Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 316/2019-109

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Mužíkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro doručování: adresa žalovaného

zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

o vydání bezdůvodného obohacení,

takto:

I. Žalovaný celé jméno žalovaného (dříve příjmení) je povinen zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně částku 200.000 Kč a dále zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 200.000 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení na soudním poplatku

10.000 Kč a za právní zastoupení advokátem částku 117.762, to vše k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Břeclavi na svědečném částku 668 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný [celé jméno žalovaného] (dříve [příjmení]) je povinen zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 200.000 Kč a dále zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 200.000 Kč od 21. 10. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení na soudním poplatku 10.000 Kč a za právní zastoupení advokátem částku 117.762, to vše k jeho rukám do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu v Břeclavi na svědečném částku 668 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1) Žalobkyně podala dne 7. 11. 2019 u soudu návrh, kterým se domáhala po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 200.000 Kč a dále zaplacení zákonných úroků z prodlení od 21. 10. 2019 do zaplacení. V žalobě je uvedeno, že žalobkyně coby zájemce a potažmo budoucí kupující, uzavřela se žalovaným coby převodcem a potažmo budoucím prodávajícím, dne 30. 8. 2019 smlouvu o rezervaci, jejímž předmětem byl závazek žalovaného po dobu rezervace, tj. do 30. 9. 2019, vykonávat činnost směřující k uzavření kupní smlouvy k níže specifikovaným nemovitostem, a to zejména že nebude k uvedeným nemovitostem sjednávat další rezervační smlouvy a po složení rezervační smlouvy, a po složení rezervační zálohy zajistit vypracování návrhu kupní smlouvy, smlouvy o advokátní úschově a návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a závazek žalobkyně nejpozději do skončení uvedené doby rezervace uzavřít za účasti zprostředkovatele žalovaným uvedou kupní smlouvu.

2) Předmětem uzavřené rezervační smlouvy, případně kupní smlouvy, měl být pozemek parc. číslo ostatní plocha o výměře výměra a pozemek parc. číslo orná půda o výměře

výměra, oba pozemky v obci obec, katastrální území Hustopeče u Brna, zapsány na list vlastnictví.

3) Při podpisu rezervační smlouvy dne 30. 8. 2019 složila žalobkyně rezervační zálohu ve výši 200.000 Kč, a to v hotovosti k rukám žalovaného.

4) Žalovaný nabízel předmětné pozemky prostřednictvím inzertního portálu webová adresa. Tato nabídka kromě pozemků nabízela rovněž demontovatelné objekty o rozloze cca

144 m2 v nabídce označené jako obyvatelná chata, jejíž součástí byl například funkční sprchový kout, umyvadlo, splachovací záchod, krb, elektrické topení, klimatizační zařízení, alarm, vybavené místnosti i s lůžky ke spaní a také krytá terasa vydlážděná zámeckou dlažbou. Objekty jsou zastřešeny a napojeny na elektrickou síť, místní vodu ze studny a jímku a předmětné pozemky jsou rovněž dobře oploceny drátěným plotem s usazenými jekly betonu o výšce cca 2 m. V průběhu jednání žalobkyně se žalovaným o koupi předmětných pozemků včetně uvedených v objektu, žalovaný žalobkyni mnohokrát ujistil, že jsou ony demontovatelné objekty na předmětných pozemcích umístěných zcela legálně a nepodléhají ohlášení stavebnímu úřadu podle stavebního zákona.

5) Žalobkyně také před podpisem rezervační smlouvy seznámila žalovaného se svým záměrem postavit na předmětných pozemcích mobilhome či jiný podobný objekt neboť zde zamýšlela chovat psy. K tomuto záměru žalobkyně žalovaný žalobkyni opakovaně sdělil, že s umístěním mobilhomu na předmětných pozemcích nebude žádný problém. Proto žalobkyně s ohledem na svůj záměr podepsala rezervační smlouvu a složila zálohu.

6) Žalobkyně podala dne 11. 9. 2019 žádost adresovanou stát. instituce, odboru územního plánování, jakožto příslušnému odboru, a to žádost ve věci záměru využití předmětných pozemků, přičemž v této žádosti žalobkyně uvedla, že jejím záměrem je realizovat na předmětných pozemcích stavbu typu mobilhome a chovat zde psy. Ze sdělení odboru územního plánování však vyplynulo, že pozemek parc. číslo je součástí návrhové plochy přírodní NP, kdy se jedná o plochu nezastavěného území, jejímž hlavní využití je vymezené za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a přípustným využitím jsou pozemky zajišťující ekologickou stabilitu a podmíněně je přípustné využití v drobných stavbách pro veřejné užívání a nepřípustné jsou objekty stavby a činnosti neuvedené a nesouvisející s hlavním přípustným využitím. Pokud jde o pozemek parc. číslo je součástí plochy stávající využití Dopravní infrastruktura – silniční, kdy hlavním využitím je silniční doprava a nepřípustné využití je opět objekty stavby a činnosti neuvedené a nejsou související s hlavním a přípustným využitím. Městský úřad se vyjádřil k tomu, že na celém území města je nepřípustné umísťování mobilních domů, maringotek a uniobuněk apod. Pozemky není ani možné využít pro mobilhome. Na pozemcích umístěné demontovatelné objekty jsou tedy v rozporu s územně plánovací dokumentací a podle stavebního zákona podléhají ohlašovací povinnosti vůči stavebnímu úřadu. Jedná se tedy o tzv. černou stavbu. Žalobkyně by tedy nemohla na těchto pozemcích realizovat svůj záměr. Žalovaný tedy podle žalobkyně nesplnil svou povinnost a neobeznámil žalobkyni jakožto zájemce o všech skutečnostech kupovaných nemovitostí a jednak žalobkyni úmyslně uvedl v omyl, neboť zamlčel rozhodující skutečnosti v důsledku, čehož uzavřela rezervační smlouvu. Žalobkyně tedy odstoupila svým přípisem ze dne 27. 9. 2019 od rezervační smlouvy a vyzvala žalovaného k neprodlenému vrácení rezervační zálohy ve výši 200.000 Kč Rezervační smlouva je podle žalobkyně neplatná, neboť tato jednala v omylu a rozhodující okolnosti byly vyvolány i žalovaným jako druhosmluvní stranou. Takové jednání je třeba považovat za neplatné, aniž by se musela neplatnosti dovolávat.

7) K žalobě se vyjádřil žalovaný prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne

18. 12. 2019. Žalovaný k tomu uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Ve svém vyjádření žalovaný odkazuje na rezervační smlouvu, kde je uvedeno, že si zájemce pozemky prohlédl a seznámil se s faktickým i právním stavem. Dále žalovaný uvedl, že sdělil všechny mu známé skutečnosti ohledně pozemku, resp. závady. Využití pozemku si mohla žalobkyně sama zjistit z územního plánu. Žalovaný má za to, že neuvedl žalobkyni v omyl, že nelze odkazovat na inzerát, který nebyl podán samotným žalovaným, ale pouze realitní kanceláří, která se žalovaným v žádném mandátním či jiném vztahu nebyla. Text inzerátu nebyl žalovaným dopředu konzultován. Dále má žalovaný za to, že žalobkyně řádně neodstoupila od uzavřené rezervační smlouvy, neboť toto právo náleželo do 30. 9. 2019, přičemž odeslání odstoupení učinila žalobkyně teprve 2. 10. 2019 a žalovanému bylo doručeno o den později, tj. 3. 10. 2019. Naopak žalobkyně je povinna uhradit žalovanému smluvní pokutu ve výši složené rezervační zálohy a žalovaný je oprávněn si tento nárok na úhradu smluvní pokuty započíst za zaplacenou rezervační zálohu.

8) K vyjádření žalovaného zaslal své stanovisko ještě zástupce žalobkyně, a to svým dopisem ze dne 22. 1. 2020, neboť z inzerátu vyplývá, že pozemek je vhodný k rekreaci, jakož i k chovu koní či jiných zvířat a zahradničení, přičemž obdobné tvrzení se vyskytuje i v jiných inzerátech. Žalovaný přesvědčil žalobkyni, že na předmětných pozemcích je možné realizovat její záměry s tím, že je možné na pozemcích realizovat chov zvířat, umístit zde mobilhome a užívat nabízenou funkční chatu. Žalovaný také zamlčel, že ke stavbě objektů, které se na pozemcích nachází, nebylo vydáno příslušné povolení, že se jedná o tzv. černou stavbu. Žalobkyně tedy znovu ve svém vyjádření zdůrazňuje, že jednání žalovaného bylo způsobilé na straně žalobkyně vyvolat omyl, a to v omyl o podstatných skutečnostech.

9) Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.

10) Podle ust. a 2 , v platném znění, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávnímu užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu činit sám.

11) Žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 200.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z důvodu, že byla uvedena v omyl, a to jednak různými inzeráty a dále samotným jednáním žalovaného, který některé skutečnosti o prodávaných pozemcích a souvisejících, ať chatě, resp. spojených buňkách, zamlčel jako to, že tyto jsou zde postaveny jako černá stavba bez povolení, přičemž dle vyjádření stát. instituce takovéto stavby v uvedené lokalitě nejsou přípustné. Dále je zde možný určitý chov zvířat, kdy žalobkyně měla zájem o chov psů, případně dalších zvířat a taky měla být informována žalovaným, což však tento popřel, že je možné na pozemcích umístit ještě i mobilhomy, které jsou rovněž vyňaty z možnosti umístění na tyto pozemky, jak vyplývá ze stanoviska stát. instituce.

12) Soud však má jisté pochybnosti o tom, že žalobkyně byla uvedena v omyl, když jednak sama jednala ve své časové tísni, kdy přiznala, že všechno se odehrálo, jednání a podpis rezervační smlouvy, ve velmi krátké době, neboť musela odjet na dovolenou, dále sama žalobkyně potvrdila, že na předmětném pozemku byla, že viděla i stavby, které se zde nachází, že o těchto byla informována a konečně i ve vlastní rezervační smlouvě, kterou účastníci podepsali 30. 8. 2019 v bodě 1.2. je uvedeno, že si zájemkyně, tedy žalobkyně, nemovitosti fyzicky prohlédla, seznámila se s jejím faktickým právním stavem a po důkladné úvaze prohlašuje, že má vážný zájem a úmysl nabýt nemovitosti za kupní cenu a stát se tak vlastníkem nemovitostí.

13) Soud má tedy určité pochybnosti o tom, že by byla uvedena žalobkyně v omyl, i když je skutečností, že žalovaný zamlčel například ty skutečnosti, že se jedná o černou stavbu chaty (spojených buněk) bez stavebního povolení. Žalobkyně hodlala skutečně předmět budoucí koupě využít pro chov zvířat, což žalovaný věděl, přičemž tento chov jiných zvířat zde nebyl možný, neboť teprve následně poté, co z koupě mezi účastníky sešlo, žádal žalovaný stát. instituce o změnu územního plánu za účelem rekreace. Lze připustit, že žalobkyně mohla být ovlivněna inzerátem, který, jak potvrdil před soudem, sestavoval před soudem slyšený svědek celé jméno svědka, jako realitní makléř, který, jak uvedl ve své výpovědi, sice konkrétně text inzerátu přímo nekonzultoval, vycházel z informací od zadavatele, tedy žalovaného, ale, i když tento svědek zajistil kupce, s tímto následně žalovaný nejednal a sám realizoval zajištění realizační smlouvy právě se žalobkyní. Rovněž, co se na předmětných pozemcích nemůže, uvedla ve své ústní výpovědi před soudem titul jméno celé jméno svědkyně, neboť se v podstatě jedná o biokoridor. Soud však směrování, jak žalobkyně tak žalovaného, jejich výpovědi částečně rozporných nebo do oblasti inzerátu a jejich dokladování, jak jsou předmětné nemovitosti zde popsány včetně využití, nepovažuje pro posouzení věci za rozhodující. Vzhledem k přístupu obou účastníků nepovažuje jednání žalovaného za uvedení žalobkyně v omyl, neboť tato měla možnost sama si informace, které jsou, jak bylo soudem opětovně zjištěno z vystoupení svědkyně titul jméno celé jméno svědkyně veřejně přístupné na stránkách stát. instituce o možnosti využití předmětných pozemků, případně se dotázat podrobněji na své záměry a ověřit si jejich možnosti, což však neučinila. Přesto však soud souhlasí s tím, že na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, a to plněním z právního důvodu, který odpadl, tedy z původně sjednané rezervační smlouvy a poskytnuté zálohy.

14) Žalobkyně vypověděla před soudem, že jí žalovaný řekl, že pozemek je vhodný pro chov zvířat, ona sama mluvila o psech, i když je samozřejmě otázkou, co pod pojmem chov zvířat a v jakém rozsahu lze realizovat, i to potvrdila, že jí řekl, že je pozemek vhodný pro rekreaci, což vyplývá i z předložených inzerátů. Naopak žalovaný vypověděl, že žalobkyně chtěla pozemky včetně buněk, ale sama si neprověřila (i kdyby to žalovaný ani neřekl) ač mohla, že se jedná o černou stavbu a je otázka, zda by byla ochotna následně koupi realizovat.

15) Soud tedy neposoudil uzavřenou rezervační smlouvu jako neplatnou tak, jak navrhovala žalobkyně pro její omyl ohledně možnosti využití areálu, přesto však soud vyšel z ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalovaného k vrácení rezervační zálohy ve výši 200.000 Kč zavázal.

16) Soud při hodnocení situace účastníků vyšel ze smlouvy o rezervaci s tím, že některé skutečnosti, ze kterých soud vycházel, jsou uvedeny již výše. Že byla rezervační smlouva uzavřena mezi účastníky a podepsána 30. 8. 2019, to rozporováno nebylo. Doba rezervace byla dle smlouvy stanovena do 30. 9. 2019. K uzavření kupní smlouvy mezi účastníky v této době nedošlo. Od 1. 10. 2019 již nebyly účastníci rezervační smlouvou vázáni. Jak vyplývá z dopisu právního zástupce žalobkyně adresovanému žalovanému ze dne 27. 9. 2019 odstupuje žalobkyně od rezervační smlouvy z pohledu, není však podstatná datace, ale to, kdy toto odstoupení bylo doručeno žalovanému. K odeslání, jak uvádí sám žalovaný a žalobkyně to nepopírá, k tomuto došlo 2. 10. 2019 a doručeno bylo žalovanému, který to převzal, 3. 10. 2019, tedy již po závaznosti rezervační smlouvy. V bodě V. 1. si sjednali účastníci zaplacení smluvní pokuty ve výši rezervační zálohy, pokud nedojde k uzavření kupní smlouvy z důvodu na straně žalobkyně, přičemž text rezervační smlouvy dále uvádí, že v takovém případě je převodce, tedy žalovaný oprávněn si na smluvní pokutu započíst rezervační zálohu složenou zájemcem, tedy žalobkyní, která činila 200.000 Kč. K odstoupení od smlouvy tedy došlo po skončení závazku z rezervační smlouvy, a tedy k odstoupení od smlouvy již nemohlo ze strany žalobkyně dojít. I když žalovaný hovoří o možném započtení, ale nikde není uvedeno, že žalovaný si částku, tedy rezervační zálohu, ve výši 200.000 Kč započítal na sjednanou smluvní pokutu. Pokud tedy nedošlo k započtení, je důvodné, aby žalovaný poskytnutou zálohu vrátil, neboť ji drží bez důvodu, který odpadl. Soud proto žalobě z tohoto důvodu vyhověl a žalovaného k vrácení částky včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá občanskoprávním předpisům, od 21. 10. 2019 zavázal, což je pozdější datum, vzhledem k doručení odstoupení, které došlo žalovanému 3. 10. 2019 a požadavek na vrácení byl stanoven na dobu 10 dnů.

17) Pokud jde o náhradu nákladů řízení, podle ust. má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byla úspěšná žalobkyně, a soud proto zavázal neúspěšného žalovaného k náhradě nákladů, a to soudního poplatku ve výši 10.000 Kč a dále k náhradě nákladů právního zastoupení advokátem anonymizováno jméno jméno za deset úkonů při hodnotě úkonu 9.100 Kč částku 91.000 Kč, dále ke každému úkonu paušál ve výši

300 Kč, což činí další 3.000 Kč. Dále na cestovném v roce 2021 za dvě cesty

obec – obec a zpět značka automobilu při ujetí celkové vzdálenosti za jednu cestu 44 km tam i zpět, což při náhradě 4,40 Kč na km činí částku 193,60 Kč, k tomu nutno připočítat náhradu za spotřebované pohonné hmoty při spotřebě 5,1l / 100 km a ceně 27,20 Kč, což činí 61 Kč a náhradu za ztrátu času za dvě půlhodiny po 100 Kč, což při dvou cestách činí celkem 909 Kč. Dále byly přiznány náklady právního zástupce za cestu obec – obec a zpět v únoru 2022, opět vozidlem anonymizováno při náhradě 4,70 Kč / km, což při

44 km činí částku 206,80 Kč, dále náhradu za spotřebované hmoty při spotřebě

5,1 l / 100 km a ceně 36,10 Kč / l, což činí 81 Kč a náhradu za ztrátu času za dvě půlhodiny po 100 Kč. Dále byla přiznána náhrada za cestu – účast u jednání 26. 5. 2022 právního zástupce, obec – obec a zpět při celkové vzdálenosti vozidlem anonymizována dvě slova při paušálu 4,70 Kč / km, což při ujetí 442 km činí 2.077,40 Kč, spotřebovaných pohonných hmot

5,9 l / 100 km a ceně 47,10 Kč / l, což činí 1.228,30 Kč a náhrada za ztrátu času za deset půlhodin po 100 Kč, což činí celkem 1.000 Kč. Na nákladech včetně cestovného a DPH byla tedy přiznána celková částka mimo soudní poplatek 117.762 Kč. Za právní zastoupení nebyly přiznány čtyři úkony, a sice třikrát vyjádření k soudu a jedenkrát nahlížení do spisu. Pokud jde o DPH, právní zástupce anonymizováno jméno není plátcem DPH, a proto toto nebylo počítáno z cestovného 26. 5. 2022 k soudu a ze čtyř úkonů, které nebyly, jak je výše uvedeno, přiznány. Soud upozorňuje, že účast u soudního jednání 17. 2. 2022 je počítáno za dva úkony. Při shrnutí výše uvedeného vyplývá, že za právní zastoupení a paušály činí částka bez DPH 94.000 Kč, k tomu cestovné ve výši 5.703 Kč (mimo nahlížení do spisu) s připočtením DPH 18.059 Kč je celková částka 117.762 Kč.

18) Dále soud zavázal neúspěšného žalovaného, aby uhradil vzniklé náklady státu, tedy svědečné vyplacené titul jméno celé jméno svědkyně, a to částku 668 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně cestou zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí.