně se společností právnická osoba, jako její právní předchůdkyní, smlouvu o postoupení pohledávek, čímž přešla pohledávka z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno doporučeným dopisem ze dne 30. 1. 2022. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek do dne podání žaloby nehradila žalovaná na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně požaduje po žalované pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 17. 2. 2021 do 28. 1. 2022 ve výši 2 775,21 Kč a zákonným úrokem z prodlení od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žalované byla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovaná byla usnesením č. j. 8 C 17/2023-29 ze dne 15. 3. 2023 vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání již v žalobě, proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá žalovaná námitek.
4. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 2991 odstavce 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Po provedeném řízení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:
Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 8. 2019, smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti, bylo zjištěno, že žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 35 000 Kč na dobu 18 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 3 634 Kč měsíčně a žalobkyni, která je oprávněna úvěry poskytovat, bude vráceno celkem 65 401 Kč, neboť byla sjednána zápůjční úroková sazba 29 % p.a. Žalobkyně návrh smlouvy akceptovala, žalované byla částka 35 000 Kč vyplacena v den uzavření smlouvy v hotovosti.
Dopisem ze dne 30. 1. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení předmětné pohledávky, ke kterému došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi právnická osoba, a žalobkyní.
Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 6. 6. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 81 724,48 Kč. Datum splatnosti bylo uvedeno dne 21. 6. 2022.
11. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:
V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.
12. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právní předchůdkyně žalobkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně ani netvrdila ani neprokazovala splnění této povinnosti, žádala po žalované pouze vydání bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřovala příjmy a výdaje žalované. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru, žalované bylo proto uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 000 Kč představující bezdůvodné obohacení na straně žalované (§ 2991 o.z.). Zároveň soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení, a to v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 17. 2. 2021 do 28. 1. 2022 ve výši 2 775,21 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny do zaplacení (§ 1970 o.z.).
13. Žalovaná je povinna žalobkyni nahradit náklady řízení dle § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a o. s. ř., když žalobkyně měla plný úspěch ve věci. Jedná se o náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 400 Kč, tři úkony právní pomoci po 500 Kč za převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu, a to dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1, 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, 3 paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad ve výši 378 Kč, tj. celkem 3 578 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve trojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.