Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 10/2023-27
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, advokátem
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 21 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 21 000 Kč ve výši 15 % od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ročního zákonného úroku z prodlení z částky 21 000 Kč ve výši 15 % od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 292 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 21 000 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 21 000 Kč ve výši 15 % od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ročního zákonného úroku z prodlení z částky 21 000 Kč ve výši 15 % od [datum] do [datum], zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 292 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobou ze dne datum, doplněnou podáním ze dne datum domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že původní věřitel, právnická osoba anonymizováno a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo vše souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku ze dne datum, kdy obě předmětné smlouvy stvrdila žalovaná svým podpisem. Dne datum byla z tohoto titulu vyplacena žalované částka 21 000 Kč bezhotovostně na její účet, který uvedla v záhlaví smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli celkovou částku 52 911 Kč, tj. jistinu a obchodní úrok ve výši 31 911 Kč v 30. měsíčních splátkách po 1 764 Kč ode dne datum včetně. Žalovaná hradila splátky pouze částečně, ocitla se v prodlení a původní žalobce se tak rozhodl postoupit svou pohledávku ze smlouvy o půjčce na žalobkyně z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne datum. Krom jistiny se žalobkyně nedomáhá v daném řízení žádných dalších nároků z konstatovaných smluv.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání z důležitého důvodu. Soud tak jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
4. Z Bankovního výpisu číslo ze dne datum je patrný převod částky 21 000 Kč na účet číslo bankovní účet pod variabilní symbol.
5. Předžalobní upomínkou ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě jistiny 21 000 Kč právním zástupce žalobce do dne datum.
6. Z listin y označené jako Smlouva o půjčce číslo kterou obě strany vlastnoručně podepsaly dne datum a žalovaná zde byla identifikována svým rodným číslem, je zřejmé, že na základě rámcové smlouvy o půjčce uzavřené mezi týmiž účastníky došlo k poskytnutí částky 21 000 Kč žalované. Za toto poskytnutí finančních prostředků se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli náklady půjčky 31 911 Kč, celkem tedy 52 911 Kč, a to 30. měsíčními splátkami po 1 764 Kč k 11. dni v měsíci počínaje dnem datum. Do této listin y vyplnila žalovaná své číslo bankovního účtu bankovní účet.
7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobkyní ze dne datum bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávek vzniklých z dílčích smluv o půjčce specifikovaných v příloze číslo smlouvy. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni pod pořadovým číslo.
8. Z Rámcové smlouvy o poskytnutí půjček na dálku ze dne datum vyplývají stejní účastníci jako ze shora uvedené smlouvy o půjčce, listinami je podepsána těmito stranami a upravuje možnost uzavírat dílčí smlouvy o půjčce prostřednictvím dálkové komunikace.
9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
10. Původní věřitel a žalovaná podepsali listin y označené jako Rámcová smlouva o poskytování půjček na dálku a Smlouva o půjčce. Na jejich základě došlo k poskytnutí finanční částky žalované, a to převodem na její účet, který uvedla ve Smlouva o půjčce číslo bankovní účet pod variabilní symbol, což bylo číslo smlouvy. Žalovaná tuto částku původnímu věřiteli a následně ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou převedena z titulu smlouvy o půjčce uzavřené s původním věřitelem, neuhradila ani po upomínce právního zástupce žalobkyně.
11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Aktivní legitimace žalobkyně tak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení, resp. z oznámení právní předchůdce žalobkyně adresovaného žalovanému.
19. Soud má za prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, která je ovšem s ohledem na absenci tvrzení a označení důkazů žalobkyní týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované původním věřitelem neplatná. Soud toto uvádí s vědomím, že žalobkyně požaduje toliko jistinu, jejíž poskytnutí bylo prokázáno Smlouvou o půjčce, do které oproti podpisu žalovaná uvedla své číslo účtu a výpisem z účtu původního věřitele, ze kterého byla platba odepsána pod variabilním symbolem čísla smlouvy. Došlo tak k jednoznačné identifikaci této bankovní operace.
20. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
21. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. Vzhledem k tomu, že soud shledal, že k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou nedošlo, avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalované (na účet, jehož majitelem byla žalovaná) poskytl částku 21 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , jelikož ochuzený původní věřitel plnil obohacené (žalované) bez právního důvodu. Poskytnutou částku 21 000 Kč však již žalovaná původnímu věřiteli, resp. žalobkyni nevrátila.
23. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky přípisem ze dne datum, nedoložil ovšem podání přípisu na poště (podací lístek či podací arch apod.). Soud tak nemá za prokázáno, že se danou výzvu pokusil doručit. Soud tedy vycházel z doručení žaloby, jako výzvy k plnění, která byla žalované doručena do datové schránky dne datum a žalovaná je tak od datum v prodlení s úhradou žalované částky. Od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
24. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal žalobu důvodnou co do zaplacení částky 21 000 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované a dále co do zákonného úroku z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobě proto v tomto rozsahu vyhověl. Ve výroku II. rozsudku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl toliko ve zbývajícím rozsahu uplatněného příslušenství.
25. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že neúspěch žalobkyně co do části příslušenství hodnotí jako neúspěch v poměrně nepatrné části, a proto přiznal žalobkyně plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 292 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 840 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 21 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při určení celkové výše náhrady nákladů řízení postupoval soud podle citovaného zákonného ustanovení proto, že žalobkyně zahajuje řízení u zdejšího soudu opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu srov. např. návrh v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. spisová značka či spisová značka).
26. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
27. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.