Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
27 C 37/2022-114
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Šenkovou v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
t.č. anonymizováno 6 slov stát. instituce
zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: zaplacení částky 187 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 187 500 Kč jako náhrady nemajetkové újmy se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 187 500 Kč jako náhrady nemajetkové újmy se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 187 500 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení o podaném dovolání žalobce ve věci vedené v I. stupni u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka. Žalobce byl rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2011, č.j. číslo jednací ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2013, sp. zn. spisová značka uznán vinnými ze spáchání zločinu krácení daně a poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2013 podal žalobce prostř. svého obhájce dovolání, o kterém Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání až dne 19. 5. 2021, kdy dovolání žalobce odmítl. Nejvyšší soud dovolání žalobce doprojednal až 19. 5. 2021, tedy po osmi letech, což žalobce považuje za dobu nepřiměřenou. Požaduje tedy částku 25 000 Kč za jeden rok trvání řízení, ve kterém došlo k průtahům, celkem požaduje 187 500 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok podáním doručeným žalované dne 31. 8. 2021, žalovaná nárok žalobce projednala dne 4. 2. 2022 a konstatovala, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobci neposkytla zadostiučinění. Žalobce bezprostředně po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne¨ 7. 6. 2013 uprchl do zahraničí ve snaze vyhnout se výkonu uloženého trestu a z tohoto důvodu se mu nepodařilo doručit rozhodnutí odvolacího soudu, které mu soud zaslal dne 13. 8. 2013. Dovolání odsouzeného bylo předloženo Nejvyššímu soudu ČR dne 7. 11. 2014, avšak spis byl vrácen bez meritorního vyřízení s pokynem, aby rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo doručeno odsouzenému, žalobci. S ohledem na to, že odsouzený byl neznámého pobytu a nebylo mu možné rozhodnutí odvolacího soudu doručit, byl dne 15. 1. 2014 vydán příkaz k jeho dodání do výkonu trestu. Následně byl 18. 2. 2015 vydán Evropský zatýkací rozkaz a následně byl žalobce po deportaci z USA dodán do ČR z Rakouska dne 30. 4. 2020. Dne 24. 3. 2021 bylo dovolání žalobce předloženo Nejvyššímu soudu, který jej usnesením ze dne 19. 5. 2021 odmítl. Průtah při rozhodování o dovolání odsouzeného byl beze zbytků způsoben jednáním samotného odsouzeného žalobce.
3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované dne 31. 8. 2021. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala, neshledala jej však důvodným. Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.
4. Ze spisu Krajského soudu v Praze, sp. zn. spisová značka vzal soud za prokázané následující. Vrchní soudu v Praze ve veřejném zasedání dne 7. 6. 2013 zamítl odvolání státního zástupce v neprospěch obžalovaného celé jméno žalobce. Dne 1. 8. 2013 sděluje Krajský soud v Praze právnímu zástupci obž. příjmení, že usnesení Vrchního soudu bude zasláno v překladu do anonymizováno a poté doručováno. Dne
6. 8. 2013 bylo Vrchním soudem v Praze Krajskému soudu v Praze zasláno rozhodnutí Vrchního soudu ze dne 7. 6. 2013 s překladem. Konstatuje se, že dne 13. 8. 2013 byl učiněn pokyn kanceláři s tím, že opis rozhodnutí soudu I. stupně měl být doručen státnímu zástupci, odsouzenému na adresu adresa, obhájci anonymizováno jméno příjmení a zmocněncům poškozených. Dále je ve věci opět referát soudce k doručení odsouzenému celé jméno žalobce, kterému měla být zásilka doručována na adresu adresa žalobce, okres okres jeho obhájkyni anonymizováno jméno příjmení. Konstatuje se, že anonymizováno jméno příjmení bylo usnesení doručeno dne 19. 3. 2013, dále je ve spisu založena doručenka na celé jméno žalobce, ovšem až ze dne 21. 5. 2020 a to na adresu anonymizována tři slova obec. Dne 13. 8. 2013 bylo dále rozhodnuto ve vztahu k celé jméno žalobce o nákladech státu trestního řízení. Dne 13. 8. 2013 bylo rozhodnuto o zápočtu vazby s právní mocí dne 25. 5. 2020. Dne 26. 9. 2013 je do spisu založena žádost anonymizováno jméno příjmení o přiznání odměny náhrady hotových výdajů. Dne 16. 10. 2013 bylo rozhodováno o odměně ustanovené zástupkyně anonymizováno příjmení. Dne 30. 10. 2013 podává dovolání proti rozsudku číslo jednací ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2013, č.j. spisová značka – obž. příjmení. Dne 12. 11. 2013 je vydán příkaz k dodání do výkonu trestu ods. celé jméno žalobce. Dne 14. 11. 2013 sděluje název soudu celé jméno žalobce, že neshledal důvody pro odklad výkonu trestu. Dne 18. 10. 2013 bylo ve věci podáno dovolání obž. celé jméno žalobce prostř. jeho obhájkyně anonymizováno jméno příjmení. Dne 18. 11. 2013 byla anonymizováno jméno příjmení vyzvána k odstranění vad podaného dovolání. Dne 18. 11. 2013 doplňuje své dovolání
ods. příjmení. Dne 21. 11. 2013 ods. příjmení zasílá ještě přílohu k podanému dovolání. Dne 14. 1. 2014 je datován příkaz k dodání do výkonu trestu, zaslán stát. instituce, anonymizována tři slova anonymizováno. Dne 7. 2. 2014 bylo dovolání celé jméno žalobce zasláno anonymizována tři slova, přičemž anonymizováno jméno příjmení sděluje, že na výzvu obhájkyně odsouzeného k odstranění vad do obsahu dovolání, nebylo obhájkyní dosud reagováno. Dne 24. 2. 2014 se k podaným dovolání vyjádřilo Nejvyšší státní zastupitelství. Dne 11. 3. 2014 se dotazuje Okresní soud v Lounech, zda-li došlo k realizaci vydaného příkazu k dodání do výkonu trestu v případě p. celé jméno žalobce, sděleno dne 17. 3. 2014, že příkaz k dodání do výkonu trestu dosud nebyl realizován. Dne 21. 10. 2013 ve věci rozhodl Krajský soud v Praze ve vztahu k obž. příjmení. Dne 1. 4. 2014 se dotazuje zástupce ods. jméno příjmení na to, z jakého důvodu nebylo jeho dovolání odesláno na Nejvyšší soud. Dne 10. 4. 2014 sděluje anonymizováno jméno příjmení, že spis nemohl být předložen Nejvyššímu soudu ČR s dovolání ods. příjmení, neboť nebyla dosud pravomocně skončena věc spoluobžalovaného příjmení, rozsudek ze dne 21. 10. 2013 je překládán do anonymizováno jazyka a po jeho doručení obžalovanému bude věc neprodleně předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání, poté bude možné spis předložit s dovolání našeho klienta k Nejvyššímu soudu. Dne 9. 4. 2014 byl vyhotoven překlad rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2013. Dne 11. 4. 2014 bylo ještě rozhodnuto o přiznání zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 200 000 Kč obhájkyni ods. celé jméno žalobce. Dne 15. 4. 2014 proplacena záloha na odměnu ustanovené obhájkyně celé jméno žalobce. Dne 30. 4. 2014 byl obhájce obž. příjmení vyzván k odstranění vad odvolání, toto učinil dne 11. 5. 2014. Na den 29. 8. 2014 bylo ve věci nařízeno veřejné zasedání. Dne 1. 9. 2014 u Vrchního soudu v Praze proběhlo neveřejné zasedání ohledně návrhu na zrušení peněžité záruky obž. příjmení, tato byla dne 1. 9. 2014 zrušena, zároveň bylo zrušeno zajištění majetku obž. příjmení. Dne 29. 8. 2014 proběhlo veřejné zasedání u Vrchního soudu v Praze o odvolání obž. příjmení a bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 29. 8. 2014, že rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a znovu se rozhoduje tak, že obž. příjmení se zprošťuje obžaloby. Dne 14. 5. 2014 sděluje stát. instituce, anonymizována tři slova, že prováděli šetření ohledně bydliště ods. celé jméno žalobce, nepodařilo se zjistit místo výskytu uvedené osoby a tedy Vám žádost s přiloženou obsílkou vracíme. Dne 12. 8. 2014 sdělil obhájce ods. příjmení, že ods. příjmení již nezastupuje a písemně mu vypověděl Smlouvu o plné moci. Dne 10. 10. 2014 bylo rozesíláno usnesení Vrchního soudu v Praze, dále rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2013, současně rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 2014 a dále byl urgován příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody ods. celé jméno žalobce. Dne 3. 11. 2014 převzal právní zastoupení ods. příjmení jméno jméno příjmení. Dne 5. 11. 2014 bylo obhájci ods. příjmení sděleno, že spis se nachází u Vrchního soudu v Praze k rozhodnutí odvolání odsouzeného. Dne 7. 11. 2014 byl spis předložen k Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání, mj. obv. celé jméno žalobce. Dne 27. 11. 2014 Nejvyšší soud vrací spis bez meritorního vyřízení s tím, že Nejvyšším soudem bylo ze spisového materiálu zjištěno, že ačkoliv byl vyšší soudní úřednicí učiněn pokyn zaslat rozhodnutí soudu II. stupně kromě státního zástupce a obhájce rovněž oběma jmenovaným obviněným a obv. anonymizováno příjmení jméno příjmení, nepodařilo se jej doručit obv. celé jméno žalobce, ani v samotné předkládací zprávě není vyznačeno, kdy by mělo být rozhodnutí soudu II. stupně doručeno
obv. celé jméno žalobce. Zpráva anonymizováno ze dne 13. 11. 2014, stát. instituce, anonymizována tři slova, kde sdělují, že bylo zahájeno pátrání po této osobě, bylo provedeno šetření dostupných evidencí s negativním výsledkem, k vypátrání hledané osoby nedošlo ani při různých bezpečnostních akcí a v případě vypátrání osoby budete neprodleně informováni. Dne 24. 11. 2014 podalo Nejvyšší státní zastupitelství dovolání v neprospěch obv. příjmení příjmení. Dne 10. 12. 2014 dle úředního záznamu z uvedeného data soud telefonicky urgoval stát. instituce, anonymizováno územní celek k dodání ods. celé jméno žalobce do výkonu trestu, byl učiněn dotaz na OS Beroun, na jakou adresu bylo ods. celé jméno žalobce doručováno v této tr. věci vedené u tohoto soudu. Soudu bylo sděleno, že doručováno bylo na adresu adresa. Dne 9. 1. 2015 bylo dále rozhodnuto o záloze na odměnu obhájkyni anonymizováno jméno příjmení. Dne 27. 1. 2015 znovu předloženo Nejvyššímu soudu ČR s dovoláním obv. jméno příjmení a dále s dovoláním nejvyššího státního zástupce v neprospěch obž. příjmení. Dne 12. 2. 2015 podal ods. příjmení doplňující stanovisko odsouzeného k podanému dovolání. Dne 22. 4. 2015 proběhlo neveřejné zasedání, kterým bylo dovolání obv. příjmení odmítnuto a věc byla vrácena zpět Krajskému soudu v Praze dne 15. 5. 2015. Dne 16. 2. 2015 sděluje stát. instituce, že celé jméno žalobce dosud nebyl vypátrán a byl učiněn policií návrh na vydání mezinárodního zatykače, přičemž jmenovaný byl prověřován na všech v úvahu připadajících adresách, naposledy byla osoba kontrolována stát. instituce dne 24. 5. 2013. Následně dne 18. 2. 2014 byl vydán Evropský zatýkací rozkaz. Dne 23. 2. 2015 zaslal Krajský soud v Praze přípis Nejvyššímu soudu ohledně dovolání obv. příjmení a celé jméno žalobce, kde sděluje, že obviněnému se do dnešní doby nepodařilo doručit uvedené usnesení Vrchního soudu v Praze a je zde uváděno, že byl vydán příkaz k dodání tohoto obviněného do výkonu trestu a byl vydán i Evropský zatýkací rozkaz. Dne 10. 3. 2015 je odpovídáno na dotaz anonymizována tři slova, anonymizována tři slova anonymizováno ve vztahu k dotazu učiněnému anonymizována dvě slova příjmení, přičemž je tady podřizována tr. činnost celé jméno žalobce podle příslušného stanovení švýcarského trestního zákona. Následně dne 16. 3. 2015 přibrán tlumočník pro překlad písemností ve vztahu k celé jméno žalobce tak, aby mohly být zaslány příjmení jméno. Dne 18. 2. 2015 proběhlo neveřejné zasedání Nejvyššího soudu v Brně, kterým byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 8. 2014. Dne 19. 5. 2015 sděluje stát. instituce, že dne 21. 1. 2014 byl celé jméno žalobce vložen do anonymizována dvě slova, ovšem stále pátrání s negativním výsledkem. Dne 16. 6. 2015 je spis znovu předložen Vrchnímu soudu v Praze s odvoláním obž. příjmení a na veřejném zasedání dne 11. 9. 2015 Vrchní soud v Praze rozhodl o odsouzení obž. příjmení, přičemž rozhodl o zrušení rozsudku soudu I. stupně v celém rozsahu a znovu rozhodl tak, že obž. příjmení odsuzuje a byl mu uložen podmíněný trest. Dne 20. 10. 2015 byl spis vrácen zpět Krajskému soudu k rozeslání rozhodnutí. Dne 15. 9. 2015 žádá Nejvyšší státní zastupitelství o zapůjčení spisu spisová značka, neboť odsouzený učinil podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Dne 29. 1. 2015 sděluje anonymizováno příjmení, že spis nelze zapůjčit, neboť byl předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání. Dne 21. 10. 2015 bylo rozhodnuto Okresním soudem v Třebíči o podmíněném propuštění jméno příjmení. Dne 25. 11. 2015 je ve spisu založena zpráva stát. instituce ve vztahu k celé jméno žalobce, kdy proběhlo šetření u příbuzných jmenovaného, u švagra, zaměstnavatele, u matky, přičemž tyto uváděli, že ho naposledy viděli v červenci 2013. Dne 23. 11. 2015 znovu žádá Nejvyšší státní zastupitelství o zapůjčení spisu, dne 1. 2. 2016 další žádost o zapůjčení spisu ze strany Nejvyššího státního zastupitelství. Dne 20. 2. 2016 si ve věci podává odvolání ods. příjmení. Dne 10. 3. 2016 podává Nejvyšší státní zastupitelství vyjádření k odvolání ods. příjmení. Dne 7. 10. 2016 byl spis předložen Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání obv. příjmení. Nejvyšší soud rozhodl ve věci dne 19. 10. 2016 tak, že dovolání odmítl, spis byl vrácen Krajskému soudu v Praze dne 22. 11. 2016. Dne 13. 12. 2016 byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o stížnosti ods. příjmení proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 9. 2016, tato stížnost byla usnesením Vrchního soudu ze dne 18. 5. 2017 zamítnuta. Dne 4. 10. 2017 je učiněn referátem soudce pokyn k vyžádání si podkladů z cizího státu. Dne 12. 10. 2017 byl ve věci celé jméno žalobce ustanoven tlumočník a je podána žádost o provedení opatření nezbytných pro vyžádání osoby z cizího státu, byla přeložena žádost o provedení opatření nezbytných pro vyžádání osoby do anglického jazyka, následně se nechával zpracovat překlad rozsudku ve věci do anonymizováno, dne 29. 11. 2017 byl zasílán příkaz k dodání do výkonu trestu, na vědomí stát. instituce 29. 1. 2018. Následně bylo ještě ve věci rozhodováno o tlumočném a vyplacena odměna tlumočníka. Dne 7. 3. 2018 je soudu zaslána zpráva o tom, že jmenovaný celé jméno žalobce je vyšetřován v USA za porušení imigračního zákona, v současné době se nachází ve vazbě v rámci řízení o vyhoštění a anonymizována dvě slova žádá o zaslání ověřených listin ohledně žalobce. Dne 9. 3. 2018 jsou příslušné doklady zaslány anonymizována tři slova, anonymizována tři slova anonymizováno. Dne 15. 1. 2020 je sděleno, že celé jméno žalobce byl zadržen v Rakousku na základě evropského zatýkacího rozkazu a to 15. 1. 2020 a bylo třeba zaslat originál příjmení do Rakouska. Dne 22. 4. 2020 sděluje anonymizována dvě slova, že bylo rozhodnuto o předání osoby celé jméno žalobce do ČR a předávající stranou byl stanoven termín předání osoby dne 30. 4. 2020. Ze zprávy anonymizována tři slova ze dne 5. 5. 2020 vyplývá, že dne 30. 4. 2020 došlo k dodání odsouzeného celé jméno žalobce stát. instituce na hraničním přechodu obec – anonymizováno a byl dodán do výkonu trestu. Usnesením ze dne 18. 5. 2020 bylo rozhodnuto o započtení předávací vazby do výkonu trestu. Dne 30. 11. 2020 byl do spisu nahlížet anonymizováno jméno příjmení, obhájce žalobce, plná moc ze dne 12. 11. 2020. Dne 6. 1. 2021 podávána žádost o započtení vazby do výkonu trestu. Dne 24. 3. 2021 bylo ještě rozhodnuto Krajským soudem v Praze o odvolání žádosti o provedení opatření nezbytných pro vyžádání osoby z cizího státu a dne 7. 4. 2021 je spis předložen Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání obviněného. Nejvyšší soud ve věci rozhodl dne 19. 5. 2021 a dovolání obviněného odmítl. Spis byl vrácen Krajskému soudu v Praze dne 8. 7. 2021 a odsouzenému bylo toto usnesení doručeno dne 16. 7. 2021.
5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
6. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).
7. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
8. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.
9. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
10. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
11. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy a náhradu škody předvídanou § 14 OdpŠk, neboť nárok u žalované předběžně uplatnil.
12. Žalovaná odpovídá za škodu podle OdpŠk za současného splnění tří předpokladů: 1) existence odpovědnostního titulu, tedy nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou, přičemž z existence jednoho předpokladu (např. vznik škody) nelze automaticky dovozovat existenci dalšího (např. odpovědnostního titulu).
13. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21.6.2005).
14. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.
15. V daném případě žalobce namítal nepřiměřenou délku řízení původně vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka pouze ve fázi dovolacího řízení, tedy ode dne 7. 6. 2013 do dne 19. 5. 2021. Tato dovolací fáze řízení trvala 7 let a 11 měsíců.
16. Délka řízení v této ve vztahu k žalobci fázi probíhalo před soudem prvního a před soudem dovolacím, kdy soud prvního stupně činil úkony k řádnému doručení dovoláním napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Souběžně probíhalo trestní řízení ve třech stupních soudní soustavy ve vztahu k ostatním obžalovaným v tomto trestním řízení.
17. V postupu soudů nebyly shledány žádné průtahy, soud prvního stupně činil veškeré možné úkony k řádnému doručení rozhodnutí dovoláním napadeného rozhodnutí žalobci a k jeho dodání do výkonu trestu. Byl vydán příkaz k jeho dodání do výkonu trestu a následně evropský zatýkací rozkaz. Ani po zadržení žalobce v Rakousku a následně jeho dodání do výkonu trestu nebyly v postupu soudů shledány žádné průtahy. Určitou prodlevu lze spatřovat v období od 21. 5. 2020, kdy bylo žalobci doručeno dovoláním napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze do 7. 4. 2021, kdy byl spis předložen dovolacímu soudu v rozhodnutí o dovolání žalobce. V mezidobí však soud rozhodoval ve vtahu k žalobci o započtení předávací vazby do výkonu trestu, dále byly činěny úkony k odvolání opatření pro vydání osob z cizího státu. Soud prvního stupně v uvedeném období rozhodně nebyl nečinný a nelze hovořit o průtazích ze strany soudu
18. Co se týká chování žalobce v průběhu řízení - žalobce, přestože proti němu byl vynesen odsuzující rozsudek a žalobce měl nastoupit výkon trestu, uprchl a skrýval se v zahraničí. Chování žalobce bylo důvodem prodlevy v rozhodování o mimořádném opravném prostředku v rámci shora uvedeného tr. řízení. Bylo to pouze chování žalobce, které zapříčilo, že žalobci nebylo po dobu 7 let možné doručit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a nebylo tak možné rozhodnout o podaném dovolání.
19. Co se týká významu předmětu řízení pro žalobce, obecně je třeba trestní řízení považovat za řízení se zvýšeným významem pro účastníky. V tomto případě je však třeba poukázat na to, že trestní stíhání žalobce již bylo pravomocně skončeno a průtahy jsou namítány ve fázi řízení po podané dovolání, které bylo následně dovolacím soudem odmítnuto. Navíc z chování žalobce v této fázi tr. řízení je zřejmé, že žalobce netrpěl žádnou nejistotou ohledně výsledku dovolacího řízení, když o průběh dovolacího řízení se žádným způsobem nezajímal, a k jakémukoliv kontaktu s orgány činnými v tr. řízení se vyhýbal.
20. Vzhledem ke shora skutkovým zjištěním soud dospěl k závěru, že nárok žalobce není po právu. Délka řízení byla vzhledem k chování žalobce zcela přiměřená, respektive byla zapříčiněna chováním žalobce. Na straně soudů nebyly žádné průtahy, naopak jak soud dovolací, tak rovněž soud I. stupně činily úkony v přiměřených lhůtách; ze strany orgánů činných v tr. řízení tak soud žádné pochybení a nesprávný úřední postup neshledal. I pokud by tedy snad na straně žalobce vznikla v důsledku délky předmětného dovolacího řízení nemajetková újma, pak by vznikla pouze a jedině zaviněním žalobce. Poskytnout žalobci odškodnění nemajetkové újmy v jakékoliv formě, by s ohledem na shora uvedené bylo v rozporu se základním smyslem odškodňování nemajetkové újmy či škody vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí. Vzhledem k uvedenému soud žalobu v plném rozsahu zamítl.
21. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy v řízení byla zcela úspěšná žalovaná. Má tak právo na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. Žalované vznikly náklady řízení za jeden úkon právní služby á 300 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.