Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
14 C 7/2023-29
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 316,53 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 316,53 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 554,94 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobce titul jméno příjmení do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 18 316,53 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 554,94 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru číslo na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované specifikovaný ve smlouvě. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované, když vycházel z údajů zjištěných od žalované v žádosti o úvěru, které pak ověřil lustrací žalované v databázích (zj. BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík), příjmy a výdaje dále porovnával s údaji o životním minimu a statistickými údaji Českého statistického úřadu. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkovou částku v měsíčních splátkách po 891,37 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, proto žalobce dopisem zesplatnil úvěr ke dni 19. 1. 2022. Žalobce požadoval zaplatit částku 13 023,36 Kč jakožto dlužnou jistinu, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 531,58 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 683,98 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 87,61 Kč, dlužné poplatky ve výši 890 Kč, dlužné poplatky ve výši 2 100 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 554,94 Kč od 30. 8. 2022 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.
3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu , dále jen „o.s.ř. “), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu , dále jen „o.s.ř. “), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:
5. Žalovaná a žalobce uzavřeli 23. 12. 2019 smlouvu o úvěru číslo sjednali celkovou výši úvěru (27 966,04 Kč), výši úroku, výši pravidelných měsíčních splátek (30 splátek po 891,37 Kč, se sjednaným pojištěním po 980,37 Kč), poplatky a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvu o úvěru číslo ze dne 23. 12. 2019). Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované, čímž zjistil výši jejího průměrného čistého měsíčního příjmu v částce 24 000 Kč a výši splátkových výdajů 2 932,13 Kč, dále skutečnost, že žalovaná bydlí v pronajatém bydlení, na jehož nákladech se podílí cca ½ nákladů (prokázáno výpisy z běžného účtu žalované za období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019, vyjádřením k procesu posuzování úvěruschopnosti ze dne 27. 7.2022, žádosti žalované o úvěr). Žalovaná na tuto smlouvu čerpala částku 22 000 Kč, doposud žalovaná uhradila částku 15 200,54 Kč (prokázáno výpisy z úvěrového účtu za období od 31. 12. 2019 do 8. 7. 2022). Protože žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, využil žalobce svého práva ze smlouvy a dopisem ze dne 21. 1. 2022 pohledávku zesplatnil ke dni 19. 1. 2022 (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 21. 1. 2022). Žalobce uplatňuje vedle jistiny 13 023,36 Kč úroky, úroky z prodlení, poplatky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 31. 8 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 31. 8. 2022).
6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a poskytovatel úvěru (žalobce) uzavřeli 23. 12. 2019 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; žalobce v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú.
7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované
(§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
8. K posouzení úvěruschopnosti žalobce sdělil, že vycházel z údajů zjištěných od žalované v žádosti o úvěru, které pak ověřil lustrací žalované v databázích (zj. BRKI, NRKI, insolvenční rejstřík), příjmy a výdaje dále porovnával s údaji o životním minimu a statistickými údaji Českého statistického úřadu.
9. Na základě shora uvedeného má soud za to, že žalobce svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované splnil. Žalobce se zabýval příjmy i výdaji žalované, které si ověřil z běžného účtu žalované, čímž zjistil, že žalovaná má dostatečný příjem ke splácení úvěru a dlouhodobě vyrovnanou platební bilanci, své dosavadní závazky zvládala splácet bez obtíží, s výjimkou bydlení významnější výdaje nemá.
10. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. , když neshledal důvody pro její prodloužení.
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud tak shledal, že je vhodné aplikovat ustanovení § 142a odst. 2 o.s.ř. a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. Soud přiznal náklady dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu, neboť žalobce podává návrhy na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky:
-) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek),
o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ ; vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. , adv. tarifu).
-) 252 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ).
Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 , § 160 odst. 1 o.s.ř. ). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.