Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 102/2023-57

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 99 769,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 769,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 678,20 Kč za dobu od 8. 11. 2022 do 1. 2. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 635,32 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do 1. 2. 2023, úroku ve výši 15,99 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 2. 2. 2023 do 6. 2. 2023, úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 7. 2. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 2. 2. 2023 do 16. 2. 2023, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 591 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 99 769,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 17. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3 678,20 Kč za dobu od 8. 11. 2022 do 1. 2. 2023, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 635,32 Kč za dobu od 4. 11. 2022 do 1. 2. 2023, úroku ve výši 15,99 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 2. 2. 2023 do 6. 2. 2023, úroku ve výši 15,00 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 7. 2. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 2. 2. 2023 do 16. 2. 2023, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 591 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 24. 3. 2023 se žalobkyně domáhala

po žalovaném zaplacení částky 99 769,51 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, dne 29. 3. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které mu byla poskytnuta částka 100 543 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši 15,99 % p. a. a poplatky dle Ceníku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 894 Kč vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Poplatky v celkové výši 2 827 Kč jsou tvořeny cenou za pojištění žalovaného proti neschopnosti splácet ve výši 727 Kč a náklady spojenými s prodlením ve výši 2 100 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, dostal se do prodlení s hrazením splátek a právní předchůdkyně žalobkyně proto prohlásila dne 2. 11. 2022 celý úvěr za okamžitě splatný. Žalobkyně pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy po postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023, o čemž byl žalovaný informován. Předžalobní upomínka ve smyslu , (dále jen „) byla žalovanému odeslána dne 16. 2. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podáním ze dne 25. 4. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši

0,99 % ročně z částky 96 942,51 Kč od 7. 2. 2023 do zaplacení, soud proto řízení v tomto rozsahu podle , odst. 2 zastavil usnesením ze dne 3. 5. 2023,

č. j. -45.

4. Žalobkyně a její zástupce se z jednání soudu dne 15. 5. 2023 omluvili, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona

č. , v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.

5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

- ze smlouvy o úvěru ze dne 29. 3. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 543 Kč, který se žalovaný zavázal spolu s úrokem ve výši

15,99 % p. a. splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 894 Kč vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce, celý úvěr měl být splacen nejpozději do 22. 1. 2029, součástí smlouvy bylo ujednání o pojištění úvěru, kterým se žalovaný zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 179 Kč měsíčně;

- z dopisu anonymizována dvě slova ze dne 1. 10. 2022 adresovaného žalovanému soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 8 310 Kč nejpozději do 2. 11. 2022 s tím, že v případě neuhrazení této částky v uvedeném termínu bude po žalovaném požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši 98 221 Kč;

- z dopisu anonymizována dvě slova ze dne 2. 11. 2022 adresovaného žalovanému soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění celého úvěru ke dni 2. 11. 2022;

- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2023 a její přílohy – seznamu pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba postoupena žalobkyni;

- z oznámení o postoupení pohledávky s podacím archem soud zjistil, že dne 13. 2. 2023 odeslala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámení o postoupení pohledávky žalobkyni

a vyzvala jej k úhradě dlužné částky;

- z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že dne 15. 2. 2023 byla vyhotovena předžalobní výzva, která byla žalovanému odeslána dne 16. 2. 2023;

- z podkladů pro jednání soudu soud zjistil, že žalobkyně provedla vyčíslení a způsob výpočtu jednotlivých uplatněných nároků;

- z ceníku soud zjistil, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně stanovila náklady spojené s prodlením.

Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když skutkový stav pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů.

6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 3. 2021 spotřebitelský úvěr ve výši 100 543 Kč, ten se zavázal jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 894 Kč, uhrazen měl být do 22. 1. 2029. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas a dne 2. 11. 2022 byl úvěr zesplatněn, žalovaná však neprokázala odeslání rozhodnutí o zesplatnění žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému řádně oznámeno dopisem ze dne 13. 2. 2023, kterým byl žalovaný rovněž vyzván k úhradě dluhu žalobkyni a tento dopis se dostal do dispoziční sféry žalovaného. Žalobkyně prokázala odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne 16. 2. 2023.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), se smlouvou

o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.

14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

16. Podle § 573 věta první o. z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí

i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části.

21. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy

o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Podle ustálené judikatury věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. To stejné platí rovněž pro výdaje dlužníka. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila, že její právním předchůdkyně při schvalování úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, toto své tvrzení však žalobkyně ničím neprokázala. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a sama se tak zbavila možnosti být poučena dle

, odst. 3 k doplnění skutkových tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů k jejich prokázání. V dané situaci soudu nezbylo než uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně neprokázala splnění své zákonné povinnosti dle zákona

č. , a předmětnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudit jako absolutně neplatnou podle o. z. a o. z.

22. Plnění poskytnuté žalovanému je pak třeba vypořádat podle § 2993 o. z., z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 100 543 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni dluh uhradil. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě žalobou požadované jistiny, čerpaného pojištění poskytnutého na základě dílčího smluvního ujednání a nákladů spojených s prodlením

v celkové výši 99 769,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené podle

o. z. ve spojení s  od data, kdy se dostal žalovaný do prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala odeslání první výzvy k úhradě dluhu dne 13. 2. 2023 (přípis„ Oznámení o postoupení pohledávky“). V souladu s  o. z. se výzva považuje za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 16. 2. 2023, do prodlení se tak žalovaný dostal od dne 17. 2. 2023 Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem

jako třídenní.

23. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úhradu smluvních úroků ani úroků z prodlení do dne 16. 2. 2023. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  a tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 24 591 Kč, neboť ta byla v řízení procesně úspěšná ohledně celého uplatněného nároku a neúspěšná pouze ohledně části příslušenství, tedy v poměrně nepatrné části předmětu řízení, a proto jí přísluší plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 4 989 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 5 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) dle , ,

, písm. d) (dále jen „a. t.“), 3 x režijní paušál za uvedené úkony po 300 Kč dle a. t. a 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 3 402 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Částku 24 591 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.