Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 106/2023-32

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, jakož i s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka. K uplatněnému právu žalobkyně uvedla, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které mu byly zaslány na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši částka. Jistina i poplatek byly splatné dne datum, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částka Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tak činí částka. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalovaného bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast rovněž neomluvil. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek jednal v nepřítomnosti obou účastníků.

3. Z předložené smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi účastníky dne datum distančním způsobem, vzal soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku částka, jež měla být zaslána převodem na bankovní účet č. bankovní účet, a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti smlouvy. Žalovaný se zavázal uvedenou jistinu včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka uhradit nejpozději do datum, při sjednané nulové zápůjční úrokové sazbě. Nedílnou součástí této smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Dle článku 2.3 uvedené smlouvy se pro případ prodlení s plněním svých závazků dle uvedené smlouvy žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, jakož i zákonný úrok z prodlení, popřípadě další účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s prodlením vzniknou, zejména předáním pohledávky k vymáhání inkasní agentuře ve výši až částka. Stejně tak se zavázal k úhradě nákladů za každou písemnou upomínku ve výši částka. V článku 2.4 uvedené smlouvy byl upraven poplatek za prodloužení splatnosti o sedm dní představující 15 % z výše aktuálně dlužné jistiny, o patnáct dní 25 % a o třicet dní 32,5 % z výše aktuálně dlužné jistiny.

4. Podle , (dále též „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

5. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o zápůjčce, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu, mísící prvky smlouvy o zápůjčce a smlouvy o úvěru, je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

6. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaný v ní vystupoval v pozici spotřebitele, podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť případné poplatky za prodloužení splatnosti úvěru jdou v časových řadách, jak je shora popsáno. V případě prodlení může žalobkyně požadovat i další vynaložené náklady, jak ostatně požadovala ve výši částka za každou písemnou upomínku, a dále mohla dle smlouvy požadovat i náklady vzniklé zejména předáním pohledávky inkasní agentuře. Tyto náklady pak mohly dosahovat až částka. V té spojitosti nelze ponechat bez povšimnutí ujednání stran, že v případě prodlení se splacením a následné změně splatnosti se veškeré přirostlé úroky z prodlení od původního dne splatnosti k okamžiku schválení příslušné žádosti stávají k okamžiku schválení součástí jistiny zápůjčky (článek 2.3 in fine smlouvy). V případě sjednaných poplatků je nutné zdůraznit, že i případně sjednané poplatky v souvislosti s poskytováním finančních prostředků by měly mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou za zapůjčení finančních prostředků by měl být úrok. V daném případě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, tj. dosahující přibližně jedné třetiny poskytnuté jistiny. Takovýmto ujednáním o jednotlivých poplatcích, ať již za sjednání smlouvy či za prodloužení splatnosti ovšem dochází k dalšímu, neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Tedy pouze zdánlivě je zapůjčení prostředků bez„ úroků“, jak bylo uvedeno v článku 1.3 smlouvy o zápůjčce. Vedle těchto ujednání si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky ve výši 0,1 % denně (viz článek 2.3 smlouvy), a to bez ohledu na zavinění klienta. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.

7. Ve světle řečeného tudíž soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce pro její rozpor s dobrými mravy. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. Žalovaný prokazatelně přijal od žalobkyně částku částka (viz sken výpisu z účtu č. 2022 ze dne datum), aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, oč se žalovaný obohatil (§ 2991 odst. 1 o. z.). Dle samotného tvrzení žalobkyně však žalovaný na svůj dluh uhradil částku ve výši částka. Odtud je bez dalšího zřejmé, že žalovaný žalobkyni dluží částku ve výši částka. V řízení nebylo ze strany žalovaného v důsledku jeho pasivity tvrzeno, natož prokázáno, že by byl žalobkyni nad rámec jí uváděné částky částka uhradil další částku.

8. Co se týče žalobou uplatněného příslušenství, nutno podotknout, že v případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byl žalovaný prokazatelně poprvé vyzván k úhradě dluhu až předžalobní upomínkou ze dne datum, předanou k poštovní přepravě téhož dne, jak bylo v řízení prokázáno podacím lístkem k poštovní zásilce anonymizováno. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Protože žalobkyně v této upomínce žádala uhrazení částky do 3 dnů, ocitl se žalovaný dnem datum v prodlení se splněním své povinnosti. Zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení a a jeho výše se podává z

9. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě zčásti vyhověl v rozsahu žalovaným dosud nevydaného obohacení a s tím spojeným prodlením a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.

10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení Oba účastníci byli v řízení přibližně stejně (ne) úspěšní, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V té souvislosti soud dodává, že při zjišťování (ne) úspěchu ve věci vycházel nejen z požadované jistiny, nýbrž i z žalobkyní požadovaného příslušenství (tj. zákonných úroků z prodlení za dobu od datum do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky), jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu Ústavního soudu sp. zn. ze dne 30. 8. 2010 (N 175/58 SbNU 529).

11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval nařízením jednání k projednání případu, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za klasický návrh na zahájení řízení (žalobu). Podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k  , o soudních poplatcích, by soudní poplatek činil částka. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka v souladu s položkou 2 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků, zbývá proto doplatit celkem částka. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši částka. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.

Nesplní-li účastník povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.