Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 76/2023-27

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 122 835,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 635,11 Kč, s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 90 635,11 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 32 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 122 835,11 Kč od datum do datum a z částky 32 200 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 875,88 Kč a 11,75 % roční úrok z částky 119 999,53 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 17 843,53 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno, advokáta, se sídlem adresa, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 90 635,11 Kč, s 15,00 % ročním úrokem z prodlení z částky 90 635,11 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 32 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 122 835,11 Kč od [datum] do [datum] a z částky 32 200 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 875,88 Kč a 11,75 % roční úrok z částky 119 999,53 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 17 843,53 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta, se sídlem [adresa], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum na žalované domáhala zaplacení částky 122 835,11 Kč s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. Uváděla, že dne datum uzavřela s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na základě které žalovaná v průběhu trvání úvěrového vztahu celkem čerpala 125 291 Kč. Žalovaná na úvěr zaplatila 32 200 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost hradit úvěr řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 119 999,53 Kč, poplatků za pojištění ve výši 935.58 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900.00 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou, na kterou však nereagovala.

2. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že při uzavření smlouvy o úvěru hodnotila schopnosti žalované úvěr splácet, a to tím, že zkoumala příjmy a výdaje žalované, zohledněn její věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

4. Soud z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingového úvěru číslo (smlouva číslo ze dne datum), na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr postupně v období od datum do datum v celkové výši 125 291 Kč, na který zaplatila celkem 32 200 Kč (výpis čerpání splátek a úhrad, nesporné tvrzení žalobkyně). Žalovaná se dále zavázala žalobkyni uhradit poplatky za pojištění, náklady na vymáhání a smluvní pokutu (smlouva číslo úvěrové podmínky). Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum, což žalované oznámila (dopis ze dne datum, podací arch). K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne datum, na kterou však nereagovala (předžalobní výzva, podací arch). K tvrzenému zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně doložila potvrzení o provedení ověření bonity klienta, ze kterého vyplývá, že žalobkyně vycházela z informací uvedené žalovanou ve smlouvě, kde uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, nemá děti, je zaměstnána s výší měsíčního příjmu 25 000 Kč čistého, příjem ostatních členů domácnosti je 20 000 Kč a splácí jiným společnostem 6 000 Kč; dále došlo k ověření žalované v externích registrech (smlouva číslo potvrzení o provedení ověření bonity klienta).

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru ze dne datum je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalované řádně prověřila, nicméně ke svému tvrzení nedokládá žádné důkazy. Žalobkyně byla poučena dle , (dále jen „ “), v jakém směru má doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem, avšak ani po výzvě ničeho dalšího nedoložila ani netvrdila. Žalobkyně vycházela pouze z údajů uvedených žalovanou ve smlouvě, nijak je neověřovala a neměla ani žádné údaje o výdajích žalované. Ohledně výdajů věděla pouze, že žalovaná již splácí jiným společnostem 6 000 Kč, k čemuž v potvrzení o provedení ověření bonity klienta chybí další informace.

16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

17. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy dostatečně prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Z povahy věci je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

19. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 125 291 Kč, na kterou žalovaná žalobkyni uhradila 32 200 Kč a je proto povinna žalobkyni vydat částku 93 091 Kč jako bezdůvodné obohacení. Při vyhlášení rozsudku soud udělal početní chybu, když vycházel z částky jistiny 122 835,11 Kč. Výroky I. a II. soud proto opraví opravným usnesením. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná a poplatků a smluvní pokuty, které mají oporu v neplatné smlouvě, soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 843,53 Kč, přičemž tato částka představuje 51,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75,79 % a úspěchu žalované v rozsahu 24,21 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 122 835,11 Kč sestávající z částky 6 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 6 020 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t., z částky 6 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t., z částky 6 020 Kč za účast na jednání soudu dle a. t. ze dne datum a z částky 3 010 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle a. t. ze dne datum včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 590 Kč ve výši 6 003,90 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).