Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

77 C 54/2023-24

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 7 616 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba o zaplacení 7 616 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 50,07 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 616 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba o zaplacení 7 616 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 50,07 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 616 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 7 616 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy uzavřené dne datum, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč, když na dluh uhradil toliko 5 156 Kč, přestože k úhradě dále zbývá 3 955 Kč na jistině, 396 Kč na poplatcích za bezpečnou splátku, 735 Kč na úrocích, 1 030 Kč na účelně vynaložených nákladech, 1 500 Kč na smluvních pokutách a úrok z prodlení.

Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný.

Soud nařídil jednání na den datum a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu , (dále též „“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle , v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

Soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na poskytnutí úvěru v částce 5 000 Kč. Ten byl žalovanému vyplacen převodem na účet dne datum. Žalovaný na dluh uhradil částku 5 156 Kč. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žádné důkazy k tomu však nepředložila a jelikož se z jednání omluvila, připravila se dobrovolně o dobrodiní poučení ve smyslu Tvrzení žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti žalobkyně tak zůstala neprokázaná.

Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

Žalobkyně a žalovaný coby spotřebitel uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu , (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat.

Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, přičemžúvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ, smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajištěného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech.

Žalobkyně měla tudíž za žalovaným pohledávku toliko z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalovanému dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce 5 000 Kč. Z této částky bylo dle tvrzení žalobkyně žalovaným vráceno 5 165 Kč. Žalovaný, jenž se o tuto částku obohatil na úkor žalobkyně, tedy svou povinnost vydat bezdůvodné obohacení již splnil a právo žalobkyně na jeho vydání tak již zaniklo.

Žalobkyně neprokázala své tvrzení o posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, smlouvu o úvěru je tedy neplatná, žalobkyni vzniklo toliko právo na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný však již bezdůvodné obohacení vydal, čímž svůj závazek splnil a žaloba je proto nedůvodná. Soud tak žalobu zamítl.

Žalovanému, jenž byl v řízení ve smyslu procesně zcela úspěšný, žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).