Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 47/2023-25
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Beránkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa žalované
o zaplacení 15 157,64 Kč s příslušenstvím – úvěr
takto:
I. Řízení se co do částky 1.008,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1.008,91 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13.000 Kč od 29. 7. 2022 do 22. 11. 2022, úroku z prodlení ve výši 369,80 Kč, úroku ve výši 12.351,17 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.148,73 Kč, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13.000 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 1.008,91 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1.008,91 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13.000 Kč od 29. 7. 2022 do 22. 11. 2022, úroku z prodlení ve výši 369,80 Kč, úroku ve výši 12.351,17 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.148,73 Kč, zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13.000 Kč od 23. 11. 2022 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně původně domáhala po žalované zaplacení částky 15.157,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovanou dne 22. 2. 2021 smlouvu o úvěru číslo na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti částku 15.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 12.888 Kč prostřednictvím splátek. Žalovaná uhradila pouze částku 2.000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 28. 7. 2022. Žalobkyně se tak po žalované původně domáhala zaplacení částky 14.008,91 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 29. 7. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 369,80 Kč, úroku ve výši 12.351,17 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.148,73 Kč.
2. Žalobkyně byla v průběhu řízení soudem vyzvána k doplnění skutkových tvrzení vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně vzala svým podáním ze dne 15. 3. 2023 svoji žalobu částečně zpět s tím, že po žalované požaduje pouze dosud neuhrazenou jistinu ve výši 13.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nedisponuje důkazy, kterými by mohla prokázat, že původní věřitel dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované.
3. Soud proto řízení ve výroku I rozsudku v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
6. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
7. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovanou byla dne 22. 2. 2021 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě, které byla žalované téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 15.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím 14 splátek po 1.992 Kč měsíčně. Žalovaná v žádosti o úvěr dne 22. 2. 2021 uvedla, že je od 1. 12. 2020 zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti s příjmem 10.332 Kč měsíčně. Její výdaje pak dosahují částky 5.360 Kč měsíčně. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr svobodná, bydlela u rodičů a neměla žádnou vyživovací povinnost. Její příjmy byly ověřeny z bankovního výpisu, výdaje nebyly doloženy vůbec. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila celkem částku 2.000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem ze dne 4. 8. 2022 zaslaným jí dne 8. 8. 2022 doporučeně na adresu adresa žalované. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2022 zaslané jí dne 23. 11. 2022 doporučeně na adresu adresa žalované.
8. Soud po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je (po částečném zpětvzetí řízení) důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru dne 22. 2. 2021 v hotovosti částku 15.000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení poskytnutého plnění, žalovaná však zcela dlužnou částku neuhradila. Soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou dle § 87 z. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 tohoto zákona, když si žalovanou sdělené informace o jejích příjmech a výdajích nikterak neověřila. V řízení ale bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla v hotovosti částku 15.000 Kč, kterou žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni zcela neuhradila, když uhradila jen částku 2.000 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a násl. z. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , bezdůvodně obohatila a je proto povinna zaplatit žalobkyni její dosud neuhrazenou část ve výši 13.000 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. občanského zákoníku . Žalovaná se dostala s úhradou dlužné částky do prodlení a je proto povinna uhradit žalobkyni vedle jistiny i její příslušenství v podobě úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2015 Sb. , a to od 23. 11. 2022 až do úplného zaplacení jistiny. Žalovaná nerozporovala složení ani výši dlužné částky, neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.
9. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně se v řízení domáhala po žalované zaplacení částky 15.157,64 Kč. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do zaplacení částky 13.000 Kč s příslušenstvím (viz výrok II rozsudku) a procesně neúspěšná v rozsahu zastaveného řízení, neboť procesní zavinění na částečném zastavení řízení měla žalobkyně (viz výrok I rozsudku). Soud v tomto kontextu odkazuje na nález Ústavního soudu České republiky ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 , dle kterého, je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř. o. s. ř. ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud kapitalizoval procesní úspěch a neúspěch žalobkyně včetně příslušenství ke dni rozhodování soudu. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozsudku procesně úspěšná co do částky 13.786,76 Kč (viz výrok II rozsudku) a procesně neúspěšná co do částky 15.467,89 Kč (viz výrok I rozsudku). Z pouhého porovnání obou částek je tak zjevné, že v řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které ale podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žalované právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.