Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 137/2023-65

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 11 222,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 5 391,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení

ve výši 11,75 % ročně z částky 9 391,32 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 589,53 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši

8 249,27 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky

1 831,31 Kč.

III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 5 391,32 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 391,32 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 589,53 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 8 249,27 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 1 831,31 Kč. III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 15. 3. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 11 222,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, uzavřel se žalovanou dne 1. 2. 2021 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě žalovaná převzala v místě svého bydliště finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč zahrnujícím kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Žalovaná se zavázala hradit celkovou částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované v žádosti o úvěr a listin poskytnutých žalovanou. Žalovaná nesplácela řádně a včas, uhradila pouze 11 000 Kč. Závazek ze smlouvy byl ke dni 1. 4. 2022 zesplatněn. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 9 391,32 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 566,64 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 450,90 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 844,11 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 635,03 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 752,59 Kč,

a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Nakonec žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 1 831,31 Kč za období od 2. 4. 2022 do 14. 10. 2022.

Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.

3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:

-) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným s datem zápisu 21. 12. 2010;

-) z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovanou bylo zjištěno, že dne 12. 12. 2022 byla učiněna cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalované;

-) z dopisu ze dne 27. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 27 436,13 Kč do 15. 12. 2022;

-) ze žádosti o úvěr ze dne 1. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná v ní uvedla své osobní a kontaktní údaje, že žádala o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců, že byla na mateřské / rodičovské dovolené, že její měsíční příjmy ve výši 16 438 Kč zahrnovaly příjmy z rodičovského příspěvku a ostatních státních příspěvků a že její výdaje ve výši 11 220 Kč zahrnovaly výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 6 320 Kč, na srážky ze mzdy, výživné ve výši 500 Kč a na měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 400 Kč. Dále uvedla, že bydlela v nájmu, měla jednu vyživovací povinnost a měla dluh u právnická osoba anonymizováno ve výši 14 900 Kč. Údaje měly být ověřeny rozhodnutím o dávkách;

-) z dopisu ze dne 10. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 27 345,43 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu;

-) z předžalobní upomínky ze dne 1. 3. 2023, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že žalované byla před podáním žaloby zaslána dne 3. 3. 2023 výzva k úhradě dlužné částky 27 345,43 Kč nejpozději do 9. 3. 2023;

-) z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dílčí smlouvy

o postoupení pohledávek, včetně příloh, bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni;

-) ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 1. 2. 2021, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, že žalovaná převzala v hotovosti částku 15 000 Kč v místě svého bydliště a že se žalovaná zavázala úvěr uhradit spolu s náklady úvěru v celkové výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. V případě prodlení byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla v prodlení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky;

-) z oznámení ÚP ČR – Krajské pobočka o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 28. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalované byl zvýšen rodičovský příspěvek na 9 500 Kč měsíčně od 1. 1. 2020;

-) z oznámení ÚP ČR – Krajské pobočky v Olomouci o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 22. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalované byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši 6 938 Kč měsíčně od 1. 9. 2020 do 30. 6. 2021;

-) z čestného prohlášení žalované bylo zjištěno, že čestně prohlásila, že bydlí na adrese adresa žalované. jméno jméno od 1. 8. 2020 jako nájemce;

-) z výpisu transakcí bylo zjištěno, že v měsících 07, 09 a číslo byla provedena platba ve výši 500 Kč ve prospěch DPMO s popisem, že šlo o platbu exekuce.

4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, uzavřel se žalovanou dne 1. 2. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy

o úvěru částku 15 000 Kč. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala úvěr splatit spolu s náklady úvěru ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla své osobní a kontaktní údaje, že byla na mateřské / rodičovské dovolené, že její měsíční příjmy ve výši 16 438 Kč zahrnovaly příjmy z rodičovského příspěvku a ostatních státních příspěvků a že její výdaje ve výši 11 220 Kč zahrnovaly výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, na dopravu, jídlo

a osobní náklady ve výši 6 320 Kč, na srážky ze mzdy, výživné ve výši 500 Kč a na měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 400 Kč. Dále uvedla, že bydlela v nájmu, měla jednu vyživovací povinnost a měla dluh u právnická osoba anonymizováno ve výši 14 900 Kč. Údaje byly ověřeny rozhodnutími o dávkách, četným prohlášením žalované a výpisy transakcí. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.

5. Podle , (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle , je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními

a dospěl k tomuto právnímu závěru:

13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedené smluvní vztahy aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru. V souladu s  měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, tj. její schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice soudu předložila pouze žádost žalované o úvěr, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalované, rozhodnutí o dávkách žalované, čestné prohlášení žalované a výpisy transakcí, což nelze s ohledem na výše uvedené závěry posoudit za dostatečné. Zejména se pak právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdaji žalované, a to za situace, kdy bylo zjištěno, že žalovaná měla v době uzavření smluv o úvěru nesplacené jiné závazky a hradila exekuci (jak vyplývá z výpisu transakcí). Nadto příjmy žalované spočívaly pouze v přiznaných dávkách státní sociální podpory.

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalované,

tj. schopnost žalované poskytnutý úvěr spolu s náklady žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v  , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o spotřebitelském jako absolutně neplatnou.

15. V souladu s  je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru sníženou o prokázané platby žalované v době přiměřené jejím možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022,

sp. zn. , je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků

a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.

16. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že na poskytnutý úvěr žalovaná uhradila celkem 11 000 Kč. Žalovaná tak má povinnost vrátit žalobkyni zbývající dlužnou jistinu ve výši 4 000 Kč. Dále pak v řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaná povinna jistinu úvěrů vrátit (tj. době splatnosti), a proto ji určil soud. Žalovaná byla během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdila ani soudu k věci neoznačila žádné důkazy. Vzhledem

k tomu, že tak soud nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalované, určil lhůtu pro vrácení zbývající dlužné jistiny žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle , tedy

v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

17. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatků, smluvního úroku, nákladů za uplatnění pohledávky ani smluvní pokuty. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , když více procesně úspěšným účastníkem byla v řízení žalovaná. Jelikož žalované, která by tak měla právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, žádné náklady nevznikly, neboť byla po celou dobu řízení zcela pasivní, rozhodl soud, že žádnému z účastníků řízení se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.